%Šířeno pod GNU General Public Licence %http://www.gnu.org/licenses/gpl.html %Autor v žádném případě neručí za správnost, používejte na vlastní nebezpečí. %Pokud objevíte nějakou chybu nebo něco co není obsaženo, dejte mi prosím vědět na porscher14@volny.cz %Zdroje: Bartsch - Matematické vzorce, Wikipedia, text k přednášce doc. Rataje, vutbr.cz, muni.cz %Co vědomě chybí: Praktická část konvergence integrálu, 'často se vyskytující substituce' - půlstránka v Bartschovi, lépe popsané a doplněné limity funkcí více proměnných v nevlasních bodech, dodefinování funkce. %Verze 0.1.0 \documentclass[a4paper,10pt,twocolumn]{article} \usepackage[czech]{babel} \usepackage{ucs} \usepackage[utf8x]{inputenc} \usepackage{amsmath} \usepackage{amsfonts} \usepackage{amssymb} \setlength{\parindent}{0pt} \usepackage[cm]{fullpage} \newcommand{\dx}{\,dx} \newcommand{\diff}{\mathrm{d}} \newcommand{\tg}{\mathrm{tg}} \newcommand{\arctg}{\mathrm{arctg}} \newcommand{\arccotg}{\mathrm{arccotg}} \begin{document} {\Large \textbf{``Tahák'' na písemku z Matematické analýzy II}}\\ \textbf{Per partes} $\int uv'\dx=uv-\int u'v\dx$\\ \textbf{Substituce} $\int f(g(x))\dx= \begin{cases} t=g(x)\\ dt=g'(x)\dx \end{cases} =\int\frac{f(t)}{g'(x)}\,dt$\\ \textbf{Určitý integrál} $\int^b_af(x)\dx=[F(x)]^b_a=F(b)-F(a)$\\ \textbf{Rozklad na parciální zlomky (komplexní kořeny)}\\ $ \int\frac{Px+Q}{x^2+px+q}\dx=\frac{P}{2}\ln|x^2+px+q|+\frac{Q-\frac{Pp}{2}}{\sqrt{q-\frac{p^2}{4}}}\arctan\frac{x+\frac{p}{2}}{\sqrt{q-\frac{p^2}{4}}}$ pro $q-\frac{p^2}{4}>0\\ $ \textbf{Mnohočleny}\\ $ a^3+b^3=(a+b)(a^2-ab+b^2)\\ a^3-b^3=(a-b)(a^2+ab+b^2)\\ a^n+b^n=(a+b)(a^{n-1}-a^{n-2}b+a^{n-3}b^2-\dots+b^{n-1})$ pro $n$ liché$\\ a^n-b^n=(a-b)(a^{n-1}+a^{n-2}b+a^{n-3}b^2+\dots+b^{n-1})$ pro $n$ liché i sudé$\\ a^n-b^n=(a+b)(a^{n-1}-a^{n-2}b+a^{n-3}b^2-\dots+b^{n-1})$ pro $n$ sudé$\\ x^4+1=(x^2-\sqrt{2}y+1)(y^2+\sqrt{2}y+1)\\ x^6+1=(x^2+1)(x^2+\sqrt{3}x+1)(x^2-\sqrt{3}x+1)\\ $ \textbf{Užitečné substituce}\\ $ y=\tan(\frac{x}{2}) \begin{cases} \sin(x)=\frac{2y}{y^2+1}\\ \cos(x)=\frac{1-y^2}{y^2+1}\\ \tan(x)=\frac{2y}{1-y^2}\\ dx=\frac{2}{y^2+1}\,dy \end{cases}\\ e^{x^2} \Rightarrow y=x^2\\ sin(3x+1) \Rightarrow y=3x+1\\ \sqrt{\log(x^3)} \Rightarrow y=\log(x^3)$ nebo $y=x^3\\ \frac{1+\cos(x)}{\cos(x)^2-\cos(x)} \Rightarrow y=cos(x)\\$ \textbf{Eulerovy substituce}\\ $ y=\sqrt[p]{\frac{ax+b}{cx+d}}\\ \sqrt{ax^2+bx+c}=t\pm\sqrt{a}x\\ \sqrt{ax^2+bx+c}=xt\pm\sqrt{c}\\ $ \textbf{Goniometrické funkce}\\ $ \sin2\alpha=2\sin\alpha\cos\alpha\\ \cos2\alpha=\cos^2\alpha-\sin^2\alpha=1-2\sin^2\alpha=2\cos^2\alpha-1\\ \tan2\alpha=\frac{2\tan\alpha}{1-\tan^2\alpha}=\frac{2}{\cot\alpha-\tan\alpha}\\ \sin\frac{\alpha}{2}=\sqrt{\frac{1-\cos\alpha}{2}}\\ \cos\frac{\alpha}{2}=\sqrt{\frac{1+\cos\alpha}{2}}\\ \tan\frac{\alpha}{2}=\sqrt{\frac{1-\cos\alpha}{1+\cos\alpha}}=\frac{1-\cos\alpha}{\sin\alpha}=\frac{\sin\alpha}{1+\cos\alpha}\\ \sin(\alpha\pm\beta)=\sin\alpha\cos\beta\pm\cos\alpha\sin\beta\\ \cos(\alpha\pm\beta)=\cos\alpha\cos\beta\mp\sin\alpha\sin\beta\\ \tan(\alpha\pm\beta)=\frac{\tan\alpha\pm\tan\beta}{1\mp\tan\alpha\tan\beta}\\ \cot(\alpha\pm\beta)=\frac{\cot\alpha\cot\beta\mp1}{\cot\beta\pm\cot\alpha}\\ $ \textbf{Aplikace integrálu}\\ Délka oblouku:\\ $s=\int_{x_1}^{x_2}\sqrt{1+y'^2}\dx$ pro křivku $y=f(x)$\\ $s=\int_{\phi_1}^{\phi_2}\sqrt{r^2+(\frac{\diff r}{\diff\phi})^2}\,d\phi=\int_{r_1}^{r_2}\sqrt{1+r^2(\frac{\diff\phi}{\diff r})^2}\,dr$ pro křivku $r=f(\phi)$.\\ Pláště rotačních těles\\ $Q=2\pi\int_{x_1}^{x_2}y\sqrt{1+y'^2}\dx$ pro $y=f(x)$ kolem osy $x$\\ $Q=2\pi\int_{y_1}^{y_2}y\sqrt{1+(\frac{\diff x}{\diff y})^2}\,dy$ pro $y=f(x)$ kolem osy $y$\\ Objem rotačních těles\\ $V=\pi\int_{x_1}^{x_2}y^2\dx$ pro $y=f(x)$ kolem osy $x$\\ $V=\pi\int_{y_1}^{y_2}x^2\,dy=\pi\int_{x_1}^{x_2}x^2y'\dx$ pro $y=f(x)$ kolem osy $y$\\ \textbf{Základní integrály}\\ $ \int x^\alpha\dx=\frac{x^{\alpha+1}}{\alpha+1},\,\alpha\neq-1\\ \int\frac{dx}{x}=\ln|x|,\,x\neq0\\ \int e^x\dx=e^x\\ \int\sin x\dx=-\cos x\\ \int\cos x\dx=\sin x\\ \int\frac{dx}{\cos^2x}=\tan x,\,x\in\mathbb{R}\smallsetminus\{\frac{\pi}{2}+k\pi,l\in\mathbb{N}\}\\ \int\frac{dx}{-\sin^2x}=\cot x,\, x\in(k\pi,(k+1)\pi)\\ \int\frac{dx}{1+x^2}=\arctan x\\ \int\frac{dx}{\sqrt{1-x^2}}=\arcsin x=-\arccos x,\, x\in(-1,1)\\ \int a^x\dx=\frac{a^x}{\ln a},\,a>0\\ \int\frac{dx}{\sqrt{1+x^2}}=\ln(x+\sqrt{x^2+1})\\ \int\frac{dx}{1-x^2}=\frac{1}{2}\ln|\frac{x+1}{x-1}|,\,x\in(-\infty,-1)\cup(-1,1)\cup(1,\infty)\\ \int\frac{dx}{x^2+a^2}=\frac{1}{a}\arctan\frac{x}{a}\\ $ \textbf{Základní derivace}\\ $ y=x^n;\,y'=nx^{n-1}\\ y=x;\,y'=1\\ y=e^x;\,y'=e^x\\ y=a^x;\,y'=a^x\ln a,\,a>0\\ y=\ln x;\,y'=\frac{1}{x}\\ y=\log_ax;\,y'=\frac{1}{x\ln a}=\frac{1}{x}\log_ae,\,a>0,x>0\\ y=\sin x;\,y'=\cos x\\ y=\cos x;\,y'=-\sin x\\ y=\tan x;\,y'=\frac{1}{\cos^2x}=1+\tan^2x\\ y=\cot x;\,y'=-\frac{1}{\sin^2x}=-(1+\cot^2x)\\ y=\arcsin x;\,y'=\frac{1}{\sqrt{1-x^2}}$ pro $|x|<1\\ y=\arccos x;\,y'=-\frac{1}{\sqrt{1-x^2}}$ pro $|x|<1\\ y=\arctan x;\,y'=\frac{1}{1+x^2}\\ y=\arccotg x;\,y'=-\frac{1}{1+x^2}\\ $ \textbf{Tečná rovina}\\ V regulárním bodě $[x,y,z]$ plochy $z=f(x,y)$ má tečná rovina rovnici:\\ $ (X-x)\frac{\partial z}{\partial x}(x,y) + (Y-y)\frac{\partial z}{\partial y}(x,y) - (Z-z) = 0\\$ V regulárním bodě $[x,y,z]$ plochy $F(x,y,z) = 0$ má tečná rovina rovnici:\\ $ (X-x)\frac{\partial F}{\partial x}(x,y,z) + (Y-y)\frac{\partial F}{\partial y}(x,y,z) + (Z-z)\frac{\partial F}{\partial z}(x,y,z) = 0 $ \textbf{Funkce zadaná implicitně}\\ ve tvaru $F(x,y,z)=0$:\\ $ \frac{\partial z(x,y)}{\partial x}=f_x'=-\frac{F_x'}{F_z'}\\ \frac{\partial z(x,y)}{\partial y}=f_y'=-\frac{F_y'}{F_z'}\\ $ atd. \textbf{Rovnice tečny} v bodě $P[x,y]$ s běžnými souřadnicemi $\xi, \eta$:\\ $ \eta-y=y'(\xi-x)$ pro křivku $y=f(x)\\ (\xi-x)\frac{\partial f}{\partial x}+(\eta-y)\frac{\partial f}{\partial y}=0$ pro křivku $f(x,y)=0$\\ \textbf{Nutná podmínka existence lokální extrému}\\ $ \frac{\partial f}{\partial x}(x_0,y_0)=\frac{\partial f}{\partial y}(x_0,y_0)=0\\ $ \textbf{Postačující podmínka existence lokálního extrému}\\ Označme:\\ $D_1=\frac{\partial^2f}{\partial x^2}(x_0,y_0),\\ D_2= \begin{vmatrix} \frac{\partial^2f}{\partial x^2}(x_0,y_0) & \frac{\partial^2f}{\partial x\partial y}(x_0,y_0)\\ \frac{\partial^2f}{\partial x \partial y}(x_0,y_0) & \frac{\partial^2f}{\partial y^2}(x_0,y_0) \end{vmatrix}\\$ Potom: \begin{itemize} \item jestliže $D_2>0$, funkce $f$ má v $(x_0,y_0)$ ostrý lokální extrém; přitom \begin{itemize} \item je-li $D_1>0$, pak jde o ostré lokální minimum \item je-li $D_1<0$, pak jde o ostré lolální maximum \end{itemize} \item jestliže $D_2<0$, funkce $f$ nemá v bodě $(x_0,y_0)$ lokální extrém \item jestliže $D_2=0$, nelze tímto způsobem