Doprava po Praze

Jednotlivé budovy MFF jsou rozeseté po celé Praze, a tak jednou z běžných činností matfyzáka je přejezd z jedné budovy do druhé. Týdně ujetou průměrnou vzdálenost navíc zvyšuje dojíždění na tělocvik do SCUK Hostivař, které je umístěno tak, aby to k němu měli všichni studenti UK stejně daleko (tzn. co nejdále). Jelikož pražská MHD patří k nejlepším městským hromadným dopravám na světě, je velmi výhodné ji využívat – dobrá znalost MHD umožňuje ušetřit až hodinu času denně. Pokud budete jezdit na kole, leckdy ušetříte hodiny dvě. Přestože k dokonalosti a maximální časové efektivitě se dá dopracovat až praxí, nabízíme zde několik tipů, jak se zpočátku neztratit.

Kompletní jízdní řády a další informace o MHD jsou na webu Dopravního podniku.

Výhodné je používání aplikací pro chytré telefony, kterých existuje velké množství, volba je teda na vás:

Jízdné

Protože matfyzáci při cestách do školy (a jinam) obvykle několikrát denně křižují Prahu, je téměř nezbytnou pomůckou dlouhodobý jízdní kupón, který je výhodnější než jednorázové jízdenky. Měsíční studentský kupón se vyplatí již při týdenním používání. Kupón můžete mít buďto v papírové, nebo v elektronické formě.

Měsíční studentský kupón stojí 130 Kč, čtvrtletní je za 360 Kč, roční se prodává za 1280 Kč. Prodávají se v centrále DPP Na Bojišti, další prodejní místa naleznete na stránkách Dopravního podniku.

Nárok koupit si MHD kupón se studentskou slevou máte celý rok, tzn. i o prázdninách. Ale pozor, pokud si kupujete kupón přesahující do dalšího akademického roku, tj. od října dále, musíte mít nové potvrzení o studiu.

Papírové kupóny

K papírovému kupónu je nezbytně nutný studentský průkaz (ISIC s platnou revalidační známkou pro nový rok nebo školou vyplněný speciální formulář dopravního podniku), který opravňuje lítačku koupit a bez kterého je lítačka neplatná. Při kontrole pak revizoři vždy vyžadují mít studentský průkaz s sebou.

Lítačka

Elektronický kupón je možné nahrát na kartu jménem Lítačka, která slouží také jako průkazka do Městské knihovny v Praze. Lze ho ale nahrát i na In Kartu (ČD), na bezkontaktní bankovní kartu, nebo do mobilní aplikace PID Lítačka. Stejně jako u papírového kupónu by měl mít student vždy při sobě potvrzení o studiu, ale v praxi se nekontroluje.

Dobíjení

První nabití kupónu je nutné provést na kontaktním místě DPP s doložením studentského průkazu. Další nabíjení je možné jak na kontaktních místech, tak i prostřednictvím internetu na stránkách e-shopu DPP. Každý srpen až říjen je potřeba znovu ukázat potvrzení o studiu na libovolném kontaktním místě, do té doby nejde koupit zlevněné jízdné přes e-shop.

Revizoři

Pokud vás revizor zastaví, nepokoušejte se utéct, většinou jich je víc a spolupracují s městskou policií. Když vás chytí revizor bez lístku, činí pokuta 1500 Kč; pokud zaplatíte na místě nebo ve lhůtě stanovené ve smluvních podmínkách DPP (), platí se jenom 800 Kč. Pokud jste si lítačku jenom zapomněli a přivezete ji ukázat (následující pracovní den od 12:30 až 15. kalendářní den ode dne kontroly) na centrálu Na Bojišti, zaplatíte jen 50 korun.


Části MHD

V Praze jezdíme metrem, tramvají, autobusem, lanovkou, přívozem, vlakem, na kole a na koloběžce. S platnou lítačkou většinou ani neplatíme pokuty.

Metro

Metro je páteří celého systému, jezdí od pěti ráno do půlnoci, respektive trochu déle, protože kolem půlnoci vyjíždějí poslední spoje z konečných. Spousta času se ztrácí na jezdících schodech, kde také platí jistá forma cestovatelské etikety – v pravé části schodů se stojí, v levé chodí (resp. běží). Až budete v Praze déle, všimnete si, že cestování metrem se dá optimalizovat – v nástupní stanici, když čekáte na vlak, se můžete připravit na místo, kde bude v cílové stanici výstup z metra. Někteří matfyzáci systém ladí k dokonalosti, kdy se přesouvají v rámci soupravy i na mezistanicích.

Metro je ideální pro přepravu na delší vzdálenosti. Pokud jedete jenom kousek a ve stejném směru jede i tramvaj, je lepší jet tramvají, pokud vám zrovna jede. V pražském metru je příjemně i při největších parnech a mrazech.

