1. mam dve nahodna cisla, jaka je pravdepodobnost, ze v soucinu bude 1 na posledni cifre
Oznacme nahodna cela cisla n a k, dale pak c=nk. Posledni cifru c ovlivni pouze posledni cifry z n a k.
Udelame si tabulku, jejiz hodnoty udavaji posledni cifru soucinu nk.
n/k | 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
----|---------------------
0 | 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1 | 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
2 | 0 2 4 6 8 0 2 4 6 8
3 | 0 3 6 9 2 5 8 1 4 7
4 | 0 4 8 2 6 0 4 8 2 6
5 | 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5
6 | 0 6 2 8 4 0 6 2 8 4
7 | 0 7 4 1 8 5 2 9 6 3
8 | 0 8 6 4 2 0 8 6 4 2
9 | 0 9 8 7 6 5 4 2 2 1
Je videt ze nosna mnozina prostoru ma 100 prvku, z toho 4 jednicky. Pravdepodobnost je tedy 1/25.
2. 10 lovcu, 10 bazantu, kazdy se trefi s pravd. p, jaka je stredni hodnota prezivsich bazantu
-nevim ... radte
3. 10 stejnych uren, v deviti jsou dve bile a dve cerne a v jedne je 5 bilych a 1 cerna. Vytahneme bilou kouli, jaka je pravdepodobnost. ze byla z te s 5 bilymi koulemi?
Toto je samozrejme na podminenou pravdepodobnost. Oznacime jev, ze byla vytazena bila koule, jako B. Cerna jako C. Jev, ze byla zvolena urna s 5 bilymi, jako S (specialni). Normalni urna bude N. Nyni:
P(S|B) = p(S & B) / P(B)
i) Urcime nosnou mnozinu prostoru:
Omega = 9 x { (N, B), (N, B), (N, C), (N, C) } + 1 x { (S, B), (S, B), (S, B), (S, B), (S, B), (S, C) }
Kde (x, y) je elementarni jev znacici vytazeni barvy y z urny typu x.
|Omega| = 94 + 16 = 42
ii) P(B) = (92 + 15) / 42 = 23/42 // 23 ~ pocet prvku z omegy tvaru (_, B)
iii) P(S & B) = 5 / 42 // 5 ~ pocet prvku z omegy tvaru (S, B)
Nakonec P(S|B)=5/23
4. Generator nah. cisel generuje rovnomerne 0..9.
a) jake rozdeleni ma pocet sudych cisel v n generovanich?
b) jake jsou charakteristiky tohoto rozdeleni?
a) ~Bi(n, 0.5), P(x) = (n C x)(2^(-n))
b) E(X) = 0.5n, var(X) = 0.25*n
5. a) Diskretni pravdepodobnostni prostor, nahodny jev, elementarni jev
b) Podminena pravdepodobnost + priklad
c) Veta o uplnem systemu jevu + priklad
d) Chyba I. a II. radu
a) Diskretni pravdepodobnostni prostor = Pravdepodobnostni prostor se spocetnou mohutnosti
Nahodny jev = Mnozina elementarnich jevu takova, ze patri do A (v prostoru (Omega, A))
Elementarni jev = Prvek A, pro ktery plati, ze prunik s jakymkoliv jinym jevem z A, je bud prazdna mnozina nebo opet ten samy jev.
b) Vzorecek + kdy se hodi
c) Vzorecek + dukaz (viz. ucebnice)
d) Chyba I. radu - zamitame pravdivou hypotezu H0
Chyba II. radu - nezamitame nepravdivou hypotezu H0 // pomucka 2. rad ~~ 2 zapor