rozhodnout. \end{itemize} \textbf{Lagrangeova metoda pro vázané extrémy}\\ Funkce $f(x,y)$ a vazba $g(x,y)=0$, $M=\{(x,y)\in\mathrm{D}_f;g(x,y)=0\}$\\ Nechť mají funkce $f$ a $g$ spojité parciální derivace prvního řádu na nějaké otevřené množině $U$ obsahují množinu $M$. Definujeme Lagrangeovu funkci $L$ vztahem:\\ $L(x,y)=f(x,y)+\lambda g(x,y)\,\,\,\,\forall(x,y)\in U\\$ kde $\lambda$ je (neurčitá) reálná konstanta (tzv. Lagrangeův multiplikátor). Nechť je trocjice $(x_0,y_0,\lambda_0)$ řešením soustavy:\\ $ \frac{\partial L}{\partial x}(x,y)=0\\ \frac{\partial L}{\partial y}(x,y)=0\\ g(x,y)=0\\ $ Má-li funkce $L$ v bodě $(x_0,y_0)$ pro vypočtenou hodnotu $\lambda_0$ lokální extrém, pak má funkce $f$ v tomto bodě vázaný lokální extrém stejného typu s vazbou $g(x,y)=0$.\\ \textbf{Polární souřadnice}\\ př. $\mathrm{lim}_{x,y\mapsto0,0}\frac{xy(x+y)}{x^2+y^2}= \begin{vmatrix} x=r\cos t\\ y=r\sin t\\ r\in[0,\infty)\\ t\in(0,\pi)\\ \end{vmatrix} =\lim_{r\mapsto0,\alpha\in[0,2\pi)}\frac{r^2\cos\alpha\sin\alpha(r\cos\alpha+r\sin\alpha)}{r^2\cos^2\alpha+r^2\sin^2\alpha}=\frac{r^3(\cos\alpha\sin\alpha)(\cos\alpha+\sin\alpha)}{r^2}=r(\cos\alpha\sin\alpha)(\cos\alpha+\sin\alpha)=0$\\ \textbf{Totální diferenciál} d$f$ v bodě $a$:\\ $\diff f(a)=\frac{\partial f}{\partial x_1}(a)\diff x_1 + \frac{\partial f}{\partial x_2}(a)\diff x_2 + \dots + \frac{\partial f}{\partial x_n}(a)\diff x_n$\\ \textbf{Gradient} funkce $f$ v bodě $a$, máli funkce $f$ s hodnotami v $\mathbb{R}$ totální diferenciál v bodě $a\in\mathbb{R}^m$.\\ $\nabla f(a)=(\frac{\partial f}{\partial x_1}(a),\dots,\frac{\partial f}{\partial x_m}(a))$\\ Jinak napsaná \textbf{rovnice tečné nadroviny}:\\ $\sum_{j=1}^m\frac{\partial f}{\partial x_j}(a)(x_j-a_j)=x_{m+1}-f(a)$\\ \textbf{Limity funkcí více proměnných}\\ \begin{enumerate} \item Metoda postupných limit $\lim_{x\mapsto a}\lim_{y\mapsto b}f(x,y)=\lim_{y\mapsto b}\lim_{x\mapsto a}f(x,y)$ \item Metoda svazku přímek $L^*=\lim_{x\mapsto 0,y=kx}$ nesmí záviste na k; pokud závisí, neexistuje. \item Metoda svazku parabol $L^*=\lim_{x\mapsto 0,y=kx^2}$ nesmí záviste na k; pokud závisí, neexistuje. \item Metoda polárních souřadnic (viz výše); závisí-li na $\alpha$ ($t$), neexistuje. \end{enumerate} \textbf{Směrová