Tramvaje

Tramvaje jsou ideální pro poskakování po městě. Rychlost závisí především na dopravní situaci. Ve špičce nemůže tramvaj v některých úsecích kvůli autům projet (zejména Malostranská – Újezd a obráceně). Každá linka má svou stálou trasu, ale skoro pořád je někde výluka, takže je třeba dávat pozor a sledovat dpp.cz, kde je téměř vždy napsáno, k jakým čachrům zase došlo. Výluky najdete na informačních tabulích na nástupištích metra, na tramvajových a autobusových zastávkách ve formě žlutých tabulek nad jízdními řády nebo přímo ve vozidlech nad okny.

Čísla denních tramvají jsou od jedničky do asi 40, ne všechna se ale používají a znamenají různé věci. Čtyřicítky jsou historické tramvaje, třicítky jsou výlukové, běžné linky končí s číslem 26.

Autobusy

Autobusy jezdí v místech, kde nejezdí ani tramvaj, ani metro, většinou paprskovitě od stanic metra (hlavně těch konečných). V autobusech se také vyskytují návaly. Autobusy mají čísla 100 až 747. Autobusové linky číselných řad 1xx a 2xx jezdí jen v zónách P, 0 a B (tedy v Praze) a není na nich nutné lítačku komukoli ukazovat, ale i v nich se čas od času vyskytne revizor. Příměstské autobusy (linky číselných řad 3xx, 4xx, 5xx, 6xx a 7xx) mají zabudovány v pokladně u řidiče čtečky karet. Při nástupu směrem z Prahy je nutné lítačku přiložit na určené místo na boku pokladny a řidič si tak zkontroluje platnost nahraných kuponů. Příměstské autobusy jedoucí směrem do Prahy se na území Prahy chovají většinou normálně – jízdenky se neukazují, nastupuje se všemi dveřmi.

Vlaky

Součástí Pražské integrované dopravy jsou i vlaky (tzn. platí v nich časové kupóny), ale ne všechny – pouze linky S a R, což je většina osobáků a spěšných vlaků, které po Praze dneska jezdí, a některé vybrané rychlíky.

Pro matfyzáky je zajímavý spoj z Roztok do Hostivaře (v systému PID potom označení S49). Staví totiž na Nádraží Holešovice a za luxusních 18 minut vás dopraví do Hostivaře. Cesta z koleje na SCUK může tedy zabrat příjemných 30 minut. Problém je, že vlak jezdí jednou za půl hodiny nebo méně. Pokud jste matfyzáci nebydlící na kolejích 17. listopadu, další fajn spoj je z Hlavního nádraží do Benešova (v systému PID potom označení S9). Lze ho použít při cestování do Hostivaře. Výhodou je, že zatímco metrem a autobusy se k hostivařskému nádraží mlátíte hodinu, tento vlak tuto trasu urazí za třináct minut. Nevýhodou je, že takovéto monstrum vyjíždí z Hlavního nádraží obvykle jednou za půl hodiny (intervaly se mění podle denní doby). Je třeba myslet na to, že na Hlaváku odjíždějí ze zadních nástupišť a čas na přeběhnutí z metra se blíží dvěma minutám.

Ve vlacích neplatí ustanovení pražských dopravních podniků o pokutách, jinými slovy sleva pro sklerotiky se neposkytuje – zapomenete-li si lítačku, tak pokud to zpozorujete včas a přiznáte se průvodčímu, zaplatíte jízdné Českých drah s příplatkem 40 korun. Neplatí v nich ani SMS jízdenky a pár dalších věcí, v případě nejasností doporučujeme zkontrolovat na stránkách PID.

Lodní doprava

Kromě nákladních lodí, výletních parníků pro turisty a osobních lodích brázdí vody Vltavy i několik přívozů spadajících pod PID. Pro Matfyzáky je výhodný přívoz P7 z Holešovic do Karlína, který vás významně přiblíží budově v Karlíně. Přívozy nejsou v provozu přes zimu a nevyplují ani v případě zvýšené povodňové aktivity.

