%Šířeno pod GNU General Public Licence
%http://www.gnu.org/licenses/gpl.html
%Autor v žádném případě neručí za správnost, používejte na vlastní nebezpečí.
%Pokud objevíte nějakou chybu nebo něco co není obsaženo, dejte mi prosím vědět na porscher14@volny.cz
%Zdroje: Bartsch - Matematické vzorce, Wikipedia, text k přednášce doc. Rataje, vutbr.cz, muni.cz
%Co vědomě chybí: Praktická část konvergence integrálu, 'často se vyskytující substituce' - půlstránka v Bartschovi, lépe popsané a doplněné limity funkcí více proměnných v nevlasních bodech, dodefinování funkce.
%Verze 0.1.0
\documentclass[a4paper,10pt,twocolumn]{article}
\usepackage[czech]{babel}
\usepackage{ucs}
\usepackage[utf8x]{inputenc}
\usepackage{amsmath}
\usepackage{amsfonts}
\usepackage{amssymb}
\setlength{\parindent}{0pt}
\usepackage[cm]{fullpage}
\newcommand{\dx}{\,dx}
\newcommand{\diff}{\mathrm{d}}
\newcommand{\tg}{\mathrm{tg}}
\newcommand{\arctg}{\mathrm{arctg}}
\newcommand{\arccotg}{\mathrm{arccotg}}
\begin{document}
{\Large \textbf{``Tahák'' na písemku z Matematické analýzy II}}\\
\textbf{Per partes} $\int uv'\dx=uv-\int u'v\dx$\\
\textbf{Substituce} $\int f(g(x))\dx=
\begin{cases}
t=g(x)\\
dt=g'(x)\dx
\end{cases}
=\int\frac{f(t)}{g'(x)}\,dt$\\
\textbf{Určitý integrál} $\int^b_af(x)\dx=[F(x)]^b_a=F(b)-F(a)$\\
\textbf{Rozklad na parciální zlomky (komplexní kořeny)}\\
$
\int\frac{Px+Q}{x^2+px+q}\dx=\frac{P}{2}\ln|x^2+px+q|+\frac{Q-\frac{Pp}{2}}{\sqrt{q-\frac{p^2}{4}}}\arctan\frac{x+\frac{p}{2}}{\sqrt{q-\frac{p^2}{4}}}$ pro $q-\frac{p^2}{4}>0\\
$
\textbf{Mnohočleny}\\
$
a^3+b^3=(a+b)(a^2-ab+b^2)\\
a^3-b^3=(a-b)(a^2+ab+b^2)\\
a^n+b^n=(a+b)(a^{n-1}-a^{n-2}b+a^{n-3}b^2-\dots+b^{n-1})$ pro $n$ liché$\\
a^n-b^n=(a-b)(a^{n-1}+a^{n-2}b+a^{n-3}b^2+\dots+b^{n-1})$ pro $n$ liché i sudé$\\
a^n-b^n=(a+b)(a^{n-1}-a^{n-2}b+a^{n-3}b^2-\dots+b^{n-1})$ pro $n$ sudé$\\
x^4+1=(x^2-\sqrt{2}y+1)(y^2+\sqrt{2}y+1)\\
x^6+1=(x^2+1)(x^2+\sqrt{3}x+1)(x^2-\sqrt{3}x+1)\\
$
\textbf{Užitečné substituce}\\
$
y=\tan(\frac{x}{2})
\begin{cases}
\sin(x)=\frac{2y}{y^2+1}\\
\cos(x)=\frac{1-y^2}{y^2+1}\\
\tan(x)=\frac{2y}{1-y^2}\\
dx=\frac{2}{y^2+1}\,dy
\end{cases}\\
e^{x^2} \Rightarrow y=x^2\\
sin(3x+1) \Rightarrow y=3x+1\\
\sqrt{\log(x^3)} \Rightarrow y=\log(x^3)$ nebo $y=x^3\\
\frac{1+\cos(x)}{\cos(x)^2-\cos(x)} \Rightarrow y=cos(x)\\$
\textbf{Eulerovy substituce}\\
$
y=\sqrt[p]{\frac{ax+b}{cx+d}}\\
\sqrt{ax^2+bx+c}=t\pm\sqrt{a}x\\
\sqrt{ax^2+bx+c}=xt\pm\sqrt{c}\\
$
\textbf{Goniometrické funkce}\\
$
\sin2\alpha=2\sin\alpha\cos\alpha\\
\cos2\alpha=\cos^2\alpha-\sin^2\alpha=1-2\sin^2\alpha=2\cos^2\alpha-1\\
\tan2\alpha=\frac{2\tan\alpha}{1-\tan^2\alpha}=\frac{2}{\cot\alpha-\tan\alpha}\\
\sin\frac{\alpha}{2}=\sqrt{\frac{1-\cos\alpha}{2}}\\
\cos\frac{\alpha}{2}=\sqrt{\frac{1+\cos\alpha}{2}}\\
\tan\frac{\alpha}{2}=\sqrt{\frac{1-\cos\alpha}{1+\cos\alpha}}=\frac{1-\cos\alpha}{\sin\alpha}=\frac{\sin\alpha}{1+\cos\alpha}\\
\sin(\alpha\pm\beta)=\sin\alpha\cos\beta\pm\cos\alpha\sin\beta\\
\cos(\alpha\pm\beta)=\cos\alpha\cos\beta\mp\sin\alpha\sin\beta\\
\tan(\alpha\pm\beta)=\frac{\tan\alpha\pm\tan\beta}{1\mp\tan\alpha\tan\beta}\\
\cot(\alpha\pm\beta)=\frac{\cot\alpha\cot\beta\mp1}{\cot\beta\pm\cot\alpha}\\
$
\textbf{Aplikace integrálu}\\
Délka oblouku:\\
$s=\int_{x_1}^{x_2}\sqrt{1+y'^2}\dx$ pro křivku $y=f(x)$\\
$s=\int_{\phi_1}^{\phi_2}\sqrt{r^2+(\frac{\diff r}{\diff\phi})^2}\,d\phi=\int_{r_1}^{r_2}\sqrt{1+r^2(\frac{\diff\phi}{\diff r})^2}\,dr$ pro křivku $r=f(\phi)$.\\
Pláště rotačních těles\\
$Q=2\pi\int_{x_1}^{x_2}y\sqrt{1+y'^2}\dx$ pro $y=f(x)$ kolem osy $x$\\
$Q=2\pi\int_{y_1}^{y_2}y\sqrt{1+(\frac{\diff x}{\diff y})^2}\,dy$ pro $y=f(x)$ kolem osy $y$\\
Objem rotačních těles\\
$V=\pi\int_{x_1}^{x_2}y^2\dx$ pro $y=f(x)$ kolem osy $x$\\
$V=\pi\int_{y_1}^{y_2}x^2\,dy=\pi\int_{x_1}^{x_2}x^2y'\dx$ pro $y=f(x)$ kolem osy $y$\\
\textbf{Základní integrály}\\
$
\int x^\alpha\dx=\frac{x^{\alpha+1}}{\alpha+1},\,\alpha\neq-1\\
\int\frac{dx}{x}=\ln|x|,\,x\neq0\\
\int e^x\dx=e^x\\
\int\sin x\dx=-\cos x\\
\int\cos x\dx=\sin x\\
\int\frac{dx}{\cos^2x}=\tan x,\,x\in\mathbb{R}\smallsetminus\{\frac{\pi}{2}+k\pi,l\in\mathbb{N}\}\\
\int\frac{dx}{-\sin^2x}=\cot x,\, x\in(k\pi,(k+1)\pi)\\
\int\frac{dx}{1+x^2}=\arctan x\\
\int\frac{dx}{\sqrt{1-x^2}}=\arcsin x=-\arccos x,\, x\in(-1,1)\\
\int a^x\dx=\frac{a^x}{\ln a},\,a>0\\
\int\frac{dx}{\sqrt{1+x^2}}=\ln(x+\sqrt{x^2+1})\\
\int\frac{dx}{1-x^2}=\frac{1}{2}\ln|\frac{x+1}{x-1}|,\,x\in(-\infty,-1)\cup(-1,1)\cup(1,\infty)\\
\int\frac{dx}{x^2+a^2}=\frac{1}{a}\arctan\frac{x}{a}\\
$
\textbf{Základní derivace}\\
$
y=x^n;\,y'=nx^{n-1}\\
y=x;\,y'=1\\
y=e^x;\,y'=e^x\\
y=a^x;\,y'=a^x\ln a,\,a>0\\
y=\ln x;\,y'=\frac{1}{x}\\
y=\log_ax;\,y'=\frac{1}{x\ln a}=\frac{1}{x}\log_ae,\,a>0,x>0\\
y=\sin x;\,y'=\cos x\\
y=\cos x;\,y'=-\sin x\\
y=\tan x;\,y'=\frac{1}{\cos^2x}=1+\tan^2x\\
y=\cot x;\,y'=-\frac{1}{\sin^2x}=-(1+\cot^2x)\\
y=\arcsin x;\,y'=\frac{1}{\sqrt{1-x^2}}$ pro $|x|<1\\
y=\arccos x;\,y'=-\frac{1}{\sqrt{1-x^2}}$ pro $|x|<1\\
y=\arctan x;\,y'=\frac{1}{1+x^2}\\
y=\arccotg x;\,y'=-\frac{1}{1+x^2}\\
$
\textbf{Tečná rovina}\\
V regulárním bodě $[x,y,z]$ plochy $z=f(x,y)$ má tečná rovina rovnici:\\
$
(X-x)\frac{\partial z}{\partial x}(x,y) + (Y-y)\frac{\partial z}{\partial y}(x,y) - (Z-z) = 0\\$
V regulárním bodě $[x,y,z]$ plochy $F(x,y,z) = 0$ má tečná rovina rovnici:\\
$
(X-x)\frac{\partial F}{\partial x}(x,y,z) + (Y-y)\frac{\partial F}{\partial y}(x,y,z) + (Z-z)\frac{\partial F}{\partial z}(x,y,z) = 0
$
\textbf{Funkce zadaná implicitně}\\
ve tvaru $F(x,y,z)=0$:\\
$
\frac{\partial z(x,y)}{\partial x}=f_x'=-\frac{F_x'}{F_z'}\\
\frac{\partial z(x,y)}{\partial y}=f_y'=-\frac{F_y'}{F_z'}\\
$
atd.
\textbf{Rovnice tečny} v bodě $P[x,y]$ s běžnými souřadnicemi $\xi, \eta$:\\
$
\eta-y=y'(\xi-x)$ pro křivku $y=f(x)\\
(\xi-x)\frac{\partial f}{\partial x}+(\eta-y)\frac{\partial f}{\partial y}=0$ pro křivku $f(x,y)=0$\\
\textbf{Nutná podmínka existence lokální extrému}\\
$
\frac{\partial f}{\partial x}(x_0,y_0)=\frac{\partial f}{\partial y}(x_0,y_0)=0\\
$
\textbf{Postačující podmínka existence lokálního extrému}\\
Označme:\\
$D_1=\frac{\partial^2f}{\partial x^2}(x_0,y_0),\\
D_2=
\begin{vmatrix}
\frac{\partial^2f}{\partial x^2}(x_0,y_0) & \frac{\partial^2f}{\partial x\partial y}(x_0,y_0)\\
\frac{\partial^2f}{\partial x \partial y}(x_0,y_0) & \frac{\partial^2f}{\partial y^2}(x_0,y_0)
\end{vmatrix}\\$
Potom:
\begin{itemize}
\item jestliže $D_2>0$, funkce $f$ má v $(x_0,y_0)$ ostrý lokální extrém; přitom
\begin{itemize}
\item je-li $D_1>0$, pak jde o ostré lokální minimum
\item je-li $D_1<0$, pak jde o ostré lolální maximum
\end{itemize}
\item jestliže $D_2<0$, funkce $f$ nemá v bodě $(x_0,y_0)$ lokální extrém
\item jestliže $D_2=0$, nelze tímto způsobem rozhodnout.
