Optimalizační metody 27.3.2019 1. záp. písemka

awk at 2019-04-19 07:43:34
  1. písemka z lineárního programování
    Písemku vypracovávejte samostatně. Nezapoměňte všude uvádět postupy, může vás to zachránit v případě numerické chyby. Všechna tvrzení je třeba řádně zdůvodnit, věty z přednášky či cvičení však dokazovat nemusíte, vždy pouze uveďte, co a kde používáte.
    Příklady mohou být rozdílně složité a proto doporučujeme nejdříve pročíst všechna zadání a začít od těch, které vám budou připadat jednodušší. Hodně štěstí!
    Jméno/Přezdívka:


Příklad první
Převeďte následující lineární program do rovnicového tvaru, tj. do tvaru max⁡cTx′\max c^T x' za podmínek Ax′=bAx'=b,x′≥0x'\ge 0.

min⁡ x1+2x54x1+5≥5x3+x43x2≤12+x3+x4x5=9−x34≥2x1−x4−x6x1,x2,x3≥0x4,x5,x6∈R\begin{align*} \min \ &x_1 + 2x_5 \\ 4x_1 + 5 &\ge 5x_3 + x_4 \\ 3x_2 &\le 12 + x_3 + x_4 \\ x_5 &= 9 - x_3 \\ 4 &\ge 2x_1-x_4-x_6 \\ x_1,x_2,x_3 &\ge 0 \\ x_4,x_5,x_6 &\in \mathbb{R} \end{align*}

Příklad druhý
Navrhněte celočíselný lineární program, který vyřeší problém Set Splitting:
Jsou dány podmnožiny S1…,SmS_1\ldots,S_m množiny {1,…,n}\{ 1,\ldots,n \} a váhy w1,…,wnw_1,\ldots,w_n prvků 1,…,n1,\ldots,n. Cílem je nalézt množinu X⊆{1,…,n}X \subseteq \{ 1,\ldots,n \} s co nejmenší váhou, která dělí každou množinu SiS_i (tedy pro každé SiS_i platí, že X∩Si≠∅X \cap S_i \ne \emptyset a Si∖X≠∅S_i \setminus X \ne \emptyset). Váha množiny je součet vah jejich prvků.

Příklad třetí
Newyorská radnice se pro zvýšení bezpečnosti rozhodla postavit novou policejní stanici. Za účelem určení vhodné polohy stanice vytipovala radnice nn míst, kde je pravděpodobně kriminální aktivita. Místa se nacházejí na souřadnicích (xi,yi)(x_i,y_i) pro i∈{1,2,…,n}i \in \{ 1,2,\ldots,n \}.

  1. Vaším úkolem je navrhnout lineární program, který určí umístění stanice minimalizující průměrnou dojezdovou dobu na tato místa. Dojezdová doba je přímo úměrná vzdálenosti bodů v Manhattanské metrice, tj. vzdálenost bodů (x1,y1)(x_1,y_1) a (x2,y2)(x_2,y_2) je ∣x1−x2∣+∣y1−y2∣|x_1-x_2| + |y_1-y_2|.

  2. Jak by se změnil lineární program, pokud bychom minimalizovali maximální dojezdovou dobu?{: style="list-style-type:lower-alpha"}

Příklad čtvrtý
Nechť X1,…,Xn⊆RdX_1,\ldots,X_n \subseteq \mathbb{R}^d jsou konvexní množiny. Dokažte, že pro libovolné α1,…,αn∈R\alpha_1,\ldots,\alpha_n \in \mathbb{R} je množina ∑i=1nαiXi\textstyle{\sum_{i=1}^n \alpha_i X_i} konvexní, přičemž:
∑i=1nαiXi={∑i=1nαixi ⁣:xi∈Xi}\sum_{i=1}^n \alpha_i X_i = \left\{ \sum_{i=1}^{n} \alpha_i x_i \colon x_i \in X_i \right\}

Příklad pátý
Máme mnohostěn v R4\mathbb{R}^4 určený jako konvexní obal vrcholů
v1=(−3,0,0,0),v2=(−1,0,0,2),v3=(0,2,0,0),v4=(1,4,1,0),v5=(3,0,0,0),v6=(0,2,0,1)v_1 = (-3,0,0,0), \quad v_2 = (-1,0,0,2), \quad v_3 = (0,2,0,0), \quad v_4 = (1,4,1,0), \quad v_5 = (3,0,0,0), \quad v_6 = (0,2,0,1)
Pro čtveřici vrcholů v1,v2,v3,v4v_1,v_2,v_3,v_4 spočtěte rovnicový popis {x∈R4 ⁣:cTx=b}\{ x \in \mathbb{R}^4 \colon c^T x = b \} nadroviny, na které všechny 4 body leží. Rozhodněte také, zda je tato nadrovina sečná, tečná, nebo mimoběžná vůči zadanému mnohostěnu.


Užitečné definice a věty:
D: Množina A⊆R4A \subseteq \mathbb{R}^4 je afinní prostor, pokud AA je tvaru L+vL + v pro nějaký vektorový prostor L⊆RdL \subseteq \mathbb{R}^d a vektor v∈Rdv \in \mathbb{R}^d. Dimenze afinního prostoru AA je rovna dimenzi jeho přidruženého vektorového prostoru LL.

D: Konvexní mnohostěn v Rd\mathbb{R^d} je průnik konečně mnoha poloprostorů. Alternativně můžeme říci, že konvexní mnohostěn je množina bodů tvaru {x∈Rd ⁣:Ax≤b}\{ x \in \mathbb{R}^d \colon Ax \le b \} pro nějakou reálnou matici AA a reálný vektor bb.

D: Dimenze mnohostěnu P⊆RdP \subseteq \mathbb{R}^d je rovna dimenzi nejmenšího afinního prostoru AA, který obsahuje celý mnohostěn PP.

D: Množina K⊆RdK \subseteq \mathbb{R}^d se nazývá konvexní množinou, pokud ∀x,y∈K,∀t∈[0,1] ⁣:tx+(1−t)y∈K\forall x,y \in K, \forall t \in [0,1] \colon tx + (1-t)y \in K. Jinak rečeno, každá úsečka se dvěma konci v KK musí mít každý bod obsažený v KK.

D: Mějme mnohostěn P⊆RnP \subseteq \mathbb{R}^n a nadrovinu hh. Podle průniku s mnohostěnem označujeme nadrovinu hh jako

  • tečnou, pokud celé PP leží v jednom z uzavřených poloprostorů určených hh a průnik P∩hP \cap h je neprázdný,

  • sečnou, pokud je průnik PP s každým z otevřených poloprostorů určených hh neprázdný, a nebo

  • mimoběžnou, pokud hh není ani tečná ani sečná.

T: Průnik libovolného počtu uzavřených množin je uzavřená množina. Speciálně mnohostěny a jednotlivé body jsou uzavřené množiny.

T: (Věta o oddělování) Buď C⊆RnC \subseteq \mathbb{R}^n omezená uzavřená konvexní množina a D⊆RnD \subseteq \mathbb{R}^n uzavřená konvexní množina. Pokud C∩D≠∅C \cap D \ne \emptyset, tak existuje nadrovina h ⁣:cTx=bh \colon c^T x = b taková, že cTx<b ∀x∈Cc^T x < b \ \forall x \in C a cTx>b ∀x∈Dc^T x > b \ \forall x \in D (tj. hh odděluje CC a DD).


V příloze jsou ještě nějaké další písemky, na které jsem narazil při učení na zápočtovou písemku.

další testy.zip

Attachments: