Pro čtvercovou matici A řádu n∈N,n≥2 nad tělesem T platí:
det(Ak)=(detA)k pro každé k∈N
pokud det(A2)=0, potom A je singulární
∀t∈T:det(tA)=tdetA
je-li A regulární, potom det(A−1)=−detA
Pro matici A∈Cn×n platí:
A je unitární ⇒∣detA∣=1
A=iI, kde i∈C je imaginární jednotka ⇒A je unitární
A=AH⇒A je unitární
A je unitární ⇒A je hermitovská
Má-li A∈R2×2 různá vlastní čísla λ1,λ2 a v1,v2 jsou jim příslušné netriviální vlastní vektory, potom:
v1⊥v2 vzhledem k standardnímu skalárnímu součinu
{v1,v2} je lineárně nezávislá množina
λ1v1=λ2v2
v1+v2 je vlastním vektorem A
Pro matici A∈R10×10 s jediným vlastním číslem λ geometrickou násobností 10 platí:
A je podobná jen sama sobě
Jordanova normální forma matice A má jen jeden blok
A−λI má hodnost 0
A je diagonální
Zobrazení f:R3→R3 je isometrie pokud:
∀u,v∈R3:u⊥v⇒f(u)⊥f(v)
∀u∈R3:∣∣2u∣∣=2⟨f(u)∣f(u)⟩
∀u∈R3:2∣∣u∣∣=⟨f(2u)∣f(2u)⟩
∀u∈R3:∣∣2u∣∣=2∣∣f(u)∣∣
Pro Gramovu matici A sestavenou pro bázi B=(b1,…,bn) prostoru Cn se skalárním součinem platí:
A je symetrická
A je pozitivně definitní
A je regulární
∀u,v∈Cn:⟨u∣v⟩=[v]BHAT[u]B
Pro každou bilineární formu f na vektorovém prostoru V nad R a z ní odvozenou kvadratickou formu g platí:
g(u)+f(u,v)+f(v,u)+g(v)=g(u+v)
g(tu)=tf(u,u)
g(u−v)=f(u,u)−f(v,v)
g(u)=0⇒u=0
Zkouška
Věta o rekurentní podmínce pro pozitivně definitní matice
Podobné matice a diagonalizace
Pomocí Lagrangeovy interpolace proložte nad Z5 kvadratický polynom body (2,4),(3,1) a (4,2)
Na prostoru R3 uvažujme skalární součin ⟨x∣y⟩=x1y1+x2y2−x2y3−x3y2+2x3y3. Vzhledem k tomuto nestandardnímu skalárnímu součinu určete nějakou bázi ortogonálního doplňku V⊥ podprostoru V=span({(1,1,1)T,(3,3,1)T}).