\end{itemize}
\textbf{Lagrangeova metoda pro vázané extrémy}\\
Funkce $f(x,y)$ a vazba $g(x,y)=0$, $M=\{(x,y)\in\mathrm{D}_f;g(x,y)=0\}$\\
Nechť mají funkce $f$ a $g$ spojité parciální derivace prvního řádu na nějaké otevřené množině $U$ obsahují množinu $M$. Definujeme Lagrangeovu funkci $L$ vztahem:\\
$L(x,y)=f(x,y)+\lambda g(x,y)\,\,\,\,\forall(x,y)\in U\\$
kde $\lambda$ je (neurčitá) reálná konstanta (tzv. Lagrangeův multiplikátor). Nechť je trocjice $(x_0,y_0,\lambda_0)$ řešením soustavy:\\
$
\frac{\partial L}{\partial x}(x,y)=0\\
\frac{\partial L}{\partial y}(x,y)=0\\
g(x,y)=0\\
$
Má-li funkce $L$ v bodě $(x_0,y_0)$ pro vypočtenou hodnotu $\lambda_0$ lokální extrém, pak má funkce $f$ v tomto bodě vázaný lokální extrém stejného typu s vazbou $g(x,y)=0$.\\
\textbf{Polární souřadnice}\\
př. $\mathrm{lim}_{x,y\mapsto0,0}\frac{xy(x+y)}{x^2+y^2}=
\begin{vmatrix}
x=r\cos t\\
y=r\sin t\\
r\in[0,\infty)\\
t\in(0,\pi)\\
\end{vmatrix}
=\lim_{r\mapsto0,\alpha\in[0,2\pi)}\frac{r^2\cos\alpha\sin\alpha(r\cos\alpha+r\sin\alpha)}{r^2\cos^2\alpha+r^2\sin^2\alpha}=\frac{r^3(\cos\alpha\sin\alpha)(\cos\alpha+\sin\alpha)}{r^2}=r(\cos\alpha\sin\alpha)(\cos\alpha+\sin\alpha)=0$\\
\textbf{Totální diferenciál} d$f$ v bodě $a$:\\
$\diff f(a)=\frac{\partial f}{\partial x_1}(a)\diff x_1 + \frac{\partial f}{\partial x_2}(a)\diff x_2 + \dots + \frac{\partial f}{\partial x_n}(a)\diff x_n$\\
\textbf{Gradient} funkce $f$ v bodě $a$, máli funkce $f$ s hodnotami v $\mathbb{R}$ totální diferenciál v bodě $a\in\mathbb{R}^m$.\\
$\nabla f(a)=(\frac{\partial f}{\partial x_1}(a),\dots,\frac{\partial f}{\partial x_m}(a))$\\
Jinak napsaná \textbf{rovnice tečné nadroviny}:\\
$\sum_{j=1}^m\frac{\partial f}{\partial x_j}(a)(x_j-a_j)=x_{m+1}-f(a)$\\
\textbf{Limity funkcí více proměnných}\\
\begin{enumerate}
\item Metoda postupných limit $\lim_{x\mapsto a}\lim_{y\mapsto b}f(x,y)=\lim_{y\mapsto b}\lim_{x\mapsto a}f(x,y)$
\item Metoda svazku přímek $L^*=\lim_{x\mapsto 0,y=kx}$ nesmí záviste na k; pokud závisí, neexistuje.
\item Metoda svazku parabol $L^*=\lim_{x\mapsto 0,y=kx^2}$ nesmí záviste na k; pokud závisí, neexistuje.
