Troja
Budov v Troji je šest – jedna vysoká a čtyři placaté. Placaté se zvou: objekt poslucháren, těžké laboratoře, vývojové dílny (tady jsou jazyky a nízké teploty), kryopavilon a IMPAKT, vysoká pak katedrový objekt.
V objektu poslucháren jsou nově zrekonstruované velké posluchárny T1 a T2 a v prvním patře malé T5 až T10. V přízemí je bufet, který si lidé pochvalují, neopomenutelný lab a je zde vedle vrátnice i studentské respirium. V minulosti tady byl oddělený zasklený prostor, kde sídlila skriptárna-knihkupectví-papírnictví, a první patro bylo zabráno Gymnáziem Bernarda Bolzana.
Průchodem se dostanete do vysoké budovy. Ta patří výlučně fyzikům (a nejen našim, sídlí zde i FJFI ČVUT). V letech 2009 a 2010 došlo k výměně vnějšího obložení budovy, takže se nemusíte bát, že by na vás spadla. K tomu se také váže historka o tom, že původní obložení bylo otočeno naruby. Sice stavební firma prohlásila, že šlo o náhodu, nicméně členové katedry statistiky spočetli, že náhoda byla spíše to, že to teď dali správně.
Za objektem poslucháren jsou těžké laboratoře, v nichž se nachází, mimo jiné, Van der Waalsův urychlovač a jaderňácký reaktor VR1, krycím jménem Vrabec (podbízí se přirozená otázka, co ve skutečnosti znamená ono rčení „jít s kanonem na vrabce“). V těžkých laboratořích se provádí polovina úloh Fyzikálního praktika IV.
Budova položená nejblíže magistrále se označuje jako IMPAKT (Informatické a Matematické Posluchárny, Auditorium a Knihovna Troja). Tato budova byla otevřena v roce 2020. Probíhá zde výuka prváckých předmětů informatiků a matematiků. Kromě toho je zde největší posluchárna Matfyzu - N1. Dále tu jsou kanceláře některých informatických kateder a laboratoř robotiky.
V budově mezi IMPAKTem a objektem poslucháren je katedra jazykové přípravy, fyzici nízkých teplot, astronomové a další lab. Celý komplex lze projít „suchou nohou“ díky důmyslnému systému katakomb, který se pod ním nachází, a lávce mezi hlavní budovou a těžkými laboratořemi.
Mezi jazyky a lesem na Bílé skále leží jedna z nejnovějších budov trojského areálu, kryopavilon z roku 2005. Zde se zkapalňuje helium a nacházejí se laboratoře katedry fyziky nízkých teplot a Fyzikálního ústavu AV ČR. V prvním patře je seminární místnost C126. Tato budova jako jediná není přístupná chodbami z ostatních objektů.
Aktuálně se připravuje územní studie Pelc-Tyrolka, která se dotkne i areálu MFF.
Parkování
Disclaimer: Tuto sekci tvořil člověk, který nebydlí na kolejích. Also je nejspíš hodně nekompletní, spíš jsem chtěl napsat pár tipů na místa, kde se povedlo zaparkovat mně v minulosti.
Parking Pátkova
Placené a hlídané parkoviště mezi Povltavskou, Pátkovou a Téčkem. Stojí 400 korun za den, což je dost drahý, obvykle se dá najít alternativa.
Plácek pod Téčkem
Těsně před vjezdem do placeného parkoviště je malý plácek, na který se vejde přibližně 12 aut, podle toho, jak tam lidi zaparkují. Ve správný čas je obvykle alespoň jedno místo ještě k dispozici, ale už se mi i stalo, že tam bylo plno. mapa
Parkoviště nad kolejemi 17. listopadu
Když z Pátkovy odbočíte doprava před stanovištěm Rekol, najdete tam nehlídané parkoviště s přívětivým umístěním. (Ale je to za zákazem vjezdu (který asi nikdo moc neřeší))
mapa
Parkoviště u kolejí
Z kolejní kuchařky:
V současnosti tam sice je oficiálně zákaz vjezdu, ale reálně se na plochu dá dojet i použít na (spíše) krátkodobé parkování. Nesmí se parkovat za vodícím pásem (tzn. na západ od budovy A) a musí se nechat dostatečný prostor pro popelářská vozidla a hasiče. A počítat s tím, že v případě potřeby (stavební práce, natáčení filmu, ...) budete požádáni o vyklizení plochy.
Záchytné parkoviště ZOO
~400 m východně od 17. listopadu, obří plocha, kde se místo najde téměř určitě vždycky. Je tam sice všude napsáno, že stojí 50 kč/den, ale to platí jen o víkendech během sezony a přes týden o prázdninách. mapa
Před zákazem na Povltavské směrem od Trojské
Ještě kousek dál od záchytného parkoviště je malý plácek v zatáčce před zákazem vjezdu, kde se také vejdou nízké jednotky aut a je to blíž než záchytné parkoviště. mapa