Bakalářské státnice z Fyziky

Materiály na učenie sa na bakalárske štátnice z fyziky a konkrétne rozobraté jednotlivé otázky nájdete nižšie.

Celkové materiály ke státnicím

ke starší verzi státní závěrečné zkoušky - studium do akademického roku 2018/19

• Kolektiv autorů (2013) Bakalářské státnice z fyziky/statnice200-1.pdf

• Skoro kompletní příprava od Iosephuse (2024) - otázky v podstatě totožné s aktuální verzí otázek ke státnicím (Bakalářské státnice z fyziky/rozpracovane-statnice.pdf)

ke aktuální verzi státní závěrečné zkoušky - studium od akademického roku 2019/20

• Ručně zpracované otázky na tabletu (2023) Bakalářské státnice z fyziky/statnice_tablet.pdf

• Něco jako skripta (Korcová, Kašpárek - 2025) Odkaz na Google disk

Otázky

• 10. Elektrické obvody stacionární, kvazistacionární a střídavé

• 11a. Elektromagnetické vlny - po Youngov pokus

• 11b. Elektromagnetické vlny - vlnová optika

Bakalářské státnice na fyzice

Přihlášení

Pozor, aktuálnost následujúcich infromácií odporúčam overiť tu.

Podobne ako na informatike, taj aj na fyzike sa dá prihlásiť k štátniciam ak:

1. Študent získa 174 kreditov (bez zápočtu z bakalárksej práce, na ukončenie štúdia je potrebných 180 kreditv).

2. Splnenie všetkých povinných predmetov.

3. Splnenie množstva kreditov z povinne voliteľných predmetov:

   • 4 kredity z absolvovania telesnej výchovy alebo výcvikových kurzov,

   • aspoň 5 kreditov z programovacích predmetov,

   • aspoň 12 kreditov z povinne voliteľných odborových predmetov.

Pred prihlásením na štátnice je potrebné v SISe spraviť kontrolou před státnicemi a potom sa prihlásiť na daný termín štátnic cez Termíny zkoušek - přihlašování alebo Státní závěrečné zkoušky. Po úspešnom prihlásení sa v časti Termíny zkoušek - přihlašování zobrazí štátna skúška (a obhajoba) ako akákoľvek iná skúška.

Presný termín štátnic v momente prihlásenia sa na štátnice nevieš, len časový interval podľa harmonogramu akademického roka. Presný termín a priradenie študentov ku skúšajúcim komisiám sa určí až po uzavretí možnosti prihlásenia sa študentov k štátniciam a obhajobám. Potom následne v SISe v časti Pozvánky na státní zkoušky a obhajoby sa objaví pozvánka na štátnice (a obhajobu práce) a tá istá ti príde e-mailom.

Průbeh státnic

Na fyzike je štátna skúška na bakalárskom stupnni štúdia ústna a podobná maturite z fyziky. Z okruhov otázok uvedených v študijných plánoch vyberajú dve konkrétne otázky - napr. elektrické obvody a tenzor momentu setrvačnosti, nie elektrina a magnetizmus a mechanika tuhého telesa.

Platí, že študent príde na termín uvedený v SISe a pozvánke v e-maili len v čas, ktorý patrí jemu. Nie je potrebné byť pred miestnosťou, kde sa skúša, od rána. Avšak silne odporúčam prísť aspoň 30 min pred časom svojej odpovede. Niektoré komisie to nezdôrazňujú, ale čas v SISe je čas odpovede študenta, nie čas prípravy - preto je potrebné prísť skôr na prípravu.

Na prípravu má študent 20 min (komisia skúša predchádzajúceho študenta), na ústnu odpoveď pred komisiou tiež 20 min. Zavisí od komisie, ako bude odpoveď prebiehať: niekedy sa komisia rovno pýta otázky, inokedy nechá študenta odpovedať a pýta sa až potom, niekedy stačí ukázať prípravu na papieri, inokedy sa píše na tabuľu. Po odpovedi všetci okrem komisie výjdu na chodbu, komisia sa poradí o výslednej známke a potom zavolá študenta, ktorý odpovedal, dnu a predseda komisie mu oznámi výsledok. Následne predseda komisie zapíše známku do SISu a odpovedá ďalší študent.

