Zk. 5.6. pisemka

Jako maly priklad jsem dostal prunik dvou spojaku.

Dnesni velky priklad byl Macroprocesor.

Mame nakej text a ten muze obsahovat mimo jine i:

&MACRO jmeno_makra(parametr1, parametr2, ...)
-telo definice makra
-muze obsahovat #parametr#
&ENDM

&jmeno_makra(neco, neco, neco, ...) - volani makra, misto toho se ma objevit telo toho makra

-Pocet maker byl nak omezen, ale telo mohlo byt dlouhe jak chtelo.
-Makro se muze predefinovat, vzdy se pouziva ta definice ktera je zrovna posledni.
-Uvnitr makra muze byt nova definice, popr. volani makra.
-Definice se uvadi v platnost v dobe, kdy probiha, tj. definice makra v definici makra se uvede v platnost po prvnim zavolani toho vnejsiho makra.
-Jako parametr muze byt makru predavano cokoliv (tj. definice, volani maker atd.)
-Musi se vychytat mozne zacykleni.

Vystup byl kupodivu soubor, ktery neobsahoval zadne definice a volani a byl strukturovan podle tech maker.

Moje reseni (rozhodne netvrdim, ze je spravne natoz optimalni):

udelal sem si striktury:

Makro - obsahuje: jmeno, pocet parametru, pozici zacatku tela v souboru, nazvy parametru, ukazatel na dalsi prvek (je to spojak)

volani - nazev, pocet parametru, pole pozic zacatku parametru, ukazatel na dalsi prvek

Zaklad tvori tri fce:
Main - otevre soubory a ve while(not(EOF)) cte ze vstupu:

-pokud nacte definici makra: nacte ho do struktury, ta se prida do spojaku, preskoci telo a jede dal
-pokud nacte volani: nacte volani do struktury, zapamatuje si momentalni pozici a spusti fci zpracujmakro, pak se vrati na pozici a smaze volani

jinak zapise do vystupu

fce zpracujmakro - nacte si pozici v souboru ze struktury makra, kterou dostane na vstupu
-cte ve while(not(&ENDM))
-pokud nacte definice, tak nacte, prida do spojaku a jede dal
-pokud volani tak se nacte, ulozi volani do struktury, ta se prida do spojaku, zavola rekurzivne zpracuj makro, pak ze spojaku odeberu to volani a nastavim pozici zpet
-pokud najde parametr tak se podiva do spojaku maker, tam najde kterej parametr to je, a podiva se do spojaku volani na pozici zacatku toho parametru, ulozi si pozici v souboru, zavola fci zpacujparametr, nacte pozici a jede dal

fce zpracujparametr dela v podstate to samy, jako zpracujmakro, ale ve whilu ceka na ','

Doufam, ze to (aspon) nekdo pochopi :) .
Mohli byste sem napsat taky naky jiny reseni at muzu na zkouseni rict i jinou alternativu :lol:

Zajimave! :) Akorat jsem nepochopil, jak zabranis tomu, aby se to zacyklilo?

Pokud jde o me (spatne) reseni:

-vse vlastne resila procedura Zpracuj (vstup_s,vystup_s: string; hloubka: Integer; param: Uk_p); ... to Uk_p je ukazatel na LSS parametru a hloubka je hloubka vnoreni (Topfer rikal, ze ji muzem omezit, jestli chceme)

-uvnitr otevru vystupni soubor (pomoci append) ctu vstupni soubor a znak po znaku kopiruju do vystupniho

-kdyz narazim na &MACRO jm_makra -> vytvorim soubor jm_makra.

ParseError: KaTeX parse error: Can't use function '$' in math mode at position 1: $̲ a tam zacnu ko…

-kdyz najdu &jm_makra -> otevru soubor jm_makra.

ParseError: KaTeX parse error: Can't use function '$' in math mode at position 1: $̲ (pokud neexist…

Parametry: protoze se nevejde jejich obsah do stringu, tak si jejich obsah zkopiruju do souboru, jmena tech souboru hodim do spojaku, ktery pak predavam ty proc. Zpracuj
+zapomnel jsem rict, ze u kazdy definice (=> v souboru jm_makra.

ParseError: KaTeX parse error: Can't use function '$' in math mode at position 1: $̲

Osetreni zacykleni:
to je trochu haluzarna, ale lip me to nenapadlo: Protoze pocet maker je pry take omezeny (treba 100, nebo 1000 to je fuk), tak si muzu dovolit udelat pole T: array [1..#maker] of longint. To bude globalni promenna. Budu si tam zapisovat pocet ms, ktery ubehl od startu programu do posl. modifikace souboru jm_makra.

ParseError: KaTeX parse error: Can't use function '$' in math mode at position 1: $̲ (nekde vedle s…

jeste tam byly dalsi "vychytavky", ale uz se mi nechce vzpominat. Uvidime jak dopadnu zitra.

ufff, asi to neni moc srozumitelny a navic je to blbe, ale mas cas chtel. ;~)

PS: Prunik dvou spojaku je asi jejich oblibeny priklad, ja to mel taky. :))

Dik za tve reseni.

U toho zacykleni jsem napsal, ze by to slo resit tak, ze bych si pamatoval, jestli jsem v tele makra predefinoval to makro v kterym jsem a zase ho v tom tele volam, pokud ne tak to nejspis vede k zacykleni. Nejspis to nevychyta vsechny pripady a mozna to vychyta i pripady kdy se to nezacykli.
Jinak me napada jen kontrolovat hloubku. Tusim, ze rikal, ze hloubku muzem nak omezit, takze kdyz proste klesnu hloubeji, tak zformatuju harddisk :)