\documentclass[a4paper,10pt,openany,oneside]{book}
\usepackage[latin2]{inputenc}
\usepackage[czech]{babel}
\usepackage{amsfonts}
\usepackage{amsthm}
\usepackage{amssymb}
\usepackage{amsmath}
\usepackage{a4wide}
\usepackage{comment}




\newcommand{\f}[1]{f\!\left( #1 \right)}
\newcommand{\fun}[2]{{#1\!\left( #2 \right)}}
\newcommand{\brac}[1]{\left( {#1} \right)}
\newcommand{\sbra}[1]{\left\langle {#1} \right\rangle}
\newcommand{\cbra}[1]{\left\{ {#1} \right\}}
\newcommand{\abra}[1]{\left| {#1} \right|}
\newcommand{\abs}[1]{\left| {#1} \right|}
\newcommand{\dist}[1]{\ \ #1 \ \ }
\newcommand{\disteq}{\ \ = \ \ }
\newcommand{\mref}[1]{(\ref{#1})}
\newcommand{\suma}[2]{\sum\limits_{#1}^{#2}}
\newcommand{\suminf}{\sum_{n=1}^{\infty}\limits}
\newcommand{\limninf}{\lim_{n\to\infty}\limits}
\newcommand{\moh}{\mathop{\rm moh}\nolimits}
\newcommand{\var}{\mathop{\rm var}\nolimits}
\newcommand{\de}{\mathop{\rm d}\nolimits}



%aliases
\newcommand{\eps}{\varepsilon}
\newcommand{\N}{{\mathbb N}}
\newcommand{\Z}{{\mathbb Z}}
\newcommand{\Q}{{\mathbb Q}}
\newcommand{\R}{{\mathbb R}}
\newcommand{\C}{{\mathbb C}}

\newtheorem{veta}{Věta}
\newtheorem{tvrzeni}[veta]{Tvrzení}
\newtheorem{lemma}[veta]{Lemma}
\newtheorem{prani}[veta]{Přání}


\theoremstyle{definition}
\newtheorem{umluva}[veta]{Úmluva}
\newtheorem{definice}[veta]{Definice}


\theoremstyle{remark}
\newtheorem{dusledek}[veta]{Důsledek}
\newtheorem{poznamka}[veta]{Poznámka}
\newtheorem{priklad}[veta]{Příklad}






% czech-styled quotes
\def\bq{\mbox{\kern.1ex\protect\raisebox{-1.3ex}[0pt][0pt]{''}\kern-.1ex}}
\def\eq{\mbox{\kern-.1ex``\kern.1ex}}
\newcommand{\uv}[1]{\bq{}#1\eq}




\begin{document}

\chapter{Základní vlastnosti mnoľiny $\mathbb R$}

%1
\begin{umluva}
$\mathbb R$ doplníme o daląí dva prvky $\left\{+\infty, -\infty\right\}$ a vzniklou mnoľinu označíme $\mathbb R^*$. Roząíříme na ni uspořádání a základní početní úkony (vzájemné sčítání, násobení, odčítání, dělení) takto:
\begin{enumerate}
	\item \qquad$-\infty \dist{<} x \dist{<} \infty$\qquad pro kaľdé $x \in \mathbb R$.
	\item \begin{eqnarray*}
		&x + \infty \disteq \infty, \qquad
		x + \left(-\infty\right) \disteq -\infty & \mbox{ pro } \forall x \in \mathbb R \\
		&x \cdot \left(\infty\right) \disteq \infty, \qquad
		x\cdot\left(-\infty\right) \disteq -\infty & \mbox{ pro }\forall x\in \mathbb R\ \land\ x>0 \\
		&x \cdot \left(\infty\right) \disteq -\infty, \qquad
		x\cdot\left(-\infty\right) \disteq \infty & \mbox{ pro }\forall x\in \mathbb R\ \land\ x<0 \\
		&\infty\cdot\left(-\infty\right) \disteq -\infty, \qquad
		\frac{x}{\infty} \disteq \frac{x}{-\infty} \disteq 0 & \mbox{ pro } \forall x \in \mathbb R
	\end{eqnarray*}
	$\infty + \left( -\infty \right)$, $\infty \cdot 0$, $-\infty \cdot 0$, $\frac{\pm\infty}{0}$, $\frac{\pm\infty}{\pm\infty}$ se nezavádí.
\end{enumerate}
\end{umluva}

%2
\begin{definice}
	\label{def:omezenost}
	Mnoľinu $M \subset \mathbb R$ nazveme zdola (shora) omezenou, jestli je takové $K \in \mathbb R$, ľe $K \le x\ \forall x \in M$ ($K \ge x\ \forall x \in M$). Pak řekneme, ľe $K$ omezuje $M$ zdola (shora). $K$ se taky říká dolní (horní) odhad, mez, hranice, omezení, závora mnoľiny $M$.
	
	Je-li $M$ omezená shora i zdola, říkáme jí omezená.
\end{definice}

%3
\begin{definice}
	Největąím prvkem mnoľiny $M$ nazveme takové $n$, kde $x \le n\ \forall x \in M$. Značíme $\max M$. Obdobně se zavádí $\min M$ -- nejmenąí prvek $M$.
\end{definice}

%4
\begin{poznamka}
	$\max \left( 0, 1 \right\rangle = 1$, $\max \left( 0, 1 \right)$ nemá největąí prvek. Má-li $M \subset \R$ nejmenąí, případně největąí prvek, je shora, příp. zdola omezená a sice číslem $\max M$, případně $\min M$.
\end{poznamka}

Základní vlastnost mnoľiny $\R$ vyjadřuje následující věta:
%5
\begin{veta}[O suprému]
	\label{th:o_supremu}
	Buď $\emptyset \ne M \subset \mathbb R$, $M$ shora omezená. Pak je jediné číslo $s$ takové, ľe platí
	\begin{enumerate}
		\item $x \le s$ pro $\forall x \in M$ ($s$ omezuje $M$ shora)
		\item $\forall s' < s\ \exists x\in M$, ľe $s' < x$ ($s$ je nejmenąí horní mez)
	\end{enumerate}
\end{veta}

\begin{proof}
	Jedná se pouze o důkaz jednoznačnosti. Má-li $s$ vlastnosti 1 a 2, pak je-li $t < s$, $t$ nemá vlastnost 1 (podle 2) a je-li $t > s$, nemá vlastnost 2. Tedy číslo $s$ s~oběma vlastnostmi 1 a 2 je nejvýąe jedno.	
\end{proof}

%6
\begin{dusledek}[věta o infímu]
	\label{th:o_infimu}
	Je-li $\emptyset \ne M \in\mathbb R$ zdola omezená, pak existuje jediné číslo $d\in\mathbb R$ takové, ľe:
	\begin{enumerate}
		\item $x \ge d$ pro $\forall x \in M$ ($d$ omezuje $M$ zdola)
		\item $\forall d' > d\ \exists x\in M$, ľe $d' < x$ ($d$ je největąí dolní mez)
	\end{enumerate}
\end{dusledek}

\begin{proof}
	Dokáľeme úplnou větu, za předpokladu, ľe víme, ľe platí věta o suprému.
	
	Mnočina $-M = \{ -x | x\in M \}$ je shora omezená a podle věty \ref{th:o_supremu} je $s\in\mathbb R$, ľe
	\begin{enumerate}
		\item[$\tilde{1}$] $y \le s$ pro $\forall y \in -M$
		\item[$\tilde{2}$] $\forall d' > d\ \exists x\in -M: x< d'$
	\end{enumerate}
	Ukáľeme, ľe číslo $-s$ má vlastnosti 1 a 2 (z~důsledku věty \ref{th:o_supremu}).
	
	Je-li $d' > -s$, je $-d' < s$ a podle $\tilde{2}$ je $y \in -M$, ľe $y > -d'$. Je vąak $y = - x$ pro nějaké $x in M$ a tak $-x > -d'$, odkud $x< d'$, coľ je vlastnost 2 čísla $-s$ vůči $M$, o které předpokládáme, ľe platí.
	
	Tím se dokázalo, ľe pokud platí věta o suprému, platí i věta o infímu. Důkaz jednoznačnosti je podobný jako u věty o suprému.
\end{proof}

%7
\begin{definice}
	Číslu $s$ z~věty \ref{th:o_supremu} a číslu $d$ z~důsledku věty \ref{th:o_supremu} se říká suprémum (infímum) mnoľiny $M$ a značí se $\sup M$ ($\inf M$).
	
	Poloľíme jeątě $\sup M = \infty$ ($\inf M = -\infty$), není-li $M$ shora (zdola) omezená.
	
	Dále $\sup \emptyset = -\infty$ a $\inf \emptyset = \infty$ a $\emptyset = M$ je jediný případ, kdy $\inf M > \sup M$.
\end{definice}

%8
\begin{poznamka}
	Kaľdá $M \subset \mathbb R^*$ má tedy definovanou hodnotu $\sup M$, $\inf M$. Je-li mnoľina ne\-prázd\-ná, shora (zdola) omezená, je $\sup M \in \mathbb R$ ($\inf M \in \mathbb R$).
	
	Kaľdá shora (zdola) omezená neprázdná podmnoľina $\mathbb R$ tam tedy má své suprémum (infímum). To ale neplatí v~$\mathbb Q$. Například mnoľina $M = {\mathbb Q}\cap \brac{0, \pi}$ má $\sup M \notin \mathbb Q$.
	
	Má-li $M$ největąí (nejmenąí) prvek, je tento zároveň suprémem (infímem) mnoľiny $M$. Je $\sup M \in M \Leftrightarrow$ $M$ má největąí prvek. Je-li to tak, je $\sup M = \max M$. Obdobně to platí o infímu a nejmenąím prvku.
	
	Důkaz důsledku věty \ref{th:o_supremu} ukazuje, ľe $\inf M = -\sup -M$, obdobně $\sup M = -\inf -M$.
\end{poznamka}



\chapter{Limity posloupností}

%9
\begin{definice}
	Zobrazení $a:\N \to \R$ ($\N \to \C$) nazveme posloupností reálných (komplexních čísel). Místo $\fun{a}{n}$ značíme $a_n$.
\end{definice}

%10
\begin{definice}
	\label{th:definice_limity_posloupnosti}
	Číslo $a\in\C$ nazveme limitou posloupnosti $\cbra{a_n}$, pokud
	\[
		\forall\eps > 0 \ \exists \fun{k}{\eps}\in\N\mbox{, ľe } \abra{a_n - a} < \eps \ \forall n \ge k
	\]
	píąeme $\limninf a_n = a$ ($\lim a_n = a$, $a_n \to a$) a říkáme, ľe $\cbra{a_n}$ má (konečnou) limitu, konverguje k~$a$.
	
	Posloupnostem, které mají konečnou limitu, se říká konvergentní.
	
	Jestli pro reálnou posloupnost platí
	\[
		\forall K \in \R\ \exists \fun{k}{K}\in\N\mbox{, ľe } a_n > K\ \forall n \ge k
	\]
	píąeme $\limninf a_n = \infty$ ($\lim a_n = \infty$, $a_n \to \infty$) a říkáme, ľe $\cbra{a_n}$ jde k~nekonečnu; diverguje.
	
	Obdobně, jestli pro reálnou posloupnost $\cbra{a_n}$ platí
	\[
		\forall K \in \R\ \exists \fun{k}{K}\in\N\mbox{, ľe } a_n < K\ \forall n \ge k
	\]
	píąeme $\limninf a_n = -\infty$ ($\lim a_n = -\infty$, $a_n \to -\infty$) a říkáme, ľe $\cbra{a_n}$ diverguje k~$-\infty$.
\end{definice}

%11
\begin{poznamka}
	\label{th:poznamka_definice_limity_posloupnosti}
	Platí-li některá z~podmínek v~definici \ref{th:definice_limity_posloupnosti} pro nějaké $\eps > 0$, pak platí pro vąechna $\eps' > \eps$.
\end{poznamka}


\section*{Vlastnosti posloupností}

%12
\begin{veta}
	\label{th:konvergentni_posloupnost_je_omezena}
	Kaľdá konvergentní posloupnost je omezená.
\end{veta}

\begin{proof}
	Jestli $a_n \to a \in \R$, pak platí
	\[
		\forall \eps > 0 \ \exists \fun{k}{\eps} \in\N\mbox{, ľe }\abra{a_n - a} < \eps\ \forall n \ge k
	\]
	takľe to platí i pro $\eps = 1$, tj. $\exists k \in\N\mbox{, ľe }\abra{a_n - a} < 1$ $\forall n \ge k$. Neboli $\abra{a} - 1 < \abra{a_n} < \abra{a} + 1$ $\forall n\ge k$. Je tedy $\abra{a_n}$ omezená zdola (shora) číslem $\abra{a} - 1$ ($\abra{a} + 1$) od nějakého konečného indexu $k$ dál $\forall n \ge k$. Načeľ je $\abra{a_n}$ zdola (shora) omezená číslem $\min \brac{ \abra{a_1}, \abra{a_2}, \dots, \abra{a_{k-1}}, \abra{a} - 1 }$ ($\max \brac{ \abra{a_1}, \abra{a_2}, \dots, \abra{a_{k-1}}, \abra{a} + 1 }$) $\forall n \in\N$.
\end{proof}

%13
\begin{veta}
	\label{th:posloupnost_nejvyse_jedna_limita}
	Posloupnost má nejvýąe jednu limitu.
\end{veta}

\begin{proof}
	Nech» $a_n \to a$, $a_n \to b$ a buďte třeba $a,b \in \C$.
	
	Protoľe $a_n \to a$, platí
	\[
		\forall \eps > 0\ \exists k' \in \N\mbox{, ľe }\abra{a_n - a } < \eps\ \forall n \ge k'
	\]
	protoľe $a_n \to b$, platí
	\[
		\forall \eps > 0\ \exists \tilde{k} \in \N\mbox{, ľe }\abra{a_n - b } < \eps\ \forall n \ge \tilde{k}
	\]
	Zvolme $\eps > 0$. Pro $n\ge k$: $\max \brac{ \fun{k'}{\eps}, \fun{\tilde{k}}{\eps} }$, pak je $\abra{a-b} = \abra{a-a_n + a_n - b} \le \abra{a_n - a} + \abra{a_n - b} < 2\eps$ (ty absolutní hodnoty jsou obě $< \eps$).
	
	Je tedy $\abra{a-b} < 2\eps\ \forall \eps > 0$, nezbývá tedy, neľ ľe $\abra{b-a} = 0$, tj. $a = b$.
	
	Je-li $a\in\R$, $b = \infty$, je $\cbra{a_n}$ podle věty \ref{th:konvergentni_posloupnost_je_omezena} omezená, ale $a_n \to b = \infty$ dává neomezenost $\cbra{a_n}$, coľ je spor.
	
	Jestli $a = \infty$, $b = -\infty$, pak $a_n\to\infty$ znamená, ľe
	\begin{equation}
		\label{eq:posloupnost_nejvyse_jedna_limita_dukaz_1}
		\forall K \in \R \ \exists k' \in \N\mbox{, ľe }a_n > K\ \forall n \ge \fun{k'}{K}
	\end{equation}
	a $a_n \to -\infty$ znamená, ľe
	\begin{equation}
		\label{eq:posloupnost_nejvyse_jedna_limita_dukaz_2}
		\forall K \in \R \ \exists \tilde{k} \in \N\mbox{, ľe }a_n < K\ \forall n \ge \fun{\tilde{k}}{K}
	\end{equation}
	takľe, zvolíme-li $K = 0$ v~\mref{eq:posloupnost_nejvyse_jedna_limita_dukaz_1} a \mref{eq:posloupnost_nejvyse_jedna_limita_dukaz_2} máme pro $n \ge k = \max \brac{ \fun{k'}{0}, \fun{\tilde{k}}{0} }$: $a_n > 0$ podle \mref{eq:posloupnost_nejvyse_jedna_limita_dukaz_1}, ale $a_n < 0$ podle \mref{eq:posloupnost_nejvyse_jedna_limita_dukaz_2}.
\end{proof}

%14
\begin{veta}[Vztah limit posloupností a základních početních úkonů]
	\label{th:aritmetika_limit_posloupnosti}
	Nech» $a_n \to a$, $b_n \to b$, pak
	\begin{enumerate}
		\item $a_n \pm b_n \to a \pm b$
		\item $a_n \cdot b_n \to a\cdot b$ (nelze $0\cdot\infty$)
		\item $\frac{a_n}{b_n} \to \frac{a}{b}$ ($b \ne 0$ nebo zlomek $\frac{a}{b}$ není ve tvaru $\frac{\pm\infty}{\pm\infty}$)
	\end{enumerate}
	má-li pravá strana smysl, tj. například má-li $\frac{a}{b}$ smysl, má posloupnost $\frac{a_n}{b_n}$ limitu a ta se rovná $\frac{a}{b}$; obdobně ostatní případy.
\end{veta}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}
	\item 
	\begin{enumerate}
		\item 
			Nech» $a,b \in \C$, takľe
			\begin{eqnarray}
				\label{eq:aritmetika_limit_posloupnosti_dukaz_1}
				\forall \sigma > 0\ \exists \fun{k'}{\sigma}\mbox{, ľe }\abra{a_n - a} < \sigma\ \forall n \ge k' \\
				\label{eq:aritmetika_limit_posloupnosti_dukaz_2}
				\forall \sigma > 0\ \exists \fun{\tilde{k}}{\sigma}\mbox{, ľe }\abra{b_n - b} < \sigma\ \forall n \ge \tilde{k}
			\end{eqnarray}
			Abychom ukázali, ľe $a_n + b_n \to a+b$, máme ukázat, ľe platí
			\[
				\forall \eps > 0\ \exists \fun{k}{\eps}\mbox{, ľe }\abra{a_n + b_n - \brac{a+b}} < \eps\ \forall n \ge k
			\]
			Buď tedy $\eps > 0$. Pro $n \ge k = \max \brac{ \fun{k'}{\eps}, \fun{\tilde{k}}{\eps} }$, pak je $\abra{a_n + b_n -\brac{a+b}} \le \abra{a_n -a} + \abra{ b_n - b} < \eps + \eps = 2\eps$.
		\item Nech» $a\in\mathbb{R}$ a $b$ je třeba $\infty$ (pro $-\infty$
se dokáľe obdobně). Podle věty \ref{th:konvergentni_posloupnost_je_omezena}
je $a_{n}$ omezená, je tedy i omezená zdola. Nech» $L\in\mathbb{R}$ je
takové, ľe $a_{n}>L$ pro kaľné $n\in\mathbb{N}$. Podle definice
\ref{th:definice_limity_posloupnosti} ke kaľdému $K\in\mathbb{R}$ existuje
$n_{1}(K)\in\mathbb{N}$ tak, ľe $b_{n}>K-L$ pro $n>n_{1}(K)$. Pro
taková $n$ je ovąem $a_{n}+b_{n}\geq L+b_{n}>L+K-L=K$.
		\end{enumerate}
		\item
		\begin{enumerate}
		\item 
			Nech» $a,b\in\mathbb{R}$. Podle věty \ref{th:konvergentni_posloupnost_je_omezena} je $\cbra{a_n}$ omezená. Buď $K > 0$ nějaká konstanta, jeľ ji omezuje ($\abra{a_n} \le K\ \forall n\in\N$). Pak je $\abra{a_nb_n - ab} = \abra{a_nb_n -a_nb + a_nb - ab} \le \abra{a_n}\cdot\abra{b_n - b} + \abra{b}\cdot\abra{a_n - a} \le K\cdot\eps + \abra{b}\cdot \eps = \brac{K + \abra{b}}\cdot\eps$.
			\item
			Nech» $a\in\mathbb{R}^{+}$ a $b$ je třeba $\infty$ (pro
$a\in\mathbb{R}^{-},a=\infty,a=-\infty$ a $b=-\infty$ se dokáľe
obdobně). 

Víme, ľe pro nějaké $\alpha<a,\alpha>0$ platí,
ľe pro $\varepsilon=a-\alpha\,\exists k'$, ľe $\left|a_{n}-a\right|<a-\alpha\,\forall n\geq k'$,
takľe $a_{n}>\alpha\,\forall n\geq k'$ (pro $a=\infty$ platí totéľ
pro libovolně zvolené $\alpha$). 

Je-li $b=\infty$, pro libovolné $L$ a
$K=\frac{L}{\alpha}\,\exists\tilde{k}$, ľe $b_{n}>\frac{L}{\alpha}\,\forall n\geq\tilde{k}$.
Pro $k=\max(k',\tilde{k})$ platí $a_{n}b_{n}>\alpha b_{n}>L$ pro
libovolná $L$. 
		\end{enumerate}		
		\item
		\begin{enumerate}
		\item
			Nech» $a,b\in\mathbb{R}$. Buďte $K > 0$, $L > 0$ nějaké konstanty, které omezují $\cbra{a_n}$ a $\cbra{b_n}$ podle věty \ref{th:konvergentni_posloupnost_je_omezena}. Pak je $\abra{\frac{a_n}{b_n} - \frac{a}{b}} = \abra{ \frac{a_nb - ab_n}{b_nb} } = \abra{ \frac{a_n b - a_n b_n + a_n b_n - ab_n}{ b_n b } } \le \frac{ \abra{a_n}\abra{b_n - b} + \abra{a_n - a}\cdot\abra{b_n} }{ \abra{b_n b} } < \frac{\brac{K+L}}{\abra{b}}\cdot\frac{1}{\abra{b_n}}\cdot\eps$.
			
			Teď potřebujeme dokázat, ľe $\frac{1}{\abra{b_n}}$ je omezené.
			
			Protoľe $\frac{a}{b}$ má smysl, je $b\ne 0 \Rightarrow \abra{b} \ne 0$, načeľ $\abra{ \abra{b_n} - \abra{b} } \le \abra{ b_n - b } < \eps$ takľe $\abra{b_n} \ge \abra{b} - \eps$. Je-li $\abra{b} - \eps > 0$, tj. $\eps < \abra{b}$, je $\frac{1}{ \abra{b}-\eps } > 0$ a tak
			\[
				\frac{ \brac{K+L}\cdot \eps }{ \abra{b} }\cdot\frac{1}{\abra{b_n}} \le
				\frac{ \brac{K+L}\cdot \eps }{ \abra{b} }\cdot\frac{1}{\abra{b} - \eps }
			\]
			Je-li dokonce $\eps < \frac{\abra{b}}{2}$, je $\frac{1}{\abra{b} - \eps} < \frac{1}{\abra{b} - \frac{\abra{b}}{2}} = \frac{2}{\abra{b}}$ a tak je
			\[
				\abra{ \frac{a_n}{b_n} - \frac{a}{b} } < \frac{ \brac{K+L}\cdot\eps }{ \abra{b} }\cdot\frac{2}{\abra{b}}
			\]
			a podle poznámky \ref{th:poznamka_definice_limity_posloupnosti} je důkaz hotový.
			\item 
			Nech\v{t} $a\in\mathbb{R}$ a $|b|=\infty$. 
			
			Dokáľeme, ľe $\lim_{n\rightarrow\infty}\frac{1}{b_{n}}=0$ a pak můľeme
pouľít jiľ dokázaného tvrzení o součinu.

Ke kaľdému $\frac{1}{\varepsilon}$ existuje $k(\frac{1}{\varepsilon})$,
ľe $\left|b_{n}\right|>\frac{1}{\varepsilon}\,\forall n\geq k(\frac{1}{\varepsilon})$.
Ale $\left|b_{n}\right|>\frac{1}{\varepsilon}$ je totéľ, co $\left|\frac{1}{b_{n}}\right|<\varepsilon$.
	\end{enumerate}
	\end{enumerate}
\end{proof}

%15
\begin{veta}[2. věta o limitě součinu]
	\label{th:2_veta_o_limite_soucinu}
	Buď $\cbra{a_n}$ omezená, $\cbra{b_n} \to 0$. Pak má $\cbra{a_n\cdot b_n}$ limitu a ta se rovná nule.
\end{veta}

\begin{proof}
	$\exists k>0$, ľe $\abra{a_n} < K$ (omezenost $\cbra{a_n}$, definice \ref{def:omezenost}). To, ľe $b_n \to 0$, znamená, ľe
	\[
		\forall \eps > 0\ \exists \fun{k}{\eps}\in\N \mbox{, a ľe } \abra{b_n} < \eps\ \forall n \ge k
	\]
	Pro $n \ge \fun{k}{\frac{\eps}{K}}$ pak je $\abra{a_nb_n} < K\cdot\frac{\eps}{K} = \eps$.
\end{proof}

%16
\begin{veta}[2. věta o limitě převrácené hodnoty]
	\label{th:2_veta_o_limite_prevracene_hodnoty}
	Nech» $a_n \to 0$ a $\exists \tilde{k} \in \N$, ľe $a_n > 0$ ($a_n < 0$) $\forall n \ge \tilde{k}$. Pak $\frac{1}{a_n} \to \infty$ ($- \infty$).
\end{veta}

\begin{proof}
	Buď $a_n > 0$ $\forall n \ge \tilde{k}$ a buď $K > 0$. Jeľto $a_n \to 0$, číslo $\frac{1}{K}$, $k' \in \N$, ľe $\abra{a_n} < \eps = \frac{1}{K}\ \forall n \ge k'$, takľe $\frac{1}{a_n} = \frac{1}{\abra{a_n}} > K$ pro tato $n$.
	
	Je-li $a_n < 0\ \forall n \ge \tilde{k}$, je $b_n = - a_n > 0\ \forall n\ge \tilde{k}$ a podle právě dokázaného je $\frac{1}{b_n} \to \infty$, odkud $\frac{1}{a_n} = \frac{1}{- b_n} = -\frac{1}{b_n} \to -\infty$.
\end{proof}

%17
\begin{veta}[O přenáąení nerovnosti z limit na posloupnosti]
	\label{th:prenaseni_nerovnosti_limit_na_posloupnosti}
	Nech» $a_n \to a$, $b_n \to b$ a $a < b$. Pak $\exists k \in \N$, ľe $a_n < b_n\ \forall n \ge k$.
\end{veta}

\begin{proof}
	Buď třeba $a,b\in\R$. Platí
	\begin{eqnarray}
		\label{eq:prenaseni_nerovnosti_limit_na_posloupnosti_dukaz_1}
		\forall \eps > 0\ \exists \fun{k'}{\eps}\in\N\mbox{, ľe } \abra{a_n - a} < \eps\ \forall n \ge k' \\
		\label{eq:prenaseni_nerovnosti_limit_na_posloupnosti_dukaz_2}
		\forall \eps > 0\ \exists \fun{\tilde{k}}{\eps}\in\N\mbox{, ľe } \abra{b_n - b} < \eps\ \forall n \ge \tilde{k}
	\end{eqnarray}
	Pro $n \ge k = \max \brac{\fun{k'}{\frac{b-a}{2}}, \fun{\tilde{k}}{\frac{b-a}{2}} }$ je podle \mref{eq:prenaseni_nerovnosti_limit_na_posloupnosti_dukaz_1}
	\[
		a_n < a + \frac{b-a}{2} = \frac{a+b}{2}
	\]
	a podle \mref{eq:prenaseni_nerovnosti_limit_na_posloupnosti_dukaz_2} je
	\[
		b_n > b + \frac{b-a}{2} = \frac{a+b}{2}
	\]
	dohromady $a_n < \frac{a+b}{2} < b_n$.
	
	Je-li $a\in\R$, $b = \infty$, platí \mref{eq:prenaseni_nerovnosti_limit_na_posloupnosti_dukaz_1} a $\forall K \in \R\ \exists \fun{\tilde{k}}{K}$, ľe $b_n > K\ \forall n \ge \tilde{k}$.
	
	Pro $n \ge k = \max\brac{\fun{k'}{1}, \fun{\tilde{k}}{a+1}}$ je $a_n < a + 1 < b_n$.
\end{proof}

%18
\begin{veta}
	\label{th:prenaseni_nerovnosti_clenu_posloupnosti_na_limity}
	Nech» $a_n \to a$, $b_n \to b$ a nech» $\exists k\in\N$, ľe $a_n \le b_n\ \forall n\ge k$. Pak $a \le b$.
\end{veta}

\begin{proof}
	Větu dokáľeme sporem. $b < a$, existuje podle věty \ref{th:prenaseni_nerovnosti_limit_na_posloupnosti} index $k'\in\N$, ľe $b_n < a_n$ pro kaľdé $n \ge k'$.
	
	Pro $n \ge \max\brac{k, k'}$ je tedy $b_n < a_n$ a $a_n \le b_n$ a to je spor.
\end{proof}

%19
\begin{veta}[O majorizované konvergenci (o dvou policajtech)]
	\label{th:majorizovana_konvergence}
	Nech» $a_n \to a$, $b_n \to a$ a existuje $k^*\in\N$, ľe $a_n \le c_n \le b_n\ \forall n\ge k^*$. Pak $\cbra{c_n}$ má limitu a ta se rovná $a$.
\end{veta}

\begin{proof}
	Buď třeba $a \in \R$ máme ukázat, ľe
	\[
		\forall \eps > 0 \ \exists k \in \N\mbox{, ľe } \abra{c_n - a} < \eps\ \forall n \ge k
	\]
	Buď tedy $\eps > 0$. Protoľe $a_n \to a$, existuje $k' \in \N$, ľe $\abra{a_n -a} < \eps\ \forall n\ge k'$ a tak $a - \eps < a_n\ \forall n \ge k'$. Protoľe $b_n \to a$, existuje $\tilde{k} \in \N$, ľe $\abra{b_n -a} < \eps\ \forall n\ge \tilde{k}$ a tak $b_n < a + \eps\ \forall n \ge \tilde{k}$.
	
	Pro $n \ge k = \max\brac{k', \tilde{k}}$ pak je $a - \eps < a_n \le c_n \le b_n < a + \eps$, tj. $\abra{c_n - a} < \eps$.
\end{proof}

%20
\begin{definice}
	Řekněme, ľe reálná posloupnost $\cbra{a_n}$ roste (neklesá, klesá, neroste), jestli $a_n < a_{n+1}$ ($a_n \le a_{n+1}$, $a_n > a_{n+1}$, $a_n \ge a_{n+1}$) $\forall n\in\N$.
	
	Řekněme, ľe $\cbra{a_n}$ má některou z~(těchto) vlastností od $k\in\N$, má-li ji $\forall n\ge k$.
	
	Posloupnostem, které neklesají či nerostou se říká monotónní, těm co dokonce jenom rostou či klesají, se říká ryze monotónní.
\end{definice}

%21
\begin{veta}[O existenci limity monotónní posloupnosti]
	\label{th:existence_limity_monotonni_posloupnosti}
	Jestli $\cbra{a_n}$ neklesá (neroste), má limitu. Ta se rovná $\sup \cbra{a_n}$ ($\inf \cbra{a_n}$).
\end{veta}

\begin{proof}
	Nech» $\cbra{a_n}$ třeba neklesá. Je-li $a = \sup \cbra{a_n}\in\R$, zvolme $\eps > 0$. Je $a - \eps < a$ a podle podle 2. vlastnosti suprému (věta \ref{th:o_supremu}) je nějaké $a_k > a - \eps$.
	
	Pro $n\ge k$ pak je $a - \eps < a_k \le a_n \le a < a + \eps$, tedy $\abra{a_n - a} < \eps$ pro tato $n$. Je-li $\sup \cbra{a_n} = \infty$, není posloupnost $\cbra{a_n}$ shora omezená, a tak $\forall K \in\R\ \exists k \in \N$, ľe $a_k > K$ (definice \ref{def:omezenost}). Ale $\cbra{a_n}$ neklesá a tak $a_n \ge a_k > K\ \forall n\ge k$.
	
	Jestli $\cbra{a_n}$ neroste, tak $\cbra{-a_n}$ neklesá a tak $-a_n \to \sup \cbra{-a_n} = - \inf \cbra{a_n} \Rightarrow a_n \to \inf \cbra{a_n}$.
\end{proof}

%22
\begin{definice}
	Vybranou posloupností z~posloupnosti $\cbra{a_n}$ je posloupnost $\cbra{a_{n_k}}_{k = 1}^\infty$, kde $\cbra{n_k}_{k = 1}^\infty$ je rostoucí posloupnost přirozených čísel.
	
	Říká se jí téľ podposloupnost.
\end{definice}

%23
\begin{veta}[O limitě vybrané posloupnosti]
	\label{th:limita_vybrane_posloupnosti}
	Nech» $a_n \to a$ a $\cbra{a_{n_k}}_{k = 1}^\infty$ je z~ní vybraná. Pak má limitu a ta se rovná $a$.
\end{veta}

\begin{proof}
	Nech» $a \in\R$. Buď $\eps > 0$. Pak $\exists t \in\N$, ľe $\abra{a_n - a} < \eps \ \forall n \ge t$. Buď $s \in\N$ taková, ľe $n_s > t$ (takové $s$ existuje, nebo» $\cbra{n_k}$ roste). Pro $k \ge s$ pak je $n_k \ge n_s \ge t$. Takľe $\abra{a_{n_k} - a} < \eps$.
	
	Nech» $a = \infty$. Buď $K \in\R$. Pak $\exists t\in\R$, ľe $a_n > K\ \forall n \ge t$. Opět existuje $s \in \N$, ľe $n_s \ge t$. Pro $k \ge s$ pak je $n_k \ge n_s \ge t$ a tak $a_{n_k} > K$.
	
	Jestli $a_n \to -\infty$, tak $-a_n\to\infty \Rightarrow -a_{n_k} \to \infty \Rightarrow a_{n_k}\to-\infty$.
\end{proof}

%24
\begin{dusledek}
	Obsahuje-li $\cbra{a_n}$ dvě vybrané posloupnosti s~různými limitami, nemá limitu.
\end{dusledek}

%25
\begin{veta}
	\label{th:limity_podposloupnosti_rovne_limita_jim_rovna}
	Buďte $\cbra{a_{m_k}}_{k = 1}^\infty$ a $\cbra{a_{n_l}}_{l = 1}^\infty$ vybrané z~$\cbra{a_n}$, přičemľ $\forall n\in\N$ je jedním z~$m_k$ nebo $n_l$ (tj. $\cbra{m_l} \cup \cbra{n_l} = \N$).
	
	Jestli $a_{m_k} \xrightarrow{k\to\infty} a$, $a_{n_l} \xrightarrow{l\to\infty} a$, tak má $\cbra{a_n}$ limitu a ta se rovná $a$.
\end{veta}

\begin{proof}
	Buď $a \in\R$. Zvolme $\eps > 0$. Pak $\exists \tilde{k} \in\N$, ľe $\abra{a_{m_k} - a}< \eps\ \forall k \ge \tilde{k}$. $\exists \tilde{l} \in\N$, ľe $\abra{a_{n_l} - a}< \eps\ \forall l \ge \tilde{l}$. Tudíľ pro $n \ge \max\brac{m_{\tilde{k}}, n_{\tilde{l}}}$ je buďto $n = m_k$ a protoľe je $n \ge m_{\tilde{k}}$, odkud $k \ge \tilde{k}$, takľe $\abra{a_n - a} = \abra{a_{m_k} - a} < \eps$ odkud plyne $l \ge \tilde{l}$, takľe $\abra{a_n - a} = \abra{a_{n_l} - a} < \eps$.
\end{proof}

%26
\begin{definice}
	Hromadnou hodnotou (hromadným bodem) posloupnosti $\cbra{a_n}$ nazveme limitu její vybrané posloupnosti.
\end{definice}

%27
\begin{veta}
	\label{th:vlastnosti_mnoziny_hromadnych_hodnot}
	Mnoľina vąech hromadných hodnot kaľdé reálné posloupnosti $\cbra{a_n}$ je neprázdná, má největąí prvek $s$ a nejmenąí $d$. Přitom je $s = \lim s_n$ a $d = \lim d_n$ kde $s_n  = \sup\cbra{ a_n, a_{n+1}, \dots }$, $d_n  = \inf\cbra{ a_n, a_{n+1}, \dots }$.
\end{veta}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}
	\item
		Posloupnost $\cbra{s_n}$ ($\cbra{d_n}$) neroste (neklesá) a tak má podle věty \ref{th:existence_limity_monotonni_posloupnosti} limitu. Označme ji $s$ ($d$).
	\item
		Dokáľeme, ľe $s$ je hromadným bodem $\cbra{a_n}$ (tj. limitou nějaké posloupnosti) takto:
		
		Podle věty \ref{th:existence_limity_monotonni_posloupnosti} je $s = \inf \cbra{s_n}$ a buď $s \ne \infty$; to je pak $s_n \ne \infty \ \forall n$. Pak je
		\begin{enumerate}
		\item $s_1 - 1 < s_1 = \sup \cbra{ a_1, a_2, \dots }$ a tak podle 2. bodu věty \ref{th:o_supremu} $\exists \mbox{index } n_1\in\N$, ľe $s_1 - 1 < a_{n_1} \le s_{n_1}$
		\item $s_{n_1 + 1} - \frac{1}{2} < s_{n_1 + 1} = \sup \cbra{ a_{n_1 + 1}, a_{n_1 + 2}, \dots }$ a tak podle 2. bodu věty \ref{th:o_supremu} $\exists n_2\in\N$, ľe $s_{n_1 + 1} - \frac{1}{2} < a_{n_2} \le s_{n_2}$
		\item $s_{n_2 + 1} - \frac{1}{3} < s_{n_2 + 1} = \sup \cbra{ a_{n_2 + 1}, a_{n_2 + 2}, \dots }$ a tak podle 2. bodu věty \ref{th:o_supremu} $\exists n_3\in\N$, ľe $s_{n_2 + 1} - \frac{1}{3} < a_{n_3} \le s_{n_3}$
		\newline\vdots
		\end{enumerate}
		
		Mějme uľ $n_1 < n_2 < n_3 < n_4 < \dots < n_k$, ľe
		\begin{equation}
			\label{eq:vlastnosti_mnoziny_hromadnych_hodnot_dukaz_1}
			s_{n_j + 1} - \frac{1}{j+1} < a_{n_{j+1}} \le s_{n_{j+1}} \qquad \forall j = 1,2,\dots k (k \ge 1)
		\end{equation}
		Je $s_{n_k + 1} - \frac{1}{k+1} < s_{n_k + 1} = \sup\cbra{ a_{n_k + 1}, a_{n_k + 2}, \dots }$ a tak podle 2. bodu věty \ref{th:o_supremu} $\exists n_{k+1} \in\N$, ľe $s_{n_k + 1} - \frac{1}{k+1} < a_{n_{k + 1}} \le s_{n_{k+1}}$.
		
		Tím se dostane rostoucí posloupnost $\cbra{n_k}_{k=1}^\infty \subset \N$, takľe $\cbra{a_{n_k}}_{k=1}^\infty$ je z~$\cbra{a_n}$ vybraná a ľe \mref{eq:vlastnosti_mnoziny_hromadnych_hodnot_dukaz_1} platí pro $\forall j \in\N$.
		
		Protoľe je $s_{n_j + 1}$ z~$\cbra{s_n}$ vybraná, jde podle věty \ref{th:prenaseni_nerovnosti_clenu_posloupnosti_na_limity} a \ref{th:aritmetika_limit_posloupnosti} levá i pravá strana v~\mref{eq:vlastnosti_mnoziny_hromadnych_hodnot_dukaz_1} k~$s$ a podle věty \ref{th:majorizovana_konvergence} je $a_{n_j} \xrightarrow{j\to\infty} s$.
		
		Je-li $s = \infty$, pak z~toho, ľe $s = \inf \cbra{s_n}$ plyne, ľe $s_n = \infty\ \forall n \in \N$.
		
		\begin{enumerate}
		\item $1 < s_1 = \sup \cbra{a_1, a_2, \dots}$, takľe podle věty \ref{th:o_supremu} je index $n_1\in\N$, ľe $a_{n_1} > 1$,
		\item $2 < s_{n_1 + 1} = \sup \cbra{a_{n_1+1}, a_{n_1+2}, \dots}$, takľe podle věty \ref{th:o_supremu} je index $n_2\in\N$, ľe $a_{n_2} > 2$,
		\item $3 < s_{n_2 + 1} = \sup \cbra{a_{n_2+1}, a_{n_2+2}, \dots}$, takľe podle věty \ref{th:o_supremu} je index $n_3\in\N$, ľe $a_{n_3} > 3$,
		\newline \vdots
		\end{enumerate}
		
		Vzniklá vybraná posloupnost $\cbra{a_{n_k}}_{k=1}^{\infty}$, kde $k < a_{n_k}\ \forall k\in\N$ a podle věty \ref{th:majorizovana_konvergence} je $a_{n_k} \xrightarrow{k\to\infty} \infty$, tj. $a_{n_k} \to s$.
	\item
		$s$ je největąí hromadný bod $\cbra{a_n}$.
		
		Je-li $h$ hromadný bod $\cbra{a_n}$, je limitou z~ní vybrané posloupnosti, jiľ označíme $\cbra{a_{n_k}}_{k=1}^{\infty}$. Pak je $a_{n_k} \le \sup \cbra{a_{n_k}, a_{n_k + 1}, \dots} = s_{n_k}$, $h = \lim_{k\to\infty} a_{n_k} \le \lim_{k\to\infty} s_{n_k} = s$.
	\end{enumerate}
\end{proof}

%28
\begin{definice}
	Největąí (nejmenąí) hromadná hodnota posloupnosti $\cbra{a_n}$ se nazývá její horní limitou nebo také \emph{limes superior} (dolní limitou nebo také \emph{limes inferior}) a značí se $\varlimsup a_n$ nebo $\lim \sup a_n$ ($\varliminf a_n$ nebo $\lim \inf a_n$).
\end{definice}

%29
\begin{veta}
	$\cbra{a_n}$ má limitu právě kdyľ $\varlimsup a_n = \varliminf a_n$. Ta je pak rovna jejich společné hodnotě.
\end{veta}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}
	\item[$\Rightarrow$] Existuje-li $\lim a_n$, má podle věty \ref{th:limita_vybrane_posloupnosti} kaľdá z~$\cbra{a_n}$ vybraná posloupnost limitu $a$ rovnou $\lim a_n$. Protoľe $\varlimsup a_n$ i $\varliminf a_n$ jsou limitami vybraných posloupností, platí to i pro ně. Takľe jsou stejné a rovné limitě $a_n$.
	\item[$\Leftarrow$] Jelikoľ $d_n = \inf \cbra{a_n, \dots} \le \cbra{a_n} \le \sup \cbra{a_n, a_{n+1}, \dots} = s_n$ a $d = \lim d_n = \varliminf a_n$, $s = \lim s_n = \varlimsup a_n$, je $d_n \le a_n \le s_n$ a tak má $\cbra{a_n}$ limitu rovnou společné hodnotě limit $\lim s_n$, $\lim d_n$.
	\end{enumerate}
\end{proof}

%30
\begin{veta}
	\label{th:lze_vybrat_konvergentni_z_omezene_posloupnosti}
	Z~kaľdé omezené posloupnosti lze vybrat konvergentní.
\end{veta}

\begin{proof}
	Buď $\cbra{a_n}$ omezená a nech» je nejdřív reálná. Pak existuje $a, b \in \R$, $a < b$, ľe $a \le a_n \le b\ \forall n\in\N$. Rozdělme $\sbra{a,b}$ jeho středem $s_1$; je-li $a_n \in \sbra{a, s_1}$ pro nekonečně indexů $n$, buď $n_1$ jeden z~nich a poloľme $p_1 = a$, $q_1 = s_1$. Jinak musí být $a_n \in \sbra{s_1, b}$ pro nekonečně indexů $n$. Buď $n_1$ jeden z~nich a poloľme $p_1 = s_1$, $q_1 = b$.
	
	V~obou případech je $a \le p_1 \le a_{n_1} \le q_1 \le b$.
	
	Rozdělme $\sbra{p_1, q_1}$ jeho středem $s_2$; buď je $a_n \in \sbra{p_1, s_2}$ pro nekonečně indexů $n$, buď $n_2 > n_1$ jeden z~nich a poloľme $p_2 = p_1$, $q_2 = s_2$. Nebo je $a_n \in \sbra{s_2, q_1}$ pro nekonečně indexů $n$. Buď $n_2 > n_1$ jeden z~nich a poloľme $p_2 = s_2$, $q_2 = q_1$. Je $a \le p_1 \le p_2 \le a_{n_2} \le q_2 \le q_1 b$.
	
	Vznikne tak posloupnost $\underbrace{\cbra{p_k}}_{\mbox{\tiny neklesá}}$, $\cbra{a_{n_k}}$, $\underbrace{\cbra{q_k}}_{\mbox{\tiny neroste}}$ a $a \le p_k \le a_{n_k} \le q_k \le b \ \forall k \in \N$. Je
	\[
		\abra{p_k - q_k} = \frac{b-k}{2^k}
	\]
	Podle věty \ref{th:existence_limity_monotonni_posloupnosti} má $\cbra{p_k}$, $\cbra{q_k}$ limitu $p_k \to p$, $q_k \to q$. Jeľto $0 \le \abra{p_k - q_k} = \frac{b-k}{2^k}$, je $\abra{p - q} = \lim \abra{p_k - q_k} = \lim \frac{b-k}{2^k} = 0 \Rightarrow p = q$. Podle věty \ref{th:majorizovana_konvergence} má limitu i $\cbra{a_{n_k}}$ rovnou $p = q$ díky nerovnosti $a \le a_{n_k} \le b$ konečnou.
\end{proof}

%31
\begin{veta}[Bolzano-Cauchyova podmínka konvergence]
	\label{th:bolzano_cauchyova_podminka_konvergence_posloupnosti}
	Posloupnost $\cbra{a_n}$ má vlastní (tj. konečnou) limitu právě kdyľ splňuje tzv. Bolzano-Cauchyovu podmínku.
	\begin{equation}
		\label{eq:BC}
		\forall \eps > 0\ \exists \fun{k}{\eps} \in \N\mbox{, ľe }\abra{a_m - a_n} < \eps \ \forall n, m \ge \fun{k}{\eps}
	\end{equation}
\end{veta}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}
	\item[]
	\item[$\Rightarrow$] $\cbra{a_n}$ měj konečnou limitu, označme ji $a \in \C$. Buď $\eps > 0$. Pak existuje $\fun{k}{\eps} \in \N$, ľe $\abra{a_n - a} < \eps\ \forall n \ge k$, takľe pro $m, n \ge k$ je $\abra{a_m - a_n} = \abra{a_m - a + a - a_n} \le \abra{a_m - a} + \abra{a_n - a} \le 2\eps$, coľ je \mref{eq:BC}.
	
	\item[$\Leftarrow$] Ukáľeme nejdřív, ľe splňuje-li $a_n$ podmínku \mref{eq:BC}, je omezená. Nech» tedy platí \mref{eq:BC}. Zvolíme-li tam třeba $\eps = 1$, pak tedy existuje index $\fun{k}{1} \in \N$, ľe $\abra{a_m - a_n} < 1\ \forall n, m \ge \fun{k}{1}$. To tudíľ platí i pro $n = \fun{k}{1}$, takľe $\abra{a_m - a_{k(1)}} < 1$ $\forall m \ge k(1)$. To je $a_{k(1)} - 1 < a_m < a_{k(1)} + 1\ \forall m \ge k(1)$. Je tedy $\cbra{a_n}$ omezená shora (zdola) číslem $a_{k(1)} + 1$ ($a_{k(1)} - 1$) od $n = k(1)$, je tedy omezená.
	
	Podle věty \ref{th:lze_vybrat_konvergentni_z_omezene_posloupnosti} existuje $\cbra{a_{n_k}}_{k=1}^\infty$ z~$\cbra{a_n}$, která konverguje, její limitu označme $a$. Ukáľeme, ľe $a_n \to a$. Buď $\eps > 0$, podle \mref{eq:BC} existuje $\fun{\tilde{k}}{\eps} \in \N$, ľe
	\begin{equation}
		\label{eq:bolzano_cauchyova_podminka_konvergence_posloupnosti_dukaz_1}
		\abra{a_m - a_n} < \eps\ \forall m,n \ge \fun{\tilde{k}}{\eps}
	\end{equation}
	Protoľe $a_{n_k} \xrightarrow{k\to\infty} a$, je $\fun{k'}{\eps} \in\N$, ľe
	\begin{equation}
		\label{eq:bolzano_cauchyova_podminka_konvergence_posloupnosti_dukaz_2}
		\abra{a_{n_k} - a} < \eps\ \forall k \ge \fun{k'}{\eps}\footnote{lze vzít $\fun{k'}{\eps} \ge \fun{\tilde{k}}{\eps}$}
	\end{equation}
	Pro $n \ge n_{\fun{k'}{\eps}}$, pak je (protoľe $n_{k'} \ge k' \ge \tilde{k}$) $\abra{a_n - a} \le
		 \underbrace{\abra{a_n - a_{n_{k'}}}}_{\mbox{\tiny $< \eps$ podle \mref{eq:bolzano_cauchyova_podminka_konvergence_posloupnosti_dukaz_1}}} +
		 \underbrace{\abra{ a_{n_{k'}} - a }}_{\mbox{\tiny $< \eps$ podle \mref{eq:bolzano_cauchyova_podminka_konvergence_posloupnosti_dukaz_2}}} < 2\eps$
	\end{enumerate}
\end{proof}

%32
\begin{veta}[Stolzova]
	\label{th:stolzova}
	Nech» $\cbra{y_n}$ roste a $y_n \to \infty$. Pak existuje-li $\lim \frac{x_n - x_{n-1}}{ y_n - y_{n-1} }$, existuje i $\lim \frac{x_n}{y_n}$ a jsou stejné.
\end{veta}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}
	\item
		Jsou-li zlomky $\frac{p_1}{q_1}$ a $\frac{p_2}{q_2}$ mezi reálnými čísly $a$ a $b$, $a < b$ ($a < \frac{p_1}{q_1} < \frac{p_2}{q_2} < b$) a je-li $q_1 > 0$, $q_2 > 0$, je $a < \frac{p_1 + p_2}{q_1 + q_2}<b$.
		
		Skutečně, je-li $a < \frac{p_1}{q_1} < b$, $a < \frac{p_2}{q_2} < b$, $q_1 > 0$, $q_2 > 0$, je $aq_1 < p_1 < bq_1$, $aq_2 < p_2 < bq_2$, takľe $a\brac{q_1 - q_2} < p_1 + p_2 < b\brac{q_1 + q_2}$, odkud uľ přímo dostaneme $a < \frac{p_1 + p_2}{q_1 + q_2} < b$.
		
	\item Pomocí dokázaného v 1. se budeme snaľit z $\frac{x_n - x_{n-1}}{ y_n - y_{n-1} }$ dostat pryč $x_{n-1}$ a $y_{n-1}$.
	
		Nech» existuje $l = \lim \frac{x_n - x_{n-1}}{y_n - y_{n-1}}$ a buď nejdřív $l$ konečné. Pak
		\begin{equation}
			\label{eq:stolzova_dukaz_1}
			\forall \eps > 0\ \exists k'(\eps)\in\N\mbox{, ľe } \abra{ \frac{x_n - x_{k'}}{y_n - y_{k'}} - l } < \eps \ \forall n > k'
		\end{equation}
		Skutečně, buď $\eps > 0$. Existence a konečnost $l$ zaručuje, ľe 
		\begin{equation}
			\label{eq:stolzova_dukaz_2}
			\exists k'\in\N\mbox{, ľe } \abra{ \frac{x_n - x_{n-1}}{y_n - y_{n-1}} - l } < \eps \ \forall n > k'
		\end{equation}
		tj. $l - \eps < \frac{x_n - x_{n-1}}{y_n - y_{n-1}} < l + \eps\ \forall n \ge k'$. Je ale
		\[
			\frac{x_n - x_{k'}}{y_n - y_{k'}} = \frac{x_n - x_{n-1} + x_{n-1} - x_{n-2} + x_{n-2} - \dots + x_{k'+1} - x_{k'}}{y_n - y_{n-1} + y_{n-1} - y_{n-2} + y_{n-2} - \dots + y_{k'+1} - y_{k'}}
		\]
		a protoľe $y_j - y_{j-1} > 0\ \forall j \ge k'$, plyne \mref{eq:stolzova_dukaz_1} z~\mref{eq:stolzova_dukaz_2} podle bodu 1.
		
	\item
		Je $\frac{x_n - x_{k'}}{y_n - y_{k'}} = \frac{ \frac{x_n}{y_n} - \frac{x_{k'}}{y_n} }{ 1 - \frac{y_{k'}}{y_n} }$ coľ umoľňuje vyjádřit $\frac{x_n}{y_n}$ pomocí $\frac{x_n - x_{k'}}{y_n - y_{k'}}$: 
		\[			
			\frac{x_n}{y_n} = \frac{ x_n - x_{k'} }{ y_n - y_{k'} }\cdot\brac{ 1 - \frac{x_{k'}}{y_n} } + \frac{x_{k'}}{y_n}
		\]
		a tak
		\[
			\frac{x_n}{y_n} - l = \frac{ x_n - x_{k'} }{ y_n - y_{k'} } - l - \frac{ x_n - x_{k'} }{ y_n - y_{k'} }\cdot\frac{ y_{k'} }{ y_n } + \frac{x_{k'}}{y_n}
		\]
		načeľ
		\begin{equation}
			\label{eq:stolzova_dukaz_3}
			\abra{\frac{x_n}{y_n} - l} \le
			\abra{\frac{ x_n - x_{k'} }{ y_n - y_{k'} } - l} + \abra{\frac{ x_n - x_{k'} }{ y_n - y_{k'} }}
			\cdot\abra{\frac{ y_{k'} }{ y_n }} + \abra{\frac{ x_{k'} }{y_n}}\qquad\mbox{pro }n > k'
		\end{equation}
		
	\item
		Buď $\eps > 0$. Podle \mref{eq:stolzova_dukaz_1} je posloupnost $\cbra{\frac{x_n - x_{k'}}{y_n - y_{k'}}}$ $n > k'$ omezená (omezující konstantu označme $K$ a buď $K > 0$).
		
		Protoľe $y_n \to \infty$, existuje, např. díky aritmetice limit, $\tilde{k}(\eps)$, ľe
		\begin{equation}
			\label{eq:stolzova_dukaz_4}
			\abra{\frac{y_{k'}}{y_n}} < \eps,\ \abra{\frac{x_{k'}}{y_n}} < \eps\qquad \forall n \ge \tilde{k}(\eps)
		\end{equation}
		Pro $n \ge k = \max\brac{ k'(\eps), \tilde{k}(\eps) }$ je pak podle \mref{eq:stolzova_dukaz_1}, \mref{eq:stolzova_dukaz_2}, \mref{eq:stolzova_dukaz_3} a \mref{eq:stolzova_dukaz_4}
		\[
			\abra{\frac{x_n}{y_n} - l} \le \eps + K\cdot\eps + \eps = \brac{2+K}\cdot\eps
		\]
		Čímľ máme důkaz pro $l \ne \infty$ hotov.
	
	\item
	Pokud máme $l = \infty$, pak ke $K = 1$ existuje $k\in\N$, ľe
	\[
		\frac{x_n - x_{n-1}}{ y_n - y_{n-1} } > 1\qquad \forall n \ge k
	\]
	odkud $x_n - x_{n-1} > y_n - y_{n-1} > 0\ \forall n \ge k$.
	
	Takľe jednak $x_n > x_{n-1}\ \forall n \ge k$ a
	\begin{eqnarray*}
		x_n - x_k &=& x_n - x_{n-1} + x_{n-1} - x_{n-2} + x_{n-2} - \dots + x_{k+1} - x_k > \\
		&>& y_n - y_{n-1} + y_{n-1} - y_{n-2} + y_{n-2} - \dots + y_{k+1} - y_k = \\
		&=& y_n - y_k\qquad \forall n \ge k
	\end{eqnarray*}
	a z~toho plyne, ľe $x_n > y_n + x_k - y_k$ a protoľe $y_n \to \infty$, tak podle věty \ref{th:majorizovana_konvergence} $x_n \to \infty$ a navíc podle věty \ref{th:prenaseni_nerovnosti_limit_na_posloupnosti} $x_n > 0\ \forall n \ge k^* \in \N$.
	
	 Je tedy $x_n > x_{n-1}\ \forall n \ge k$ a $x_n \to \infty$, navíc $\frac{y_n - y_{n-1}}{x_n - x_{n-1}}$ má konečnou limitu $\frac{1}{l} = \frac{1}{\infty} = 0$ a tak lze na posloupnost $\cbra{\frac{y_n}{x_n}}$ pouľít uľ dokázaného, coľ dává: $\cbra{\frac{y_n}{x_n}}$ má limitu a ta je rovna nule. Je vąak $\frac{y_n}{x_n} > 0\ \forall n \ge k^*$ a tak podle věty \ref{th:2_veta_o_limite_prevracene_hodnoty} má převrácená hodnota $\frac{x_n}{y_n}$ limitu $\infty$.
\end{enumerate}

\end{proof}

%33
\begin{dusledek}
	\begin{enumerate}
		\item[]
		\item
			Jestli $a_n \to a$, pak $b_n = \frac{a_1 + a_2 + \cdots + a_n}{n}$ má limitu a ta se rovná $a$.
		\item
			$\frac{1 + \sqrt{2} + \sqrt[3]{3} + \cdots + \sqrt[n]{n}}{n} \to 1$
		\item
			$\lim_{n\to\infty} \frac{1^k + 2^k + \cdots + n^k}{n^{k+1}} = \frac{1}{k+1}\qquad \brac{k\in\N}$
		\item
			$\lim_{n\to\infty} n\brac{ \frac{1^k + 2^k + \cdots + n^k}{n^{k+1}} - \frac{1}{k+1} } \to \frac{1}{2}$
	\end{enumerate}
\end{dusledek}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}
		\item[]
		\item
			Ve větě \ref{th:stolzova} poloľíme $x_n = a_1 + a_2 + a_3 + \cdots + a_n$, $y_n = n$.
		\item
			V~předchozím bodě poloľíme $a_n = \sqrt[n]{n}$ a uľijeme toho, ľe $\sqrt[n]{n} \to 1$. To platí, protoľe $\sqrt[n] = 1 + h_n \Rightarrow n = \brac{1+h_n}^n > 1 + \binom{n}{2}h_n^2 \Rightarrow \frac{n-1}{\binom{n}{2}} > h_n^2 \Rightarrow \frac{2}{n} > h_n^2 \Rightarrow h_n \to 0$ (věta \ref{th:majorizovana_konvergence}).
		\item
			Ve větě \ref{th:stolzova} poloľíme $x_n = 1^k + 2^k + \cdots + n^k$, $y_n = n^{k+1}$. Pak je
			\[
				\lim_{n\to\infty} \frac{1^k + 2^k + \cdots + n^k}{n^{k+1}} = \lim_{n\to\infty} \frac{n^k}{n^{k+1} - \brac{n-1}^{k+1}} = \lim_{n\to\infty} \frac{n^k}{\brac{k+1}n^k + \dots \mbox{\tiny(bin. věta)}} = \frac{1}{k+1}
			\]
		\item
			\begin{eqnarray*}
				\lim_{n\to\infty} n\brac{ \frac{1^k + 2^k + \cdots + n^k}{n^{k+1}} - \frac{1}{k+1} } &=&
				\lim_{n\to\infty} \brac{ \frac{1^k + 2^k + \cdots + n^k}{n^k} - \frac{n}{k+1} } = \\
				&=& \lim_{n\to\infty} \frac{\brac{k+1}\cdot\brac{1^k + 2^k + \cdots + n^k} - n^{k+1}}{\brac{k+1}n^k}
			\end{eqnarray*}
			Podle věty \ref{th:stolzova} to je
			\[
				\lim_{n\to\infty} \frac{ \brac{k+1}n^k - n^{k+1} + \brac{n-1}^{k+1} }{ \brac{k+1}\brac{n^k - \brac{n-1}^k} } =
				\lim_{n\to\infty} \frac{ \binom{n+1}{2}n^{k-1} + \dots }{ \brac{k+1}\cdot k\cdot n^{k-1} + \dots } =
				\frac{\binom{k+1}{2}}{k\brac{k+1}} = \frac{1}{2}
			\]
	\end{enumerate}
\end{proof}

%34
\begin{priklad}
 Posloupnost $a_{n}=\left(1+\frac{1}{n}\right)^{n}$ roste a je shora omezená, má tedy podle věty \ref{th:existence_limity_monotonni_posloupnosti} konečnou limitu, která se označuje $e$. Platí $2<e\leq3$. Navíc je $e=\lim_{n\rightarrow\infty}\left(1+\frac{1}{1!}+\frac{1}{2!}+\cdots+\frac{1}{n!}\right)$
\end{priklad}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}
		\item[]
		\item Důkaz monotónnosti
		
			$a_{n}=\left(1+\frac{1}{n}\right)^{n}=1+\underset{k=1}{\overset{n}{\sum}}\left({n\atop k}\right)\frac{1}{k}=1+\underset{k=1}{\overset{n}{\sum}}\left[\frac{n\left(n-1\right)\cdots(n-k+1)}{k!}\frac{1}{n^{k}}\right]=1+\underset{k=1}{\overset{n}{\sum}}\frac{1\left(1-\frac{1}{n}\right)\cdots\left(1-\frac{k-1}{n}\right)}{k!}$
			
			$a_{n+1}=\left(1+\frac{1}{n+1}\right)^{n+1}=\cdots=1+\underset{k=1}{\overset{n+1}{\sum}}\frac{1\left(1-\frac{1}{n+1}\right)\cdots\left(1-\frac{k-1}{n+1}\right)}{k!}$
			
			$\left(1-\frac{1}{n+1}\right)\geq\left(1-\frac{1}{n}\right)$ aľ $\left(1-\frac{k-1}{n+1}\right)\geq\left(1-\frac{k-1}{n}\right)$, navíc má součet o jeden prvek navíc, tedy $a_{n+1}\geq a_{n}$.
			
		\item 
		\begin{equation}
			\label{eq:sumarum}
			a_{n}=1+1+\underset{k=2}{\overset{n}{\sum}}\frac{1\left(\frac{1}{n}\right)\cdots\left(\frac{1-k-1}{n}\right)}{k!}
		\end{equation}
		
		$1+1+\underset{k=2}{\overset{n}{\sum}}\frac{1\left(\frac{1}{n}\right)\cdots\left(\frac{1-k-1}{n}\right)}{k!}<2+\underset{k=2}{\overset{n}{\sum}}\frac{1}{k!}<2+\underset{k=2}{\overset{n}{\sum}}\frac{1}{2^{k-1}}=2+1-2^{\frac{1}{n+1}}<2+1<3$
		
		Je tedy $2\leq a_{n}\leq3$, odkud $2\leq\lim a_{n}\leq3$ dle \ref{th:prenaseni_nerovnosti_clenu_posloupnosti_na_limity}, ale $\left\{ a_{n}\right\} $ roste a tak $a_{n}<a_{n}<3\,\forall n,k\in\mathbb{N},n\geq k$, limitou $n\rightarrow\infty$ a připevněním $k$ plyne: $a_{k}<e<3\,\forall k\in\mathbb{N}$ a pro $k=2$ dává $a_{2}=\left(1+\frac{1}{2}\right)^{2}>2$, takľe $2<a_{2}\leq e\leq3$.
		\item
		Označíme-li $b_{n}=1+\underset{k=1}{\overset{n}{\sum}}\frac{1}{k!}$ a nahradíme v \mref{eq:sumarum} v součtu závorky jedničkami, dá to $a_{n}\leq b_{n}\,\forall n\geq2$, odkud $e\leq\lim b_{n}$ ($\left\{ b_{n}\right\} $
má limitu, neb očividně roste).
	\end{enumerate}
\end{proof}

%\begin{tvrzeni}
 %IMHO ROFL LOL IMHO ROFL LOL
%\end{tvrzeni}


\chapter{Ohleduplný úvod do základů teorie mnoľin}

%35
\begin{definice}
	Zobrazení $f$ mnoľiny $A$ do mnoľiny $B$ nazveme prostým jestli platí: mají-li dva prvky z~$A$ stejný obraz, jsou totoľné, tj. $x,y \in A, \f{x} = \f{y} \Rightarrow x = y$ (nebo $x,y \in A, \f{x} \ne \f{y} \Rightarrow x \ne y$).
	
	Také se říká, ľe $f$ zobrazuje $A$ do $B$ prostě.
	
	Řekneme, ľe $f$ zobrazuje $A$ na $B$ jestli $\f{a} = \cbra{\f{x}, x\in A} = B$, tj. $\forall y \in B\ \exists x\in A$, ľe $\f{x} = y$.
\end{definice}

%36
\begin{dusledek}
	\label{eff:proste_zobrazeni_existuje_prave_jeden}
	Jestli $f$ zobrazuje prostě $A$ na $B$, pak $\forall y\in B\ \exists! x \in A$, ľe $\f{x} = y$. Lze tedy ke kaľdému prvku z~$B$ jednoznačně přiřadit jeho vzor $x\in A$ (tj. takové $x\in A$, ľe $\f{x} = y$). Vznikne tak zobrazení $B$ na $A$ (opět prosté), jeľ se označuje $f^{-1}$ a říká se mu inverzní zobrazení k~$f$. Je tedy $f^{-1}: B\rightarrow A$. Vztahy $y=\f{x}$ a $x=\fun{f^{-1}}{y}$ jsou pro $x\in A, y\in B$ rovnocenné.
\end{dusledek}

%37
\begin{definice}
	Řekněme, ľe mnoľiny $A$ a $B$ mají stejnou mohutnost, jestliľe existuje prosté zobrazení $A$ na $B$ a $B$ na $A$.
\end{definice}

%38
\begin{definice}
	Mnoľinu $A$ nazveme spočetnou, existuje-li prosté zobrazení mnoľiny $\mathbb N$ na $A$. Tj. zobrazení $a: {\mathbb N} \rightarrow A$. Jinak řečeno, jestli lze $A$ uspořádat do posloupnosti, nebo jestli $A$ lze \uv{očíslovat}, tj. jestli $A = \{ \fun{a}{1}, \fun{a}{2}, \dots \}$.
	
	Nazveme ji nejvýąe spočetnou, je-li spočetná nebo konečná. (Někdy se spočetnou rozumí nejvýąe spočetná)
\end{definice}

%39
\begin{veta}
	\label{th:spoc_sjednoceni_spoc_mnozin}
	Buď $A_n$ spočetná $\forall n \in \mathbb N$. Pak je $\bigcup_{n=1}^{\infty} A_n$ spočetná (spočetné sjednocení spočetných mnoľin je spočetná mnoľina)
\end{veta}

\begin{proof}
	Uspořádáme spočetné mnoľiny $A_1, A_2, \dots$ do posloupností
	\begin{eqnarray*}
		A_1 \disteq \{ a_{11}, a_{12}, \dots \}, \\
		A_2 \disteq \{ a_{21}, a_{22}, \dots \}, \\
		A_3 \disteq \{ a_{31}, a_{32}, \dots \}, \\
		\dots
	\end{eqnarray*}
	Prosté zobrazení $b: {\mathbb N}\rightarrow \bigcup_{n=1}^{\infty}$ buď třeba takovéto: $\fun{b}{1} = a_{11}$, $\fun{b}{2} = a_{12}$, $\fun{b}{3} = a_{21}$, $\fun{b}{4} = a_{13}$, $\fun{b}{5} = a_{22}$, $\fun{b}{6} = a_{31}$, $\fun{b}{7} = a_{14}$, \dots dál od rohu.
\end{proof}

%40
\begin{dusledek}
	\label{eff:spoc_sjednoceni_spoc_mnozin}
	Jsou-li $A_1, A_2, \dots, A_n$ spočetné, je i $A = A_1 \times A_2 \times \cdots \times A_n$ spočetná.
\end{dusledek}

\begin{proof}
	Je-li $n=2$, $A_1 = \{ a_{11}, a_{12}, \dots \}$, $A_2 = \{ a_{21}, a_{22}, \dots \}$, je
	\begin{eqnarray*}
		A_1 \times A_2 &\disteq& \{ [a_{11}, a_{21}], [a_{11}, a_{22}], [a_{11}, a_{23}], \dots \} \cup  \\
			&\cup& \{ [a_{12}, a_{21}], [a_{12}, a_{22}], [a_{12}, a_{23}], \dots \} \cup \\
			&\cup& \{ [a_{13}, a_{21}], [a_{13}, a_{22}], [a_{13}, a_{23}], \dots \} \cup \\
			&\cup& \dots
	\end{eqnarray*}
	Je to $\bigcup_{i=1}^{\infty} \left\{ \left[ a_{1i}, a_{21} \right], \left[ a_{2i}, a_{22} \right], \dots \right\}$, coľ je spočetné sjednocení spočetných mnoľin a podle věty \ref{th:spoc_sjednoceni_spoc_mnozin} je tedy rovněľ spočetné.
\end{proof}




%41
\begin{veta}
	\label{th:kazda_cast_spoc_mnoziny_je_spocetna}
	Kaľdá (nekonečná) část spočetné mnoľiny je spočetná.
\end{veta}

\begin{proof}
	Je-li $B \subset A = \{ a_1, a_2, \dots \}$, buď $\f{1}$ první index pro který je $a_{\f{1}} \in B$, $\f{2}$ první index, pro který je $a_{\f{2}} \in B - \{ a_{\f{1}} \}$, \dots Máme-li uľ $a_{\f{k}} \in B - \{ a_{\f{1}}, a_{\f{2}}, \dots, a_{\f{k-1}} \}$, $k \ge 2$, buď $\f{k+1}$ nejmenąí index, ľe $a_{\f{k+1}} \in B - \{ a_{\f{1}}, a_{\f{2}}, \dots, a_{\f{k}} \}$ a tak $f$ prostě zobrazuje $\mathbb N$ na $B$.
\end{proof}

%42
\begin{dusledek}[věty \ref{th:spoc_sjednoceni_spoc_mnozin}]
	\label{th:q_je_spocetna}
	Mnoľina $\Q$ vąech racionálních čísel je spočetná.
\end{dusledek}

\begin{proof}
	${\mathbb Q} \subset \{ \frac{p}{q} | p \in {\mathbb Z}, q \in {\mathbb N} \} \equiv \mathbb N \times Z$, obě mnoľiny jsou spočetné a můľeme uplatnit důsledek \ref{eff:spoc_sjednoceni_spoc_mnozin}.
\end{proof}






%43
\begin{tvrzeni}
	Mnoľina vąech posloupností z~nul a jedniček není spočetná.
\end{tvrzeni}

\begin{proof}
	Důkaz provedeme sporem. Označme tu mnoľinu $P$ a předpokládejme, ľe je spočetná. Tj. lze ji uspořádat do posloupnosti
	$\{ p^1, p^2, \dots \}$. Je tedy
	\begin{eqnarray*}
		p^1 &\disteq& \{ p_1^1, p_1^2, \dots \} \\
		p^2 &\disteq& \{ p_2^1, p_2^2, \dots \} \\
		p^3 &\disteq& \{ p_3^1, p_3^2, \dots \} \\
		\dots
	\end{eqnarray*}
	Nyní vytvořme posloupnost $q = \{ q_1, q_2, \dots \}$, kde $q_j = 0$ jestli $p_j^i = 1$ a $q_j = 1$ jestli $q_j = 0$. Posloupnost $q$ pak není ľádná z~$p^1, p^2, \dots$, co
\end{proof}

%44

 
\begin{dusledek}
	$\R$ není spočetná.
\end{dusledek}

\begin{proof}
	Buď $P$ mnoľina vąech posloupností z~nul a jedniček, kaľdé $a = \{ a_1, a_2, \dots \} \in P$ přiřadíme číslo $\fun{s}{a} = \suma{k=1}{\infty}\frac{a_k}{2^k}$. Je $\fun{s}{a} \in \left\langle 0,1 \right\rangle$ a tak vzniká zobrazení $s:P \rightarrow \left\langle 0,1 \right\rangle$. To vąak není prosté: jsou-li $a= \{ a_1, a_2, \dots \}$, $b = \{ b_1, b_2, \dots \} \in P$ takové, ľe pro nějaké $k \ge 1$ je $a_k = 0$, $b_k = 1$ a $a_j = 1$, $b_j = 0$ $\forall j > k$ a je-li $k > 1$, je $a_j = b_j\ \forall j = 1, \dots, k-1$, pak $\fun{s}{a} = \fun{s}{b}$.
	