Požadavky k ústní části státní závěrečné zkoušky - štúdium od akademického roku 2019/20

Tu sú odkazy, kde jednotlivé témy (a teda otázky, ktoré študent dostane pri štátniciach) sa dajú naučiť a z ktorých zdrojov čerpať pri príprave na štátnice.

1. Mechanika hmotných bodů

• Základní kinematické veličiny

  • Kinematika hmotného bodu - TUKE FEI

  • V.Černý: Prednáška z mechaniky 28. 10. 2015 (FMPH UNIBA)

  • Oskulační kružnice - wiki

• Newtonovy pohybové zákony

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - podkapitola 1.2 Newtonovy pohybové zákony, s. 7

  • KFPP skriptum - 2.1 Newtonovy zákony

• Inerciální a neinerciální soustavy

  • Rozdiel medzi inerciálnou a neinerciálnou sústavou

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - podkapitola 1.2 Newtonovy pohybové zákony, s. 8

  • O. Semerák: Speciální teorie relativity - text k přednášce pro MFF UK - s. viii, x, 1-2

• První a druhá impulzová věta

  • KFPP skriptum - 5.3 Věty o hybnosti a momentu hybnosti soustavy, pohybové rovnice tuhého tělesa

  • Adebran glosary: Hmotný střed vs. težiště

  • J. Reichl: Encyklopedie fyziky - Těžiště tělesa

  • 7 Mechanika tuhého telesa - UNIZA - s. 7-9

• Keplerovy zákony

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - podkapitola 3.4 Pohyb v poli centrální síly, s. 33-36

• Harmonický oscilátor (netlumený, tlumený, vynucené kmity)

  -??????????

  • Tlumený harmonický oscilátor - wikiskripta

  • Kmity: harmonický oscilátor, tlumené kmity, vynucené kmity, sklásaní kmitů

• Pohyb s vazbami, d'Alembertův princip

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - kapitola 2 Newtonovy rovnice s vazbami, s. 11-20

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - podkapitola 2.3 d´Alembertův princip mechaniky, s. 17-19

• Lagrangeovy rovnice 2. druhu

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - podkapitola 3.1 Popis systému, s. 21-23

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - podkapitola 3.2 Odvození Lagrangeových rovnic II. druhu, s. 23-27

• Hamiltonovy kanonické rovnice a Poissonovy závorky

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - podkapitola 5.2 Hamiltonovy kanonické rovnice, s. 62-64

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - podkapitola 5.5 Poissonovy závorky, s. 66-68

• Hamiltonův variační princip

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - podkapitola 4.2 Formulace Hamiltonova variačního principu, s. 48-52

2. Mechanika tuhého tělesa

• Eulerovy úhly a Eulerovy kinematické rovnice

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - podkapitola 6.4 Eulerovy úhly a Eulerovy kinematické rovnice, s. 92

  • J. Podolský: 11. prednáška k predmetu NOFY003 „Teoretická mechanika" - dsotupné po prihlásení CAS menom a heslom tu. Ak by nešlo prednášku prehrať, stačí znížiť kvalitu z 720p na 360p.

• Tenzor setrvačnosti

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - podkapitola 7.1 Tenzor setrvačnosti, s. 94-96

  • Tenzor setrvačnosti (jreichl)

• Eulerovy dynamické rovnice, pohyb jednoduchých setrvačníků

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - podkapitola 7.2 Eulerovy dynamické rovnice, s. 97

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - kapitola 8 Aplikace: setrvačníky, s. 100-104

3. Mechanika kontinua

• Tenzor napětí a deformace, Hookův zákon

  • KFPP skriptum - 2.1 Vztah mezi napětím a deformací, elastické látky

    • 2.1.1 Hookův zákon pro izotropní látku - zobecněný Hookův zákon

    • 2.1.2 Objemová a tvarová deformace

    • 2.1.3 Nelineárně elastické látky

• Rovnice struny a její řešení

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - kapitola 9 Rovnice struny a její řešení, s. 106-111

  • VUTBR: Mechanické vlnění: stojaté vlnění na struně

  • Animácie na priečne a pozdĺžne vlnenie

• Pohybová rovnice ideální tekutiny, rovnice kontinuity, Bernoulliova rovnice

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - podkapitola 10.4 Rovnice kontinuity a pohybová rovnice, s.117

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - podkapitola 10.6 Nevířivé proudění dokonalé tekutiny a Bernoulliho rovnice, s.119

• Viskózní tekutiny, Navierovy-Stokesovy rovnice, laminární a turbulentní proudění

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - podkapitola 10.8 Proudění vazké tekutiny, Navier-Stokesova rovnice, s.121

  • J. Podolský: Teoretická mechanika v klasické formulaci, Studijní text k přednášce NOFY003 „Teoretická mechanika" (dostupný v SISe) - podkapitola 10.8 Geometricky podobná proudění, s.121

  • KFPP skriptum - 4.5 Laminární a turbulentní proudění

....

