Učící techniky
Konkrétní techniky
Spaced repetition (viz Anki)
Vhodné pro zapamatování definic a jednoduchých konceptů. Princip je, že pro dlouhodobé uložení informací stačí upomínat se snižující se frekvencí.
Feynmanova technika (kachničkové učení)
Vysvětlete někomu, nebo plyšákovi, co se učíte. "Pokud to nezvládneš předat, tak to neumíš."
Rekurzivní ponoření
Místo čtení kapitoly v učebnici/skriptech lineárně se nejdříve podívejte na všechny definice/věty/koncepty, zkuste si je nějak kategorizovat a až pak čtěte lineárně. To samé lze udělat na úrovni kapitol, nejdříve přečíst všechna shrnutí a až pak se do nich ponořit více.
Zaplavení intuice
Pokud nějaký koncept potřebujete do hloubky pochopit, tak je dobré se na něj podívat z mnoha úhlů pohledu (google je v tomto váš kamarád). Místo pouhého čtení skript a zápisků lze třeba prozkoumat, českou a anglickou wikipedii, skripta z jiných škol (používejte Ctrl
+F
!), nějaké youtube vysvětlení, nahranou přednášku z prestižní školy...
Mentální mapa
Kreslení a vizualizace nám dá nadhled. Lze použít papír, nebo nějaký software.
Projektové učení
Většinou zahrnuto jako podmínka k zápočtu, ale navíc lze třeba vytvořit shrnutí tématu v textu/videu/krátké popularizační přednášce.
Obecné principy
Aktivní vybavování
Když si něco vybavujeme, tak si to zapamatujeme lépe, než jen čtením.
Asociace
Náš mozek má rád asociace, což se někdy hodí a někdy ne. Je výhodné měnit místo učení, protože tím se informace od něj odloučí (což chceme, jelikož zkoušku děláme v jiném prostředí než v místě učení). Naopak lze udělat umělou asociaci která nám pomůže, třeba když si vybavíme nějaký objekt, tak na něj můžeme navázat znění věty/definice.
Barvičky a divný vzhled
Je to debilní, ale pokud něco vypadá netradičně, tak si to zapamatujeme lépe.
Bineural beats
Ukazuje se, že bineural beats s rozdílem frekvencí 40Hz jsou prospěšné na pozornost a paměť.