	Příklad takových $a$ a $b$ je následující:
	\begin{eqnarray*}
		a &=& \{ a_1, a_2, \dots, a_{k-1}, 1, 0, 0, \dots \} \\
		b &=& \{ a_1, a_2, \dots, a_{k-1}, 0, 1, 1, \dots \}
	\end{eqnarray*}
	
	Označme $P' = \{ \{a_1, a_2, \dots \} \in P | a_k = 0, a_{k+1} = a_{k+2} = \cdots = 1 \mbox{ pro nějaké } k \ge 1 \}$. Je $P = \bigcup_{k=1}^{\infty} P_k$, kde $P_k = \{ \{ a_1, a_2, \dots \} \in P | a_k = 0, a_j = 1\ \forall j > k \}$. Je $P_k$ spočetná (dokonce konečná) $\forall k$, a tak $P$ je spočetná a $P - P'$ tedy není spočetná, jinak by $P = \left( P - P' \right) \cup P'$ byla spočetná.
	
	$s':(P-P') \rightarrow \left\langle 0,1 \right\rangle$ je prosté: je-li $a = \{ a_1, a_2, \dots \}$,
	$b = \{ b_1, b_2, \dots \} \in P-P'$, $a \ne b$, existuje $k$, ľe $a_k \ne b_k$.
	Buď třeba $a_k < b_k$, tj. $a_k = 0$, $b_k = 1$.
	Protoľe $a \in P-P'$, není $a_{k+1} = a_{k+2} = \dots = 1$ a tedy $\fun{s'}{a} < \fun{s'}{b}$,
	takľe $s'$ je prosté zobrazení nespočetné mnoľiny $P-P'$ do $\left\langle 0,1 \right\rangle$,
	je tedy $\fun{s'}{P-P'}$ nespočetná a tak $\left\langle 0,1 \right\rangle$ obsahuje nespočetnou podmnoľinu, nemůľe být tedy podle věty \ref{th:kazda_cast_spoc_mnoziny_je_spocetna} spočetná. Podle téľe věty je tedy i $\mathbb R$ nespočetná.
\end{proof}

%45

 
\begin{poznamka}
	Řekněme, ľe mohutnost mnoľiny $A$ je menąí neľ mohutnost mnoľiny $B$ ($\moh A < \moh B$), jestliľe je nějaké prosté zobrazení $A$ do $B$, ale ľádné $B$ do $A$. Tzv. hypotéza kontinua předpokládá, ľe není mnoľina $C$, pro níľ platí $\moh \N < \moh C < \moh \R$.
\end{poznamka}




\chapter{Limity funkcí}

%46
\begin{definice}
	Reálnou (komplexní) funkcí na mnoľině $M$ se rozumí zobrazení $f: M \rightarrow \R$ ($\C$). Funkci $f$ nazveme shora (zdola) omezenou na $M$, jestli existuje nějaké číslo $k (K) \in \mathbb R$, ľe $\f{x} \le K\  \forall x \in M$, resp. $\f{x} \ge k\ \forall x \in M$. Nazveme ji omezenou, je-li omezená jak shora, tak zdola.
	
	To je totéľ jako to, ľe $\exists K>0$ takové, ľe $\left| \f{x} \right| \le K\ \forall x \in M$.
\end{definice}

%47
\begin{definice}
	Buďte $a, A \in \mathbb R$. Řekneme, ľe funkce $f$ má v~bodě $a$ limitu $A$ (resp. $\pm \infty$), jestli
	\[
		\forall \eps > 0 \exists \delta > 0 \mbox{, ľe } \left| \f{x} - A \right| < \eps\ \forall 0 < \left| x-a \right| < \delta
	\]
	resp.
	\[
		\forall K \in {\mathbb R}\ \exists \delta > 0 \mbox{, ľe } \f{x} > K\ \forall 0 < \left| x-a \right| < \delta
	\]
	\[
		\forall K \in {\mathbb R}\ \exists \delta > 0 \mbox{, ľe } \f{x} < K\ \forall 0 < \left| x-a \right| < \delta
	\]
	Píąeme $\lim_{x\to a} \f{x} = A (\mbox{resp. }\pm\infty)$.
	
	Řekneme, ľe $f$ má v~$a$ limitu $A\ (\pm\infty)$ zprava, jestli
	\[
		\forall \eps > 0\ \exists \delta > 0 \mbox{, ľe } \left| \f{x} - A \right| < \eps\ \forall x \in \brac{a, a+\delta}
	\]
	\[
		\forall K \in {\mathbb R}\ \exists \delta > 0 \mbox{, ľe } \f{x} > K\ \forall x \in \brac{a, a+\delta}
	\]
	\[
		\forall K \in {\mathbb R}\ \exists \delta > 0 \mbox{, ľe } \f{x} < K\ \forall x \in \brac{a, a+\delta}
	\]
	
	Píąe se $\lim_{x\to a+} \f{x} = A$ (resp. $\pm\infty$). Obdobně se zavádí limita $f$ v~$a$ zleva (místo $a < x <a+\delta$ se bere $a-\delta<x<a$) a píąe se $\lim_{x\to a-} \f{x} = A$ (resp. $\pm\infty$). Místo přísluąných limit zprava (zleva) se někdy psává $\f{a+}$, resp. $\f{a-}$.
	
	Řekneme, ľe $f$ má v~$\infty$ limitu $A \in \mathbb R$ (resp. $\pm\infty$) jestli $\forall\eps>0 \ \exists k \in {\mathbb R}$, ľe $\left| \f{x} - A \right| < \eps$ ($\forall K \ \exists k\in {\mathbb R}$, ľe $\f{x} > k$, resp. $\f{x} < k$). Píąe se $\lim_{x\to \infty} \f{x} = A$ (resp. $\pm\infty$). U $-\infty$ se místo $x \ge k$ bere $x \le k$ a píąe se $\lim_{x\to -\infty} \f{x} = A$ (resp. $\pm\infty$).
\end{definice}

%48
\begin{poznamka}
	\begin{enumerate}
		\item[]
		\item Aby měla $f$ limitu (zleva, zprava), musí být dána na nějakém $\fun{P}{a, \delta} = \{ x \in \mathbb R | 0 < \left| x-a \right| < \delta \}$ ($\brac{a-\delta, a}$, $\brac{a, a-\delta}$), $\delta > 0$. Této mnoľině se říká prstencové (levé, pravé) $\delta$-okolí bodu $a$. Není-li $\delta$ nutné uvádět, píąe se jen $\fun{P}{a}$ ($\fun{P^+}{a}$, $\fun{P^-}{a}$).
		
		Mnoľině $\brac{K, \infty}$ ($\brac{-\infty, K}$) lze říkat okolí nekonečna ($-\infty$).
		
		\item Definice $\lim_{x\to a}\f{x} = A$ má smysl i pro komplexní funkci komplexní proměnné $x$ pro $a, A \in \mathbb C$.
		
		\item Má-li $f$ v~bodě $a$ vlastní (tj. konečnou) limitu, je na nějakém $\fun{P}{a, \delta}$ omezená (totéľ pro $\lim$ v~$\pm\infty$), například čísly $A-1$ a $A+1$.
	\end{enumerate}
\end{poznamka}

%49


%50
\begin{veta}
	\label{th:limita_jen_kdyz_zprava_i_zleva}
	$f$ má v~$a\in \R$ limitu právě kdyľ tam má limitu zprava i zleva a jsou stejné. V tom případě je hodnota limity rovna hodnotě obou jednostranných limit.
\end{veta}

\begin{proof}
	Nech» $\exists \lim_{x\to \infty} \f{x} = A$ a buď třeba $A \in \mathbb C$. $\forall \eps > 0\ \exists \delta > 0$, ľe $\left| \f{x} - A \right| < \eps\ \forall 0<|x-a|<\delta$ a tak tím spíą $\forall \eps>0\ \exists\delta>0$, ľe $\left| \f{x} - A \right| < \eps\ \forall a < x < a+\delta$ ($a-\delta < x < a$), coľ znamená, ľe $A = \lim_{x\to a+} \f{x}$ ($A = \lim_{x\to a-} \f{x}$).
	
	Jestli naopak existuje $\f{a+}$, $\f{a-}$ a jsou stejné (označme je $A \in \mathbb C$), pak to znamená, ľe
	\begin{eqnarray}
		\label{eq:limita_01}
		\forall \eps > 0 \ \exists \delta' > 0\mbox{, ľe }\left| \f{x} - A \right| < \eps\ \forall a < x < a + \delta' \\
		\label{eq:limita_02}
		\forall \eps > 0 \ \exists \tilde{\delta} > 0\mbox{, ľe }\left| \f{x} - A \right| < \eps\ \forall a - \tilde{\delta} < x < a
	\end{eqnarray}
	takľe je-li $\eps > 0$, poloľme $\delta = \min{\fun{\delta}{\eps}, \fun{\tilde{\delta}}{\eps}}$. Pro $0 < |x - a| < \delta$ pak platí \mref{eq:limita_01} i \mref{eq:limita_02} a tedy $\left| \f{x} - A \right| < \eps\ \forall x\in\fun{P}{a,\delta}$.
	
	Případy, kdy $A = \infty$ ($-\infty$) se dokáľou obdobně.
\end{proof}

\begin{dusledek}
	Má-li $f$ v~$a \in \mathbb R$ ($\mathbb C$) vlastní (tj. konečnou) limitu (zleva, zprava), je na nějakém prstencovém okolí $\fun{P}{a,\delta}$ ($\fun{P^+}{a,\delta}$, $\fun{P^-}{a,\delta}$) omezená. Má-li ji u $\infty$ ($-\infty$), je omezená na nějakém okolí $\infty$ ($-\infty$).
\end{dusledek}

\begin{proof}
	Buď třeba $a \in \mathbb R$, $\lim_{x\to a} \f{x} = A \in \mathbb R$. Pak k~$\eps = 1\ \exists \delta > 0$, ľe $\left| \f{x} - A \right| < \eps\ \forall 0 < \left| x - a \right| < \delta$, tj. $A - \eps < \f{x} < A + \eps\ \forall x \in \fun{P}{a, \delta}$ a tak pro $x \in \fun{P}{a, \delta}$ je $\left| |\f{x}| - |A| \right| \le \left| \f{x} - A \right| < \eps$, odkud $|\f{x}| < |A| + \eps$.
	
	Ostatní případy se dokáľí obdobně.
\end{proof}

%51
\begin{veta}[Heineho o vztahu limity funkce a posloupnosti]
	\label{th:heineho}
	Funkce $f$ má v~$a\in \mathbb R$ ($\mathbb C$) limitu právě kdyľ platí
	\[
		\forall \{ a_n \} \subset {\R (\C) }\mbox{ takové, ľe } a_n \rightarrow a\mbox{, ale }a_n \ne a\ \forall n\mbox{, existuje }\lim\f{a_n}
	\]
	Je-li tato podmínka splněna, je $\lim_{n \to \infty}\f{a_n}$ stejná $\forall$ takové posloupnosti a $\lim_{x\to a} \f{x}$ se jí rovná.
\end{veta}

\begin{proof}
	$\Rightarrow$: Je-li $\lim_{x\to a} \f{x} = A$, kde třeba $a, A \in \C$, Buď $\{ a_n \} \subset \mathbb C$, $a_n \to a$, $a_n \ne a\ \forall  n \in \N$. Ukáľeme, ľe $\{ \f{a_n} \}$ má limitu $a$.
	
	Buď $\eps > 0$. Protoľe $\f{x} \stackrel{x\to a}{\longrightarrow} A$, $a \subset \mathbb C$, existuje $\delta > 0$, ľe
	\begin{equation}
		\label{eq:limita_dukaz_heineho_01}
		\left| \f{x} - A \right| < \eps\ \forall 0 < |x-a| < \delta
	\end{equation}
	Protoľe $a_n \to a$, tak $\exists \fun{k}{\delta} \in \mathbb N$, ľe $|a_n - a| < \delta\ \forall n \ge k$. Jeľto $a_n \ne a, \ \forall n \in \mathbb N$, je navíc $0 < |a_n - a| < \delta$ a podle \mref{eq:limita_dukaz_heineho_01} je $\left| \f{a_n} - A \right|< \eps\ \forall n \ge k$ a tak má $\{ \f{a_n}\}$ limitu (rovnou $A$).
	
	$\Leftarrow$: Nech» platí podmínka věty \ref{th:heineho}. Jestli $\{a_n\}$, $\{b_n\} \subset \mathbb C$, $a \in \mathbb C$, $a_n \to a$, $b_n \to a$, $a_n \ne a$, $b_n \ne a\ \forall n \in \mathbb N$, pak $\{ \f{a_n}\}$ i $\{ \f{b_n} \}$ má limitu. Posloupnost $\{ a_1, b_1, a_2, b_2, \dots \}$ opět jde k~$a$ (podle věty \ref{th:limity_podposloupnosti_rovne_limita_jim_rovna}) a má členy různé od $a\ \forall n$, takľe podle podmínky věty \ref{th:heineho} má posloupnost
	\[
		\{ \f{a_1}, \f{b_1}, \f{a_2}, \dots \}
	\]
	limitu. Ale $\{ \f{a_n} \}$ a $\{ \f{b_n} \}$ z~ní jsou vybrané a tak mají limitu stejnou (věta \ref{th:limita_vybrane_posloupnosti}). Označme ji $A$ a buď třeba $A \in \mathbb C$. Ukáľeme, ľe $\lim_{x\to a}\f{x} = A$.
	
	K~důkazu (sporem) předpokládáme, ľe $\lim_{x\to a}\f{x}$ není $A$. To pak
	\begin{eqnarray*}
%		\forall \eps > 0\ \exists \delta > 0\mbox{, ľe } |\f{x} - A| < \eps\ \forall 0 < | x -a | < \delta \\
%		\forall \eps > 0\ \forall n\ \exists x_n \in \{ a - \frac{1}{n}, a + \frac{1}{n} \},\ x_n \ne a \mbox{, ľe } |\f{x_n} - A| \ge \eps \\
		\exists \eps_0 > 0\ \forall \delta_n = \frac{1}{n}\ \exists x_n \in {\mathbb C}\mbox{, } 0 < | x_n - a | < \delta_n = \frac{1}{n}\mbox{, ľe } |\f{x} - A| \ge \eps
	\end{eqnarray*}
	Jelikoľ $0 < |x_n - a| < \frac{1}{n}\ \forall n$ a $\frac{1}{n} \to 0$, je jednak $x_n \to a$ (\ref{th:majorizovana_konvergence}), jednak $x_n \ne a\ \forall n$. Ale protoľe $\left| \f{x_n} - A \right| \ge \eps_0$, není $\f{x_n} \to A$, coľ je spor. 
\end{proof}

%52
\begin{poznamka}
	Věta \ref{th:heineho} pro jednostranné limity má tvar: Funkce reálné proměnné má v~$a \in \mathbb R$ limitu zleva (zprava) právě kdyľ
	\[
		\forall \{ a_n \} \subset \mathbb R\mbox{ takové, ľe } a_n \to a\mbox{, ale } a_n < a \ \forall n \quad (a_n > a \ \forall n) \mbox{, existuje }\lim_{n\to \infty}\f{a_n}
	\]
	
	Je-li tato podmínka splněna, je $\lim_{n\to \infty}\f{a_n}$ stejná pro vąechny takové posloupnosti $\{ a_n \}$ z~této podmínky a $\lim_{x\to a-}\f{x}$ ($\lim_{x\to a+}\f{x}$) je rovna jejich společné hodnotě.
\end{poznamka}

%53
\begin{dusledek}
	Značka $\lim$ nech» znamená v~kaľdém tvrzení kteroukoliv z~$\lim_{x\to a}\limits$, $\lim_{x\to a+}\limits$, $\lim_{x\to a-}\limits$, $\lim_{x\to \pm\infty}\limits$.
	\begin{enumerate}
		\item $f$ má nejvýąe jednu limitu.
		\item (aritmetika limit): existuje-li $\lim f$ a $\lim g$, pak
		\begin{enumerate}
			\item $\lim \brac{f+g} = \lim f + \lim g$
			\item $\lim fg = \lim f \cdot \lim g$
			\item $\lim \frac{f}{g} = \frac{\lim f}{\lim g}$
		\end{enumerate}
		má-li pravá strana smysl (tj. pak existuje $\lim$ nalevo a platí rovnost).
	\end{enumerate}
\end{dusledek}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}
		\item[]
		\item Nech» třeba
		\begin{eqnarray}
			\label{eq:dukaz_nejvyse_jedna_limita_01}
			\lim_{x\to a} \f{x} &=& A \\
			\label{eq:dukaz_nejvyse_jedna_limita_02}
			\lim_{x\to a} \f{x} &=& B, \qquad a \in \mathbb C 
		\end{eqnarray}
		Buď $\{ a_n \}$ takové, ľe $a_n \to a$, $a_n \ne a\ \forall n \in \mathbb N$. Podle věty \ref{th:heineho} plyne z~\mref{eq:dukaz_nejvyse_jedna_limita_01}, ľe $\lim_{n \to \infty}\f{a_n} = A$ a podle \mref{eq:dukaz_nejvyse_jedna_limita_02} $\lim_{x\to a} \f{x} = B$ a podle věty \ref{th:posloupnost_nejvyse_jedna_limita} je $A = B$.
		
		\item Nech» třeba jde o limitu $\lim_{x\to a-} \f{x}$ funkce reálné proměnné. Je-li $\{a_n\} \subset \mathbb R$, $a_n < a\ \forall n \in \mathbb N$, $a_n \to a$ tak podle věty \ref{th:heineho} implikace $\Rightarrow$ platí $\f{a_n} \to \lim f$, $\fun{g}{a_n} \to \lim g$.
		
		Má-li třeba smysl součin $\lim f \cdot \lim g$, má $\{ \f{a_n}\cdot\fun{g}{a_n} \}$ limitu, a to $\lim f \cdot \lim g$. Podle věty \ref{th:heineho} implikace $\Leftarrow$ ji má i $f\cdot g$ a dokonce tutéľ, je tedy dokázáno (b). Obdobně i pro daląí body (1) a (3).
	\end{enumerate}
\end{proof}

%54
\begin{veta}[2. věta o limitě součinu]
	\label{th:druha_limite_soucinu}
	Jestli je $\lim_{x \to a} \f{x} = 0$ a $\fun{g}{x}$ je omezená na nějakém prstencovém okolí bodu $a$, pak existuje i limita $\lim_{x \to a}\f{x}\cdot\fun{g}{x}$ a je rovna $0$.
\end{veta}

\begin{proof}
	Důkaz je podle věty \ref{th:heineho}.
\end{proof}

%55
\begin{veta}[2. věta o limitě převrácené hodnoty]
	\label{th:druha_limite_prevracene_hodnoty}
	Jestli je $\lim_{x \to a} \f{x} = 0$ a $\f{x} > 0$ ($< 0$) na nějakém prstencovém okolí bodu $a$, pak existuje i limita $\lim_{x \to a}\frac{1}{\f{x}}$ a je rovna $\infty$ ($-\infty$).
\end{veta}

\begin{proof}
	Důkaz je podle věty \ref{th:heineho}.
\end{proof}

%56
\begin{veta}[o přenosu nerovností z funkce na limity]
	Buď $\fun{f}{x} \le \fun{g}{x}$ na nějakém prstencovém okolí bodu $a$ a nech» existuje $\lim_{x\to a}\f{x}$ a $\lim_{x\to a}\fun{g}{x}$. Pak platí $\lim_{x\to a}\f{x} \le \lim_{x\to a} \fun{g}{x}$.
\end{veta}

\begin{proof}
	Důkaz provedeme pomocí věty \ref{th:heineho} sporem. Nech» $A = \lim_{x\to a}\f{x} > B = \lim_{x\to a}\fun{g}{x}$. Je-li $\{x_n\}$ taková posloupnost, ľe $x_n \to a$, $x_n \ne a\ \forall n \in \mathbb N$, pak $\f{x_n} \to A$, $\fun{g}{x_n} \to B$. Je $\f{x_n}| \le \fun{g}{x_n}\ \forall n > k$, protoľe existuje $\delta > 0$, ľe na $\fun{P}{a, \delta} = \{ x | 0 < |x-a| < \delta \}$ je $\f{x} < \fun{g}{x}$ a jeľto $x_n \to a$, tak k~$\delta > 0\ \exists k\in \mathbb N$, ľe $\left| x_n - a \right| < \delta\ \forall n\ge k$. Navíc $x_n \ne a\ \forall a$ a tak $0 < |x_n - a| < \delta$, tj. $x_n \in \fun{P}{a,\delta}$, odkud $A \le B$, coľ je ale spor.
\end{proof}

%57
\begin{veta}[o přenosu nerovnosti z limity na funkce]
	\label{th:funkce_s_vetsi_limitou_je_na_okoli_vetsi}
	Nech» $\exists A = \lim_{x\to a}\f{x}$, $B = \lim_{x\to a}\fun{g}{x}$ a buď $A < B$. Pak $\exists \delta > 0$, ľe $\f{x} < \fun{g}{x}\ \forall x \in \fun{P}{a, \delta}$.
\end{veta}

\begin{proof}
	Větu si dokáľeme sporem. Předpokládáme tedy, ľe takové $\delta > 0$ není.
	\[
		\forall \delta > 0\ \exists x_\delta \in \fun{P}{a, \delta}\mbox{, ľe }\f{x_\delta} \ge \fun{g}{x_\delta}
	\]
	Mezi jiným to tedy platí i pro $\delta_n = \frac{1}{n}$, tj.
	\[
		\forall n \in {\mathbb N}\ \exists x_n \in \fun{P}{a, \frac{1}{n}}\mbox{, ľe }\f{x_n} \ge \fun{g}{x_n}
	\]
	Je teda $0 < |x_n - a| < \frac{1}{n}\ \forall n\in\mathbb N$ a tak $x_n \to a$ (pro $n\to \infty$). Navíc $x_n \ne a\ \forall n$ a tak podle věty \ref{th:heineho} $\exists \lim \f{x_n} = A$, $\lim \fun{g}{x_n} = B$ a je $A \ge B$, coľ je spor.
\end{proof}

%58
\begin{veta}[o sevřené konvergenci]
	Na nějakém okolí $\fun{P}{a,\delta}$ buď $f \le g \le h$ a nech» $\exists \lim_{x\to a} \f{x} = A$ a $\lim_{x\to a} \fun{h}{x} = A$, pak $\exists \lim_{x\to a} \fun{g}{x}$ a ta se rovná jejich společné hodnotě.
\end{veta}

\begin{proof}
	Větou \ref{th:heineho}.
\end{proof}

%59
\begin{definice}
	O reálné funkci $f$ na intervalu $I \subset \mathbb R$ řekneme, ľe roste (neklesá, klesá, neroste), jestli $\f{x_1} < \f{x_2}$ ($\f{x_1} \le \f{x_2}$, $\f{x_1} > \f{x_2}$, $\f{x_1} \ge \f{x_2}$) $\forall x_1, x_2 \in I$, $x_1 < x_2$.
	Je-li $f$ některá z~těchto čtyř, nazveme ji monotónní. Jestli roste nebo klesá, nazveme ji ryze monotónní.
\end{definice}

%60
\begin{veta}
	Buď $f$ monotónní na intervalu $I \subset \mathbb R$. Není-li $a$ jeho levý (pravý) krajní bod, existuje konečná limita funkce $\f{a-}$ ($\f{a+}$). Je-li $a \in \mathbb R^*$ jeho levý (pravý) krajní bod, existuje $\f{a-}$ ($\f{a+}$) - ta ale nemusí být konečná.
	
	Přitom jestli $f$ na $I$ neklesá (neroste), je $\f{a-} = \sup_{x\in I, x < a} \f{x}$ ($\inf_{x\in I, x < a} \f{x}$) a $\f{a+} = \inf_{x\in I, x > a} \f{x}$ ($\sup_{x\in I, x > a} \f{x}$).
\end{veta}

\begin{proof}
	Nech» třeba $f$ na $I$ neklesá a $a \in I$ není levý krajní bod. Ukáľeme třeba, ľe $\exists \f{a-}$ a je to $s = \sup_{x\in I, x < a}\f{x}$.
	
	Protoľe je $\f{x} \le \f{a} \ \forall x \in I$, $x<a$, je i $s \le \f{a}$ a $a$ není levý krajní v~$I$ a tak $\exists \tilde{x}\in I$, $\tilde{x} < a$, odkud $\f{\tilde x} \le s$. A tak $\f{\tilde x} \le s \le \f{a}$, tzn. $s$ je konečné. Ukáľeme, ľe $s = \f{a-}$.
	
	Buď $\eps > 0$. Pak $s - \eps < s$, proto $\exists x'\in I$, $x' < a$, ľe $\f{x'} > s-\eps$ (věta \ref{th:o_supremu}) a protoľe $f$ neklesá, je $\f{x'} \le \f{x}\ \forall x' < x < a$. Takľe $s - \eps \le \f{x} \le s < s+\eps$ $\forall x \in \brac{x', a}$, coľ dokazuje ľádané. Ostatní případy lze rozebrat obdobně.
\end{proof}

%61
\begin{definice}
	O funkci $f$ řekneme, ľe roste zleva (zprava) v~bodě $a \in \mathbb R$, jestli $\exists \delta > 0$, ľe $\f{x} < \f{a}\ \forall x\in \brac{a-\delta, a}$ ($\f{x} > \f{a}\ \forall x\in \brac{a, a+\delta}$.
	
	Obdobně se zavádí klesání $f$ v~$a$ zleva a zprava.
\end{definice}

%62
\begin{veta}
	\label{th:funkce_roste_prave_kdyz_roste_v_kazdem_bode}
	$f$ roste (klesá) na intervalu $I \subset \R$ právě kdyľ
	\begin{itemize}
	\item roste (klesá) zleva v~kaľdém $a \in I$ který není případným levým krajním bodem $I$
	\item roste (klesá) zprava v~kaľdém $a \in I$ který není případným pravým krajním bodem $I$
	\end{itemize}
\end{veta}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}
		\item[$\Rightarrow$] zjevné
		\item[$\Leftarrow$] je-li splněna podmínka věty, třeba v~případě růstu, zvolme $x_1, x_2 \in I$, $x_1 < x_2$; ukáľeme, ľe $\f{x_1} < \f{x_2}$.
		
		Označme $A = \cbra{ x\in \left( x_1, x_2 \right\rangle | \f{x} > \f{x_1} }$. Platí
		\begin{enumerate}
			\item \label{enum:funkce_roste_prave_kdyz_roste_v_kazdem_bode_dukaz_1} $A \ne \emptyset$ neb $\brac{x_1, x_1 + \delta'} \subset A$ s~nějakým $\delta' > 0$ (růst $f$ v~$x_1$ zprava)
			
			\item \label{enum:funkce_roste_prave_kdyz_roste_v_kazdem_bode_dukaz_2} jestli $\alpha \in A$, $\alpha < x_2$, tak $\exists \delta > 0$, ľe $\left( \alpha, \alpha + \delta \right\rangle \subset A$ (růst $f$ v~$\alpha$ zprava)
			
			\item \label{enum:funkce_roste_prave_kdyz_roste_v_kazdem_bode_dukaz_3} $\sup A \in A$: nech» $b = \sup A$, je $b \ge x_1 + \delta'$ (z podbodu (a)) a tak je $b > x_1$, tudíľ $\exists \delta > 0$, ľe
			\begin{equation}
				\label{eq:eq:funkce_roste_prave_kdyz_roste_v_kazdem_bode_dukaz_1}
				\f{x} < \f{b}\ \forall x \in \brac{b-\delta, b}
			\end{equation}
			(růst $f$ v~$b$ zleva)
		\end{enumerate}
		Protoľe $b - \delta < b = \sup A$, existuje podle 2. vlastnosti supréma prvek $p \in A$, ľe $p > b - \delta$, takľe $\f{x_1} < \f{p} \le \f{b}$, coľ znamená, ľe $b\in A$.
			
		Dokáľeme, ľe $b = x_2$: je $b \le x_2$ a předpokládejme, ľe $b < x_2$. Protoľe $b\in A$ podle (c), je podle (b) $\left\langle b, b+\delta \right) \subset A$ pro nějaké $\delta > 0$ a tak $b < \sup A = b$ a docházíme ke sporu.
	\end{enumerate}
	Je tedy $\f{x_2} = \f{b} > \f{x_1}$.
\end{proof}



\section*{Spojitost}

%63
\begin{definice}
	Funkci $f$ nazveme spojitou v~$a\in\C$ jestli
	\begin{enumerate}
		\item $f$ je v~$a$ definovaná
		\item existuje $\lim_{x\to a} \f{x}$
		\item $\lim_{x\to a} \f{x} = \f{a}$
	\end{enumerate}
	
	Funkci reálné proměnné nazveme spojitou v~$a\in\R$ zprava (zleva) jestli
	\begin{enumerate}
		\item je v~$a$ definovaná
		\item existuje $\f{a+}$ ($\f{a-}$)
		\item $\f{a+} = \f{a}$ ($\f{a-} = \f{a}$)
	\end{enumerate}
	
	Je-li $f$ daná na okolí (pravém, levém) bodu $a$ a neplatí bod 2 nebo 3, řekneme, ľe není v~$a$ spojitá nebo ľe je v~$a$ nespojitá, má v~$a$ nespojitost, $a$ je jejím bodem nespojitosti, \dots (zprava, zleva).
\end{definice}

%64
\begin{definice}
	Nech» má $f$ v~$a\in\R$ nespojitost. Jestli existuje konečná $\f{a-}$ a $\f{a+}$, nazveme ji nespojitostí 1. druhu (ten skok), jinak jde o tzv. nespojitost 2. druhu.
\end{definice}

%65
\begin{dusledek}
	Funkce monotónní na intervalu $I \subset \R$ má v~kaľdém bodě z~$I$ nejvýą nespojitost 1. druhu.
\end{dusledek}

%66
\begin{dusledek}
	Mnoľina vąech bodů nespojitosti monotónní funkce na intervalu je nejvýąe spočetná.
\end{dusledek}

\begin{proof}
	Buď $f$ monotónní na intervalu $I$, $A \subset I$ mnoľina jejích bodů nespojitosti. Je-li $A$ konečná, je důkaz hotov, jinak kaľdému $a \in A$ přiřadíme interval $I_a$ mezi $\f{a-}$ a $\f{a+}$. Nech» třeba $f$ neklesá, to pak je $I_a = \brac{\f{a-}, \f{a+}}$.
	
	V~kaľdém $I_a$ vybereme racionální číslo $\fun{r}{a}$. Je-li $a, a' \in A$, $a \leq a'$, je $\f{a+} < \f{a'-}$ (zvolme $b \in \brac{a, a'}$, pro $a < x < b < x' < a'$ je $\f{x} \le \f{x'}$, odkud $\f{a+} = \lim_{x\to a+}\f{x} \le \f{x'}\ \forall b < x' < a'$, načeľ $\f{a+} \le \lim_{x\to a'-} \f{x'} = \f{a'-}$).
	
	Je tedy $\fun{r}{a} < \f{a+} \le \f{a'-} < \fun{r}{a'}$, takľe $r$ je prosté zobrazení $A$ do $\Q$. Protoľe je $\Q$ spočetná (důsledek \ref{th:q_je_spocetna}), $\fun{r}{a} \subset \Q$, je i $\fun{r}{A}$ a i tedy $A$ spočetná.
\end{proof}

%67
\begin{veta}[Darbouxova vlastnost spojitých funkcí na intervalu]
	\label{th:darbouxova_vlastnost_spojitych_funkci_na_intervalu}
	Je-li $f$ spojitá na intervalu $I$, $a,b \in I$, pak nabývá vąech hodnot mezi $\f{a}$ a $\f{b}$ (přesněji, je-li $a,b\in I$ a $d$ mezi $\f{a}$ a $\f{b}$, pak je $c$ mezi $a$ a $b$, ľe $\f{c} = d$).
\end{veta}

\begin{proof}
	Buď $a,b \in I$, $a < b$ a třeba $\f{a} \le \f{b}$. Je-li $d$ jedno z~$\f{a}$ nebo $\f{b}$, je buďto $d = \f{a}$ a pak $c = a$ nebo $d = \f{b}$ a pak $c = b$.
	
	Buď tedy $\f{a} < d < \f{b}$ a označme $A = \cbra{x\in \sbra{a,b}\mbox{, ľe } \f{x} < d }$, $c = \sup A$. Je $A \ne \emptyset$ (neb $a \in A$) a nemá největąí prvek: je-li totiľ $\alpha \in A$, pak z~toho, ľe $\lim_{x\to\alpha}\f{x} = \f{\alpha}$ (spojitost $f$), existuje $\delta > 0$, ľe $\f{x} < d$ $\forall x\in\brac{\alpha,\alpha+\delta}$, takľe $\alpha$ není největąí v~$A$. Odtud plyne, ľe $c \notin A$, takľe jednak $c > a$ a jednak $\f{c} \ge d$.
	
	Kdyby bylo $\f{c} > d$, existovalo by $\delta > 0$, ľe $\f{x} > d$ $\forall x \in \brac{c-\delta, c+\delta}$ (spojitost $f$), takľe $A \cap \brac{c-\delta, c+\delta} = \emptyset$. Je $A \cap \sbra{c+\delta, b} = \emptyset$ (jinak by bylo $c = \sup A \ge c+\delta$), načeľ $A \cap \sbra{c+\delta, b} = A \cap \left[ \brac{c-\delta, c+\delta} \cup \brac{c+\delta, b} \right] = \left[ A \cap \brac{c-\delta, c+\delta} \right] \cup \left[ A \cap \sbra{c+\delta, b} \right] = \emptyset$.
	
	Tedy $c = \sup A \le c - \delta$, coľ je spor a platí $\f{c} = d$.
\end{proof}

%68
\begin{dusledek}
	\label{th:spojita_funkce_na_intervalu_interval}
	Je-li $f$ spojitá reálná funkce, na intervalu $I$, je $\f{I}$ interval.
\end{dusledek}

\begin{proof}
	Je-li $p = \inf \f{I}$, $q = \sup \f{I}$, je buď $p = q$ a pak $\f{I} = \{p\}$ nebo je $p < q$. Je-li pak $p < d < q$, existuje $a,b \in I$, ľe $\f{a} < d < \f{b}$ a tedy podle věty \ref{th:darbouxova_vlastnost_spojitych_funkci_na_intervalu} existuje $c$ mezi $a$ a $b$, ľe $\f{c} = d$. Je tedy $\left( \inf \f{I}, \sup \f{I}\right) \subset \f{I} \subset \left\langle \inf \f{I}, \sup \f{I} \right\rangle$, tedy $\f{I}$ je jedním z~intervalů $\left\langle p,q\right)$, $\left( p,q\right\rangle$, $\left\langle p,q \right\rangle$, $\left( p,q \right)$.
\end{proof}

%69
\begin{veta}
	\label{th:realna_funkce_na_intervalu_nabyva_suprema_infima}
	Reálná funkce $f$ spojitá na intervalu $\left\langle a,b \right\rangle \subset \mathbb R$ tam nabývá supréma a infíma -- má tam tedy své maximum a minimum.
\end{veta}

\begin{proof}
	Buď $s = \sup \f{\left\langle a,b \right\rangle}$. Podle 2. vlastnosti supréma ke kaľdému $n \in \mathbb N\ \exists x_n \in \left\langle a,b \right\rangle$, ľe $s - \frac{1}{n} < \f{x_n} \le s$.
	
	Podle věty \ref{th:lze_vybrat_konvergentni_z_omezene_posloupnosti} (z~kaľdé posl. lze vybrat konvergentní) vybereme z~$\{ x_n \}$ konvergentní $\{ x_{n_k} \}_{k = 1}^{\infty}$ a její limitu označíme $l$ (pozor, vybrali jsme z $x$, $l$ není limita ani hromadný bod $f$!). Pak $s - \frac{1}{n_k} \le \f{x_{n_k}} \le s$ a limitou $\brac{k\to \infty}$ odtud plyne: $s \le \lim \f{x_{n_k}} = \f{l} \le s$ (rovnost plyne ze spojitosti funkce), tj. $\f{l} = s$.
\end{proof}

%70
\begin{veta}[O limitě sloľené funkce]
	\label{th:limita_slozene_funkce}
	Buďte $a, b \in \mathbb R^*$ a nech»
	\begin{eqnarray}
		\label{eq:limita_slozene_funkce_01}\lim_{x \to a} \fun{g}{x} &=& b \\
		\label{eq:limita_slozene_funkce_02}\lim_{x \to b} \f{x} &=& A
	\end{eqnarray}
	Pak $\lim_{x\to a}\f{\fun{g}{x}} = A$ jestli buďto
	
	$\fun{g}{x} \ne b$ na nějakém okolí $\fun{P}{a}$ nebo
	
	$f$ je v~$b$ spojitá.
\end{veta}

\begin{proof}
	Buďte třeba $a,b \in \mathbb R$ a nech» platí podmínka, ľe $\fun{g}{x} \ne b$ na nějakém okolí $\fun{P}{a}$. Buď $\eps > 0$. Podle \mref{eq:limita_slozene_funkce_02} je
	\begin{equation}
		\label{eq:limita_slozene_funkce_03}
		\delta > 0\mbox{, ľe }\left| \f{y} - A \right| < \eps\ \forall 0<|y-b|<\delta
	\end{equation}
	Podle \mref{eq:limita_slozene_funkce_01} je
	\begin{equation}
		\label{eq:limita_slozene_funkce_04}
		\eta' > 0\mbox{, ľe } \left| \fun{g}{x} - b \right| < \delta\ \forall 0 < |x-a| < \eta'
	\end{equation}
	Podle podmínky zvolme
	\begin{equation}
		\label{eq:limita_slozene_funkce_05}
		\tilde{\eta} > 0\mbox{, aby }\fun{g}{x} \ne b\ \forall 0 < |x-a| < \tilde{\eta}
	\end{equation}
	Pro $0<|x-a|<\eta = \min\brac{\eta', \tilde\eta}$ je pak $0 < \left| \fun{g}{x} - b \right| \overset{\mbox{\tiny\mref{eq:limita_slozene_funkce_04}}}{<} \delta$ a podle \mref{eq:limita_slozene_funkce_03} je $\left| \f{\fun{g}{x}} - A \right| < \eps$.
	
	Jestli platí podmínka, ľe $f$ je v~$b$ spojitá, pak \mref{eq:limita_slozene_funkce_03} platí $\forall |y-b| < \delta$ (s~hodnotou $A = \f{b}$) a tak pro $0 < |x-a| < \eta'$ je $\left| \fun{g}{x}-b \right| < \delta$ podle \mref{eq:limita_slozene_funkce_04}, načeľ podle \mref{eq:limita_slozene_funkce_03} je $\left| \f{\fun{g}{x}} - A \right| < \eps$.
\end{proof}

\begin{poznamka},,Dodatečné" poznámky

\begin{enumerate}
\item K rekurentním posloupnostem: 
Buď $-\infty\leq a < b \leq\infty$, buď $I$ interval s krajními body $a,b$. Nech» $f$ na $I$ neklesá a spojitě jej zobrazuje do sebe (tj. $f(I)<I$). Pro $c\in I$ zaveďme posloupnost $\left\{ a_{n} \right\}$ takto: $a_{1}=c, a_{n+1}=f(a_{n})$. Pak má $\left\{ a_{n} \right\}$ vľdy limitu, ozmačme ji $l$.

Je-li $f(c)\geq c$ ($f(c)\leq c$) a má li $f$ na $\left\langle c,b \right)$ ($\left(a,c\right\rangle $) pevný bod, tj. takové $p$, ľe $f(p)=p$, má $P^{+}=\left\{ x\in I|f(x)=x|x\geq c\right\} $ ($P^{-}=\left\{ x\in I|f(x)=x|x\leq c\right\} $) nejmenąí (největąí) prvek $\alpha$($\beta$) a je $l=\alpha$ ($l=\beta$). Nemá-li $f$ na $\left\langle c,b \right)$ ($\left(a,c\right\rangle $) pevný bod, je $l=b$ ($l=a$)..  

\item Svaté skutečnosti: $\lim_{x\rightarrow0}\frac{\sin x}{x}=1;\,\lim_{x\rightarrow0}\frac{\ln(1+x)}{x}=1;\,\lim_{x\rightarrow\infty}\left(1+\frac{1}{x}\right)^{x}=e$
\end{enumerate}

\end{poznamka}

\begin{dusledek}[Důsledek Heineho věty pro spojitost]
 Fce $f$ je v $a$ spojitá, právě kdyľ:
 \begin{enumerate}
 \item je v $a$ daná
 \item pro vąechna $\left\{ x_{n}\right\} ,x_{n}\rightarrow a$ existuje
 $\lim f(x_{n})$ a rovná se $f(a)$.
 \end{enumerate}
\end{dusledek}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}  
   		\item[$\Rightarrow$] Je-li $f$ v $a$ spojitá, je v $a$ daná dle definice, má v $a$
limitu a $\lim f(x)=f(a)$. Tedy:  
		\begin{equation}
		        \forall \eps > 0 \ \exists \fun{\delta}{\eps} > 0 \mbox{, ľe } \left| \f{x} - \f{a} \right| < \eps\ \forall 0 < \left| x-a \right| < \fun{\delta}{\eps}
    		\end{equation}
   		a pro $x=a$ je $|f(x)-f(a)|=0<\eps$, takľe platí $\forall|x-a|<\fun{\delta}{\eps}$,
tedy
		\begin{equation}
			\label{eq:haluz2}
			\forall \eps > 0 \ \exists \fun{\delta}{\eps} > 0 \mbox{, ľe } \left| \f{x} - \f{a} \right| < \eps\ \forall \left| x-a \right| < \fun{\delta}{\eps}		
		\end{equation}
    		Buď $\left\{ x_{n}\right\} $ taková, ľe $x_{n}\rightarrow a$,
tj.
		\begin{equation}
			\label{eq:haluz3}
			\forall\vartheta>0\ \exists \fun{k}{\vartheta}\in\mathbb{N}\mbox{, ľe } \left|x_{n}-a\right|<\vartheta\ \forall n\geq \fun{k}{\vartheta}	
		\end{equation}
		Máme ukázat, ľe
		\begin{equation}
			\label{eq:haluz4}
			\forall \eps > 0\ \exists \fun{k}{\eps} \in\mathbb{N}\mbox{, ľe } \left| \f{x_{n}}-\f{a} \right| < \eps \ \forall n \geq \fun{k}{\eps}
		\end{equation}
		Buď $\eps>0$. Podle \mref{eq:haluz2} k němu najdeme $\fun{\delta}{\eps}$,
ľe platí \mref{eq:haluz2} a k číslu $\fun{\delta}{\eps}$ zvolme $\fun{k}{\fun{\delta}{\eps}}$
dle \mref{eq:haluz3}.
		Pak pro $n\geq \fun{k}{\fun{\delta}{\eps}}$ je $\left|x_{n}-a\right|<\fun{\delta}{\eps}\ \forall n\geq \fun{k}{\fun{\delta}{\eps}}$ podle vlastnosti \mref{eq:haluz3}, a $\left| \f{x_{n}}- \f{a}\right|<\eps$
podle \mref{eq:haluz2}, coľ je \mref{eq:haluz4} s $\fun{k}{\eps}=\fun{k}{\fun{\delta}{\eps}}$.
   		\item[$\Leftarrow$]Z platnosti 2. plyne její platnost $\forall\left\{ x_{n}\right\} $, kde $x_{n}\rightarrow a$ a $x_{n}\neq a$ pro vąechna $n$, takľe podle \ref{th:heineho} existuje $\lim_{x\rightarrow a}f(x)$, navíc rovná společné hodnotě takových $\lim f(x_{n})$, ale to je $f(a)$.
	\end{enumerate}
\end{proof}


\begin{veta}
	Prostá a spojitá $f$ na intervalu $I$ je ryze monotónní.
\end{veta}

\begin{proof}
	Budeme dokazovat sporem. Nech» pro $x_1$, $x_2$, $y_1$, $y_2 \in I$, $x_1 < x_2$, $y_1 < y_2$ je $\f{x_1} < \f{x_2}$ a $\f{y_1} > \f{y_2}$. Pak je buďto
	\begin{enumerate}
		\item $\left\langle x_1,x_2 \right\rangle \cap \left\langle y_1, y_2 \right\rangle$ nejvýą jednobodový a tedy $x_1 < x_2 \le y_1 < y_2$ (či $y_1 < y_2 \le x_1 < x_2$) nebo
		\item jeden z~těchto intervalů je částí druhého a tedy $x_1 \le y_1 < y_2 \le x_2$ (či $y_1 \le x_1 < x_2 \le y_2$) nebo
		\item nenastává ani první, ani druhá moľnost a tedy $x_1 < y_1 < x_2 < y_2$ (či $y_1 < x_1 < y_2 < x_2$)
	\end{enumerate}
	\begin{enumerate}
		\item Je-li $\f{y_1} < \f{x_2}$, nabývá $f$  maxima na $\left\langle x_1, y_1 \right\rangle$, ale ne v~krajních bodech \newline
		Je-li $\f{y_1} > \f{x_2}$, nabývá $f$  maxima na $\left\langle x_2, y_2 \right\rangle$, ale ne v~krajních bodech \newline
		Je-li $\f{y_1} = \f{x_2}$ (a pak $y_1 = x_2$), nabývá $f$  maxima na $\left\langle x_1, y_2 \right\rangle$, ale ne v~krajních bodech
		\item Je-li $\f{y_1} < \f{x_1}$, nabývá $f$  minima na $\left\langle x_1, x_2 \right\rangle$, ale ne v~krajních bodech \newline
		Je-li $\f{y_1} > \f{x_1}$, nabývá $f$  minima na $\left\langle x_1, y_2 \right\rangle$, ale ne v~krajních bodech
		\item Je-li $\f{y_1} < \f{x_1}$, nabývá $f$  minima na $\left\langle y_1, y_2 \right\rangle$, ale ne v~krajních bodech \newline
		Je-li $\f{y_1} > \f{x_1}$, nabývá $f$  minima na $\left\langle x_1, x_2 \right\rangle$, ale ne v~krajních bodech
	\end{enumerate}
	Ve vąech případech má funkce extrém na nějakém intervalu $\left\langle p, q \right\rangle \subset I\ p<q$, ale ne v~krajních bodech, tedy v~nějakém $r\in \left( p,q \right)$. Přitom $\f{\left( p,r \right\rangle}$ i $\f{\left\langle r,q \right)}$ jsou podle věty \ref{th:spojita_funkce_na_intervalu_interval} intervaly. Je tehdy $\f{r}$ jejich společným krajním bodem.
	
	Protoľe je v~$r$ extrém funkce $f$ na $\left\langle p,q \right\rangle$, je v~$r$ týľ extrém jak na $\left( p,r \right\rangle$ tak i na $\left\langle r,q \right)$ a tak je $\f{r}$ současně pravým, nebou současně levým krajním bodem intervalů $\f{\left( p,r \right\rangle}$, $\f{\left\langle r,q \right)}$. Ty se tedy protínají přinejmenąím bodem $\f{r}$. Ale ani $\f{\left( p,r \right\rangle}$ ani $\f{\left\langle r,q \right)}$ není jednobodový (jinak by byla $f$ na $\left( p,r \right\rangle$ nebo na $\left\langle r,q \right)$ konstantní, coľ nelze, neb $f$ je prostá), takľe existuje $t \in \f{\left( p,r \right\rangle}\cap\f{\left\langle r,q \right)}$, $t \ne \f{r}$, načeľ existuje $v_1 \in \left( p,r \right\rangle$ a $v_2 \in \left\langle r,q \right)$, ľe $\f{v_1} = t = \f{v_2}$. Protoľe je $v_1 \ne v_2$, jedná se o spor s~prostotou $f$.
\end{proof}

\begin{poznamka} [Inverzní zobrazení, inverzní funkce]
	Podle \ref{eff:proste_zobrazeni_existuje_prave_jeden} je-li $f$
prosté zobrazení mnoľiny $A$~do~$B$, tj. jestli pro $x_{1},x_{2}\in A$,
pro něľ je $\f{x_{1}}=\f{x_{2}}$, je $x_{1}=x_{2}$, platí:
	\begin{equation}
		\forall y\in \f{A}\ \exists!\footnote{existuje právě jedno} x\in A\mbox{, ľe } \f{x}=y
	\end{equation}
	Přiřadíme-li kaľdému $y\in \f{A}$ toto jediné $x\in A$, pro
něľ je $f(x)=y$, vzniká jedno zobrazení $f^{-1}:f(A)\rightarrow A$,
kde pro $y\in f(A)$ je $f^{-1}(y)=x$, pro které $f(x)=y$. Říká
se mu inverzní zobrazení k $f$, zobrazuje prostě $f(A)$ na $A$
a vztahy $f(x)=y$ a $f^{-1}(y)=x$ jsou pro $x\in A,y\in f(A)$ rovnocenné.
	
	Je-li $f$ funkcí, t.j. zobrazením $A\rightarrow\mathbb{R}(\mathbb{C})$,
mluvíme o inverzní funkci.
	\begin{enumerate}
	\item Funkce $f(x)=\sin x$ ($\cos x;$$\tan x$;$\mbox{cot}x$) prostě zobrazuje $\left\langle -\frac{\pi}{2},\frac{\pi}{2}\right\rangle $ na $\left\langle -1,1\right\rangle $ ($\left\langle 0,\pi\right\rangle $ na $\left\langle -1,1\right\rangle $; $\left\langle -\frac{\pi}{2},\frac{\pi}{2}\right\rangle $ na $\mathbb{R}$;$\left\langle 0,\pi\right\rangle $ na $\mathbb{R}$) a tak má na $\left\langle -1,1\right\rangle $ ($\left\langle -1,1\right\rangle $, $\mathbb{R}$,$\mathbb{R}$) inverzní funkci $\arcsin y$ ($\arccos y$;$\arctan y$;$\mbox{arccot}\, y$).
	\item Funkce $f(x)=x^{n}$ pro sudá (lichá) $n\in\mathbb{N}$ prostě zobrazuje $\left\langle 0,\infty\right)$ ($\mathbb{R}$) na $\left\langle 0,\infty\right)$ ($\mathbb{R}$), a tam má inverzní funkci zvanou n-tou odmocninou a značenou $\sqrt[n]{y}$.
	\item Funkce $f(x)=e^{x}$ prostě zobrazuje $\mathbb{R}$ na $\left(0,\infty\right)$, a tak má inverzní funkci zvanou $\ln y$.
	\item Funkce $f(x)=\sinh x=\frac{e^{x}-e^{-x}}{2}$ ($\cosh x=\frac{e^{x}+e^{-x}}{2}$;$\tanh x=\frac{\sinh x}{\cosh x}$;$\coth x=\frac{\cosh x}{\sinh x}$) prostě zobrazuje $\mathbb{R}$ na $\mathbb{R}$ ($\left\langle 0,\infty\right)$ na $\left\langle 1,\infty\right)$; $\mathbb{R}$ na $\left(-1,1\right)$, $\mathbb{R}\setminus\left\{ 0\right\} $ na $\left(-\infty,-1\right)\cup\left(1,\infty\right)$), a tak tam má inverzní funkci zvanou $\mbox{arsinh}\, y$ ($\mbox{arcosh}\, y;\mbox{artanh}\, y,\mbox{arcoth}\, y$) \footnote{zvolil jsem roząířenějąí a obvyklejąí značení, ale na přednáąkách se pouľívá zápis sh, ch, th, cth, argsh, argch, je to totéľ co napsané výąe}	
	\end{enumerate}
	
\end{poznamka}

\begin{veta}
	\label{th:kdyz_prosta_zobrazuje_tak_inv_spojita}
	Nech» je funkce $f$ na intervalu $I$ prostá a zobrazuje kaľdý interval $J\subset I$ na interval. Pak je $f^{-1}$ spojitá.
\end{veta}

\begin{proof}
	Buď $b\in f(I)$, který třeba není jeho případným krajním bodem. 
	
	Zvolme $\eps>0$ takové, aby $I_{\eps}=\left( \fun{f^{-1}}{b}-\eps, \fun{f^{-1}}{b}+\eps \right)\subset \f{I}$.
	
	Pak je $\f{I_{\eps}}$ interval a bod $b=\f{\fun{f^{-1}}{b}} \in \f{I_{\eps}}$ není jeho krajním bodem. Kdyby totiľ byl, bylo by $b=\max{\f{I_{\eps}}}$ nebo $b=\min{\f{I_{\eps}}}$, buď to třeba maximum. 
	
	Pak $P=\f{\left(\fun{f^{-1}}{b}-\eps, \fun{f^{-1}}{b}\right\rangle }$, $b \in Q=\f{\left\langle \fun{f^{-1}}{b}, \fun{f^{-1}}{b}+\eps \right)}$ a tak $b=\max{P}$, $b=\max{Q}$, ale $P$ a $Q$ jsou intervaly, a tak $P\cap Q\neq Q$ - spor s prostotou funkce.	
	
	Je $\delta>0$, ľe $(b-\delta,b+\delta)\subset \f{I_{\eps}}$, tj. $\fun{f^{-1}}{\left(b-\delta,b+\delta\right)}\subset I_{\epsilon}$, coľ je spojitost $f^{-1}$ v $b$.
\end{proof}

\begin{dusledek}
	\label{th:spojita_inverzni_spojite}
	Inverzní funkce ke spojité a prosté funkci $f$ na intervalu $I$ je na $f(I)$ spojitá.
\end{dusledek}

\begin{proof}
	Podle \ref{th:spojita_funkce_na_intervalu_interval} zobrazuje $f$ kaľdý interval $J\subset I$ na interval a uľijeme \ref{th:kdyz_prosta_zobrazuje_tak_inv_spojita}.
\end{proof}

\begin{dusledek}
	Prostá funkce na intervalu $I\subset\mathbb{R}$, která zobrazuje kaľdý interval $J\subset I$, je spojitá.
\end{dusledek}

\begin{proof}
	Podle věty \ref{th:kdyz_prosta_zobrazuje_tak_inv_spojita} je $f^{-1}$ na $f(I)$ spojitá, podle \ref{th:spojita_funkce_na_intervalu_interval} zobrazuje kaľdý interval $K\subset f(I)$ na interval, a tak podle \ref{th:kdyz_prosta_zobrazuje_tak_inv_spojita} uľité na $f^{-1}$ je $\left(f^{-1}\right)^{-1}=f$ na $f^{-1}\left(f\left(I\right)\right)=I$ spojitá.
\end{proof}


\begin{definice}
	Buď $A \subset \R$, $a \in \R$  takový, ľe $\fun{P}{a,\delta} \cap A \ne \emptyset\ \forall \delta > 0$. Řekneme, ľe $f$ má v~$a$ limitu $L \in \R$ vůči $A$, jestli $\forall \eps > 0\ \exists \delta > 0$, ľe $\left| \f{x} - L \right| < \eps\ \forall 0<|x-a|<\delta$, $x \in A$ (píąeme $\lim_{x\to a, x\in A} \f{x} = L$)
\end{definice}

%
%nasledujici definice a vety mame uplne jinak
%71
%72
\begin{veta}
	\label{th:limita_dvou_mnozin_na_prstencovem_okoli}
	Buď $A, B \subset \mathbb R$ ($\mathbb C$) a nech» $\fun{P}{a,\delta} \cap A \ne \emptyset$, $\fun{P}{a, \delta} \cap B \ne \emptyset\ \forall \delta > 0$. Pak $\lim_{x\to a, x\in A\cup B}$ existuje právě tehdy, kdyľ existují $\lim_{x\to a, x\in A}$ a $\lim_{x\to a, x\in B}$ a jsou stejné.
	
	Je-li tato podmínka splněna, je hodnota $\lim_{x\to a, x\in A \cup B}\f{x}$ rovna společné hodnotě obou zmí\-ně\-ných limit.
	
	Existuje-li navíc $\sigma>0$, ľe $P(a,\sigma)\subset A\cup B$, existuje $\lim_{x\rightarrow a}f(x)$ a rovná se $s$.
\end{veta}

\begin{proof}
	\begin{itemize}
		\item[$\Rightarrow$] zjevné
		\item[$\Leftarrow$] Buď $\eps > 0$. Pak
		\begin{equation}
			\label{eq:jednahvezdicka}			
			\exists \delta' > 0\mbox{, ľe}\left| \f{x} - a \right| < \eps\ \forall 0<|x-a|<\delta',\ x\in A \\
		\end{equation}
		a také
		\begin{equation}
			\label{eq:dvehvezdicky}	
			\exists \tilde\delta > 0\mbox{, ľe}\left| \f{x} - a \right| < \eps\ \forall 0<|x-a|< \tilde\delta,\ x\in B
		\end{equation}
		a pro $0<|x-a|<\delta=\min(\delta',\tilde{\delta})$, $x\in A\cup B$ platí jak \mref{eq:jednahvezdicka} tak \mref{eq:dvehvezdicky}, takľe $|f(x)-s|<\eps$, coľ bylo dokázat.
		
		Je-li navíc $P(a,\sigma)\subset A\cup B$, je i pro $\delta=\min{(\delta',\tilde{\delta},\sigma)}$ $P(a,\delta)=\left(P\left(a,\delta\right)\cap A\right)\cup\left(P\left(a,\delta\right)\cap B\right)$, a tak pro $x\in P(a,\delta)$ je $x\in P(a,\delta)\cap A$ nebo $x\in P(a,\delta)\cap B$, načeľ $|f(x)-s|<\eps$ v prvním případě podle \mref{eq:jednahvezdicka}, ve druhém případě podle \mref{eq:dvehvezdicky}.
		
	\end{itemize}
\end{proof}
%
%73
%\begin{veta}
%	\label{th:spojita_inverzni_spojite}
%	Buď $f$ prostá reálná funkce na intervalu $I \subset \mathbb R$. Je-li na $I$ spojitá, je její inverzní funkce $f^{-1}$ spojitá na intervalu $\f{I}$.
%\end{veta}
%
%\begin{proof}
%	Na $I$ prostá $f$ má na $\f{I}$ inverzní $f^{-1}$. Je-li spojitá, je $\f{I}$ podle věty \ref{th:spojita_funkce_na_intervalu_interval} interval.
%	
%	Buď $a \in I$, který třeba není krajní. Je tedy $\vartheta > 0$, ľe $\brac{a-\vartheta, a+\vartheta} \subset I$. Podle věty \ref{th:spojita_funkce_na_intervalu_interval} je $J_\vartheta = \f{I_\vartheta}$ interval ($\subset \f{I}$) a $\f{a}$ není jeho krajní bod (jinak by bylo $\f{a} = \max\f{x}$ nebo $\f{a} = \min\f{x}$; buďto to třeba to maximum, pak je $P = \f{\left( a-\delta, a \right\rangle } \land Q = \f{\left\langle a, a+\delta \right)}$ interval, $\f{a}$ by bylo pravým krajním bodem obou a tak $P \cap Q = \emptyset$ -- spor s~prostotou $f$).
%	
%	Buď $\eps > 0$ a lze předpokládat, ľe $\eps < \delta$. Pak je tedy $J_\eps = \f{I_\epsilon} \subset \f{I}$, $\f{a}$ není krajní v~$J_\eps$ a tak existuje $\delta > 0$, ľe $\brac{\f{a} - \delta, \f{a} + \delta} \subset J_\eps = \f{\brac{a-\eps, a+\eps}}$, tak, ľe pro $\abra{y - \f{a}} < \eps$ je $\fun{f^{-1}}{y} \in \brac{a-\eps, a+\eps}$.
%\end{proof}




\chapter{Derivace}

%75
\begin{definice}
	Derivací funkce $f$ v~$a$ (zleva, zprava) se rozumí
	\begin{equation}
		\label{eq:def_derivace}
		\lim_{x\to a (a+, a-)}\frac{\f{x} - \f{a}}{x-a}
	\end{equation}
	pokud existuje. Značíme $\fun{f'}{a}$ nebo $\frac{\de \f{a}}{\de x}$ (resp. $\fun{f'_{+}}{a}$, $\fun{f'_{-}}{a}$). Je-li konečná ($\infty$, $-\infty$), říká se jí vlastní (nevlastní) derivace.
\end{definice}

%76
\begin{poznamka}
	\begin{enumerate}
		\item[]
		\item Poloľíme-li v~\mref{eq:def_derivace} $x-a = t$, máme podle věty \ref{th:limita_slozene_funkce}
		\begin{equation}
		\lim_{x\to a}\frac{\f{x} - \f{a}}{x-a} \disteq \lim_{t\to 0}\frac{\f{a+t} - \f{a}}{t}
		\end{equation}
		má-li jedna strana smysl (tj. existuje-li limita vlevo (vpravo), tak i vpravo (vlevo)) a jsou stejné.
		\item $f$ má v~$a \in \mathbb R$ derivaci právě tehdy, kdyľ existuje derivace zleva a zprava a tyto dvě derivace jsou si rovny.
	
	Je-li podmínka splněna, je $\fun{f'}{a}$ rovna jejich společné hodnotě.
	\end{enumerate}
\end{poznamka}

\begin{proof}
	Důkaz pomocí věty \ref{th:limita_jen_kdyz_zprava_i_zleva}.
\end{proof}

\begin{veta}
	\label{th:funkce_ma_derivaci_je_spojita}
	Má-li $f$ v~$a$ vlastní derivaci (zleva, zprava), je v~$a$ spojitá (zleva, zprava).
\end{veta}

\begin{proof}
	$f$ měj třeba vlastní derivaci $\fun{f'}{a}$. Pak $\lim_{x\to a}\brac{ \f{x} - \f{a} } = \lim_{x\to a}\frac{ \f{x} - \f{a} }{x-a}\cdot\brac{x-a} = \fun{f'}{a}\cdot 0 = 0$ a tak $\lim_{x\to a}\f{x} = \lim_{x\to a}\brac{ \f{x} - \f{a} + \f{a} } = \f{a}$
\end{proof}

%77
\begin{veta}
	Nech» existuje $\fun{f'}{a}$, $\fun{g'}{a}$. Pak
	\begin{enumerate}
		\item $\brac{\fun{f}{a}+\fun{g}{a}}' =  \fun{f'}{a} + \fun{g'}{a}    $
		\item $\brac{\fun{f}{a} \fun{g}{a}}' = \fun{f'}{a}\fun{g}{a} + \fun{f}{a}\fun{g'}{a}$
		
		\item $\brac{\frac{\fun{f}{a}}{\fun{g}{a}}}' = \frac{  \fun{f'}{a}\fun{g}{a} - \fun{f}{a}\fun{g'}{a} }{ \fun{g^2}{a} }$
	\end{enumerate}
	Má-li přísluąná pravá strana smysl (v~bodě 2 je-li navíc jedna z~funkcí v~$a$ spojitá a v~bodě 3 je-li funkce $g$ v $a$ spojitá). Totéľ platí s~jednostrannými derivacemi.
\end{veta}

\begin{proof}
	Třeba bod 2 (a buď v~$a$ spojitá třeba $f$).
	\begin{eqnarray*}
		\fun{\brac{fg}'}{a} &=& \lim_{x\to a}\frac{\fun{fg}{x} - \fun{fg}{a}}{x-a} =
		\lim_{x\to a}\frac{\f{x}\fun{g}{x} - \f{x}\fun{g}{a} + \f{x}\fun{g}{a} - \f{a}\fun{g}{a}}{x-a} = \\
		&=& \lim_{x\to a}\brac{ \f{x}\frac{\fun{g}{x} - \fun{g}{a}}{x-a} + \fun{g}{a}\frac{\f{x} - \f{a}}{x-a} }
	\end{eqnarray*}
	Nebo bod 3:
	\begin{eqnarray*}
		\fun{\brac{\frac{f}{g}}'}{a} &=&
		 \lim_{x\to a}\frac{\fun{\brac{\frac{f}{g}}}{x} - \fun{\brac{\frac{f}{g}}}{a} }{x-a} =
		 \lim_{x\to a}\frac{\frac{\f{x}}{\fun{g}{x}} - \frac{\f{a}}{\fun{g}{a}} }{x-a} = \\
		&=& \lim_{x\to a}\frac{\f{x}\fun{g}{a} - \fun{g}{x}\f{a} }{\fun{g}{x}\fun{g}{a}\brac{x-a}} =
		 \lim_{x\to a}\frac{ \fun{g}{a}\frac{\f{x}-\f{a}}{x-a} - \f{x}\frac{\fun{g}{x} - \fun{g}{a}}{x-a} }{\fun{g}{x}\fun{g}{a}}
	\end{eqnarray*}
\end{proof}

%78


%79
\begin{veta}[O derivaci sloľené funkce]
	\label{th:derivace_slozene_funkce}
	Funkce $g$ měj derivaci v~bodě $a$, funkce $f$ v~$\fun{g}{a}$ a buď $g$ v~$a$ spojitá. Pak má $\f{\fun{g}{x}}$ v~$a$ derivaci a je $\fun{\brac{f\circ g}}{a} = \fun{f'}{\fun{g}{a}}\fun{g'}{a}$, má-li součin napravo smysl.
\end{veta}

\begin{proof}
	Zkoumejme $\lim_{x\to a}\frac{\f{\fun{g}{x}} - \f{\fun{g}{a}}}{x-a}$. Pro ta $x$, kde $\fun{g}{x} \ne \fun{g}{a}$, je
	\begin{equation}
		\label{eq:dukaz_derivace_slozene_funkce_1}
		\frac{\f{\fun{g}{x}} - \f{\fun{g}{a}}}{x-a} = \frac{\f{\fun{g}{x}} - \f{\fun{g}{a}}}{\fun{g}{x} - \fun{g}{a}}\cdot \frac{\fun{g}{x} - \fun{g}{a}}{x-a}
	\end{equation}
	Označme $A = \left\{x| \fun{g}{x} \ne \fun{g}{a} \right\}$, $B = \left\{x| \fun{g}{x} = \fun{g}{a} \right\}$. Protoľe je $g$ v~$a$ spojitá, je $\lim_{x\to a}\fun{g}{x} = \fun{g}{a}$ a tak poloľíme-li $\fun{g}{x} = y$, je
	\begin{equation}
		\label{eq:dukaz_derivace_slozene_funkce_2}
		\lim_{x\to a, x \in A}\frac{\f{\fun{g}{x}} - \f{\fun{g}{a}}}{\fun{g}{x} - \fun{g}{a}} = \lim_{y\to \fun{g}{a}}\frac{\f{y} - \f{\fun{g}{a}}}{y - \fun{g}{a}} = \fun{f'}{\fun{g}{a}}
	\end{equation}
	podle věty \ref{th:limita_slozene_funkce} pouľité na $\fun{F}{\fun{g}{x}}$ s $\fun{F}{y} = \frac{\f{y} - \f{\fun{g}{a}}}{y-\fun{g}{a}}$ ($\lim_{y\to \fun{g}{a}}\fun{F}{y} = \fun{f'}{\fun{g}{a}}$) a $\lim_{x\to a}\fun{g}{x} = \fun{g}{a}$, $\fun{g}{x} \ne \fun{g}{a}$ vąude na $A$, takľe existuje $\fun{F}{\fun{g}{x}} = \fun{f'}{\fun{g}{a}}$.
	
	Dále
	\begin{equation}
		\label{eq:dukaz_derivace_slozene_funkce_3}
		\mbox{existuje } \lim_{x\to a}\frac{\fun{g}{x} - \fun{g}{a}}{x-a} = \fun{g'}{a}
	\end{equation}
	a tak z~\ref{eq:dukaz_derivace_slozene_funkce_1} plyne podle věty o limitě součinu
	\begin{equation}
		\label{eq:dukaz_derivace_slozene_funkce_4}
		\lim_{x\to a, x\in A}\frac{\f{\fun{g}{x}} - \f{\fun{g}{a}}}{x-a} = \lim_{x\to a, x\in A} \frac{\f{\fun{g}{x}} - \f{\fun{g}{a}}}{\fun{g}{x} - \fun{g}{a}}\cdot \frac{\fun{g}{x} - \fun{g}{a}}{x-a}  = \fun{f'}{\fun{g}{a}}\fun{g'}{a}
	\end{equation}
	Pro $x \in B$ je zlomek nalevo v~\mref{eq:dukaz_derivace_slozene_funkce_1} a tedy jeho limita $\lim_{x\to a, x\in B}$, jakoľ i zlomek $\frac{\fun{g}{x} - \fun{g}{a}}{x-a}$ napravo nula. Protoľe existuje $\fun{g'}{a}$, je podle věty \ref{th:limita_dvou_mnozin_na_prstencovem_okoli}
	\[
		\lim_{x\to a}\frac{\fun{g}{x} - \fun{g}{a}}{x-a} = \lim_{x\to a, x\in B}\frac{\fun{g}{x}-\fun{g}{a}}{x-a} = 0
	\]
	tj. $\fun{g'}{a} = 0$. Protoľe $\fun{f'}{\fun{g}{a}}\fun{g}{a}$ má smysl, je $\fun{f'}{\fun{g}{a}}\fun{g'}{a} = 0$ a tak platí dotazovaná rovnost.
	\begin{equation}
		\label{eq:dukaz_derivace_slozene_funkce_5}
		\lim_{x\to a, x\in B}\frac{\f{\fun{g}{x}} - \f{\fun{g}{a}}}{x-a} = \fun{f'}{\fun{g}{a}}\fun{g'}{a}
	\end{equation}
	Podle \mref{eq:dukaz_derivace_slozene_funkce_4} a \mref{eq:dukaz_derivace_slozene_funkce_5} a věty \ref{th:limita_dvou_mnozin_na_prstencovem_okoli} platí dokazovaná rovnost.
\end{proof}

%80
\begin{veta}[O derivaci inverzní funkce]
	Buď $f^{-1}$ inverzní funkce ke spojité funkci $f$ na intervalu $I \subset \mathbb R$, $a\in I$ a nech» existuje $\fun{f'}{a} \ne 0$. Pak má $f^{-1}$ v~$b = \f{a}$ derivaci a je
	\[
		\fun{\brac{f^{-1}}'}{b} \disteq \frac{1}{\fun{f'}{a}} \qquad \brac{ =\frac{1}{\fun{f'}{\fun{f^{-1}}{b}}} }
	\]
	má-li pravá strana smysl (tj. je-li $\fun{f'}{a} \ne 0$), jinak je $\fun{\brac{f^{-1}}'}{b}=\infty (-\infty)$, jestli $f$ na $I$ roste (klesá).
\end{veta}

\begin{proof}
	K~pouľití věty \ref{th:limita_slozene_funkce} poloľme vnějąí funkci $\fun{V}{x} = \frac{1}{\frac{\f{x} - \f{a}}{x-a}}$ a vnitřní $\fun{v}{y} = \fun{f^{-1}}{y}$. Platí
	\begin{enumerate}
		\item $\lim_{x\to a} \fun{V}{x} = \frac{1}{\fun{f'}{a}}$
		\item $\lim_{x\to b} \fun{v}{y} = \fun{f^{-1}}{b}$ ($f^{-1}$ je spojitá podle věty \ref{th:spojita_inverzni_spojite})
		\item $\fun{v}{y} = \fun{f^{-1}}{y} \ne \fun{f^{-1}}{b}$ na $\fun{P}{b}$ (dokonce vąude na $\f{I} - b$, neb $f^{-1}$ je prostá a tak $\fun{f^{-1}}{y} = \fun{f^{-1}}{b}$ jen pro $y = b$).
	\end{enumerate}
	Podle věty \ref{th:limita_slozene_funkce} existuje
	\begin{eqnarray*}
		\lim_{y\to b}\fun{V}{\fun{v}{y}} &=&
		 \lim_{y\to b}\ \frac{1}{\frac{\f{\fun{f^{-1}}{y} - b}}{\fun{f^{-1}}{y} - \fun{f^{-1}}{b} }} =
		 \lim_{y\to b}\ \frac{1}{\frac{ y-b }{ \fun{f^{-1}}{y} - \fun{f^{-1}}{b} } } = \\
		&=& \lim_{y\to b}\ \frac{ \fun{f^{-1}}{y} - \fun{f^{-1}}{b} }{ y-b } = \fun{\brac{f^{-1}}'}{b}
	\end{eqnarray*}
\end{proof}

%81


%82
\begin{veta}
	\label{th:derivace_kladna_roste_zaporna_klesa}
	Je-li $\fun{f'}{a} > 0$ ($< 0$), $f$ v~bodě $a$ roste (klesá). Obdobné tvrzení platí s derivací a růstem (klesáním) jednostranným.
\end{veta}

\begin{proof}
	Buď třeba $\fun{f'}{a} > 0$, tj. $\lim_{x\to a}\frac{ \f{x} - \f{a} }{x-a} > 0$. Podle věty \ref{th:funkce_s_vetsi_limitou_je_na_okoli_vetsi} je $\frac{ \f{x} - \f{a} }{x-a} > 0$ na nějakém $\fun{P}{a, \delta}$. Pro $x\in \brac{a, a+\delta}$ je vąak $x>a$ a tak i $\f{x} > \f{a}$, pro $x\in \brac{a-\delta, a}$ je $x <a$ a tak i $\f{x} < \f{a}$.
\end{proof}

%83
\begin{dusledek}
	\label{th:derivace_kladna_roste_zaporna_klesa_na_intervalu}
	Je-li $I \subset \mathbb R$ interval a $\fun{f'}{x} > 0$ ($< 0$) $\forall x\in I$ (v~případných krajních bodech se myslí přísluąná jednostranná derivace), tak $f$ na $I$ roste (klesá).
\end{dusledek}

\begin{proof}
	Podle věty \ref{th:derivace_kladna_roste_zaporna_klesa} $f$ roste (klesá) v~kaľdém $x\in I$ a podle věty \ref{th:funkce_roste_prave_kdyz_roste_v_kazdem_bode} roste (klesá) na $I$.
\end{proof}

%84
%\begin{definice}
%	Řekneme, ľe reálná funkce $f$ na intervalu $I \subset \mathbb R$ má v~$a\in I$ ostré lokální maximum (lokální maximum, ostré lokální minimum, lokální minimum) jestli $\exists\fun{P}{a}$, ľe $\f{x} > \f{a}$ ($\f{x} \ge \f{a}$, $\f{x} < \f{a}$, $\f{x} \le \f{a}$).
	
%	Nastane-li některý z~těchto případů, říkáme, ľe $f$ má v~$a$ lokální extrém.
%\end{definice}

%85
%\begin{veta}
%	\label{th:funkce_ma_extrem_derivace_nulova}
%	Má-li $f$ v~$a$ extrém a existuje $\fun{f'}{a}$, je $\fun{f'}{a} = 0$.
%\end{veta}

%\begin{proof}
%	Je-li $\fun{f'}{a} > 0$ ($< 0$), $f$ podle věty \ref{th:derivace_kladna_roste_zaporna_klesa} v~$a$ roste (klesá) a tak v~$a$ není extrém.
%\end{proof}

%86
%\begin{definice}
%	Bodu $a$, kde $\fun{f'}{a} = 0$ se říká stacionární bod funkce $f$.
%\end{definice}

%87
%\begin{dusledek}
%	Reálná funkce $f$ na intervalu $I \subset \mathbb R$ má v~$a \in I$ extrém jen je-li $a$ stacionární, krajní, nebo v~něm nemá $f$ derivaci.
%\end{dusledek}


\chapter{Obecné věty o derivaci}

%88
\begin{veta}[Rolleova]
	\label{th:rolleova}
	Buď $a,b\in \mathbb R$, $a<b$, $f$ buď spojitá reálná funkce na $\left\langle a,b \right\rangle $, která má derivaci na $\left( a,b \right)$, taková, ľe $\f{a} = \f{b}$. Pak existuje $c\in \brac{ a,b }$, ľe $\fun{f'}{c} = 0$.
\end{veta}

\begin{proof}
	Je-li $f$ na $\left\langle a,b \right\rangle $ konstantní, splňuje tvrzení kaľdé $c\in \brac{a,b}$.
	
	Buď třeba $\f{a} = \f{b} = 0$ a předpokládejme, ľe třeba $\f{p} > 0$ pro nějaké $p\in\brac{a,b}$. Podle věty \ref{th:realna_funkce_na_intervalu_nabyva_suprema_infima} je $c\in \left\langle a,b \right\rangle$, ľe $\f{c} = \max_{x\in \left\langle a,b \right\rangle} \f{x}$. Je $\f{a} = \f{b} = 0$, $\f{p} > 0$ a tak $c \ne a$ a $c \ne b$, takľe $c \in \brac{a,b}$.
	
	Protoľe existuje $\fun{f'}{c}$, ale podle věty \ref{th:derivace_kladna_roste_zaporna_klesa} není $\fun{f'}{c} > 0$, ani $\fun{f'}{c} < 0$, takľe $\fun{f'}{c} = 0$.
	
	Je-li $\f{a} = \f{b} \ne 0$, pouľijeme uľ dokázaného na $\fun{h}{x} = \f{x} - \f{a}$. Je $\fun{h}{a} = \fun{h}{b} = 0$ a tak $0 = \fun{h'}{c} = \fun{f'}{c}$ pro nějaké $c \in \brac{a,b}$.
\end{proof}

%89
\begin{veta}[O střední hodnotě, tzv. Lagrangeova]
	\label{th:lagrangeova}
	Buď $a,b \in \mathbb R$, $a < b$, $f$ spojitá reálná funkce na $\left\langle a,b \right\rangle$, která má na $\brac{a,b}$ derivaci. Pak existuje $c \in \brac{a,b}$, ľe $\fun{f'}{c} = \frac{\f{b} - \f{a}}{b-a}$.
\end{veta}

\begin{proof}
	Od $f$ odečteme lineární funkci $\fun{l}{x}$ takovou, ľe $\fun{l}{a} = \f{a}$, $\fun{l}{b} = \f{b}$. Vzniklá funkce $h$ splňuje podmínky a tedy pro ni platí závěr věty \ref{th:rolleova}.
	
	Funkce $l$ má tvar $\fun{l}{x} = \frac{\f{b} - \f{a}}{b-a}\brac{x-a} + \f{a}$. Pro $\fun{h}{x} = \f{x} - \frac{\f{b} - \f{a}}{b-a}\cdot\brac{x-a} - \f{a}$ tedy existuje $c\in \brac{a,b}$, ľe $\fun{h'}{c} = 0$, tj. $\fun{h'}{c} = \fun{f'}{c} - \frac{\f{b} - \f{a}}{b-a} = 0$, coľ bylo dokázat.
\end{proof}

\begin{veta}[Zobecněná věta o střední hodnotě, tzv. Cauchyova]
	\label{th:cauchyova}
	Buďte $a, b \in \mathbb R$, $a<b$, $f$ a $g$ spojité reálné funkce na $\left\langle a, b\right\rangle$, které mají vąude na $\brac{a,b}$ derivaci, $\fun{g}{x} \ne 0\ \forall x\in\brac{a,b}$. Pak je $c\in \brac{a,b}$, ľe
	\[
		\frac{\f{b} - \f{a}}{\fun{g}{b} - \fun{g}{a}} \disteq \frac{\fun{f'}{c}}{\fun{g'}{c}}
	\]
\end{veta}

\begin{proof}
	$\fun{h}{x} = \f{x}\brac{\fun{g}{b} - \fun{g}{a}} - \fun{g}{x}\brac{\f{b} - \f{a}}$ splňuje podmínky věty \ref{th:rolleova}. Tedy existuje $c$, ľe $\fun{h'}{c}=\frac{ \fun{h}{a}-\fun{h}{b} } { a - b }$.
	
	$\fun{h'}{c}$ dává $\fun{f'}{x}\brac{ \fun{g}{a}-\fun{g}{b}}-\fun{g'}{x}\brac{ \fun{f}{a}-\fun{f}{b}}$, po dosazení $\frac{ \fun{h}{a}-\fun{h}{b} } { a - b } =0 $ a tak $\fun{f'}{x}\brac{ \fun{g}{a}-\fun{g}{b}}=\fun{g'}{x}\brac{ \fun{f}{a}-\fun{f}{b}}$
\end{proof}

\begin{poznamka}
Funkce $f$ měj derivaci v kaľdém bodě otevřené úsečky
$(a,b)$ a buď $f$ spojitá v kaľdém bodě uzavřené úsečky
$\left\langle a,b\right\rangle $.

Pak $\left|f(b)-f(a)\right|\leq\sup\left|f'(c)\right|\cdot\left|b-a\right|$,
kde $c\in\left(a,b\right)$.

Je-li tedy $f'$ na $\left(a,b\right)$ omezená číslem $K$, je
$\left|f(b)-f(a)\right|\leq K\left|b-a\right|$
\end{poznamka}


\begin{dusledek}
	\label{th:podle_derivace_roste_nebo_klesa}
	Nech» je $\fun{f'}{x} > 0$ ($\ge 0$, $< 0$, $\le 0$) na intervalu $I$ (obsahuje-li některý z~krajních bodů, rozumí se v~něm přísluąná jednostranná derivace). Pak $\f{I}$ roste (neklesá, klesá, neroste).
\end{dusledek}

\begin{proof}
	Buď $f' > 0$ na $I$ a buďte $x_1, x_2 \in I$, $x_1 < x_2$. Pak je $\f{x_2} - \f{x_1} = \fun{f'}{c}\brac{x_2 - x_1}$ (pouľitá věta \ref{th:lagrangeova} na $\left\langle x_1, x_2\right\rangle$) a pak $\f{x_2} > \f{x_1}$. Zbytek obdobně.
\end{proof}

\begin{dusledek}
	Buď $f$ spojitá a nech» existuje $\lim_{x\to a} \fun{f'}{x} = A$. Pak existuje $\fun{f'}{a}$ a rovná se $A$. ($\fun{f'}{a} = \lim_{x\to a} \fun{f'}{x}$) Totéľ s~jednostrannými limitami i derivacemi.
\end{dusledek}

\begin{proof}
	Třeba pro $\fun{f'_-}{a}$: existence $\lim_{x\to a-}\fun{f'}{x}$ dává existenci $\fun{f'}{x}$ na $\fun{P}{a}$, kde je tedy $\f{x}$ konečná a tedy $f$ spojitá (věta \ref{th:funkce_ma_derivaci_je_spojita}). Protoľe je $f$ zleva spojitá i v~$a$, je spojitá na $\left\langle x, a\right\rangle\ \forall x \in \fun{P}{a}$. Navíc existuje $\fun{f'}{x}$ na $\fun{P^-}{a}$ a tak podle věty \ref{th:lagrangeova} existuje $\fun{c}{x} \in \brac{x, a}$, tj. $x < \fun{c}{x} < a$, ľe $\frac{\f{x} - \f{a}}{x-a} = \fun{f'}{\fun{c}{x}}$.
	
	Pouľijeme teď větu \ref{th:limita_slozene_funkce} na vnějąí funkci $\fun{F}{y} = \fun{f'}{y}$ a vnitřní funkci $\fun{g}{x} = \fun{c}{x}$. Je $x \le \fun{c}{x} \le a$ a tak $\lim_{x\to a} \fun{c}{x} = a$ (věta o majorizované konvergenci).
\end{proof}




%90


%91


%92


%93
\begin{dusledek}[l'Hospitalovo pravidlo]
	\label{th:l_hospitalovo_pravidlo}
	Buď $a \in \mathbb R^*$ a nech» existuje $\lim_{x\to a}\frac{\fun{f'}{x}}{\fun{g'}{x}} = A$. Pak existuje $\lim_{x\to a}\frac{\f{x}}{\fun{g}{x}}$ a je rovna $A$ jestli
	\begin{enumerate}
		\item buďto $\lim_{x\to a}\fun{g}{x} = \lim_{x\to a}\f{x} = 0$, nebo
		\item $\lim_{x\to a}\left|\fun{g}{x}\right| = \infty$
	\end{enumerate}
	Podobně pro jednostranné limity.
\end{dusledek}

\begin{proof}
   \begin{enumerate}   \item[]   
	\item Nech» nejdřív platí 1. Buď třeba $a\in \mathbb R$ a dokáľeme tvrzení pro limitu zprava. Z~existence $\lim_{x\to a+} \frac{\fun{f'}{x}}{\fun{g'}{x}}$ plyne, ľe existuje konečná $f'$ i $g'$ na nějakém $\brac{a, a+\Delta}$, takľe tam je $f$ i $g$ spojitá a navíc $\fun{g'}{x} \ne 0\ \forall x\in \brac{a, a+\Delta}$. Poloľme $\fun{F}{x} = \f{x}$ na $\brac{a, a+\Delta}$, $\fun{F}{x} = 0$ pro $x = a$. Dále $\fun{G}{x} = \fun{g}{x}$ na $\brac{a, a+\Delta}$ a rovna 0 pro $x = a$.  Z~toho, ľe $\lim_{x\to a+}\f{x} = \lim_{x\to a+}\fun{g}{x} = 0$ plyne spojitost $F$ a $G$ v~$a$ zprava a tak jsou $F$ i $G$ spojité na $\left\langle a, x \right\rangle$, mají konečnou derivaci na $\brac{a,x}\ \forall x\in\brac{a, a+\Delta}$ a tak podle věty \ref{th:cauchyova} $\forall x\in \brac{a,a+\Delta}\ \exists \fun{c}{x} \in \brac{a,x}$, tj. $a < \fun{c}{x} < x$, ľe
	\[
		\frac{\f{x}}{\fun{g}{x}} \disteq \frac{\fun{F}{x} - \fun{F}{a}}{\fun{G}{x} - \fun{G}{a}} \disteq \frac{\fun{F'}{\fun{c}{x}}}{\fun{G'}{\fun{c}{x}}} \disteq \frac{\fun{f'}{\fun{c}{x}}}{\fun{g'}{\fun{c}{x}}}
	\]
	Podle věty \ref{th:limita_slozene_funkce} (s~vnitřní funkcí $\fun{c}{x}$ a vnějąí $\fun{V}{y} = \frac{\fun{f'}{y}}{\fun{g'}{y}}$) je
	\[
		\lim_{x\to a+}\frac{\f{x}}{\fun{g}{x}} =
		 \lim_{x\to a+}\frac{\fun{f'}{\fun{c}{x}}}{\fun{g'}{\fun{c}{x}}} =
		 \lim_{y\to a+}\frac{\fun{f'}{y}}{\fun{g'}{y}}
	\]
	coľ byl dokázáti.
	
	\item Nech» platí 2. Buď ale třeba $a\in \mathbb R$ a dokáľeme tvrzení pro limitu zprava. Je-li $a < x< x_1 < a + \Delta$, splňuje $f$ na $\left\langle x, x_1 \right\rangle$ podmínky věty \ref{th:cauchyova} a tak existuje $\fun{c}{x} \in \brac{x, x_1}$, ľe $\f{x_1} - \f{x} = \frac{\fun{f'}{\fun{c}{x}}}{\fun{g'}{\fun{c}{x}}}\brac{\fun{g}{x_1} - \fun{g}{x}}$. Po odečtení $\f{x_{1}}$ a vydělení $- \fun{g}{x}$ ($\ne 0$ na $\brac{a, a+\Delta}$) to dá
	\begin{equation}
		\label{eq:dukaz_lhospitalovo_pravidlo_1}
		\frac{\f{x}}{\fun{g}{x}} = \frac{\fun{f'}{\fun{c}{x}}}{\fun{g'}{\fun{c}{x}}}\brac{1 - \frac{\fun{g}{x_1}}{\fun{g}{x}} } + \frac{\f{x_1}}{\fun{g}{x}}\qquad \mbox{pro } a < x < x_1 < a+\Delta
	\end{equation}
	Buď třeba $A \in \mathbb R$. Z~\mref{eq:dukaz_lhospitalovo_pravidlo_1} pak plyne
	\[
		\frac{\f{x}}{\fun{g}{x}} - A = \frac{\fun{f'}{\fun{c}{x}}}{\fun{g'}{\fun{c}{x}}} - A - \frac{\fun{f'}{\fun{c}{x}}}{\fun{g'}{\fun{c}{x}}}\frac{\fun{g}{x_1}}{\fun{g}{x}} + \frac{\f{x_1}}{\fun{g}{x}}
	\]
	\begin{equation}
		\label{eq:dukaz_lhospitalovo_pravidlo_2}
		\left| \frac{\f{x}}{\fun{g}{x}} - A \right| \le
		\left| \frac{\fun{f'}{\fun{c}{x}}}{\fun{g'}{\fun{c}{x}}} - A \right| +
		\left| \frac{\fun{f'}{\fun{c}{x}}}{\fun{g'}{\fun{c}{x}}} \right|
		\left| \frac{\fun{g}{x_1}}{\fun{g}{x}} \right| +
		\left| \frac{\f{x_1}}{\fun{g}{x}} \right|\qquad \forall a<x<x_1<a+\Delta
	\end{equation}
	Zvolme $\eps > 0$ ($\eps < 1$). Protoľe $\lim_{y\to a+}\frac{\fun{f'}{y}}{\fun{g'}{y}} = A$, lze zvolit $\Delta > 0$ tak malé, aby
	\begin{equation}
		\label{eq:dukaz_lhospitalovo_pravidlo_3}
		\left| \frac{\fun{f'}{y}}{\fun{g'}{y}} - A \right| < \eps\qquad \forall y \in \brac{a,a+\Delta}
	\end{equation}
	Zvolme $x_1 \in \brac{a, a+\Delta}$, takľe \mref{eq:dukaz_lhospitalovo_pravidlo_2} platí pro vąechna $x\in \brac{a, x_1}$. Protoľe $\lim_{x\to a+}\left| \fun{g}{x} \right| = \infty$, je $\lim_{x\to a+}\frac{\left| \f{x_1} \right|}{\left| \fun{g}{x} \right|} = 0$, takľe existuje $\delta$ ($\delta < \Delta$), ľe $\left| \frac{\fun{g}{x_1}}{\fun{g}{x}} \right| < \eps$, $\left| \frac{\f{x_1}}{\fun{g}{x}} \right| < \eps\ \forall x \in \brac{a, a+\delta}$. Podle \mref{eq:dukaz_lhospitalovo_pravidlo_3} pak pro toto $x$ je $\left| \frac{ \fun{f'}{\fun{c}{x}} }{ \fun{g'}{\fun{c}{x}} } \right| < |A| + \eps$ (neb $\fun{c}{x} \in \brac{a, a+\Delta}$) načeľ podle \mref{eq:dukaz_lhospitalovo_pravidlo_2} je
	\[
		\left| \frac{\f{x}}{\fun{g}{x}} -A \right| \le \eps + \brac{ |A| + \eps }\eps + \eps  < \eps + |A|\eps + \eps + \eps = \brac{|A| + 3}\eps\ \forall x\in\brac{a, a+\delta}
	\]
	\item Je-li třeba $a = \infty$, je podle věty \ref{th:limita_slozene_funkce} $\lim_{x\to a}\frac{\f{x}}{\fun{g}{x}} \overset{x = \frac{1}{y}}{=} \lim_{y\to 0+}\frac{\f{\frac{1}{y}}}{\fun{g}{\frac{1}{y}}}$, coľ je podle uľ dokázaného $\lim_{y\to 0+}\frac{\brac{\f{\frac{1}{y}}}'}{ \brac{\fun{g}{\frac{1}{y}} }' } = \lim_{y\to 0+}\frac{ \fun{f'}{\frac{1}{y}}\brac{-\frac{1}{y^2}} }{ \fun{g'}{\frac{1}{y}}\brac{-\frac{1}{y^2}} } = \lim_{y\to 0+}\frac{ \fun{f'}{\frac{1}{y}} }{ \fun{g'}{\frac{1}{y}} }$ a to je opět podle věty \ref{th:limita_slozene_funkce} $\lim_{x\to \infty}\frac{\f{x}}{\fun{g}{x}}$.
	
\end{enumerate}      
\end{proof}

%95
\begin{veta}
	\label{th:postupne_derivovani_podilu}
	Pro $n \ge 1$ nech» existuje $\fun{f^{(n)}}{c}$, $\fun{g^{(n)}}{c}$ a $0=\f{c} = \fun{f'}{c} = \dots = \fun{f^{(n-1)}}{c} = \fun{g}{c} = \fun{g'}{c} = \dots = \fun{g^{(n-1)}}{c}$. Pak existuje
	\[
		\lim_{x\to c}\frac{\f{x}}{\fun{g}{x}} = \lim_{x\to c}\frac{ \fun{f^{(n)}}{c} }{ \fun{g^{(n)}}{c} }
	\]
	má-li tento podíl smysl.
\end{veta}

\begin{proof}
	Důkaz provedem indukcí. Pro $n=1$ je
	\[
		\lim_{x\to c} \frac{\f{x}}{\fun{g}{x}} = \lim_{x\to c} \frac{\f{x}-\f{c}}{\fun{g}{x} - \fun{g}{c}} = 
		\lim_{x\to c}\frac{ \frac{\f{x}-\f{c}}{x-c} }{ \frac{\fun{g}{x} - \fun{g}{c}}{x-c} } = \lim_{x\to c}\frac{\fun{f'}{x}}{\fun{g'}{x}}
	\]
	(podle věty o limitě podílu).
	
	Nech» dále tvrzení platí pro $n\ge 1$ a buďte podmínky věty splněny pro $n+1$. Pak $\fun{F}{x} = \fun{f'}{x}$, $\fun{G}{x} = \fun{g'}{x}$ splňují podmínky věty s~$n$ a platnost tvrzení pro $n$ dá
	\[
		\lim_{x\to c} \frac{ \fun{F}{x} }{ \fun{G}{x} } = \frac{ \fun{F^{(n)}}{c} }{ \fun{G^{(n)}}{c} } = \frac{ \fun{f^{(n+1)}}{c} }{ \fun{g^{(n+1)}}{c} }
	\]
	tj. $\lim_{x\to c}\fun{g}{x} = \fun{g}{c} = 0$, $\lim_{x\to c}\f{x} = \f{c} = 0$ (existuje konečná $\fun{f'}{c}$, $\fun{g'}{c}$ a tak je $f$ i $g$ v~$c$ podle věty \ref{th:funkce_ma_derivaci_je_spojita} spojitá), načeľ věta \ref{th:l_hospitalovo_pravidlo} dává, ľe
	\[
		\lim_{x\to c} \frac{ \f{x} }{ \fun{g}{x} } = \lim_{x\to c} \frac{ \fun{f'}{x} }{ \fun{g'}{x} } = \lim_{x\to c} \frac{ \fun{f^{(n+1)}}{c} }{ \fun{g^{(n+1)}}{c} }
	\]
\end{proof}


% 95 -------- omylem napsana 2x
%\begin{veta}
%	Pro $n\geq1$ nech» existuje $f^{(n)}(c),g^{(n)}(c)$ ($n$-tá derivace v bodě $c$) a $f(c)=f'c=\cdots=f^{(n-1)}c=g(c)=g'(c)=\cdots=g^{(n-1)}c=0$, ale $g^{(n)}(c)\neq0$. Pak existuje $\lim_{x\rightarrow c}\frac{f(x)}{g(x)}$ a je rovna $\frac{f^{(n)}c}{g^{(n)}c}$, má-li to smysl.
%\end{veta}

%\begin{proof}
%	(indukcí)
%	\begin{enumerate}
%\item pro $n=1$ je $\lim_{x\rightarrow a}\frac{f(x)}{g(x)}=\lim_{x\rightarrow a}\frac{f(x)-f(a)}{g(x)-g(a)}=\lim_{x\rightarrow a}\frac{\frac{f(x)-f(a)}{x-a}}{\frac{g(x)-g(a)}{x-a}}=\frac{f'(a)}{g'(a)}$
%- nemohli jsme pouľít L'Hospitalovo pravidlo, protoľe nevíme nic o
%tom, jestli má $f(x)$ nebo $g(x)$ limitu na okolí $a$ - nemusí
%tam ani mít derivaci
%\item Nech» věta platí pro $n\geq1$ a bu\v{d}te její podmínky splněny
%pro $n+1$. Pak funkce $F(x)=f'(x)$ a $G(x)=g'(x)$ spl\v{n}ují podmínky
%věty pro $n$ a platnost věty pro $n$ dá $\lim_{x\rightarrow a}\frac{F(x)}{G(x)}=\frac{F^{(n)}(a)}{G^{(n)}(a)}$,
%tj. $\lim_{x\rightarrow a}\frac{f'(x)}{g'(x)}=\frac{f^{(n+1)}(a)}{g^{(n+1)}(a)},$
%ale $\lim_{x\rightarrow a}g(x)=g(a),\lim_{x\rightarrow a}f(x)=f(a)$
%(existuje kone\v{c}ná $f'(a),g'(a)$ a tak je $f$ i $g$ v $a$ spojitá
%podle věty \ref{th:funkce_ma_derivaci_je_spojita}), na\v{c}eľ
%věta !!!!!!!!!!!94!!!!!! dává, ľe $\lim_{x\rightarrow a}\frac{f(x)}{g(x)}\overset{L.P.}{=}\lim_{x\rightarrow a}\frac{f'(x)}{g'(x)}=\frac{f^{(n+1)}(a)}{g^{(n+1)}(a)}$,
%coľ bylo dokázat.
%\end{enumerate}

%\end{proof}	


%\begin{tvrzeni}
%	\label{th:polynom_roven_sume_derivaci}
%	Buď $P$ mnohočlen stupně $n$ a $a\in\mathbb R$ ($\mathbb C$). Pak
%	\[
%		\fun{P}{x} = \suma{k=0}{n}\frac{ \fun{P^{(k)}}{a} }{ k! }\cdot\brac{x-a}^k
%	\]
%\end{tvrzeni}

%\begin{proof}
%	Je $\fun{P}{x} = \suma{k=0}{n}b_a\brac{x-a}^k$, protoľe
%	\begin{eqnarray*}
%		\fun{P}{x} &=& \suma{k=0}{n}a_k x^k = \suma{k=0}{n} a_k\brac{x-a + a}^k \\
%		&=& \suma{k=0}{n}a_k\suma{l=0}{k}\binom{k}{l}\brac{x-a}^l a^{k-l} =
%		 \sum_{\substack{0\le k \le n\\0\le l \le k}} a_k \binom{k}{l} a^{k-l}\brac{x-a}^l \\
%		&=& \suma{l=0}{n}\brac{ \suma{k=l}{n} a_k \binom{k}{l} a^{k-l} }\brac{x-a}^l =
%		 \suma{l=0}{n} b_c \brac{x-a}^l
%	\end{eqnarray*}
%	a tak $\fun{P^{(k)}}{a} = k!b_k$, tj. $b_k = \frac{ \fun{P^{(n)}}{a} }{ k! }$
	
%	Má-li $f$ $n$-tou derivaci v~$a$, napiąme $\suma{k=0}{n} \frac{ \fun{f^{(k)}}{a} }{ k! }\brac{x-a}^k$.
%\end{proof}

%96

\begin{veta}[Darbouxova vlastnost derivace spojité funkce]
	Buď $-\infty < a < b < \infty$, $f$ Buď spojitá na $\left\langle  a, b\right\rangle$ a měj tam vąude derivaci (v~krajních bodech měj přísluąné jednostranné derivace). Je-li $d$ mezi $\fun{f'_+}{a}$ a $\fun{f'_-}{b}$, pak existuje $c\in \left\langle a, b\right\rangle$, ľe $\fun{f'}{c} = d$.
\end{veta}

\begin{proof}
	Je-li $d = \fun{f'_+}{a}$, je $c = a$. Je-li $d = \fun{f'_-}{b}$, je $c=b$. Buď tedy $d \ne \fun{f'_+}{a}, d \ne \fun{f'_-}{b}$, tedy $\fun{f'_+}{a} \ne \fun{f'_-}{b}$ a buď třeba $\fun{f'_+}{a} < \fun{f'_-}{b}$, takľe $\fun{f'_+}{a} < d < \fun{f'_-}{b}$.
	
	Buď $\fun{F}{x} = \f{x} - dx$ na $\left\langle  a, b\right\rangle$, je tam spojitá a $\fun{F'_+}{a} = \fun{f'_+}{a} - d < 0$, $\fun{F'_-}{b} = \fun{f'_-}{b} - d > 0$, takľe $F$ v~$a$ zprava klesá a v~$b$ zleva roste. Protoľe je $F$ na $\left\langle  a, b\right\rangle$ spojitá, nabývá tam podle věty \ref{th:realna_funkce_na_intervalu_nabyva_suprema_infima} (na intervalu nabývá minima i maxima) minima v~nějakém $c\in \left\langle  a, b\right\rangle$. Protoľe $F$ v~$a$ klesá, je $c\ne a$ a v~$b$ roste, je $c\ne b$.
	