....

....

....

....

....

....

....

....

6. Elektrostatika, stacionární elektrické a magnetické pole

• Elektrostatické pole ve vakuu (Gaussův a Coulombův zákon, elektrostatický potenciál)

  • MIT kurz: Elektřina a magnetizmus - kapitoly

    • II. Coulombův zákon

    • III. Potenciál elektrického pole

    • IV. Gaussův zákon

  • KFPP skriptum: kapitola 1.2 Elektrostatické pole ve vakuu

    • 1.2.3 Potenciál elektrostatického pole bodových nábojů

    • 1.2.5 Gaussův zákon pro obecné elektrostatické pole

  • KFPP skriptum: podkapitola 1.1.2 Coulombův zákon

• Elektrostatické pole v přítomnosti vodičů a v dielektrikách (polarizace, multipólový rozvoj, susceptibilita a permitivita)

  • Ballo: eFyzika II: kapitola 8.3 Elektrostatické pole v dielektriku

  • MIT kurz: Elektřina a magnetizmus, kapitola V. Kapacita a dielektrika, část 5.5 Dielektrika

  • Aldebaran Glossary: Polarizace dielektrika

  • KFPP skriptum: podkapitola 1.3.2 Multipólový rozvoj elektrostatického pole

  • J. Schmidt: Multipólový rozvoj elektrostatického potenciálu - Vizualizace nejnižších členů multipólového rozvoje v kartézských souřadnicích. (FJFI ČVUT)

  • KFPP skriptum -podkapitola 1.5.4 Materiálové vztahy, elektrická susceptibilita a permitivita - elektrická susceptibilita a permitivita.

• Stacionární elektrické pole a elektrický proud

  • MIT kurz: Elektřina a magnetizmus: kapitola VI. Odpor a elektrický proud - stačí část 6.1 Elektrický proud

  • MIT kurz: Elektřina a magnetizmus: kapitola I. Pole - stačí část 1.6 Elektrická pole

  • KFPP skriptum: kapitola 3.1 Elektrický proud

  • KFPP skriptum: kapitola 3.2 Stacionární elektrické pole a elektrický obvod

• Stacionární magnetické pole (Biotův-Savartův a Ampérův zákon)

  • MIT kurz: Elektřina a magnetizmus, kapitola IX. Zdroje magnetických polí

    • 9.1 Biotův-Savartův zákon

    • 9.3 Ampérův zákon

• Magnetické pole v látkovém prostředí (magnetizace, typy magnetických látek, susceptibilita a permeabilita)

  • Magnetizácia a magnetický moment: Existují dvě veličiny magnetického momentu – Magnetický plošný (Ampérův) moment a magnetický dipólový (Coulombův) moment. Častice, atómy, jadrá majú vlastné mikroskopické magnetické momenty.

  • KFPP skriptum: 3.5 Magnetické pole v látkách

  • MIT kurz: Elektřina a magnetizmus, kapitola IX. Zdroje magnetických polí

    • 9.5 Magnetické pole dipólu

    • 9.6 Magnetické materiály

  • KFPP skriptum: 7.2 Dielektrická a magnetická polarizace

7. Elektrodynamika

• Elektromagnetická indukce

  • KFPP skriptum: Elektřina a magnetizmus: 4.1 Elektromagnetická indukce

  • Farradayov zákon elektromagnetickej indukcie (pomocou elektromotorického napätia a aj v diferenciálnej a integrálnej forme ako jedna z Maxwellových rovníc), Lenzov zákon, Elektromotorická nepätie vs. elektromotorická sila v elektrických obvodoch

  • KFPP skriptum: Elektřina a magnetizmus: 4.1.2 Souvislost mezi elektromagnetickou indukcí a silovými účinky magnetického pole

    • Pohyb přímého vodiče v homogenním magnetickém poli - Princip elektrického stroje