\item Metoda polárních souřadnic (viz výše); závisí-li na $\alpha$ ($t$), neexistuje.
\end{enumerate}
\textbf{Směrová derivace} funkce $f$ v bodě $a$ ve směru vektoru $v$:\\
$d_vf(a)=\lim_{t\mapsto0}\frac{f(a+tv)-f(a)}{t}\\$
\textbf{Konvergence Newtonova integrálu}. Buď funkce $f$ spojitá na intervalu $(a,b)$. Pak existence (konvergence) Newtonova integrálu $\int^b_af$ je dána existencí vlastních limit primitivní funkce, $F(a_+)$ a $F(b_-)$. (Je-li $f$ spojitá na uzavřeném intervalu $[a,b]$, Newtonův integrál samozřejmě existuje.)\\
Bolzano-Cauchyova podmínka pro existenci vlastní limity funkce dává následující kriterium: Newtonův integrál ze spojité funkce $f$ na intervalu $[a,b)$ konverguje právě tehdy, když: $(\forall\epsilon>0)(\exists v<b)(\forall x,y\in(v,b))|\int^y_x f|<\epsilon.$\\
(Analogicky pro funkci spojitou na intervaly $(a,b]$.)\\
Příklad: $\int^1_0x^a\,dx$ konverguje $\Leftrightarrow a>-1.\,\,\,\int^\infty_1x^a\,dx$ konverguje $\Leftrightarrow a<-1.$\\
Je-li $f$ spojitá a omezená na omezeném intervalu $(a,b)$, integrál $\int^b_af$ konverguje.\\
Srovnávací kriterium pro konvergenci integrálu: Nechť $f$ a $g$ jsou nezáporné funkce spojité na intervalu $[a,b)$ a nechť $f\leq g$ na $[a,b)$. Jestliže $\int^b_ag$ konverguje, pak konverguje i $\int^b_af$.\\
Limitní srovnávací kriterium pro konvergenci integrálu: Nechť $f$ a $g$ jsou nezáporné funkce spojité na intervalu $[a,b)$ a nechť existuje $\lim_{x\mapsto b_-}\frac{f(x)}{g(x)}=c$. Pak:\\
\begin{enumerate}
\item $c\in(0,\infty)\Rightarrow[\int^b_af$ konverguje $\Leftrightarrow\int^b_ag$ konverguje $].$
\item $c=0\Rightarrow[\int^b_ag$ konverguje $\Rightarrow\int^b_af$ konverguje $].$
\item $c=\infty\Rightarrow[\int^b_ag$ diverguje $\Rightarrow\int^b_af$ diverguje $].$
\end{enumerate}
Integrální kriterium konvergence řady: Buď funkce $f$ spojitá, nezáporná a nerostoucí na intervalu $[1,\infty]$. Pak $\int_1^\infty f(x)\,dx$ konverguje $\Leftrightarrow\sum^\infty_{n=1}f(n)$ konverguje.\\
\textbf{Hodnoty goniometrických funkcí}\\
\begin{tabular}{|l|c|c|c|c|c|c|c|c|c|c|c|c|}
\hline
& 0 & $\frac{\pi}{2}$ & $\pi$ & $\frac{3\pi}{2}$ & $\frac{\pi}{6}$ & $\frac{\pi}{4}$ & $\frac{\pi}{3}$ \\
\hline
sin&0&1&0&-1&$\frac{1}{2}$&$\frac{\sqrt{2}}{2}$&$\frac{\sqrt{3}}{2}$\\
\hline
cos&1&0&-1&0&$\frac{\sqrt{3}}{2}$&$\frac{\sqrt{2}}{2}$&$\frac{1}{2}$\\
\hline
tg&0&nedef.&0&nedef.&$\frac{\sqrt{3}}{3}$&1&$\sqrt{3}$\\
\hline
cotg&nedef.&0&nedef.&0&$\sqrt{3}$&1&$\frac{\sqrt{3}}{3}$\\
\hline
\end{tabular}
\end{document}