	Je tedy $c\in\brac{a,b}$. Podle věty \ref{th:derivace_kladna_roste_zaporna_klesa} je $\fun{F'}{c} = 0$, tj. $\fun{f'}{c} = d$.
\end{proof}


\chapter{Mnohočleny}

\begin{tvrzeni}
	\label{th:polynom_roven_sume_derivaci}
	Buď $P$ mnohočlen stupně $n$ a $a\in\mathbb R$ ($\mathbb C$). Pak
	\[
		\fun{P}{x} = \suma{k=0}{n}\frac{ \fun{P^{(k)}}{a} }{ k! }\cdot\brac{x-a}^k
	\]
\end{tvrzeni}

\begin{proof}
	Je $\fun{P}{x} = \suma{k=0}{n}b_a\brac{x-a}^k$, protoľe
	\begin{eqnarray*}
		\fun{P}{x} &=& \suma{k=0}{n}a_k x^k = \suma{k=0}{n} a_k\brac{x-a + a}^k \\
		&=& \suma{k=0}{n}a_k\suma{l=0}{k}\binom{k}{l}\brac{x-a}^l a^{k-l} =
		 \sum_{\substack{0\le k \le n\\0\le l \le k}} a_k \binom{k}{l} a^{k-l}\brac{x-a}^l \\
		&=& \suma{l=0}{n}\brac{ \suma{k=l}{n} a_k \binom{k}{l} a^{k-l} }\brac{x-a}^l =
		 \suma{l=0}{n} b_c \brac{x-a}^l
	\end{eqnarray*}
	a tak $\fun{P^{(k)}}{a} = k!b_k$, tj. $b_k = \frac{ \fun{P^{(n)}}{a} }{ k! }$
	
	Má-li $f$ $n$-tou derivaci v~$a$, napiąme $\suma{k=0}{n} \frac{ \fun{f^{(k)}}{a} }{ k! }\brac{x-a}^k$.
\end{proof}



\begin{definice}
	Existuje-li $\fun{f^{(n)}}{a}$ pro nějaké $n \in \{ 0,1,2,\dots \}$, pak mnohočlen
	\[
		\fun{T_{n,f,a}}{x} = \suma{k=0}{n}\frac{ \fun{f^{(k)}}{a} }{ k! }\brac{x-a}^k
	\]
	nazveme Taylorovým mnohočlenem stupně $n$ (funkce $f$ se středem v~$a$).
	
	Rozdílu $\fun{R_{n+1,f,a}}{x} = \f{x} - \fun{T_{n,f,a}}{x}$ se říká zbytek (funkce po $\fun{T_{n,f,a}}{x}$).
\end{definice}

%97
\begin{veta}[Taylorova]
	\label{th:taylorova_veta}
	Buďte $a,x \in \mathbb R$, $a \ne x$, $n$ celé, $n\ge 0$. Reálná funkce $f$ měj $n+1$. na otevřeném intervalu $I^0$ a spojitou derivaci na uzavřeném intervalu $I$ s~krajními body $a$ a $x$. Buď $\varphi$ spojitá reálná funkce na $I$, která má na $I^0$ vąude nenulovou derivaci.
	
	Pak
	\begin{equation}
		\label{eq:taylorova_veta_1}
		c \in I^0 \mbox{, ľe } \fun{ R_{n+1} }{x} = \frac{ \fun{ f^{(n+1)}}{c} }{ n! }\cdot\brac{x-c}^n\cdot\frac{ \fun\varphi{x} - \fun\varphi{a} }{ \fun{\varphi'}{c} }
	\end{equation}
	Volba $\fun\varphi{t} = \brac{x-t}^{n+1}$ dává
	\begin{equation}
		\label{eq:taylorova_veta_2}
		\fun{ R_{n+1} }{x} = \frac{ \fun{ f^{(n+1)} }{ c } }{ \brac{n+1}! }\brac{x-a}^{n+1}
	\end{equation}
	(tzv. Lagrangeův tvar zbytku).
	
	Volba $\fun\varphi{t} = t$ dává
	\begin{equation}
		\label{eq:taylorova_veta_3}
		\fun{ R_{n+1} }{x} = \frac{ \fun{ f^{(n+1)} }{ c } }{ n! }\brac{x-c}^n\brac{x-a}
	\end{equation}
	(tzv. Cauchyův tvar zbytku).
\end{veta}

\begin{proof}
	Poloľme ve vyjádření $\fun{ R_{n+1} }{x} = \f{x} - \brac{ \f{a} + \frac{\fun{f'}{a}}{1!}\brac{x-a} + \cdots + \frac{ \fun{f^{(n)}}{a} }{n!}\brac{x-a}^n }$ místo $a$ proměnné $t$, tj.
	\[
		\fun{F}{t} = \f{x} - \brac{ \f{t} + \frac{\fun{f'}{t}}{1!}\brac{x-t} + \cdots + \frac{ \fun{f^{(n)}}{t} }{n!}\brac{x-t}^n }
	\]
	Pak $f$ je spojitá na $I$, má 
	\begin{eqnarray*}
		\fun{F'}{t} &=& -\f{t} 
		- \brac{ -\frac{ \fun{f'}{t} }{1!} + \frac{ \fun{f''}{t} }{1!}\brac{x-t} } 
		- \brac{ -\frac{ \fun{f''}{t} }{1!}\brac{x-t} + \frac{ \fun{f'''}{t} }{2!}\brac{x-t}^2 } - \\ 
		& & - \cdots - \brac{ -\frac{ \fun{f^{(n)}}{t} }{\brac{n-1}!}\brac{x-t}^{n-1} + \frac{ \fun{f^{(n+1)}}{t} }{n!}\brac{x-t}^n } \\
		&=& -\frac{ \fun{f^{(n+1)}}{t} }{n!}\brac{x-t}^n \mbox{ na } I^0, \fun{F}{x} = 0, \fun{F}{a} = \fun{R_{n+1}}{x}
	\end{eqnarray*}
	a tak podle věty \ref{th:cauchyova} je $c \in I^0$, ľe
	\[
		\frac{\fun{F}{x} - \fun{F}{a}}{\fun\varphi{x} - \fun\varphi{a}} = \frac{ -\fun{R_{n+1}}{x} }{\fun\varphi{x} - \fun\varphi{a}} = \frac{\fun{F'}{c}}{\fun{\varphi'}{c}} = \frac{ -\fun{f^{(n+1)}}{c}\brac{x-c}^n }{ n! \fun{\varphi'}{c} }
	\]
	coľ je \mref{eq:taylorova_veta_1} a zmíněná volba $\varphi$ dává \mref{eq:taylorova_veta_2} a \mref{eq:taylorova_veta_3}.
\end{proof}

\addtocounter{veta}{-1}
\begin{priklad}
	Máme najít sínus 1 s~přesností $10^{-6}$.
	
	Najdeme hodnotu $\fun{T_{n,\sin,0}}{1}$ funkce $\sin x$, s~takovým $n$, aby $\left| \fun{R_{n+1,\sin,0}}{1} \right| < 10^{-6}$. Je $\fun{T}{1} = \suma{k=0}{n}\frac{\sin^{(k)} 0}{k!}x^k$. Pouľijeme-li Lagrangeova tvaru zbytku, je $\fun{R_{n+1}}{x} = \frac{ \sin^{(n+1)} c }{ \brac{n+1}! }\brac{x-0}^{n+1}$ a tak $\left| \fun{R_{n+1}}{1} \right| = \frac{ \left| \sin^{(n+1)} c \right| }{ \brac{n+1}! }\brac{x-0}^{n+1} \le \frac{1}{\brac{n+1}!}$ a hledejme tedy $n$, aby $\frac{1}{\brac{n+1}!} < 10^{-6}$.
	
	To je uľ pro $n+1 = 10$, tj. $n = 9$. Spočítáme tedy ($\sin^{(2k)} 0 = 0$, $\sin^{(2k+1)} 0 = \brac{-1}^k$)
	\[
		\fun{ T_{9, \sin, 0} }{0} = x - \frac{x^3}{3!} + \frac{x^5}{5!} - \frac{x^7}{7!} + \frac{x^9}{9!}
		= 1 - \frac{1}{3!} + \frac{1}{5!} - \frac{1}{7!} + \frac{1}{9!}
	\]
\end{priklad}

%98
\begin{definice}
	\label{def:nicotnost}
	Funkce $f$ a $g$ buďte dány na $\fun{P}{a}$. Budeme psát $\f{x} = \fun{o}{\fun{g}{x}}$, $x\to a$ jestli $\lim_{x\to a} \frac{\f{x}}{\fun{g}{x}} = 0$. Obdobně jednostranné případy.
\end{definice}

%99


\begin{poznamka}
	\label{nt:nicotnost}
	\begin{enumerate}
		%\item[]
		\item $\fun{f_1}{x} = \fun{o}{\fun{g}{x}}$, $\fun{f_2}{x} = \fun{o}{\fun{g}{x}}$, $x\to a$, pak $\fun{\alpha f_1 + \beta f_2}{x} = \fun{o}{\fun{g}{x}}$, $x\to a$ ($\alpha$, $\beta$ konst.)
		\item $\fun{f_1}{x} = \fun{o}{\fun{g_1}{x}}$, $\fun{f_2}{x} = \fun{o}{\fun{g_2}{x}}$, $x\to a$, pak $\fun{f_1\cdot f_2}{x} = \fun{o}{\fun{g_1}{x}\fun{g_2}{x}}$, $x\to a$
		\item $\f{x} = \fun{o}{\fun{g}{x}}$, $x\to a$ a $\fun{h}{x}$ buď omezená na $\fun{P}{a}$, pak $\f{x}\fun{h}{x} = \fun{o}{\fun{g}{x}}$, $x\to a$
		\item $\f{x} = \fun{o}{\fun{g}{x}}$, $\fun{g}{x} = \fun{o}{\fun{h}{x}}$, $x\to a$, pak $\f{x} = \fun{o}{\fun{h}{x}}$, $x\to a$
	\end{enumerate}
\end{poznamka}

\begin{proof}
	Snadné ověření dle definice.
\end{proof}

\addtocounter{veta}{-1}
% 100
\begin{veta}[Peanův tvar zbytku]
	Nech» existuje $\fun{f^{(n)}}{a}$, pak $\fun{R_{n+1,f,a}}{x} = \fun{o}{\brac{x-a}^n}$, $x\to a$.
\end{veta}

\begin{proof}
	Funkce $\fun{F}{x} = \fun{R_{n+1,f,a}}{x}$ a $\fun{g}{x} = \brac{x-a}^n$ splňují podmínky věty \ref{th:postupne_derivovani_podilu} ($\fun{F}{a} = \fun{F'}{a} = \dots = \fun{F^{(n-1)}}{a} = \fun{g}{a} = \fun{g'}{a} = \dots = \fun{g^{(n-1)}}{a}$, $\fun{g^{(n)}}{a} = n! \ne 0$). Takľe $\lim_{x\to a}\frac{ \fun{R_{n+1}}{x} }{ \brac{x-a}^n } = \frac{ \fun{R^{(n)}_{n+1}}{a} }{ \brac{ \brac{x-a}^n }^{(n)} } = \frac{ \fun{R^{(n)}_{n+1}}{a} }{ n! } = 0$.
\end{proof}

%101
\begin{lemma}
	\label{th:nicotnost_prave_kdyz_nicotne_derivace}
	Nech» existuje $\fun{ f^{(n)} }{a}$. Pak je
	\[
		\f{x} = \fun{o}{ \brac{x-1}^n } \Leftrightarrow \f{a} = \fun{f'}{a} = \dots = \fun{f^{(n)}}{a} = 0
	\]
\end{lemma}

\begin{proof}
	Nejprve si ukáľeme implikaci $\Rightarrow$. Ve větě \ref{th:postupne_derivovani_podilu} vezmeme $\fun{F}{x} = \f{x}$, $\fun{g}{x} = \brac{x-a}^n$. Je $\fun{F}{a} = \fun{F'}{a} = \dots = \fun{F^{(n-1)}}{a} = \fun{g}{a} = \fun{g'}{a} = \dots \fun{g^{(n-1)}}{a} = 0$, $\fun{g^{(n)}}{a} = n! \ne 0$ a tak
	\[
		\lim_{x\to a} \frac{ \f{x} }{ \brac{x-a}^n } =
		 \lim_{x\to a} \frac{ \f{x} }{ \fun{g}{x} } =
		 \lim_{x\to a} \frac{ \fun{F}{x} }{ \fun{g}{x} } =
		 \lim_{x\to a} \frac{ \fun{F^{(n)}}{x} }{ \fun{g^{(n)}}{x} } =
		 \frac{ \fun{f^{(n)}}{a} }{ \fun{g^{(n)}}{a} } =
		 \frac{ \fun{f^{(n)}}{a} }{ n! } = 0
	\]
	
	Teď dokáľeme obrácenou implikaci nepřímým důkazem. Je-li $\fun{ f^{(j)} }{a} \ne 0$ pro nějaké $1 \le j \le n$, buď $l$ nejmenąí takové $j$. Pak pro $\fun{F}{x} = \f{x}$, $\fun{g}{x} = \brac{x-a}^l$ je podle věty \ref{th:postupne_derivovani_podilu}
	\[
		\lim_{x\to a} \frac{\fun{F}{x}}{\fun{g}{x}} =
		\lim_{x\to a} \frac{\f{x}}{\fun{g}{x}} =
		\frac{\fun{f^{(n)}}{a}}{l!} \ne 0
	\]
	a tak není $\f{x} = \fun{o}{ \brac{x-a}^l }$ pro toto $l < n$. Je vąak $\brac{x-a}^n = \fun{o}{\brac{x-a}^l}, x\to a$ a tak podle poznámky \ref{nt:nicotnost}.3 není ani $\f{x} = \fun{o}{\brac{x-a}^n}$.
\end{proof}

\begin{dusledek}
	Nech» existuje $\fun{f^{(n)}}{a}$ a $P$ buď takový mnohočlen stupně $n$, ľe $\f{x} - \fun{P}{x} = \fun{o}{ \brac{x-a}^n }, x\to a$. Pak $\fun{P}{x} = \fun{T_{n,f,a}}{x}$.
	
	(Existuje-li tedy $\fun{f^{(n)}}{a}$, pak pro mnohočlen $P$ stupně $n$ je $\f{x} - \fun{P}{x} = \fun{o}{ \brac{x-a}^n }, x\to a$ právě kdyľ $\fun{P}{x} = \fun{T_{n,f,a}}{x}$).
\end{dusledek}

\begin{proof}
	Napiąme podle tvrzení \ref{th:polynom_roven_sume_derivaci}
	\[
		\fun{P}{x} = \suma{k=0}{n}a_k\brac{x-a}^k
	\]
	Jestli $\fun{f-P}{x} = \fun{o}{ \brac{x-a}^n }$, je $\f{x} - \fun{P}{x} = \fun{o}{ \brac{x-a}^k }\ \forall k = 0,1,\dots n$. Pro kaľdé takové $k$ je podle věty \ref{th:nicotnost_prave_kdyz_nicotne_derivace} $\fun{ \brac{ \f{x} - \fun{P}{x} }^{(k)} }{a} = 0$, tj. $\fun{f^{(k)}}{a} = k! a_k = 0$.
\end{proof}




\chapter{Ohýbání}

\begin{tvrzeni}
	\label{th:tvrzeni_konvexnost}
	Buď $f$ funkce na intervalu $I \subset \mathbb R$. Následující podmínky jsou rovnocenné:
	\begin{enumerate}
		\item $\frac{\f{x_2} - \f{x_1}}{x_2 - x_1} \le \frac{\f{x_3} - \f{x_1}}{x_3 - x_1}\qquad
			\forall x_1,x_2,x_3 \in I, x_1 < x_2 < x_3$
		\item $\frac{\f{x_2} - \f{x_1}}{x_2 - x_1} \le \frac{\f{x_3} - \f{x_2}}{x_3 - x_2}\qquad
			\forall x_1,x_2,x_3 \in I, x_1 < x_2 < x_3$
		\item $\frac{\f{x_3} - \f{x_1}}{x_3 - x_1} \le \frac{\f{x_3} - \f{x_2}}{x_3 - x_2}\qquad
			\forall x_1,x_2,x_3 \in I, x_1 < x_2 < x_3$
		\item $\frac{\f{x_3} - \f{x_1}}{x_3 - x_1} \le \frac{\f{x_4} - \f{x_2}}{x_4 - x_2}\qquad
			\forall x_1,x_2,x_3,x_4 \in I, x_1 < x_2 < x_3 < x_4$
		\item $\frac{\f{x_2} - \f{x_1}}{x_2 - x_1} \le \frac{\f{x_4} - \f{x_3}}{x_4 - x_3}\qquad
			\forall x_1,x_2,x_3,x_4 \in I, x_1 < x_2 < x_3 < x_4$
	\end{enumerate}
\end{tvrzeni}

\begin{proof}
	není nutný
	\end{proof}

\begin{definice}
	Má-li $f$ na $I$ některou z~vlastností 1 aľ 5 z~tvrzení \ref{th:tvrzeni_konvexnost} (a tedy vąechny), nazveme ji konvexní na $I$. Platí-li s~ostrou (opačnou, ostrou opačnou) nerovností, nazveme ji ryze konvexní (konkávní, ryze konkávní) na $I$.
\end{definice}

\begin{veta}
	Buď $f$ na $I$ konvexní. Pak
	\begin{enumerate}
		\item má jednostranné derivace v~kaľdém $x\in I$, v němľ má smysl, tj. $\exists \fun{f'_-}{x}$ ($\fun{f'_+}{x}$) v~kaľdém $x\in I$, který není levý (pravý) krajní. Přitom je $\fun{f'_-}{x}$ ($\fun{f'_+}{x}$) konečná v~kaľdém $x$, který není levým (pravým) krajním v~$I$; je tedy $f$ v~kaľdém takovém $x$ spojitá zleva (zprava) a tak je spojitá v~kaľdém $x\in I$, jenľ není krajním.
		
		\item Pro $a,b \in I$, $a < b$ je $\fun{f'_+}{a} \le \fun{f'_-}{b}$.
		
		\item Funkce $\fun{f'_+}{a}$ a $\fun{f'_-}{b}$ na $I$ neklesá, takľe existuje-li $f'$ na intervalu $J \subset I$ tak $f'$ neklesá na $J$.
		
		\item $\fun{f'_-}{a} \le \fun{f'_+}{b}\ \forall x\in I$ který není krajní. Mnoľina $D = \left\{ x\in I | \fun{f'}{x}\mbox{ neexistuje} \right\}$ je spočetná.
		\item Tato tvrzení platí pro konkávní funkce na $I$, v~$B, C, D$ se jen obrátí nerovnosti a slova neklesá nahradíme slovy neroste.
	\end{enumerate}
	
	
\end{veta}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}
		\item[]
		\item Buď $a\in I$, který není pravý krajní. Pak $\exists \delta > 0$, ľe $a+\delta \in I$ a na $\brac{a,a+\delta}$ funkce $\fun\varphi{x} = \frac{\f{x} - \f{a}}{x-a}$ neklesá (konvexnost $f$), takľe existuje $\fun\varphi{a+} = \lim_{x\to a+}\frac{\f{x} - \f{a}}{x-a} = \fun{f_+}{a}$.
		
		Není-li $a$ ani levý krajní, existuje $b\in I$, $b<a$, a je $\frac{\f{a} - \f{b}}{a-b} \le \fun\varphi{x} \le \frac{\f{a+\delta}-\f{a}}{\brac{a+\delta}-a}$ pro $a < x < a+\delta$, odkud $\frac{\f{a}- \f{b}}{a-b} \le \fun{f_+'}{a} \le \frac{\f{a+\delta}- \f{a}}{\delta}$, takľe $\fun{f_+'}{a}$ je konečná, tudíľ je $f$ v~$a$ zprava spojitá.
		
		\item Je-li $a, b \subset I$, $a < b$, pak pro vąechny $y, z \in \brac{a,b}$, $y < z$ je
		\[
			\frac{\f{y} - \f{a}}{y-a} \le \frac{\f{z} - \f{b}}{z-b}
		\]
		Odtud limita $\lim_{y\to a+}$ při pevném $z$ dává $\fun{f'_+}{a} \le \frac{\f{z} - \f{b}}{z - b}$ $\forall z \in \brac{a,b}$ a pak limita $z\to b-$ dává $\fun{f'_+}{a} \le \fun{f'_-}{b}$.
		
		\item Je-li $a,b \in I$, $a < b$, je $\fun{f'_+}{a} \le \fun{f'_-}{b} \le \fun{f'_+}{b}$ (první nerovnost podle druhého bodu a z~následujícího bodu)
		
		\item Je-li $x < b < y$, je $\frac{\f{b} - \f{x}}{b-x} \le \frac{\f{y} - \f{b}}{y-b}$, zde $\lim_{x\to b-}$ dá $\fun{f'_-}{b} \le \frac{\f{y} - \f{b}}{y-b}$ a zde $lim_{y\to b+}$ dá $\fun{f'_-}{b} \le \fun{f'_+}{b}$. Dále jestli pro $a\in I$, který není krajní, neexituje derivace, je $\fun{f'_-}{a} < \fun{f'_+}{a}$. Lze proto kaľdému takovému $a$ přiřadit neprázdný interval $I_a = \brac{\fun{f'_-}{a}, \fun{f'_+}{a}}$.
	
		Přitom jsou-li $a,b$ dva takové body, je $\fun{f_+}{a} \le \fun{f_-}{b}$ podle bodu 2, takľe $\fun{f'_-}{a} < \fun{f'_+}{a} \le \fun{f'_-}{b} < \fun{f'_+}{b}$, takľe $I_a \cap I_b = \emptyset$. Zvolíme-li v~kaľdém $I_a$ racionální číslo a označíme $\fun\psi{a}$, je pak $\psi$ prosté zobrazení $D$ do mnoľiny $\mathbb Q$ racionálních čísel a tak je $D$ spočetná.
	
	
	\item Je-li $f$ na $I$ konkávní, je $-f$ na $I$ konvexní a tak tvrzení pro konkávní funkce plyne pouľitím věty na $-f$.
	
	\end{enumerate}
\end{proof}

%107
\begin{veta}
	\label{th:konvexni_fce_od_nejakeho_bodu_neklesa}
	Buď $f$ na intervalu $I$ konvexní, $a,b \in I$, $a<b$ a nech» $b$ není pravý krajní. Je-li $\f{a} \le \f{b}$, pak $f$ neklesá na intervalu $J = \left\langle b,\infty\right) \cap I$.
\end{veta}

\begin{proof}
	Pro $x_1, x_2 \in J$, $x_1 < x_3$ je $\frac{\f{b} - \f{a}}{b-a} \le \frac{\f{x_2} - \f{x_1}}{x_2 - x_1}$. Jeľto je $b > a$, $\f{b} \ge \f{a}$, je levý a tak i pravý zlomek nezáporný, takľe i $\f{x_2} \ge \f{x_1}$.
\end{proof}

%108
\begin{dusledek}
	Konvexní $f$ na $\brac{a,b}$ ($a<b \le \infty$) buď klesá, nebo existuje $c \in \brac{a,b}$, ľe na $\brac{c,b}$ neklesá. V~obou případech existuje $\lim_{x\to b-}\f{x}$ a ta není $-\infty$ je-li $b < \infty$.
\end{dusledek}

\begin{proof}
	Jestli $f$ na $\brac{a,b}$ klesá, tvrzení platí. Jinak $\exists x_1, x_2 \in \brac{a,b}$, ľe $\f{x_1} \le \f{x_2}$ a podle věty \ref{th:konvexni_fce_od_nejakeho_bodu_neklesa} pouľité na $I = \left\langle x_1, b \right)$ $f$ na $\left( x_2, b \right)$ neklesá.
	
	Je-li $b < \infty$, zvolme $p, q \in \brac{a,b}$, $p<q$. Pak $\frac{\f{q} - \f{p}}{q-p} \le \fun\varphi{x} = \frac{\f{x} - \f{q}}{x-q}$, $x > q$, odkud
	\begin{equation}
		\label{eq:konvexni_fce_bud_klesa_ab_nebo_neklesa_cb_1}
		\frac{ \f{q} - \f{p} }{ q - p }\brac{x-q} \le \fun\varphi{x}\brac{x-q} = \f{x} - \f{q}\mbox{ na } \brac{q,b}
	\end{equation}
	Protoľe $\varphi$ na $\brac{q,b}$ neklesá, má limitu a jeľto $\lim_{x\to b-}\brac{x-q} = b - q$ je konečná, má ji i $\fun\varphi{x}\brac{x-q}$, tj. $\f{x} - \f{q}$ a \mref{eq:konvexni_fce_bud_klesa_ab_nebo_neklesa_cb_1} dává: $\frac{ \f{q} - \f{p} }{ q-p }\brac{b-q} \le \lim_{x\to b-} \brac{ \f{x} - \f{q} }$ odkud $\lim_{x\to b-} \f{x} = \lim_{x\to b-}\brac{ \f{x} - \f{q} } + \f{q} > -\infty$.
\end{proof}

%109
\begin{veta}
	Konvexní $f$ na $I$ můľe mít ostré lokální maximum najvýąe v~případných krajních bodech. Ryze konvexní funkce na $I$ můľe mít lokální maximum nejvýąe tamtéľ.
\end{veta}

\begin{proof}
	Je-li v~$c\in I$ ostré lokální maximum a $c$ není krajní, je $\delta > 0$, ľe $\f{y} < \f{c}$, $\f{z}<\f{c}$ $\forall y,z$, $c-\delta < y < c < z < c + \delta$, načeľ $\frac{ \f{c} - \f{y} }{c-y} \le \frac{ \f{z} - \f{c} }{z-c}$ (z~konvexnosti), ale levý zlomek je nezáporný a pravý záporný, coľ je spor.
\end{proof}

%110
\begin{veta}
	Konvexní funkce $f$ má na $I$ nejvýąe jedno ostré lokální minimum. Má-li je, je minimem globálním.
\end{veta}

\begin{proof}
	Měj $f$ v~$a,b \in I$ ostré lokální minimum pro $a\ne b$ a buď třeba $a < b$. Pak existuje $\delta>0$, ľe $\f{a} < \f{x}$ $\forall a <x <a+\delta$, $\f{b} < \f{y}$ $\forall b < y < b + \delta$. Načeľ (z~konvexnosti) víme, ľe $\frac{ \f{x} - \f{a} }{ x-a } \le \frac{ \f{b} - \f{y} }{ b-y }$, ale zlomek vlevo je kladný a zpravo záporný. To je spor.
	
	Má-li funkce v~$c \in I$ ostré lokální minimum, existuje $\delta > 0$, ľe
	\begin{equation}
		\label{eq:konvexni_nejvyse_jedno_maximum_dukaz_1}
		\f{c} < \f{x}\qquad \forall x\in \left[ \brac{c-\delta, c}\cup\brac{c,c+\delta} \right] \cap I
	\end{equation}
	
	Zvolme $b\in \brac{c,c+\delta}\cap I$, takľe $\f{c} < \f{b}$. Podle věty \ref{th:konvexni_fce_od_nejakeho_bodu_neklesa} $f$ neklesá na $\left< a, b \right)\cap I$. Je-li tedy $x\in \brac{c, \infty}$, je buďto $c < x \le b$ a  tedy $\f{c} < \f{x}$ podle \mref{eq:konvexni_nejvyse_jedno_maximum_dukaz_1}, nebo je $b<x$ a tak $\f{c} < \f{b} \le \f{x}$, takľe $\f{c} < \f{x}\ \forall x\in I$, $x>c$.
	
	Je-li $c$ levý krajní v~$I$, je tedy $\f{c}$ nejmenąí hodnotou $f$ na $I$. Není-li, předpokládejme, ľe pro nějaké $c' \in I$, $c'<c$, je $\f{c'} \le \f{c}$. Pak je $c' \le c-\delta$. Zvolme $x_1 \in I$ aby $c-\delta < x_1 < c$, $c'<x_1$. Pak je $\f{c} <\f{x_1}$ podle \mref{eq:konvexni_nejvyse_jedno_maximum_dukaz_1} a $0\le \frac{\f{c} - \f{c'}}{c-c'} \le \frac{\f{c} - \f{x_1}}{c-x_1} < 0$, ale to je spor.
	
	Je tedy $\f{x} > \f{c}\ \forall x\in I$, $x<c$ a tak je $\f{c} = \min_{x\in I} \f{x}$.
\end{proof}

%111
\begin{veta}
	\label{th:funkce_konvexni_na_intervalu_nabyva_minima}
	Je-li $f$ konvexní na $I\subset \mathbb R$ a $\fun{f'}{x} = 0$ (pro krajní body se opět míní přísluąná jednostranná derivace), nabývá $\f{c}$ své nejmenąí hodnoty na $I$.
	
	Pro konkávní $f$ platí totéľ, jen tentokrát je $\f{c} = \max_{x\in I} \f{x}$.
\end{veta}

\begin{proof}
	Není-li $c\in I$ pravý (levý) krajní, pak funkce $\fun\varphi{x} = \frac{\f{x} - \f{c}}{x-c}$ na $I^+ = \left< c, \infty \right)\cap I$ ($I^- = \left( -\infty, c \right> \cap I$) neklesá, takľe $0 = \fun{f_+'}{c} = \lim_{x\to c+}\fun\varphi{x} = \inf_{x\in I^+}\fun\varphi{x}$ ( $0 = \fun{f_-'}{c} = \fun\varphi{c-} = \sup_{x\in I^-}\fun\varphi{x}$. Tudíľ $\fun\varphi{x} = \frac{ \f{x} - \f{c} }{ x-c } \ge 0$ ($\le 0$) na $I^+$ ($I^-$), kde vąak $x-c > 0$ ($x-c < 0$) a tak $\f{x} \ge \f{c}\ \forall x\in I$.
\end{proof}

%112
\begin{veta}
	\label{th:konvexni_konkavni_podle_druhe_derivace}
	Buď $f$ funkce na intervalu $I\subset\mathbb R$. Pro vlastnosti
	\begin{enumerate}
		\item[A] $\fun{f''}{x} > 0$ ($\ge 0$, $<0$, $\le 0$) na $I$,
		\item[B] $f'$ na $I$ roste (neklesá, klesá, neroste),
		\item[C] $f$ je na $I$ ryze konvexní (konvexní, ryze konkávní, konkávní)
	\end{enumerate}
	platí $A \Rightarrow B \Rightarrow C$.
\end{veta}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}
		\item[]
		\item $A\Rightarrow B$: Pouľije se důsledek \ref{th:podle_derivace_roste_nebo_klesa} na $f'$.
		\item $B\Rightarrow C$: Je-li $x_1, x_2, x_3 \in I$, $x_1 < x_2 < x_3$, je podle věty \ref{th:lagrangeova}
		\[
			\frac{ \f{x_2} - \f{x_1} }{x_2-x_1} = \fun{f'}{c}, \qquad \frac{ \f{x_3} - \f{x_2} }{x_3-x_2} = \fun{f'}{d}
		\]
		kde $x_1 < c < x_2 < d < x_3$. Protoľe $\fun{f'}{c} < \fun{f'}{d}$ je $\frac{ \f{x_2} - \f{x_1} }{x_2-x_1} < \frac{ \f{x_3} - \f{x_2} }{x_3-x_2}$ (respektive obdobně pro $\le$, $>$, $\ge$).
	\end{enumerate}
\end{proof}

%113
\begin{definice}
	\begin{enumerate}
	\item[]
	\item[A.] Bod $a\in\mathbb R$ nazveme inflexním bodem funkce $f$, jestli
		\begin{enumerate}
			\item $f$ je spojitá,
			\item existuje $\fun{f'}{a}$ a je-li konečná, pak
			\begin{eqnarray*}
				\exists \delta > 0\mbox{, ľe }\f{x} \le \fun{f'}{a}\brac{x-a} + \f{a} &(\ge)& \forall a-\delta < x < a\mbox{, a} \\
				\exists \delta > 0\mbox{, ľe }\f{x} \ge \fun{f'}{a}\brac{x-a} + \f{a} &(\le)& \forall a < x < a+\delta
			\end{eqnarray*}
			tj. $f$ je na $\brac{a-\delta, a}$ pod (nad) a na $\brac{a, a+\delta}$ nad (pod) tečnou grafu $f$ v~$\left[ a, \f{a} \right]$.
		\end{enumerate}
	\item[B.] Bod $a\in\mathbb R$ nazveme silně inflexním bodem funkce $f$, jestli
		\begin{enumerate}
			\item $f$ je v~$a$ spojitá,
			\item existuje $\fun{f'}{a}$,
			\item existuje $\delta > 0$, ľe je $f$ konkávní (konvexní) na $\brac{a-\delta, a}$ a konvexní (konkávní) na $\brac{a, a+\delta}$
		\end{enumerate}
	\end{enumerate}
\end{definice}

%114
\begin{veta}
	Kaľdý silně inflexní bod funkce $f$ je taky inflexní.
\end{veta}

\begin{proof}
	Buď $f$ v~$a$ spojitá, měj $\fun{f'}{a}$ a buď třeba na $\brac{a-\delta, a}$ konkávní a na $\brac{a,a+\delta}$ konvexní, $\delta > 0$. Pak $\fun{\varphi}{x} = \frac{\f{x} - \f{a}}{x-a}$ na $\brac{a-\delta, a}$ neroste, na $\brac{a, a+\delta}$ neklesá a tak $\fun{\varphi}{x} \ge \fun{\varphi}{a-} = \fun{f'_-}{a} = \fun{f'}{a}$ pro $x\in \brac{a-\delta, a}$, také $\fun{\varphi}{x} \ge \fun{\varphi}{a+} = \fun{f'_+}{a} = \fun{f'}{a}$ pro $x\in \brac{a,a+\delta}$.
	
	Tj. na $\brac{a-\delta, a}$ je $\frac{\f{x} - \f{a}}{x-a} \le \fun{f'}{a}$, odkud $\f{x} - \f{a} \le \fun{f'}{a}\brac{x-a}$, tj. $\f{x} \le \fun{f'}{a}\brac{x-a}+\f{a}$, a na $\brac{a, a+\delta}$ je $\frac{\f{x} - \f{a}}{x-a} \ge \fun{f'}{a}$ odkud $\f{x} \ge \fun{f'}{a}\brac{x-a}+\f{a}$.
\end{proof}

%115
\begin{veta}
	Je-li $\fun{f''}{a} \ne 0$, není $a$ pro $f$ inflexní.
\end{veta}

\begin{proof}
	Buď třeba $\fun{f''}{a} > 0$. Podle věty \ref{th:derivace_kladna_roste_zaporna_klesa} $f'$ roste, existuje tedy
	\[
		\delta > 0\mbox{, ľe } \fun{f'}{x} < \fun{f'}{a} < \fun{f'}{y}\ \forall x,y, a-\delta < x < a < y < a+\delta
	\]
	Podle věty \ref{th:lagrangeova} tedy je $\f{x} - \f{a} = \fun{f'}{c}\brac{x-a}$, kde $x<c<a$, je tedy $a-\delta < c < a$ a tak $\fun{f'}{c} < \fun{f'}{a}$, načeľ $\f{x} - \f{a} = \fun{f'}{c}\brac{x-a} < \fun{f'}{a}\brac{x-a}$, tj. $\f{x} < \fun{f'}{a}\brac{x-a} + \f{a}$.
	 