    • Změna magnetického pole ve vodivé smyčce - Princip fluxmetru

    • Změna elektrického pole (zapínaní/vypínaní) ve vedlejším vodiči

  • V. Babjak: 17 Elektromagnetická indukcia - poznámky k maturite, takže toto vedieť je nutnosť

• Kvazistacionární elektrické a magnetické pole

  • KFPP skriptum: Elektřina a magnetizmus: 4 Kvazistacionární elektrické a magnetické pole

  • KFPP skriptum: Elektřina a magnetizmus: 4.1.3 Obecné vlastnosti kvazistacionárního pole

  • 4 Elektromagnetické pole (FEI TUKE)

• Elektrické obvody (stacionární, střídavé, neustálený stav, metody řešení lineárních obvodů, Kirchhoffova pravidla)

  • KFPP skriptum: Elektřina a magnetizmus: 3.2 Stacionární elektrické pole a elektrický obvod

  • M. Jarešová: ELEKTRICKÉ OBVODY (Stejnosměrný proud) - Studijní text pro soutěžící FO a ostatní zájemce o fyziku. Najjednoduchšie základy, opakovanie zo strednej školy.

  • Skriptum elektronika - v kapitole 1 Základní pojmy sú vysvetlené základy elektrických obvodov. Táto stránka je lepšia ako podstránka skripta KFPP Elektronika, ktoré s Elektrinou a magnetizmom je podmnožinou skripta Fyzika. Obsah je podobný, možno totožný.

  • J. Hospodka: Elektronické obvody, interaktivní studijní materiál (ČVUT)- s. 109 prechodové deje v obvodoch. Hlavne príklady.

  • 4 Elektromagnetické pole: 4.4 Elektrický oscilačný obvod (FEI TUKE) - s. 9 v pdfku, s. 62 v texte.

  • KFPP skriptum: Elektřina a magnetizmus: 4.2 Kvazistacionární elektrický obvod

• Maxwellovy rovnice

  • KFPP skriptum: Elektřina a magnetizmus: 5.1 Maxwellovy rovnice

  • I. Červeň, P. Bokes: FYZIKA PO KAPITOLÁCH -Elektromagnetické pole (STUBA) - 11.2 Maxwellove rovnice, s. 19.

• Elektromagnetické potenciály a jejich vlastnosti

  • KFPP skriptum: Elektřina a magnetizmus: 5.1.4 Potenciály elektromagnetického pole

  • Kalibrační podmínky: Lorentzova, Coloumbova, Weilova.

• Zákony zachování v teorii elektromagnetického pole

  • KFPP skriptum: Elektřina a magnetizmus: 5.2 Energie a hybnost elektromagnetického pole - "rovnica konuity objemovej hustoty energie", Poyitingova veta, Zákon zachovania hybnosti v elektromagnetickom poli

....

....

....

....

....

....

9. Optika

• Interference světla, optické interferometry

  • KFPP skriptum: 2.1 Dvojsvazková interference - preklikať sa Optika - Interference - Dvojsvazková interference

  • P. Malý: Optika, kapitola 5 Interference, s.72-77

  • P. Markoš: Optika - kapitola 4 Interferencia a koherencia, s. 42-53 Poznámky k predmetu ElektroMagentizmus a Optika - "Dve vlnenia, prichádzajúce z rôznych zdrojov, prakticky nikdy neinterferujú, pretože ne- majú rovnakú frekvenciu a polarizáciu, a nie sú ani koherentné. Interferenciu ale môžeme pozorovať, ak vlnenie, vychádzajúce z jedného zdroja, rozdelíme na dve (alebo viac) vlne- nia, ktoré po rozdelení prejdú rôzne dlhé dráhy a následne spojíme. Ak sa stretnú vo fáze, môžu interferovať."

    • Fabry-Perotov a Michelsonov interferometer, s. 48-50

  • Fabry-Perotov interfermeter - princíp

  • Fabry-Perotov interfermeter - web stránky výrobcu

  • Fabry-Perotov interfermeter - wiki

  • P. Malý: Optika, podkapitola 11.2 Fabry-Perotův interferometr, s.228-231

• Koherence světla

  • Hlídek a Franc skriptum, s. 140-158

  • P. Markoš: Optika - kapitola 4 Interferencia a koherencia, s. 42-53 - Poznámky k predmetu ElektroMagentizmus a Optika

• Ohyb světla (Fraunhoferova a Fresnelova aproximace, optická ohybová mřížka, Braggova rovnice)

  • Difrakcia na jednej a viacerých štrbinách

  • K. Knížek: Difrakcia

  • P. Markoš: Optika - kapitola 5 Difrakcia, s.54-65 - Poznámky k predmetu ElektroMagentizmus a Optika, v kapitole je zahrnutý úvod do Difrakcie, Fraunhoferova a Fresnelova aproximácia, ohybová mriežka.