derivace} funkce $f$ v bodě $a$ ve směru vektoru $v$:\\ $d_vf(a)=\lim_{t\mapsto0}\frac{f(a+tv)-f(a)}{t}\\$ \textbf{Konvergence Newtonova integrálu}. Buď funkce $f$ spojitá na intervalu $(a,b)$. Pak existence (konvergence) Newtonova integrálu $\int^b_af$ je dána existencí vlastních limit primitivní funkce, $F(a_+)$ a $F(b_-)$. (Je-li $f$ spojitá na uzavřeném intervalu $[a,b]$, Newtonův integrál samozřejmě existuje.)\\ Bolzano-Cauchyova podmínka pro existenci vlastní limity funkce dává následující kriterium: Newtonův integrál ze spojité funkce $f$ na intervalu $[a,b)$ konverguje právě tehdy, když: $(\forall\epsilon>0)(\exists v-1.\,\,\,\int^\infty_1x^a\,dx$ konverguje $\Leftrightarrow a<-1.$\\ Je-li $f$ spojitá a omezená na omezeném intervalu $(a,b)$, integrál $\int^b_af$ konverguje.\\ Srovnávací kriterium pro konvergenci integrálu: Nechť $f$ a $g$ jsou nezáporné funkce spojité na intervalu $[a,b)$ a nechť $f\leq g$ na $[a,b)$. Jestliže $\int^b_ag$ konverguje, pak konverguje i $\int^b_af$.\\ Limitní srovnávací kriterium pro konvergenci integrálu: Nechť $f$ a $g$ jsou nezáporné funkce spojité na intervalu $[a,b)$ a nechť existuje $\lim_{x\mapsto b_-}\frac{f(x)}{g(x)}=c$. Pak:\\ \begin{enumerate} \item $c\in(0,\infty)\Rightarrow[\int^b_af$ konverguje $\Leftrightarrow\int^b_ag$ konverguje $].$ \item $c=0\Rightarrow[\int^b_ag$ konverguje $\Rightarrow\int^b_af$ konverguje $].$ \item $c=\infty\Rightarrow[\int^b_ag$ diverguje $\Rightarrow\int^b_af$ diverguje $].$ \end{enumerate} Integrální kriterium konvergence řady: Buď funkce $f$ spojitá, nezáporná a nerostoucí na intervalu $[1,\infty]$. Pak $\int_1^\infty f(x)\,dx$ konverguje $\Leftrightarrow\sum^\infty_{n=1}f(n)$ konverguje.\\ \textbf{Hodnoty goniometrických funkcí}\\ \begin{tabular}{|l|c|c|c|c|c|c|c|c|c|c|c|c|} \hline & 0 & $\frac{\pi}{2}$ & $\pi$ & $\frac{3\pi}{2}$ & $\frac{\pi}{6}$ & $\frac{\pi}{4}$ & $\frac{\pi}{3}$ \\ \hline sin&0&1&0&-1&$\frac{1}{2}$&$\frac{\sqrt{2}}{2}$&$\frac{\sqrt{3}}{2}$\\ \hline cos&1&0&-1&0&$\frac{\sqrt{3}}{2}$&$\frac{\sqrt{2}}{2}$&$\frac{1}{2}$\\ \hline tg&0&nedef.&0&nedef.&$\frac{\sqrt{3}}{3}$&1&$\sqrt{3}$\\ \hline cotg&nedef.&0&nedef.&0&$\sqrt{3}$&1&$\frac{\sqrt{3}}{3}$\\ \hline \end{tabular} \end{document}