	Analogicky pro $\f{y} - \f{a} = \fun{f'}{d}\brac{y-a}$, kde $a < d < y$, je tedy $a < d < a+\delta$ a tak $\fun{f'}{a} < \fun{f'}{d}$, načeľ $\f{y} - \f{a} = \fun{f'}{d}\brac{y-a} > \fun{f'}{a}\brac{y-a}$, tj. $\f{y} > \fun{f'}{a}\brac{y-a}+\f{a}$.
\end{proof}

%116
\begin{dusledek}
	Je-li $a\in\mathbb R$ pro $f$ inflexní a existuje $\fun{f''}{a}$, je $\fun{f''}{a} = 0$. Inflexní body funkce $f$ mohou být jen tam, kde je 2. derivace nulová, nebo kde není.
\end{dusledek}


%-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------


\chapter{Průběh funkce}

%117
\begin{veta}
	\label{th:extremy_podle_chovani_derivace}
	Nech» existuje $\fun{f'}{x}$ na $\fun{P}{a}$, $\fun{f'}{a} = 0$.
	\begin{enumerate}
	\item Jestli $f'$ mění znaménko, tj. $\exists \delta > 0$, ľe $f' \le 0$ ($\ge 0$) na $\brac{a-\delta, a}$ a $f' \ge 0$ ($\le 0$) na $\brac{a,a+\delta}$, má $f$ v~$a$ extrém a sice lokální minimum (maximum). Při ostrých nerovnostech je přísluąný extrém ostrý.
	\item Jestli má $f$ stejné znaménko na obou stranách bodu $a$, tj. $f' > 0$ ($<0$) na $\brac{a-\delta,a}$ i $\brac{a, a+\delta}$, $f$ v~$a$ roste (klesá) a tak $f$ v~$a$ extrém nemá.
	\end{enumerate}
\end{veta}

\begin{proof}
	Je-li třeba $\fun{f'}{a} < 0$ na $\brac{a-\delta, a}$, $f' > 0$ na $\brac{a, a+\delta}$. Podle věty \ref{th:derivace_kladna_roste_zaporna_klesa} $f$ na $\brac{a-\delta,a}$ klesá, na $\brac{a, a+\delta}$ roste, $f$ je v~$a$ spojitá ($\fun{f'}{a} = 0$, tedy je konečná) a je-li $a-\delta < u < v < w < a$, je $\f{u} > \f{v} > \f{w}$, odkud limitou $w \to a-$ plyne $\f{u} > \f{v} \ge \f{a-} = \f{a}$.
	
	Je-li vąak třeba $f' < 0$ na $\brac{a-\delta, a}$ i na $\brac{a,a+\delta}$, pak $\f{u} > \f{a}~\forall u\in\brac{a-\delta,a}$ jak výąe dokázáno, ale také obdobně $\f{a} > \f{u}~\forall u \in \brac{a,a+\delta}$ a tak $f$ v~$a$ extrém nemá.
\end{proof}

%118
\begin{veta}
	\label{th:max_nebo_min_podle_druhe_derivace}
	Je-li $\fun{f'}{a} = 0$, $\fun{f''}{a} \ne 0$, má $f$ v~$a$ ostrý extrém a sice min. (max.) je-li $\fun{f''}{a} > 0$ ($<0$).
\end{veta}

\begin{proof}
	Je-li třeba $\fun{f''}{a} > 0$, tak $f'$ v~$a$ roste, takľe existuje $\delta > 0$, ľe $\fun{f'}{x} < \fun{f'}{a} = 0$ na $\brac{a-\delta, a}$ a $\fun{f'}{x} > \fun{f'}{a} = 0$ na $\brac{a,a+\delta}$ a viz větu \ref{th:extremy_podle_chovani_derivace}.1.
\end{proof}

%119
\begin{veta}
	\label{th:extremy_monotonie_podle_nte_derivace}
	Pro $n \ge 1$, $1 \le k < n$ buď $\fun{f^{(k)}}{a} = 0$, $\fun{f^{(n)}}{a} \ne 0$ (tj. $\fun{f^{(n)}}{a} \ne 0$ a pro $n>1$ buď $\fun{f^{(k)}}{a} = 0~\forall 1 \le k < n$). Pak
	\begin{enumerate}
	\item pro sudé $n$ a $\fun{f^{(n)}}{a} > 0$ ($<0$) má $f$ v~$a$ ostré lokální minimum (maximum),
	\item pro liché $n$ v~$a$ nemá extrém; při $\fun{f^{(n)}}{a} > 0$ ($<0$) $f$ v~$a$ roste (klesá)
	\end{enumerate}
\end{veta}

\begin{proof}
	Důkaz provedeme matematickou indukcí. Pro $n=1$ ($2$) to je věta \ref{th:derivace_kladna_roste_zaporna_klesa} (\ref{th:max_nebo_min_podle_druhe_derivace}).
	
	Nech» tvrzení platí pro $n\ge 2$. a buď $\fun{f^{(k)}}{a} = 0$ pro $1 \le k < n$, $\fun{f^{(n+1)}}{a} \ne 0$, třeba $\fun{f^{(n+1)}}{a} > 0$. Pak je funkce $\fun{g}{x} = \fun{f'}{x}$ splňuje poľadavky věty pro $n$, takľe
	\begin{enumerate}
	\item pro sudé $n+1$ je $n$ liché a tak $g$ v~$a$ roste, existuje tedy $\delta > 0$, ľe $\fun{g}{x} < \fun{g}{a}$ na $\brac{a-\delta,a}$, $\fun{g}{x} > \fun{g}{a}$ na $\brac{a,a+\delta}$. Je tedy $\fun{f'}{x} < \fun{f'}{a} = 0$ na $\brac{a-\delta, a}$, $\fun{f'}{x} > \fun{f'}{a}$  na $\brac{a,a+\delta}$ a viz větu \ref{th:extremy_podle_chovani_derivace}.2.
	\item pro liché $n+1$ je $n$ sudé a tak $g$ v~$a$ má ostré minimum, existuje tedy $\delta > 0$, ľe $\fun{g}{x} > \fun{g}{a}$ na $\brac{a-\delta,a}$ i $\brac{a,a+\delta}$. Je tedy $\fun{f'}{x} < \fun{f'}{a} = 0$ na $\brac{a-\delta, a}$, $\fun{f'}{x} < \fun{f'}{a}$ na $\brac{a,a+\delta}$ a viz větu \ref{th:extremy_podle_chovani_derivace}.1.
	\end{enumerate}
\end{proof}

%120
\begin{veta}
	\label{eq:podle_n_derivace_existence_inflexniho_bodu}
	Pro $1 < k < n$ buď $\fun{f^{(k)}}{a} = 0$, $\fun{f^{(n)}}{a} \ne 0$. Je-li $n$ liché (sudé), má (nemá) $f$ v~$a$ inflexní bod.
\end{veta}

\begin{proof}
	Buď $\left[ x, \f{x} \right]$ je nad či pod tečnou
	\begin{equation}
		\label{eq:podle_n_derivace_existence_inflexniho_bodu_dukaz_1}
		y = \fun{f'}{a}\brac{x-a} + \f{a}
	\end{equation}
	právě kdyľ je $\fun{g}{x} = \f{x} - \fun{f'}{a}\brac{x-a} - \f{a}$ kladné či záporné. Je $\fun{g'}{a} = \dots = \fun{g^{(n-1)}}{a} = 0$ a buď třeba $\fun{f^{(n)}}{a} > 0$ takľe pak je $\fun{g^{(n)}}{a} > 0$ a podle věty \ref{th:extremy_monotonie_podle_nte_derivace} má funkce $g$
	\begin{enumerate}
	\item pro sudé $n$ ostré lokální minimum, tj. existuje $\delta > 0$, ľe $\fun{g}{x} > \fun{g}{a} = 0$ na $\brac{a-\delta, a}$ a $\brac{a, a+\delta}$, tedy $a$ není inflexní.
	\item pro liché $n$ $g$ v~$a$ podle věty \ref{th:extremy_monotonie_podle_nte_derivace}.2 roste, tj. existuje $\delta > 0$, ľe $\fun{g}{x} < \fun{g}{a} = 0$ na $\brac{a-\delta, a}$, $\fun{g}{x} > \fun{g}{a} = 0$ na $\brac{a, a+\delta}$, takľe $\left[ x, \f{x} \right]$ je pro $x \in \brac{a-\delta, a}$ pod, ale pro $x \in \brac{a, a+\delta}$ nad tečnou (podle \mref{eq:podle_n_derivace_existence_inflexniho_bodu_dukaz_1}), tedy $a$ je inflexní.
	\end{enumerate}
\end{proof}

%121
\begin{veta}
	Je-li $\fun{f'}{a} = 0$, $\fun{f''}{x} \ge 0$ ($\le 0$) na okolí bodu $a$, je v~$a$ lokální minimum (maximum).
\end{veta}

\begin{proof}
	Podle věty \ref{th:konvexni_konkavni_podle_druhe_derivace} je $f$ na okolí bodu $a$ konvexní (konkávní) a tak na něm má podle věty \ref{th:funkce_konvexni_na_intervalu_nabyva_minima} minimum (maximum).
\end{proof}

\addtocounter{veta}{-1}
\addtocounter{veta}{-1}


%122
\begin{definice}
	Buď $f$ dána na intervalu $\brac{a, \infty}$ ($\brac{-\infty, b}$). Přímku $y = kx + q$ nazveme její pravou (levou) asymptotou, nebo taky asymptotou u $\infty$ (u $-\infty$) jestli $\lim_{x\to \infty} \left| \f{x} - kx + q \right| = 0$ ($\lim_{x\to -\infty} \left| \f{x} - kx + q \right| = 0$.
	
	Někdy se za asymptotu povaľuje jeątě přímka $x = a$, je-li $f$ dána na nějakém $\brac{a-\delta, a}$ nebo $\brac{a, a+\delta}$ a $\f{a-} = \pm \infty$, nebo $\f{a+} = \pm\infty$.
\end{definice}

\addtocounter{veta}{-1}

%123
\begin{veta}
	$f$ má pravou asymptotu právě kdyľ platí: exstuje konečná limita $\lim_{x\to\infty} \frac{\f{x}}{x}$ a o\-zna\-čí\-me ji $k$, existuje konečná $\lim_{x\to\infty}\brac{\f{x} - kx}$.
	
	Je-li podmínka splněna a označíme-li druhou z~limit $q$, je $y = kx + q$ pravou asymptotou. (Má tedy $f$ nejvýą jednu pravou asymptotu.)
	
	Existuje-li $\lim_{x\to\infty} \fun{f'}{x}$, pak existuje i $\lim_{x\to\infty}\frac{\f{x}}{x}$ a rovná se jí, takľe je-li konečná, je $k = \lim_{x\to\infty}\fun{f'}{x}$.
	
	Stejné tvrzení (s~limitami u $-\infty$) platí pro levou asymptotu.
\end{veta}

\begin{proof}
	Důkaz implikace $\Rightarrow$: je-li $y = kx + q$ asymptota u $\infty$, je $\lim_{x\to\infty}\left| \f{x} - kx -q \right|$, takľe $0 = \lim_{x\to\infty} \frac{ \left| \f{x} - kx -q \right| }{x} = \lim_{x\to\infty} \left| \frac{\f{x}}{x} - k \right|$ odkud $\lim_{x\to\infty}\brac{ \frac{\f{x}}{x} - k } = 0$, takľe $\lim_{x\to\infty}\frac{\f{x}}{x} = \lim_{x\to\infty}\brac{ \frac{\f{x}}{x} -k } + k = k$. Dále je $\lim_{x\to\infty}\brac{f{x}-kx-q} = 0$, takľe $\f{x} - kx = \brac{\f{x} - kx - q} + q = q$, odkud $\lim_{x\to\infty}\brac{\f{x} - kx} = q$.
	
	Důkaz opačné implikace $\Leftarrow$: existuje-li konečná $k = \lim_{x\to\infty}\frac{\f{x}}{x}$ a $q = \lim_{x\to\infty}\brac{\f{x} - kx}$ a poloľíme $y = kx + q$, je $\lim_{x\to\infty}\left| \f{x} - kx - q \right| = 0$.
	
	Existuje-li $\lim_{x\to\infty}\fun{f'}{x}$, existuje $\lim_{x\to\infty}\frac{\f{x}}{x}$ a rovná se jí (věta \ref{th:l_hospitalovo_pravidlo}), takľe je-li konečná, je $k = \lim_{x\to\infty}\fun{f'}{x}$
\end{proof}

%124
\begin{veta}
	Buď $g$ derivací spojité funkce na intervalu $I$. Je-li monotónní, tak je spojitá.
\end{veta}

\begin{proof}
	Buď bod $a\in I$, který není pravý krajní a buď $g = f'$ na $I$. Pak existuje $\lim_{x\to a+}\fun{f'}{x}$ ($f'$ je monotónní) a je $\fun{f'_+}{a} = \lim_{x\to a+}\fun{f'}{x}$. Je tedy $g = f'$ v~$a$ spojitá zprava. Obdobně se ukáľe, ľe je v~$a$ spojitá zleva (není-li $a$ levý krajní) tak je v~$a$ spojitá.
\end{proof}


\addtocounter{veta}{-1}

%125
\begin{priklad}[Průběh funkce]
	Při vyąetřování průběhu funkce postupujeme po následujících bodech:
	\label{nt:prubeh_funkce}
	\begin{enumerate}
		\item Určíme definiční obor,
		\item skládá-li se $D_f$ z~více intervalů, spočteme přísluąné jednostranné limity u kaľdého z~jejich krajních bodů, který nepatří do $D_f$, včetně případných limit v~nevlastních bodech $\pm\infty$,
		\item $f'$: najdeme stacionární body, intervaly monotónie (podle věty \ref{th:podle_derivace_roste_nebo_klesa}) a body, kde $f$ nemá derivaci; zjistíme, kde jsou extrémy a jaké
		\item $f''$: najdeme body, které mohou být inflexní a intervaly konkávnosti a konvexnosti (věta \ref{th:konvexni_konkavni_podle_druhe_derivace})
		\item najdeme případné asymptoty
		\item nakreslíme graf
	\end{enumerate}
	
	Máme-li zkoumat celkové extrémy spojité funkce na $\left\langle a,b\right\rangle$, stačí srovnat její hodnoty ve vąech případných stacionárních bodech, v~bodech, kde případně nemá derivaci a v~bodech $a$ a $b$. Kde je hodnota největąí (nejmenąí), je globální maximum (minimum) funkce $f$ na $\left\langle a,b\right\rangle$.\footnote{kdybyste znal někdo správné očíslování vět 117-121, napiąte na icq 310109616. díky} 
\end{priklad}

%-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

\chapter{Řady}

%126
\begin{definice}
	Součtem členů posloupnosti $a_n$ se rozumí limita $\lim_{n\to\infty} s_n$, kde $s_n = \suma{k=1}{n}a_k$ je takzvaný $n$-tý částečný součet členů posloupnosti. Pokud tato limita existuje. Označíme-li ji v~takovém případě $s$, píąeme $s = \suminf a_n$; místo součet ($n$. částečný součet) členů posloupnosti $\cbra{a_n}_{n=1}^\infty$ je zvykem říkat součet ($n$. částečný součet) řady $\suminf a_n$.
	
	Je-li konečný, říkáme, ľe řada konverguje, jinak diverguje; zde jeątě rozeznáváme divergence k~$\infty$ ($-\infty$) jestli $s = \infty$ ($-\infty$) a jestli $\cbra{s_n}_{n=1}^\infty$ nemá limitu, říká se, ľe řada nemá součet, nebo ľe osciluje.
\end{definice}

%127
\begin{veta}[Nutná podmínka konvergence]
	\label{th:nutna_podminka_konvergence}
	Jestli $\suminf a_n$ konverguje, pak $a_n \to 0$.
\end{veta}

\begin{proof}
	$\limninf a_n = \limninf {s_n - s_{n-1}} = s - s = 0$.
\end{proof}

%128
\begin{veta}[Bolzano-Cauchyova podmínka konvergence řad]
	\label{th:bolzano_cauchyova_podminka_konvergence}
	$\suminf a_n$ konverguje právě kdyľ
	\[
		\forall \eps > 0\ \exists k\in{\mathbb N}\mbox{, ľe }
		\left| a_{m+1} + \dots + a_n \right| < \eps\ \forall m,n \ge k
	\]
	kteráľto podmínka je rovnocenná podmínce
	\[
		\forall \eps > 0\ \exists k\in{\mathbb N}\mbox{, ľe }
		\left| a_{k+1} + \dots + a_n \right| < \eps\ \forall n \ge k
	\]
\end{veta}

\begin{proof}
	Pouľití Bolzano-Cauchyovy podmínky pro posloupnosti $\cbra{s_n}_{n=1}^\infty$ pousloupnosti částečných součtů (věta \ref{th:bolzano_cauchyova_podminka_konvergence_posloupnosti}).
\end{proof}

%129
\begin{priklad}
	\label{ex:harmonicka_rada_diverguje}
	Harmonická řada ($\suminf \frac{1}{n}$) konverguje k~nekonečnu.
\end{priklad}

\begin{proof}
	\[
		\abra{\suma{k = 2^n+1}{2^{n+1}} \frac{1}{k} } = \frac{1}{2^n + 1} + \cdots + \frac{1}{2^{n+1}}
		\ge \frac{1}{2^{n+1}}\cdot\brac{2^{n+1} - 2^n} = 1 - \frac{1}{2} = \frac{1}{2}
	\]
	Protoľe toto platí $\forall n$, tak podle BC podmínky řada diverguje.
\end{proof}


%130
\begin{veta}[Srovnávací příznak (kritérium) pro řady s~nezápornými členy]
	\label{th:srovnavaci_kriterium_pro_rady_nezapornymi_cleny}
	Nech» pro $\suminf a_n$ a $\suminf b_n$ existuje $l\in\mathbb N$, ľe $0 \le a_n \le b_n \ \forall n\ge l$. Pak konverguje-li řada $\suminf b_n$, tak i $\suminf a_n$ (či naopak, diverguje-li $\suminf a_n$, tak i $\suminf b_n$).
\end{veta}

\begin{proof}
	Jestli $\suminf b_n$ konverguje, tak podle věty \ref{th:bolzano_cauchyova_podminka_konvergence}
	\begin{equation}
		\label{eq:srovnavaci+kriterium_pro_rady_s_nezapornymi_cleny_dukaz_1}
		\forall \eps > 0 \ \exists k \in {\mathbb N}\mbox{, ľe }
			\left| b_m + \dots + b_n \right| < \eps \ \forall m,n \ge k
	\end{equation}
	lze brát $k\ge l$. Ukáľeme, ľe podmínku věty \ref{th:bolzano_cauchyova_podminka_konvergence} splňuje i $\suminf a_n$.
	
	Buď tedy $\eps > 0$. Vezměme k~němu $k$ podle \mref{eq:srovnavaci+kriterium_pro_rady_s_nezapornymi_cleny_dukaz_1}. Pro $m, n \ge k$ pak je $\left| a_m + \dots + a_n \right| = a_m + \dots a_n \le b_m + \dots + b_n = \left| b_m + \dots + b_n \right| < \eps$ podle \mref{eq:srovnavaci+kriterium_pro_rady_s_nezapornymi_cleny_dukaz_1}.
\end{proof}

%131
\begin{dusledek}[tzv. odmocninový či Cauchyův příznak]
	\label{th:odmocninovy_cauchyuv_priznak}
	\begin{enumerate}
	\item[]
	\item[A] Nech» pro $\suminf{a_n}$ s~nezápornými členy $\exists k \in \mathbb N$, $q \in \brac{0,1}$, ľe $\sqrt[n]{a_n} \le q\ \forall n \ge k$. Pak $\suminf{a_n}$ konverguje.
	
	Jestli $\sqrt[n]{a_n} \ge 1$ pro nekonečně $n$, $\suminf{a_n}$ diverguje (k~$\infty$).
	\item[B] (limitní podoba) Jestli $\limninf \sqrt[n]{a_n} < 1$ ($>1$), řada konverguje (diverguje).
	\end{enumerate}
\end{dusledek}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}
	\item[]
	\item[A] Z~$\sqrt[n]{a_n} \le q\ \forall n \ge k$ plyne, ľe $a_n < q^n\ \forall n \ge k$ a geometrická řada $\suminf q^n$ při $0 \le q < 1$ konverguje, takľe podle věty \ref{th:srovnavaci_kriterium_pro_rady_nezapornymi_cleny} totéľ platí pro $\suminf a_n$.
	
	Je-li $\sqrt[n]{a_n} \ge 1$ pro nekonečně mnoho $n$, je $a_n \ge 1$ pro tyto $n$ a tak nejde $a_n \to 0$, proto $\suminf a_n$ nemůľe podle věty \ref{th:nutna_podminka_konvergence} konvergovat.
	
	\item[B] Je-li $l = \limninf \sqrt[n]{a_n} < 1$, zvolme $q$, aby $l < q < 1$. Pak existuje $k$, ľe $\sqrt[n]{a_n} \le q\ \forall n \ge k$ a případ A dává konvergenci.
	
	Je-li $l > 1$, existuje $k\in\mathbb N$, ľe $\sqrt[n]{a_n} > 1\ \forall n \ge k$ a bod A dává divergenci.
	\end{enumerate}

\end{proof}

%132
\begin{veta}[tzv. podílový srovnávací příznak konvergence řad s~kladnými členy]
	\label{th:podilovy_srovnavaci_priznak_rad_kladnymi_cleny}
	Nech» pro $\suminf a_n$ a $\suminf b_n$ existuje $l\in\mathbb N$, ľe $a_n, b_n > 0$ a $\frac{a_{n+1}}{a_n} \le \frac{b_{n+1}}{b_n}\ \forall n \ge l$. Pak jestli $\suminf b_n$ konverguje, tak i $\suminf a_n$ (a naopak, jestli $\suminf a_n$ diverguje, tak i $\suminf b_n$).
\end{veta}

\begin{proof}
	Pro $n \ge l$ je
	\[
		\frac{a_n}{a_l} = \frac{a_n}{a_{n-1}} \cdot \frac{a_{n-1}}{a_{n-2}} \cdots \frac{a_{l+1}}{a_l}
		 \le \frac{b_n}{b_{n-1}} \cdot \frac{b_{n-1}}{b_{n-2}} \cdots \frac{b_{l+1}}{b_l} = \frac{b_n}{b_l}
	\]
	odkud $a_n \le \frac{a_l}{b_l}b_n$ a z~konvergence $\suminf b_n$ plyne konvergence $\suminf \frac{a_l}{b_l}b_n$ a tak konverguje i $\suminf a_n$ podle věty \ref{th:srovnavaci_kriterium_pro_rady_nezapornymi_cleny}.
\end{proof}

%133
\begin{dusledek}[tzv. d'Alembertův podílový příznak]
	\label{th:dalambertuv_podilovy_priznak}
	\begin{enumerate}
	\item[]
	\item[A] Nech» pro $\suminf a_n$ s~kladnými členy je $k \in\mathbb N$, $q \in \brac{0,1}$, ľe $\frac{a_{n+1}}{a_n} \le q\ \forall n \ge k$. Pak $\suminf a_n$ konverguje; jestli je $\frac{a_{n+1}}{a_n} \ge 1\ \forall n \ge k$, $\suminf a_n$ diverguje.
	\item[B] (limitní tvar) Jestli $\limninf \frac{a_{n+1}}{a_n} < 1$ ($>1$), $\suminf a_n$ konverguje (diverguje).
	\end{enumerate}
\end{dusledek}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}
		\item[]
		\item[A] Pouľije se věta \ref{th:podilovy_srovnavaci_priznak_rad_kladnymi_cleny} na $\suminf a_n$ a $\suminf b_n = \suminf q^n$. Ta druhá při $q \in\brac{0,1}$ konverguje.
		
		Je-li $\frac{a_{n+1}}{a_n} \ge 1\ \forall n\ge k$, je $a_n \ge a_{n-1} \ge \dots \ge a_k\ \forall n\ge k$ a tak $\limninf a_n \ne 0$ a viz větu \ref{th:nutna_podminka_konvergence}.
		
		\item[B] Jestli $l = \liminf \frac{a_{n+1}}{a_n} < 1$, zvolme $q$, aby $l < q < 1$. Pak $\exists k \in \mathbb N$, ľe $\frac{a_{n+1}}{a_n} \le q\ \forall n \ge k$ a bod A dává konvergenci.
		
		Je-li $l > 1$, existuje $k\in\mathbb N$, ľe $\frac{a_{n+1}}{a_n} > 1\ \forall n \ge k$ a viz bod A.
	\end{enumerate}
\end{proof}

%134
\begin{veta}[Kummerův příznak]
	\label{th:kummeruv_priznak}
	Pro posloupnosti $\{ a_n \}$ a $\{ c_n \}$ nech» je $l \in \mathbb N$, ľe $a_n > 0$, $c_n > 0$ $\forall n \ge l$. Poloľíme
	\begin{equation}
		\label{eq:kummeruv_priznak_01}
		K_n = c_n \frac{a_n}{a_{n+1}} - c_{n+1} \qquad\mbox{ pro }n\ge l
	\end{equation}
	\begin{enumerate}
	\item[A] Jestli existuje $k \in\mathbb N$, $\delta > 0$, ľe $K_n \ge \delta\ \forall n\ge k$, tak $\suminf a_n$ konverguje.
	\item[B] Jestli $\suminf \frac{1}{c_n}$ diverguje a existuje $k \in\mathbb N$, ľe $K_n \le 0\ \forall n \ge k$, tak $\suminf a_n$ diverguje.
	\end{enumerate}
	
	Limitní tvar: Jestli $K = \limninf K_n > 0$ ($< 0$), tak řada konverguje (diverguje).
\end{veta}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}
	\item[]
	\item[A] Z~$K_n = c_n\frac{a_n}{a_{n+1}} - c_{n+1} \ge \delta$ pro $n\ge k,l$ plyne
	\begin{equation}
		\label{eq:kummeruv_priznak_dukaz_01}
		c_n a_n - c_{n+1} a_{n+1} \ge \delta a_{n+1}
	\end{equation}
	takľe $c_n a_n - c_{n+1}a_{n+1} > 0$, tj. $c_n a_n > c_{n+1}a_{n+1}$ a tak $\{ c_n a_n \}$ klesá, má tedy konečnou limitu $L$.
	
	Pro částečné součty $\sigma_n$ řady
	\begin{equation}
		\label{eq:kummeruv_priznak_dukaz_02}
		\suma{k = 0}{\infty} \brac{ c_k a_k - c_{k+1} a_{k+1} }
	\end{equation}
	je
	\begin{eqnarray*}
		\limninf \sigma_n &=& \limninf \left[ \brac{ c_1a_1 - c_2a_2 } + \brac{c_2a_2 - c_3a_3} + \dots + \brac{c_na_n - c_{n+1}a_{n+1}} \right] = \\
		&=& \limninf \left[ c_1a_1 - c_{n+1}a_{n+1} \right] = c_1a_1 - L
	\end{eqnarray*}
	a tak řada \mref{eq:kummeruv_priznak_dukaz_02}, načeľ podle \mref{eq:kummeruv_priznak_dukaz_01} a věty \ref{th:srovnavaci_kriterium_pro_rady_nezapornymi_cleny} i $\suminf a_n$ konverguje.
	
	\item[B] Z~$K_n \le 0$ plyne
	\[
		\frac{a_{n+1}}{a_n} \ge \frac{ \frac{1}{c_{n+1}} }{ \frac{1}{c_n} }
	\]
	 a tak divergence $\suminf \frac{1}{c_n}$ dává podle věty \ref{th:podilovy_srovnavaci_priznak_rad_kladnymi_cleny} totéľ pro $\suminf a_n$.
	
	Limitní podoba stejné jako u vět \ref{th:odmocninovy_cauchyuv_priznak} a \ref{th:dalambertuv_podilovy_priznak}.
	\end{enumerate}
\end{proof}

%135
\begin{dusledek}
	\label{th:dusledek_kummeruv_priznak}
	\begin{enumerate}
	\item[]
	\item Poloľíme ve větě \ref{th:kummeruv_priznak} $c_n = 1$, dostáváme podílový příznak z~věty \ref{th:dalambertuv_podilovy_priznak}.
	\item Poloľíme-li $c_n = n$, dostáváme tzv. Raabeho příznak:
		\begin{enumerate}
		\item[A] Existuje-li $k\in\mathbb N$, $q > 1$, ľe $n\brac{ \frac{a_n}{a_{n-1}} - 1 } \ge q\ \forall n \ge k$, pak $\suminf a_n$ konverguje.
		
		Je-li $n\brac{ \frac{a_n}{a_{n-1}} - 1 } \le 1\ \forall n \ge l$, tak $\suminf a_n$ diverguje.
		\item[B] (limitní tvar) Jestli $\limninf n\brac{\frac{a_n}{a_{n-1}}-1} > 1$ ($<1$), řada $\suminf a_n$ konverguje (diverguje).
		\end{enumerate}
	\item Poloľíme-li $c_n = n\ln n$, dostáváme tzv. Bertrandův příznak:
	\[
		\mbox{jestli }
		\limninf \ln n\left[ n\brac{\frac{a_n}{a_{n+1}}-1 } -1 \right] > 1
		\mbox{ (}<1\mbox{), řada konverguje (diverguje).}
	\]
	\end{enumerate}

\end{dusledek}

\begin{proof}
	1 a 2 plyne ihned z~věty \ref{th:kummeruv_priznak}, limitní tvary obdobně jako v~důkazu vět \ref{th:odmocninovy_cauchyuv_priznak} a \ref{th:dalambertuv_podilovy_priznak}. ($\suminf \frac{1}{n}$ diverguje).
	
	Třetí bod: $c_n = n\ln n$ vyhovuje předpokladům věty \ref{th:kummeruv_priznak} a tak
	\begin{eqnarray*}
		K_n &=& c_n\frac{a_n}{a_{n+1}}-c_{n+1} = n \ln n\frac{a_n}{a_{n+1}} - \brac{n+1}\ln\brac{n+1} = \\
		 &=& n \brac{\frac{a_n}{a_{n+1}}} \ln n - n\ln n + n\ln n - \brac{n+1}\ln\brac{n+1} = \\
		 &=& n \brac{\frac{a_n}{a_{n+1}} -1 } \ln n + n\ln n - \brac{n+1}\ln\brac{n+1} = \\
		 &=& n\brac{\frac{a_n}{a_{n+1}} -1 } \ln n -\ln n + \ln n + n\ln n - \brac{n+1}\ln\brac{n+1} = \\
		 &=& \ln n \left[ n\brac{\frac{a_n}{a_{n+1}} -1 } - 1 \right] -\ln \brac{1 + \frac{1}{n} }^{n+1}
	\end{eqnarray*}
	takľe $\limninf K_n = \limninf \left[ n\brac{ \frac{a_n}{a_{n+1}} -1 } -1 \right] -1$ a věta \ref{th:kummeruv_priznak} dává tvrzení. (divergence $\suminf \frac{1}{n\ln n}$ dodatečně v~příkladu)
\end{proof}

\begin{veta}[Gaussův příznak]
	$\suminf a_n$ měj kladné členy a nech» existuje $k\in\mathbb N$, ľe $\frac{a_n}{a_{n+1}} = \lambda + \frac{\mu}{n} + \frac{\theta_n}{n^2}$ $\forall n \ge k, \lambda, \mu > 0$ a $\{ \theta_n \}$ je omezená ($\theta_n \le L\ \forall n \ge l$).
	
	Pak $\suminf a_n$ konverguje je-li $\lambda > 1$, nebo $\lambda = 1$ a $\mu > 1$. Diverguje při $\lambda< 1$ nebo $\lambda = 1$ a $\mu \le 1$.
\end{veta}

\begin{proof}
	$\lambda < 1$ ($\lambda > 1$) -- věta \ref{th:dalambertuv_podilovy_priznak}, protoľe pak je limita $\limninf \frac{a_n}{a_{n+1}} = \lambda$.
	Buď $\lambda = 1$, pak $R_n = n\brac{ \frac{a_n}{a_{n+1}} -1 } = \mu + \frac{\theta_n}{n}$, $\limninf R_n = \mu$ a tak případy $\mu > 1$ ($\mu < 1$) dává důsledek \ref{th:dusledek_kummeruv_priznak}.2 (Raabe). Při $\mu = 1$ je $B_n = \ln n\brac{R_n - 1} = \frac{\ln n}{n}$. $\theta_n$ a tak $B_n \to 0$ a odpověď dává důsledek \ref{th:dusledek_kummeruv_priznak}.3.
\end{proof}

%137
\begin{veta}[sdruľování členů řady]
	\label{th:castecne_soucty_vybrane}
	Buď $\{n_k\}_{k=1}^\infty$ rostoucí posloupností přirozených čísel. Pro posloupnosti částečných součtů řady $\suminf a_n$ poloľme $b_k = s_{n_k} - s_{n_{k-1}}$ ($= a_{n_{k-1} +1} + \cdots + a_{n_k}$).
	\begin{enumerate}
		\item[A] Jestli $\suminf a_n = s$, tak i $\suminf b_n = s$.
		\item[B] Jestli je $a_n \ge 0$ ($\le 0$) od nějakého $l\in\mathbb N$, pak $\suminf a_n = s$ právě kdyľ $\suminf b_n = s$.
	\end{enumerate}
\end{veta}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}
		\item[]
		\item[A] Posloupnost $\{\sigma_n\}$ částečných součtů řady $\suminf b_n$ je vybraná z~$\{s_n\}$, takľe podle věty \ref{th:limita_vybrane_posloupnosti} jestli $s_n \to s$, tak i $\sigma_n \to s$.
		\item[B] Zde je $\{ s_n \}$ i $\{ \sigma_n \}$ monotónní od $l$ a tak mají limitu; označíme je $s$ a $\sigma$. Podle věty \ref{th:limita_vybrane_posloupnosti} je $s = \sigma$.
	\end{enumerate}
\end{proof}

%138
\begin{veta}[tzv. kondenzanční příznak konvergence]
	\label{th:kondenzancni_priznak_konvergence}
	Nech» existuje $l\in\mathbb N$, ľe $0 \le a_{n+1} \le a_n\ \forall n \ge l$. Pak $\suminf a_n$ konverguje právě tehdy, kdyľ konverguje řada $\suminf 2^n a_{2^n}$.
\end{veta}

\begin{proof}
	Pro $n \in \mathbb N$ je ($s_n$ je částečný součet řady $\suminf a_n$)
	\begin{equation}
		\label{eq:kondenzancni_priznak_konvergence_dukaz_1}
		\frac{1}{2} 2^{n+1}\cdot a_{2^{n+1}} \le s_{2^{n+1}} - s_{2^n} = a_{2^n + 1} + \cdots + a_{2^{n+1}} \le 2^n a_{2^n}
	\end{equation}
	Proto $\suminf 2^n a_{2^n}$ konverguje právě kdyľ konverguje $\suminf \brac{ s_{2^{n+1}} - s_{2^n} }$, která podle věty \ref{th:castecne_soucty_vybrane}B konverguje právě kdyľ konverguje $\suminf a_n$.
\end{proof}

%139
\begin{priklad}
	$\suminf \frac{1}{n\ln n}$ diverguje.
\end{priklad}

\begin{proof}
	$a_n = \frac{1}{n\ln n}$ vyhovuje poľadavkům věty \ref{th:kondenzancni_priznak_konvergence} a
	\[
		\suminf 2^n a_{2^n} = \suminf 2^n \frac{1}{2^n \ln 2^n} = \suminf \frac{1}{n \ln 2}
	\]
	diverguje (příklad \ref{ex:harmonicka_rada_diverguje}).
\end{proof}

\section*{Řady s nestejnými znaménky}


\begin{veta}[Leibnitzův příznak]
	Buď $0 \le b_{n+1} \le b_n\ \forall n$ od nějakého $l \in \mathbb N$. Pak $\suminf\limits \brac{-1}^{n+1}b_n$ konverguje právě tehdy kdyľ $b_n \to 0$.
\end{veta}

\begin{proof}
	Jestli $b_n \to 0$, řada $\suminf a_n = \suminf \brac{-1}^{n+1}$ a $\{ b_n \}$ splňují podmínky věty \ref{th:abel_dirichletuv_priznak_konvergence}B a tak $\suminf \brac{-1}^{n+1}b_n$ konverguje.
	