  • Optická mriežka - reseneulohy.cz

  • Optická mriežka - Hlídek a Franc skriptum, s. 87-88

    • v paraxiálnej aproximaci s. 87-88

    • ve Fraunhoferově aproximaci s. 121-122, 126-132

    • Spektrální rozlišení difrakční mřížky s. 138-139

  • Bragova rovnica

  • Fresnelove zóny (prezentácia nad rámec výuky v bakalárskom štúdiu)

• Šíření světla v anizotropních látkách (použití dvojlomných látek)

  • Anizotropné látky, dvojlom (jreichl)

  • P. Markoš: Optika - kapitola 10 Elektromagnetické vlny v anizotrópnych materiáloch, s.101-112 - Poznámky k predmetu ElektroMagentizmus a Optika.

  • P. Malý: Optika, podkapitola 13.1 Vlastnosti tenzoru permitivity, s.239-242

  • P. Malý: Optika, podkapitola 13.2 Světelné vlny v anizotropním prostředí, s.242-251

  • P. Malý: Optika, podkapitola 13.3 Lom světla pŕi dopadu na anizotropní prostředí, s.252-257

  • P. Malý: Optika, podkapitola 13.4 Použití dvojlomných látek, s.257-265

• Geometrická optika (eikonálová rovnice, geometrická optika sférických ploch, zobrazovací rovnice)

  • FSV ČVUT: Prednáška z fyziky: Geometrická optika - optické zobrazení

  • Eikonálová rovnice - Hlídek a Franc skriptum, s. 162-163

  • Paprsková rovnice - Hlídek a Franc skriptum, s. 163-165

  • Optická sústava, body a vzdialenosti

  • KFPP skriptum: kap. 3.2. Zobrazovacia rovnica

• Optické zobrazovací přístroje

  • Zvětšení při optickém zobrazení - Hlídek a Franc skriptum, s. 194-196

  • Oko - Hlídek a Franc skriptum, s. 197-198

  • Lupa - Hlídek a Franc skriptum, s. 198-200

  • Mikroskop - Hlídek a Franc skriptum, s. 201-202

  • Mikroskop (reseneulohy.cz)

  • Dalekohled (teleskop) - Hlídek a Franc skriptum, s.203-205

  • Fotoaparát - Hlídek a Franc skriptum, s.205-207

  • P. Malý: Optika, podkapitola 10.3 Vybrané zobrazovací přístroje, s.183-193 - trochu menej názorné ako skriptum od Hladíka a Franca

• Spektrální přístroje a základní metody optické spektroskopie

  • P. Malý: Optika, kapitola 11 Spektrální přístroje (spektrometry, disperzní hranol, ohybová mřížka, Fabry-Perotov interferometr), s.219-231

  • M. Šubr: Spektrální čára - text spracovaný študentom (2013)

• Základy holografie

  • Hlídek a Franc skriptum, podkapitola 6.7 Holografie, s.132-136

  • P. Malý: Optika, kapitola 7 Holografie, s. 109-114

• Princip laseru

  • P. Malý: Optika, podkapitola 15.2 Laser, s.295-303

  • Hyperphysics: Laser

• Tepelné záření, zákony záření absolutně černého tělesa

  • P. Malý: Optika, podkapitola 19.1 Tepelné záření, s.338-347

  • Wienov posunovaci zakon - aldebaran.cz, TF2, str. 71

  • Záření absolutně černého tělesa - Hlídek a Franc skriptum, str.273

10. Struktura atomů, molekul a kondenzovaných látek

• Dualismus vlna-částice, fotoefekt, Comptonův rozptyl

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 246-248 - de Broghlieho hypotéza

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 239-243 - Fotoefekt

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 243-246 - Comptonův rozptyl

  • Comptonův jev

• Bohrův model atomu

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 47-56

  • J. Reichl: Encyklopedie fyziky: Bohrův model atomu

• Základní typy vazeb mezi atomy, meziatomový potenciál

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 324 - Vazba medzi atomy nevznikne,

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 324-325 - Iontová vazba,

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 327-329 - Kovalentní vazba,

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 329 - Van der Waalsovy síly,

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 358-370 - Kovová vazba.

