u jedničky mám:
((n-i)/(n+m)-2i)*(m-i/(n+m)-2i))^n
(n-i)/(n+m)-2i) - pravděpodobnost vytažení bílé koule, "i" je počet už provedených tahů - o ty klesá velikost množiny bílých koulí, ve jmenovateli klesl počet koulí celkem o 2x počet tahů, tedy 2i
(m-i)/(n+m)-2i) - totéž s černou koulí, musí být zároveň jedna bílá a jedna černá, proto je mezi nimi krát
a tahů je n, proto je to celé na entou...
dvojka - tam jsem provedl úvahu - každé vytažení karty obecně "rozbije" jeden pár, ale pokud je vytažen celý pár, tak 2 karty de fact rozbijí pár jen jeden...za klíčové jsem proto považoval určit, kolik párů je v tažených M kartách...pak je výsledek - párů je K = N - (M-X), kde X je počet párů v taženém výběru...jak počítat X, to mi vyšlo jako ne úplně hezké násobení a pak jsem určil střední hodnotu toho X, abych splnil zadání toho, že to má být "střední počet"...ale jist si tímhle postupem úplně nejsem
trojka - je dle mého "ukázkový" příklad na podmíněnou pravděpodobnost, s tím, že si to člověk udělá pro první dva tahy a z toho pak odvodí obecný vzorec pro n...dle mého jsou jevy "padla nějaká koule" a "padla nějaká koule v předchozím tahu" nezávislé, takže se v tom vzorci pro podmíněnou pravědpodobnost celkem sympaticky krátí a je třeba si vlastně jenom ohlídat, z kolika a jakých koulí se vůastně vybírá...během psaní tohohle mi došlo, že můj vzorec ve výsledku není dobře (zapomněl jsem vzít v úvahu to, že může být tažena i červená, počítal jsem to jako posloupnost n tahů bílé koule), takže ho sem psát ani nebudu...ve jmenovateli bude určitě (N+n*R) a v čitateli nějaká suma - součet případů "v n-tém tahu padla bílá za předpokladu že v n-1-ním padla bílá, za předpokladu že...v 1-ním tahu padla bílá" atd.
a čtyřka je ta clv a já si ji osobně nedal .)