	Jestli $\suminf \brac{-1}^{n+1}b_n$ konverguje, tak $\brac{-1}^{n+1}b_n \to 0$ a tak $b_n \to 0$.
\end{proof}

%140
\begin{definice}
	Variací posloupnosti $\{ a_n \}$ se rozumí číslo $\var \{ a_n \} = \suminf \brac{ a_n - a_{n+1} }$. Je-li konečná, říkáme, ľe posloupnost má konečnou variaci.
\end{definice}

%141
\begin{tvrzeni}
	\label{th:monotonni_a_omezena_posloupnost_konecna_variace}
	\begin{enumerate}
		\item[]
		\item[A] Monotónní a omezená posloupnost má konečnou variaci.
		\item[B] Má-li $\{ a_n \}$ konečnou variaci, je omezená.
	\end{enumerate}
\end{tvrzeni}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}
		\item[]
		\item[A] Nech» $\{ a_n \}$ třeba neklesá, $a_n \le K$. Pak
		\begin{eqnarray*}
			& & \suma{k=1}{n} \left| a_{k+1} - a_k \right| = \brac{a_2 - a_1} + \brac{a_3 - a_2} + \cdots + \brac{a_{n+1} - a_n} = a_{n+1} - a_1 \le K - a_1 \\
			&\Rightarrow& \suma{k=1}{n} \left| a_{k+1} - a_k \right| \le K - a_1
		\end{eqnarray*}
		\item[B] $a_n = \brac{a_n - a_{n-1}} + \brac{a_{n-1} - a_{n-2}} + \cdots + \brac{a_2 - a_1} + a_1$ a tak $\left| a_n \right| \le \left| a_n - a_{n-1} \right| + \cdots + \left| a_2 - a_1 \right| + \left| a_1 \right| \le \suminf \left| a_{n+1} - a_n \right| + \left| a_1 \right| = \var \{ a_1 \} + \left| a_1 \right|$.
	\end{enumerate}
\end{proof}

%142
\begin{lemma}[Abelova parciální sumace]
	\label{th:abelova_parcialni_derivace}
	Pro $a_1, \dots, a_n, b_1, \dots, b_n \in \mathbb C$, ($n>1$) buď $s_k = \suma{j=1}{k} a_j$. Pak je
	\begin{eqnarray*}
		a_1b_1 + \cdots + a_nb_n &=& a_1 \cdot b_1 + \brac{s_2 -s_1}b_2 + \brac{s_3 -s_2}b_3 + \cdots + \brac{s_n -s_{n-1}}b_n = \\
		&=& s_1\brac{b_1 - b_2} + s_2\brac{b_2 - b_3} + \cdots + s_{n-1}\brac{b_{n-1} - b_n} + s_nb_n
	\end{eqnarray*}
\end{lemma}

%143
\begin{veta}[Abel-Dirichletův příznak konvergence]
	\label{th:abel_dirichletuv_priznak_konvergence}
	Posloupnost $\{ b_n \}$ měj konečnou variaci (třeba buď monotónní a omezená), $\{ a_n \} \subset \mathbb C$. Pak $\suminf a_n b_n$ konverguje jestli
	\begin{enumerate}
		\item[A] Buďto $\suminf a_n$ konverguje (Abellův příznak), nebo
		\item[B] $\suminf a_n$ má omezenou posloupnost částečných součtů a $b_n \to 0$ (Dirichletův příznak).
	\end{enumerate}
\end{veta}

\begin{proof}
	Ukáľeme, ľe $\suminf a_nb_n$ splňuje BC podmínku věty \ref{th:bolzano_cauchyova_podminka_konvergence}. Pro $k,p \in \mathbb N$, poloľme $\sigma_{k,p} = \suma{l=1}{p} a_{k+l}$. Podle tvrzení \ref{th:abelova_parcialni_derivace} je
	\begin{equation}
		\label{eq:abel_dirichletuv_priznak_konvergence_dukaz_1}
		\left| a_{k+1}b_{k+1} + \cdots + a_{k+p}b_{k+p} \right| = \left| \sigma_{k,1}\brac{b_{k+1} - b_{k+2}} + \cdots + \sigma_{k, p-1}\brac{ b_{k+p-1} - b_{k+p} } + \sigma_{k,p}b_{k+p} \right|
	\end{equation}
	\begin{enumerate}
		\item[A] Protoľe $\suminf a_n$ ($\suminf \left| b_n - b_{n+1} \right|$) konverguje, existuje podle věty \ref{th:bolzano_cauchyova_podminka_konvergence} $r \in \mathbb N$ ($s \in\mathbb N$), ľe pro $\eps<1$
		\begin{equation}
			\label{eq:abel_dirichletuv_priznak_konvergence_dukaz_2}
			\left| \sigma_{r,p} \right| = \left| \suma{l=1}{p} a_{r+l} \right| < \eps\ \forall p \in\mathbb N
		\end{equation}
		\begin{equation}
			\label{eq:abel_dirichletuv_priznak_konvergence_dukaz_3}
			\brac{ \suma{n=p}{q} \left|  b_n - b_{n+1} \right| < \eps\ \forall p,q \ge s }
		\end{equation}
		Navíc je $\{ b_n \}$ podle tvrzení \ref{th:monotonni_a_omezena_posloupnost_konecna_variace}B omezená, třeba $\left|b_n\right| \le K$. Pro $k = \max \brac{r,s}$ pak je podle \mref{eq:abel_dirichletuv_priznak_konvergence_dukaz_1}
		\begin{eqnarray*}
			&& \left| a_{k+1}b_{k+1} + \cdots + a_{k+p}b_{k+p} \right| \le \\
			&\le& \left| \sigma_{k,1} \right|\left| b_{k+1} - b_{k+2} \right| + \cdots + \left| \sigma_{k, p-1}\right| \left| b_{k+p-1} - b_{k+p} \right| + \left|\sigma_{k,p}\right| \left| b_{k+p} \right| < \\
			&<& \eps \brac{ \left| b_{k+1} - b_{k+2} \right| + \cdots + \left| b_{k+p-1} - b_{k+p} \right| + \left| b_{k+p} \right| } < \\
			&<& \eps \brac{\eps + K} < \eps \brac{1+K}
		\end{eqnarray*}
		\item[B] Pro $s_n = \suma{k=1}{n} a_k$ buď $\left| s_n \right| \le K\ \forall n$, pak je $\left| \sigma_{k,p} \right| = \left| s_{k+p} - s_k \right| \le \left| s_{k+p}\right| + \left| s_k \right| \le 2K$ $\forall k,p$.
		Protoľe $\suminf \left| b_n - b_{n+1} \right|$ konverguje ($b_n \to 0$), je podle věty \ref{th:bolzano_cauchyova_podminka_konvergence} $s\in \mathbb N$ ($r\in\mathbb N$), ľe platí \mref{eq:abel_dirichletuv_priznak_konvergence_dukaz_3} ($\left| b_n \right| < \eps \ \forall n \ge r$). Pro $k = \max \brac{r,s}$ pak je podle \mref{eq:abel_dirichletuv_priznak_konvergence_dukaz_1}
		\begin{eqnarray*}
			& & \left| a_{k+1}b_{k+1} + \cdots + a_{k+p}b_{k+p} \right| \le \\
			&\le& \left| \sigma_{k,1} \right|\left| b_{k+1} - b_{k+2} \right| + \cdots + \left| \sigma_{k, p-1}\right| \left| b_{k+p-1} - b_{k+p} \right| + \left|\sigma_{k,p}\right| \left| b_{k+p} \right| < \\
			&<& 2K \brac{ \left| b_{k+1} - b_{k+2} \right| + \cdots + \left| b_{k+p-1} - b_{k+p} \right| + \left| b_{k+p} \right| } < \\
			&<& 2K \cdot 2\eps = 4K\eps\ \forall p\in \mathbb N
		\end{eqnarray*}
	\end{enumerate}
\end{proof}

%144

\begin{veta}
Jestli $\sum|a_{n}|$ konverguje (tj. $\sum a_{n}$ konverguje tzv. absolutně) a $\left\{ b_{n}\right\} $ je omezená, tak $\sum a_{n}b_{n}$ konverguje.
\end{veta}

\begin{proof}
Je-li $\varepsilon>0$, tak z konvergence $\sum|a_{n}|$ plyne, ľe
$\exists k\in\mathbb{N}$, ľe $\suma{l=1}{p}|a_{k+l}|<\varepsilon\,\forall p\in\mathbb{N}$.

Je-li naopak $\varepsilon>0$, tak tedy $\left|a_{k+1}b_{k+1}+\ldots+a_{k+p}b_{k+p}\right|\leq\left|a_{k+1}b_{k+1}\right|+\ldots+\left|a_{k+p}b_{k+p}\right|\leq K\left(\left|a_{k+1}\right|+\ldots+\left|a_{k+p}\right|\right)<K\varepsilon\,\forall p\in\mathbb{N}$.
\end{proof}

\begin{veta}
Buď $\sum a_{n}$ řada s nezápornými a $\sum b_{n}$ s kladnými
členy. Pak
	\begin{enumerate}
		\item Jestli $l=0$ a $\sum b_{n}$ konverguje, pak $\sum a_{n}$ konverguje, právě kdyľ $\sum b_{n}$ konverguje
		\item Jestli $l=0$ a $\sum b_{n}$ konverguje, tak i $\sum a_{n}$ konverguje (a tedy jestli $\sum a_{n}$ diverguje, tak i $\sum b_{n}$)
		\item Jestli $l=\infty$ a $\sum b_{n}$ diverguje, tak i $\sum a_{n}$ (a tedy jestli $\sum a_{n}$ konverguje, tak i $\sum b_{n}$)
	\end{enumerate}
\end{veta}

\begin{proof}
	\begin{enumerate}
		\item[]
		\item Jestli $l=\lim\frac{a_{n}}{b_{n}}\in\left(0,\infty\right)$, pak je $\lim\frac{a_{n}}{b_{n}}<l+1$ a tak $\frac{a_{n}}{b_{n}}<l+1\,\forall n\geq k$, tj. $a_{n}<(l+1)b_{n}$ a z konvergence $\sum b_{n}$ (a tedy $\sum(l+1)b_{n}$) plyne konverence $\sum a_{n}$.

		Pro $\alpha$ je $\lim\frac{a_{n}}{b_{n}}<\alpha$ a tak $\frac{a_{n}}{b_{n}}<\alpha\,\forall n\geq k$, tj. $a_{n}>\alpha b_{n}$ a tak z divergence$\sum b_{n}$ plyne totéľ pro $\sum a_{n}$.
		\item Zde je $0=l=\lim\frac{a_{n}}{b_{n}}<1$ a tak $\frac{a_{n}}{b_{n}}<1\,\forall n\geq k$, tj. $a_{n}<b_{n}$, na\v{c}eľ konvergence $\sum b_{n}$ dává totéľ pro $\sum a_{n}$.
		\item Zde je $\infty=l=\lim\frac{a_{n}}{b_{n}}>1$ a tak $a_{n}>b_{n}\,\forall n\geq k$, načeľ divergence $\sum b_{n}$ dává divergenci $\sum a_{n}$. 
	\end{enumerate}
\end{proof}

\section*{Absolutní konvergence}

%145
\begin{definice}
	Řadu $\suminf a_n$ nazveme absolutně konvergentní jestli konverguje $\suminf \left| a_n \right|$.
\end{definice}

%146
\begin{veta}
	\label{th:abskonv_rada_konverguje}
	Absolutně konvergentní řada konverguje.
\end{veta}

\begin{proof}
	Jestli $\suminf \left| a_n \right|$ konverguje, tak podle věty \ref{th:bolzano_cauchyova_podminka_konvergence} splňuje BC podmínku, tj.
	\begin{equation}
		\label{eq:abskonv_rada_konverguje_dukaz_1}
		\forall \eps> 0 \ \exists k\in{\mathbb N}\mbox{, ľe } \left| \suma{l = k+1}{p} \left| a_l \right| \right| = \suma{l = k+1}{p} \left| a_l \right| < \eps\ \forall p \in\mathbb N
	\end{equation}
	Buď $\eps > 0$; najděme $k\in\mathbb N$, aby platilo \mref{eq:abskonv_rada_konverguje_dukaz_1}. Pro $p\in\mathbb N$ pak je
	\[
		\left| a_{k+1} + \cdots + a_{k+p} \right| \le \left| a_{k+1} \right| + \cdots + \left| a_{k+p} \right| < \eps
	\]
	coľ bylo dokázat.
\end{proof}

%147
\begin{priklad}
	$\suminf\limits \brac{-1}^{n+1}\frac{1}{n}$ konverguje, ale ne absolutně.
\end{priklad}

\begin{definice}
Řadu $\sum a_{n}$ nazveme neabsolutně konvergentní, pokud konverguje, ale ne absolutně.
\end{definice}

%148
\begin{poznamka}
	$\{ a_{\fun{k}{n}} \}$ ($\{ a_{\fun{z}{n}} \}$) buď vybraná posloupnost nezáporných (záporných) členů pos\-loup\-nos\-ti $\{ a_n \}$. Pak nastává jediný z~těchto případů:
	\begin{enumerate}
	\item $\suminf a_{k(n)}$ i $\suminf a_{z(n)}$ konverguje -- pak $\suminf a_n$ konverguje absolutně
	\item $\suminf a_{k(n)} = \infty$, $\suminf a_{z(n)}$ konverguje -- pak $\suminf a_n = \infty$
	\item $\suminf a_{k(n)}$ konverguje, $\suminf a_{z(n)} = -\infty$ -- pak $\suminf a_n = -\infty$
	\item $\suminf a_{k(n)} = \infty$, $\suminf a_{z(n)} = -\infty$
	\end{enumerate}
	Jestli $\suminf a_n$ konverguje neabsolutně, nastává čtvrtá moľnost.
\end{poznamka}

%149
\begin{definice}
	Buď $p$ prosté zobrazení $\N \to \N$. Pak řekneme, ľe řada $\suminf a_{p(n)}$ vznikne z~řady $\suminf a_n$ přerovnáním.
\end{definice}

%150
\begin{veta}
	\label{th:preusporadana_rada_neabsolutne_konverguje_ke_stejnemu_souctu}
	Nech» $\suminf a_n$ neabsolutně konverguje, $s\in\mathbb R^*$. Pak je přerovnání $p$ mnoľiny $\mathbb N$, ľe $\suminf a_{\fun{p}{n}} = s$.
\end{veta}

\begin{proof} \footnote{Tenhle důkaz mi nedává smysl, a» ho čtu, jak ho čtu, takľe je asi nějak ąpatně. Kdybyste ho někdo měl dobře a chápete ho, napiąte na icq 310109616, díky.}
	Buď $\left\{ a_{\fun{k}{n}} \right\}$ a $\left\{ a_{\fun{z}{n}} \right\}$ vybrané posloupnosti vąech nezáporných (záporných) členů pos\-loup\-nos\-ti $\left\{ a_n \right\}$; je
	\begin{enumerate}
		\item $\suminf a_{\fun{k}{n}} = \infty $
		\item $\suminf a_{\fun{z}{n}} = -\infty $
	\end{enumerate}
	Buď
	$n_1$ první $n\in\mathbb N$, ľe $\sigma_1 = a_{\fun{k}{1}} + \cdots + a_{\fun{k}{n}} > s$, \newline
	$n_2$ první $n\in\mathbb N$, ľe $\sigma_2 = \sigma_1 + a_{\fun{z}{1}} + \cdots + a_{\fun{z}{n}} < s$, \newline
	$n_3$ první $n\in\mathbb N$, ľe $\sigma_3 = \sigma_2 + a_{\fun{k}{n_1 + 1}} + \cdots + a_{\fun{k}{n}} > s$, \newline
	$n_4$ první $n\in\mathbb N$, ľe $\sigma_4 = \sigma_3 + a_{\fun{z}{n_2 + 1}} + \cdots + a_{\fun{z}{n}} < s$, \newline
	\dots \newline
	Buď $n: 1, 2, \dots, n_1, n_1 +1, n_1 + 2, \dots, n_2, n_2 + 1, \dots n_3, n_3 + 1, \dots, n_4, n_4+1, \dots$ \newline
	$\fun{p}{n}: \fun{k}{1}, \fun{k}{2}, \dots, \fun{k}{n_1}, \fun{z}{1}, \fun{z}{2}, \dots, \fun{z}{n_2}, \fun{k}{n_1} + 1, \dots \fun{k}{n_3}, \fun{z}{n_2}+1, \dots, \fun{z}{n_4}, \fun{k}{n_3}+1, \dots$ \newline
	Zobrazení $p$ je prosté a zobrazuje $\mathbb N$ na $\mathbb N$, takľe $\suminf a_{\fun{p}{n}}$ vznikla přerovnáním z~$\suminf a_n$.
	
	Protoľe $\suminf a_n$ konverguje, tak $a_n \to 0$, tudíľ existuje $d \in \mathbb N$, ľe $\left| a_d \right| < \eps\ \forall n \ge d$. Buď $t' \in\mathbb N$ takové, ľe $\left\{ \fun{p}{1}, \dots, \fun{p}{t'-1} \right\}$ obsahuje vąechna čísla $1, \dots, d$. Je-li tedy $n\ge d$, je $\fun{p}{n} \ge d$ a tak $a_{\fun{p}{n}} < \eps\ \forall n \ge t'$.
	
	Zvolme jeątě $t'$ tak velké, aby $\fun{p}{t'} = n_{2l}$. Pak je navíc $a_{\fun{p}{t'}} = a_{\fun{k}{2l+1}}$ a součet $\suminf a_{\fun{p}{n}}$ aľ po tento index je větąí neľ $s$, ale protoľe je $a_{\fun{p}{t'}} < \eps$, je $s < \suma{n=1}{t'} a_{\fun{p}{n}} < s + \eps$.
	
	Buď $t > t'$ takové, aby $\fun{p}{t} = a_{\fun{p}{2k}}$. Pak je jeątě $a_{\fun{p}{t}} = a_{\fun{z}{2l}} < s$, ale protoľe je $a_{\fun{p}{t}} > -\eps$, je $\suma{n=1}{t} a_{\fun{p}{n}} > s - \eps$. Pro $n \ge t$ pak je $s - \eps < \suma{n=1}{t} a_{\fun{p}{n}} < \suma{k=1}{n} a_{\fun{p}{k}} < \suma{n=1}{t'} a_{\fun{p}{n}} < s+\eps$.
	
	Buď $n_1$ první $n\in\mathbb N$, ľe $\sigma_1 = a_{\fun{k}{1}} + \cdots + a_{\fun{k}{n}} > 1$, \newline
	$n_2$ první $n\in\mathbb N$, ľe $\sigma_2 = \sigma_1 + a_{\fun{z}{1}} + \cdots + a_{\fun{z}{n}} < 1$, \newline
	$n_3$ první $n\in\mathbb N$, ľe $\sigma_3 = \sigma_2 + a_{\fun{k}{n_1 + 1}} + \cdots + a_{\fun{k}{n}} > 2$, \newline
	$n_4$ první $n\in\mathbb N$, ľe $\sigma_4 = \sigma_3 + a_{\fun{z}{n_2 + 1}} + \cdots + a_{\fun{z}{n}} < 2$, \newline
	\dots \newline
\end{proof}

%151
\begin{veta}
	\label{th:rada_konverguje_prerovnana_taky}
	Jestli $\suminf a_n$ absolutně konverguje pak $\suminf a_{\fun{p}{n}}$ z~ní vzniklá přerovnáním také absolutně konverguje a ke stejnému součtu.
\end{veta}

\begin{proof}
	$\suminf \left| a_n \right|$ konverguje a tak splňuje BC podmínku
	\begin{equation}
		\label{eq:rada_konverguje_prerovnana_taky_dukaz_1}
		\forall \eps > 0\ \exists k \in {\mathbb N}\mbox{, ľe } \left| a_{k+1} \right| + \cdots + \left| a_{k+p} \right| < \eps \ \forall p \in \mathbb N
	\end{equation}
	Buď $s_n  = \suma{k=1}{n} a_k$, $\sigma_n = \suma{k=1}{n} a_{\fun{p}{k}}$; ukáľeme, ľe $\limninf \brac{s_n - \sigma_n} = 0$, takľe limita $\limninf \sigma_n = \limninf \left[ s_n + \brac{\sigma_n - s_n} \right] = \limninf s_n$.
	
	Buď $\eps > 0$, najdeme $k$ podle \mref{eq:rada_konverguje_prerovnana_taky_dukaz_1} a zvolme $l\in\mathbb N$ tak velké, aby mezi $a_{\fun{p}{1}}, \dots , a_{\fun{p}{l}}$ byly vąechny členy $a_1, \dots, a_k$. Pro $n\ge l$ se pak v~$s_n - \sigma_n$ vąechny členy $a_1, \dots, a_k$ vyruąí a zůstanou jen členy $a_{v_1}, \dots, a_{v_s}$.
	
	$v_1, \dots, v_s \ge k$, takľe existuje $p\in\N$, ľe mezi $k+1, \dots, k+p$ jsou vąechny $v_1, \dots, v_s$, načeľ $\abra{s_n - \sigma_n} = \abra{a_{v_1} + \cdots + a_{v_s}} \le \abra{a_{v_1}} + \cdots + \abra{a_{v_s}} \le \abra{a_{k+1}} + \cdots + \abra{a_{k+p}} < \eps$ podle \mref{eq:rada_konverguje_prerovnana_taky_dukaz_1}.
\end{proof}

\begin{dusledek}
	Řada konverguje ke stejnému součtu při kaľdém přerovnání právě kdyľ absolutně konverguje.
\end{dusledek}

\begin{proof}
	$\Leftarrow$ podle věty \ref{th:rada_konverguje_prerovnana_taky}, $\Rightarrow$ věta \ref{th:preusporadana_rada_neabsolutne_konverguje_ke_stejnemu_souctu}.
\end{proof}

%153
\begin{definice}
	Buď $a$ zobrazení spočetné mnoľiny $S$ do $\R$ ($\C$), buď $s:\N \to S$ prosté zobrazení $\N$ na $S$ (takľe $\fun{s}{1}, \fun{s}{2}, \dots$ je uspořádání $S$ do posloupnosti).
	
	Jestli $\suminf a_{\fun{s}{n}}$ absolutně konverguje, tak (absolutně) konverguje pro kaľdé takové $s$ k~témuľ součtu $\sigma$, jenľ nazveme součtem zobecněné řady $\sum_{s\in S} \fun{a}{s}$ (a píąeme $\sigma = \sum_{s\in S} \fun{a}{s}$).
\end{definice}

%154
\begin{veta}
	\label{th:tri_vlastnosti_spocetnych_disjunktnich_soustav_podmnozin}
	Buď $\sum_{s\in S} \fun{a}{s}$ absolutně konvergentní zobrazení řady se součtem $\sigma$, $\mathcal{F}$ buď spočetná a disjunktní soustava podmnoľin $S$ (tj. $F_1 \cap F_2 \in \mathcal F$, $F_1 \ne F_2$) taková, ľe $\bigcup\mathcal{F} = \bigcup\sbra{F| F \in \mathcal{F}} = S$. Pak
	\begin{enumerate}
		\item $\forall F \in \mathcal{F}$ zobecněná řada $\sum_{s\in F} \fun{a}{s}$ absolutně konverguje
		\item označíme-li $\sigma_F = \sum_{s\in F} \fun{a}{s}$, pak zobecněná řada $\sum_{F\in \mathcal{F}} \sigma_F$ absolutně konverguje
		\item $\sum_{F\in \mathcal{F}} \sigma_F = \sigma$
	\end{enumerate}
\end{veta}

\begin{proof}
	Buď $\sbra{\fun{s}{n}}_{n=1}^{\infty}$ nějaké uspořádání $S$ do posloupnosti. To uspořádává d posloupnosti kaľdou $A \subset S$: buď $n_1$ první $n\in\N$, ľe $\fun{s}{n} \in A$, $n_2$ první $n\in\N$, ľe $\fun{s}{n} \in A - \cbra{n_1}$,  $n_3$ první $n\in\N$, ľe $\fun{s}{n} \in A - \cbra{n_1, n_2}$, \dots
	
	$\cbra{\fun{s}{n_k}}_{k=1}^\infty$ je uspořádání $A$ do posloupnosti, vytvořené uspořádáním $s$; označme je $\cbra{\fun{s^A}{k}}_{k=1}^\infty$.
	
	Je-li $A\subset B \subset S$ pak uspořádání $s^B$ v~$B$ vytvoří takto téľ uspořádání její podmnoľiny $A$ -- označme je $\brac{s^B}^A$ (tj. $\cbra{\fun{\brac{s^B}^A}{n}}_{n=1}^\infty$). Je tedy v~$A$ uspořádání $s^A$ a $\brac{s^B}^A$. Očividně je $\brac{s^B}^A = s^A$.
	
	\begin{enumerate}
		\item Je-li $G\subset S$, ukáľeme, ľe $\suma{k=1}{\infty} a_{\fun{s^G}{k}}$ absolutně konverguje. Je-li $t\in \N$, je $\suma{k=1}{t} \abra{a_{\fun{s^G}{k}}} \le \suma{k=1}{\fun{s^G}{t}} \abra{a_{\fun{s}{k}}} \le \suma{k=1}{\infty} \abra{a_{\fun{s}{k}}} = M < \infty$ (řada $\suma{k=1}{\infty} \abra{a_{\fun{s}{k}}}$ absolutně konverguje) a tak je
		\[
			\suma{k=1}{\infty} \abra{a_{\fun{s^G}{k}}} = \lim_{t\to\infty} \suma{k=1}{t} \abra{a_{\fun{s^G}{k}}}\le M
		\]
		coľ bylo dokázat. 
		
		\item Označme $\suma{k=1}{\infty} \abra{a_{\fun{s^G}{k}}} = \sigma_G$. Uspořádejme $\mathcal{F}$ do posloupnosti: $\mathcal{F} = \cbra{F_1, F_2, \dots}$. Podle 1 kaľdá $\suma{n=1}{\infty} a_{\fun{s^{F_k}}{n}}$ ($= \sigma_{F_k}$) absolutně konverguje. Jeľto $\suma{n=1}{\infty} \abra{a_{\fun{s}{n}}}$ konverguje, platí podle BC podmínky $\forall \eps > 0\ \exists k\in\N$, ľe $\suma{n=1}{p}\abra{a_\fun{s}{k+n}} < \eps \ \forall p \in\N$ odkud limitou $p\to\infty$ plyne
		\begin{equation}
			\label{eq:tri_vlastnosti_spocetnych_disjunktnich_soustav_podmnozin_1}
			\forall \eps > 0\ \exists k\in\N\mbox{, ľe }\suma{n=1}{\infty} \abra{a_\fun{s}{k+n}} \le \eps
		\end{equation}
		
		Buď $\eps > 0$; najděme $k$ a zvolme $l\in\N$, aby $\cbra{\fun{s}{1}, \fun{s}{2}, \dots, \fun{s}{k}} \subset F_1 \cup \cdots \cup F_l$ a pak $m\ge l$, aby $\cbra{\fun{s}{1}, \fun{s}{2}, \dots, \fun{s}{k}} \subset \cbra{\fun{s^{F_1}}{1}, \dots, \fun{s^{F_1}}{m}} \cup \dots \cup \cbra{ \fun{s^{F_l}}{1}, \dots, \fun{s^{F_l}}{m} }$ (označme $D$). Kaľdé $a_\fun{s}{1}, \dots, a_\fun{s}{k}$ tedy je mezi $a_\fun{s}{j}$, kde $\fun{s}{j} \in D$.
		
		Pro $r,t \ge m \brac{\ge l}$ se v
		\[
			\fun{b}{r} = \abra{  \suma{n=1}{r} a_{\fun{s}{n}} - \suma{n=1}{r} a_{\fun{s^{F_1}}{n}} - \cdots - \suma{n=1}{r} a_{\fun{s^{F_k}}{n}}  }
		\]
		vąechny členy $a_\fun{s}{1}, \dots, a_\fun{s}{k}$ vyruąí a zbydou pouze $a_\fun{s}{p}$ s~$p \ge k+1$, takľe $\fun{b}{r} \le \eps$ podle \mref{eq:tri_vlastnosti_spocetnych_disjunktnich_soustav_podmnozin_1}. 
		
		Je $\lim_{r\to\infty} \fun{b}{r} = \abra{ \sigma - \sigma_{F_1} - \cdots - \sigma_{F_t} } \le \eps$ $\forall t \ge m$. Ukázali jsme tedy, ľe $\forall \eps > 0 \ \exists m\in\N$, ľe $\abra{\sigma - \suma{k=1}{t}\sigma_{F_k}} < \eps\ \forall t\ge m$, tedy $\suma{k=1}{\infty}\sigma_{F_k}$ konverguje k~součtu $\sigma$.
		
		Uspořádání $\mathcal{F}$ do posloupnosti $\cbra{F_1, F_2, \dots}$ bylo libovolné, tudíľ $\suma{k=1}{\infty}\sigma_{F_k}$ pro kaľdé z~nich konverguje k~témuľ součtu $\sigma$ a tak $\suma{k=1}{\infty}\sigma_{F_k}$ konverguje absolutně.
	\end{enumerate}
\end{proof}


\section*{Násobení řad}

%155
\begin{veta}
	\label{th:dvojna_rada_absolutne_konvergentni_posloupnosti}
	Buďte $\suma{i=1}{\infty}a_i = s$, $\suma{j=1}{\infty}b_j = t$ absolutně konvergentní. Pak \uv{dvojná} řada $\suma{i,j\in\N}{} a_i b_j$ absolutně konverguje k~$st$.
\end{veta}

\begin{proof}
	Uspořádáme členy dvojné řady do posloupnosti $\cbra{c_n}$
	\begin{equation}
		\label{eq:dvojna_rada_absolutne_konvergentni_posloupnosti_dukaz_1}
		\begin{array}{llll}
		\overbrace{a_1b_1}^{c_1}, & \overbrace{a_1b_2}^{c_2}, & \overbrace{a_1b_3}^{c_4}, & \dots  \\
		\overbrace{a_2b_1}^{c_3}, & \overbrace{a_2b_2}^{c_5}, & {a_2b_3}, & \dots  \\
		\overbrace{a_3b_1}^{c_6}, & {a_3b_2}, & {a_3b_3}, & \dots  \\
		\vdots & \vdots & \vdots &
		\end{array}
	\end{equation}
	Odhadneme $\suma{n=1}{k}\abra{c_n}$: Je $c_k = a_p b_q$ a pro kaľdé $n = 1, \dots, k$ je $c_n = a_r b_s$, kde $r,s \le p+q$ a tak $\suma{n=1}{k} \abra{c_n} \le \suma{1\le r,s \le p+q}{} \abra{a_r}\abra{b_s} \le \suma{r=1}{p+q} \abra{a_r} \suma{s = 1}{p+q} \abra{b_s} \le ST$, kde $S = \suma{n=1}{\infty} \abra{a_n}$, $T = \suma{n=1}{\infty}\abra{b_n}$, coľ dokazuje absolutní konvergenci dvojné řady.
	
	Rozloľme $S = \cbra{\brac{i,j}| i,j \in\N}$ na $S = \bigcup_{k=1}^{\infty} F_k$, kde $F_k = \cbra{\brac{k,j}|j\in\N}$ (takľe mnoľina vąech dvojic $a_k b_j$ $\cbra{a_k b_j | \brac{k,j} \in F_k }$ tvoří členy $k$. řádku v~\mref{eq:dvojna_rada_absolutne_konvergentni_posloupnosti_dukaz_1}). Přitom 
	\[
		\sigma_{F_k} = \sum_{\brac{i,j}\in F_k} a_i b_j = \suma{j=1}{\infty} a_k b_j = a_k t
	\]
	a
	\[
		\suma{k=1}{\infty} \sigma_{F_k} = \suma{k=1}{\infty} a_k t = st
	\]
\end{proof}

%156
\begin{definice}
	Cauchyovým součinem řad se rozumí řada $\suminf c_k$, kde $c_k = \suma{i+j = k}{} a_i b_j$.
	
	Jestli $\suminf a_n = s$ a $\suminf b_n = t$ konvergují a alespoň jedna absolutně, tak Cauchyův součin řad konverguje k~$st$.
\end{definice}


\begin{prani}
	Přeji vąechno nejlepąí u zkouąek.
\end{prani}

\begin{proof}
	Zjevné. Tohle vąechno sepsáno původně sepsáno Jánem Zahornadským z přednáąek Jaroslava Drahoąe, poměrně dost opraveno a přečíslováno Karlem Bílkem (chyby hlaąte na jeho icq, 310109616)
\end{proof}









\end{document}