  • Atómové orbitály

  • H. Cídlová a kol.: Obecná chemie: 9.5 Klasifikace chemických vazeb - kovalentní, koordinačne-kovalentní, iontová vazba, slabé vazebné interakce, kovová vazba a vazba kov-kov.

  • Atómové orbitály

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 118-121, podkapitola 2.3 Meziatomové potenciály - Lennard-Jonesov potenciál, Morseov potenciál, Harmonická eproximácia

• Popis symetrie molekul a krystalů pomocí grup, kvazikrystaly

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 107-118, Podkapitola 3.2 Symetrie molekul.

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 233-234 - kvázikryštály

  • Úvod do krystalografie a strukturní analýzy: III. Prostorové mříže a krystalové struktury - rovinné a prostorové mříže, krystalové soustavy, Bravaisovy mříže

• Krystalová struktura látek, základní typy mříží, prostorové grupy

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 160-164 - Definice elementární mríže. Podapitola 3.2 Krystalové soustavy, elemtnární mrižky a prostorové grupy v 2D.

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 164-172 - Podapitola 3.3 Krystalové soustavy ve 3D.

  • H. Cídlová a kol.: Obecná chemie: 20.3 Pevné látky, krystalová struktura

  • Úvod do krystalografie a strukturní analýzy: III. Prostorové mříže a krystalové struktury - rovinné a prostorové mříže, krystalové soustavy, Bravaisovy mříže

  • Úvod do krystalografie a strukturní analýzy: IV.(a) Symetrie krystalů a krystalové třidy - bodové grupy a krystalové třídy

  • Úvod do krystalografie a strukturní analýzy: V.(b) Symetrie krystalů a krystalové struktury - prostorové grupy

  • M. Králová: Kvazikrystaly - eduportál Techmania

  • P. Kulhánek: První kvazikrystaly nevznikaly na Zemi - Aldebaran Bulletin (Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.)

  • P. Kulhánek: Chaotický pohyb kvazikrystalů - Aldebaran Bulletin

  • L. Palatinus: Kvazikrystaly - časopis Vesmír

• Experimentální studium struktury látek pomocí rtg. záření, difrakční podmínky, strukturní faktor

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 186-224 - podkapitola 3.6 Metody studia struktury pevných látek

    • s. 189-204 - Laueove a Braggove difrakčné podmienky.

    • s. 204-214 - Metódy difrakčných experimentov.

    • s. 214-224 - Štruktúrny faktor.

  • I. Červeň, V. Valvoda: Difrakcia rtg. žiarenia na kryštalických látkach

  • Geometrické principy difrakce

  • Strukturní faktor (všcht)

• Einsteinův a Debyeův model vibrací atomů v kondenzovaných látkách

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 283-285 - Einsteinův model

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 285-307 -Debyeův model

  • Heat capacity for solids: Einstein- and Debye-model - porovnanie závislosti tepelnej kapacity na teplote pre Einsteinov a Debeyov model

• Molekulové orbitaly, metoda LCAO, hybridizace orbitalů

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 329-335 - Priblížení valenční vazby a molekulové orbitály

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 335-350 - Metóda LCAO

  • Chemická vazba jednoduše

  • Chemicka vazba (khan academy)

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 351-358 - Hybridizace

  • J. Reichl: Encyklopedie fyziky: Hybridizace

• Model volných a téměř volných elektronů, pásová struktura pevných látek, Blochův teorém

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 358-368 - Model volných elektronů

  • Model voľných elektronů vyvetľuje fyzikálne javy/zákony: Ohmov zákon, Hallov jav, tepelnú vodivosť, Wiedemannův-Franzův zákon - materiály, které dobře vedou elektřinu, také dobře vedou teplo.

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 368-376 - Model téměř volných elektronů

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 382-389 - Pásová struktura pevných látek

  • S. Daniš: Atómová fyzika a elektronová struktura látek, s. 369-370 - Blochův teorém

  • J. Klíma, B. Velický: Kvantová mechanika I., s. 226-230 - Blochův teorém

....

....

....

....

....

....

14. Jaderné záření

• Interakce jaderného záření s látkou.

  • T. Davídek, R. Leitner: Elementární částice: fenomenologie a experiment, Kapitola 3: Interakce částic s hmotným prostředím

  • P. Hruška: Přednáška k (povinně volitelnému) předmětu Fyzikální metody a technika v biomedicíně NAFY101

  • R. Leitner: Přednáška č. 1 k povinnému předmětu Jaderná a částicová fyzika

  • D. Zoul: Radiace, která léčí – část čtvrtá: Interakce těžkých nabitých částic s prostředím

  • Braggova krivka- zaujímavosť

  • J. Švec: Radioaktivita a ionizující záření

• Detekce a spektroskopie jaderného záření.

  • J. Dolejší: prezentácia Detektory částic a jejich principy z Kapitoly 2

  • P. Hruška: 2. přednáška k (povinně volitelnému) předmětu Fyzikální metody a technika v biomedicíně NAFY101 - všetky prednášky od P. Hrušku (2023) a J. Čížka (2018) k tomuto predmetu sú na tejto stránke

  • J. Reichl: Detektory častíc

  • M. Bešta: PN prechod - k vysvetleniu princípu polovodičových detektorov.

• Využití jaderného záření.

  • R. Leitner: 5. Prednáška, časť 5.4 Praktické využití pro výrobu energie

  • R. Leitner: 6. Prednáška, časti 6.1 až 6.5

    • 6.1. Štěpení jader (dokončení z přednášky 5).

    • 6.2. Termojaderná fúze (Slunce, fúzní reaktor).

    • 6.3. Využití radioizotopů pro datování (U-Pb-Th, K-Ar, Rb-Sr, C14).

    • 6.4. Jednotky a účinky radiace.

    • 6.5. Využití radiace v lékařství (PET, protonová terapie).

  • P. Šimek: Použití radionuklidů při určování stáří předmětů (Jihočeská univerzita)

  • H. Cídlová, Z. Mokrá, B. Valová (MUNI): Obecná chemie, 5 Jádro atomu, radioaktivita, jaderné reakce-na konci článku využitie rádioaktivity

15. Atomové jádro

• Základní vlastnosti a charakteristiky jádra

  • S. Antalic: 2. prednáška z predmetu Jadrová fyzika: Základné vlastnosti jadier (FMPH UNIBA - Bratislavský matfyz)

  • Jaderná magnetická rezonance: jadrový spin, jadrový mgnetický moment hybnosti

  • Jadrový spin, magnetický moment jadra

  • Z. Horák, F. Krupka: Fyzika, str. 992-996

  • Stredoškolské opakovanie jadrovej fyziky

• Jaderné síly, vazbová energie jádra

  • T. Davídek, R. Leitner: 8.4 Silná interakce, kvarky a gluony

  • O. Holá: eFyzika III: 14.1.3 Väzbová energia jadra a jeho stabilita

  • J. Reichl: Vazebná energie jádra

  • S. Antalic: 3. prednáška z predmetu Jadrová fyzika: Vlastnosti silnej interakcie a základné modely jadier (FMPH UNIBA - Bratislavský matfyz)- Odhad väzbovej energie jadra pomocou Bethe-Weisaäkerovej semi-empirickej formuly od strany 18

  • R. Leitner: Přednáška č. 1 k povinnému předmětu Jaderná a částicová fyzika - 7.4. Interakce částic

    • 7.4.1. Elektromagnetická

    • 7.4.2. Slabá

    • 7.4.3. Silná (barvy a gluony) - silná interakcia medzi časticami je jadrová sila

• Radioaktivita, jaderné reakce

  • O. Holá: eFyzika III: 14.2.1 Základné veličiny jadrovej fyziky

  • O. Holá: eFyzika III: 14.3.1 Základné charakteristiky a klasifikácia jadrových reakcií

  • S. Antalic: Prednášky k magisterskému predmetu Jadrové reakcie (FMPH UNIBA)-je tam toho viac, ako je potrebné vedieť k bakalárskym štátniciam, ale prehľadne spracované.

    • Prednáška: Jadrové reakcie - Základný prehľad jadrových reakcií a zákonitostí

  • S. Antalic: 4. prednáška z predmetu Jadrová fyzika: Rádioaktívne rozpady (FMPH UNIBA - Bratislavský matfyz)

  • N. Walet: Nuclear and Particle Physics, časť 3.5 Stability of Nuclei

• J. Reichl: Encyklopedie fyziky - Aktivita zářiče a rozpadový zákon

• Jaderné zdroje energie

  • S. Antalic: 4. prednáška z predmetu Jadrová fyzika: Rádioaktívne rozpady - (FMPH UNIBA - Bratislavský matfyz)

  • S. Antalic: 11. prednáška z predmetu Jadrová fyzika: Rádioaktivita v prírode a aplikácie - (FMPH UNIBA - Bratislavský matfyz)

  • J. Reichl: Encyklopedie fyziky - Jaderné reakce uvolňující energii

  • J. Reichl: Encyklopedie fyziky - Jaderné štěpení

  • J. Reichl: Encyklopedie fyziky - Jaderná energetika

16. Částicová fyzika

• Fundamentální částice (kvarky, leptony, intermediální bosony)

  • S. Antalic: 13. prednáška z predmetu Jadrová fyzika: Základy časticovej fyziky - (FMPH UNIBA - Bratislavský matfyz)

  • Wikipedia: Lepton

  • T. Davídek, R. Leitner: Elementární částice: fenomenologie a experiment, Kapitola 10 Leptony

  • D. Břeň: Hledání antihmoty – experiment AMS 2 - pojem Diracovo more

  • Anihilácia

  • J. Tekel: Fyzika za štandardným modelom- pre zaujímavosť, ale obsahuje pekný obrázok častíc v štandardnom modeli

  • M. Havránek: Neobvyklé oscilace neutrin potvrzeny experimentem MiniBooNE - základné info o neutrínach

  • M. Marčišovský: Experiment CNGS – Neutrína z CERNu do Talianska- základné info o neutrínach, osciláciách neutrín

  • T. Davídek, R. Leitner: Elementární částice: fenomenologie a experiment, Kapitola 14 Oscilace neutrin-zdroje neutrín, popis oscilácií cez PMNS maticu

  • V. Wagner: Oscilace neutrin – cesta k nové fyzice

• Hadrony (baryony a mezony)

  • S. Antalic: 13. prednáška z predmetu Jadrová fyzika: Základy časticovej fyziky - (FMPH UNIBA - Bratislavský matfyz)

  • J. Reichl: Encyklopedie fyziky - Systém částic

    • J. Reichl: Encyklopedie fyziky - „Zoologie“ částic - rozdelenie častíc a základné informácie

• Základní interakce mezi částicemi, zákony zachování

  • R. Leitner: 7. Prednáška, časť 7.4 Interakce častíc

    • 7.4.1. Elektromagnetická

    • 7.4.2. Slabá

    • 7.4.3. Silná (barvy a gluony)

  • R. Leitner: 8. Prednáška, časti 8.1, 8.2, 8.4

    • 8.1 Slabá interakce - Interakce částic – dokončení

    • 8.2 Silná interakce (barvy a gluony) - Interakce částic – dokončení

    • 8.3 Nezachování parity P ve slabých interakcích. C parita a kombinovaná CP parita.

  • S. Antalic: 9. prednáška z predmetu Jadrová fyzika: Jadrové reakcie (FMPH UNIBA - Bratislavský matfyz) - s. 8

  • Ballo: 14.3.1 Základné charakteristiky a klasifikácia jadrových reakcií

  • V. Babjak: Maturita z fyziky - 6 Zákony zachovania vo fyzike

  • J. Reichl: Encyklopedie fyziky - Zákony zachování

  • J. Reichl: Encyklopedie fyziky - Obecně o zákonech zachování

  • J. Reichl: Encyklopedie fyziky - Zákon zachování leptonového čísla

  • J. Reichl: Encyklopedie fyziky - Zákon zachování baryonového čísla

• Částicové experimenty

  • J. Reichl: Encyklopedie fyziky - Urychlovače částic

  • J. Reichl: Encyklopedie fyziky - Cyklotron

  • J. Reichl: Encyklopedie fyziky - Synchrotron

  • S. Antalic: 10. prednáška z predmetu Jadrová fyzika: Jadrové reakcie: Experimentálne techniky pre ťažkoiónové reakcie (FMPH UNIBA - Bratislavský matfyz)

  • R. Leitner: 11. Prednáška, časť 11.3 Experimenty na urychlovačích částic

    • 11.3.1. Urychlovač LHC

    • 11.3.2. Experiment ATLAS