Noční tramvaje a autobusy

Noční tramvaje jezdí přibližně od 23:45 do 5:00 a to ve stejných kolejích, ale po jiných trasách než normální tramvaje. Všechny se sjíždějí na zastávce Lazarská (u Spálené ulice kousek od Národní třídy), kde je vždy čas na přestup. Přestupních bodů je však více. Interval mezi tramvajemi je 30 minut, o víkendu 20, takže je třeba dávat pozor, kde vás vyklopí. Mnohým spáčům se stává, že dojedou na úplně opačný konec Prahy, kde je ještě spánkem zpitomělé řidič vyhodí z tramvaje a nechá mrznout. Síť nočních tramvají je podporovaná sítí nočních autobusů, pro něž platí trošku jiná pravidla (např. se nepotkávají a některé z nich jezdí v hodinových intervalech). Vzhledem k časové návaznosti a dobré noční propustnosti ulic lze tomuto způsobu dopravy přijít na mnoha trasách na chuť. Například noční transfer z Jižáku na Kolej 17. listopadu je v noci mnohem rychlejší než přes den. Vhodnou stanicí, jak se dostat v noci z centra, je I. P. Pavlova, kde staví noční autobusy jedoucí jak na Kuchyňku, tak na Volhu.

Čísla nočních tramvají jsou od 91 do 99, pražské noční autobusy mají čísla 901 až 915 a příměstské pak 951 až 960.

Náhradní doprava

Velmi často se stává, že je v Praze nějaká výluka. V tom případě se objeví informace na zastávkách povrchové dopravy a ve stanicích metra a zároveň se vyrojí autobusy a tramvaje s divným označením. Dle zvyklostí se tramvaje, pokud zajišťují náhradní dopravu, označují čísly 31-49, autobusy potom písmenem X a číslem (většinou logicky, např. je-li třeba zajistit náhradní dopravu za tramvaj č. 3, jezdí autobus X3). Pokud je výlukou postiženo metro, bývá náhradní doprava označována XA,B,C.

Kolo

Výhodou kola je, že na většině tras je rychlejší než autobus či tramvaj. Pokud jedete na delší vzdálenost, můžete se i s kolem svézt metrem, vlakem, přívozem, lanovkou a ve vybraných úsecích i tramvajemi. Za přepravu kola platit nemusíte, stačí, že máte jízdenku pro sebe. V některých stanicích metra můžete pro kolo využít výtah, ale většinou ho potáhnete po eskalátorech. V metru se kolo přepravuje na zadní plošině každého vagónu a kromě prvního vagónu i na první plošině, nejlepší je poslední vagón.

Koloběžka

Skládací koloběžka je super na kratší přesuny (třeba z koleje na metro), zadarmo ji můžete přepravovat ve všech prostředcích MHD, i když se na vás občas řidiči v autobusech tváří kysele. Velká koloběžka je, z hlediska pravidel MHD, kolem.

Sdílené dopravní prostředky

Poslední dobou se v Praze hodně rozšiřuje používání sdílených dopravních prostředků, jako jsou kola, koloběžky, skůtry nebo auta. U kol je možností mnoho (Rekola, NextBike a další), u ostatních prostředků už je to složitější. Koloběžky nabízí třeba Uber+Lime, skůtry půjčuje BeRider a auto si můžete půjčit například od Car4Way. U kolejí vždy něco parkuje.

Výhodou sdíleného způsobu cestování je, že většinou máte prostředek dostupný v dochozí vzdálenosti a nemusíte řešit, kde parkovat. Prostě dojedete do cílové destinace, kde zaparkujete u stojanu nebo třeba u lampy. Rovněž to v centru často vychází výrazně rychleji než používání MHD. Jen pozor na fakt, že ne všechny prostředky lze parkovat na všech místech.

Půjčování funguje pomocí speciálních mobilních aplikací, které každá služba nabízí. Cena se hodně liší, většinou se účtuje podle počtu minut, případně lze zakoupit předplatné.


Specifika pro Kolej 17. listopadu

Nejdůležitějším bodem, odkud se cestuje na kolej, je stanice metra Nádraží Holešovice. Odtud se na kolej dá jít pěšky přes most nebo se jede autobusem. Cesta pěšky trvá patnáct minut, ale pokud opravdu spěcháte, můžete to uběhnout i za sedm minut. Autobusem se na kolej jezdí buď linkou 112 na zastávku Povltavská, na Kuchyňku autobusem číslo 201 nebo 187 na Pelc Tyrolku. Až se budete rozhodovat, na kterou z těchto zastávek jet, vězte, že průměrnému matfyzákovi trvá cesta z Povltavské cca 10 minut, z Kuchyňky 15 a z Pelc Tyrolka asi 5. Naskýtá se tu jeden problém, linka 187 víc nejezdí jako jezdí a navíc o víkendech a prázdninách ji neuvidíte vůbec. V opačném směru, tj. z koleje pryč, Povltavská neexistuje a je místo ní Trojská. V případě zastávky Pelc Tyrolka existuje jenom jedna zastávka a ta vás zavede i zpátky na Nádraží. Z toho vyplývá, že nejefektivnější způsob dopravy je právě linka 187, ale spíše to projdete dříve pěšky než by jste na ni čekali.

Při cestách ve směru od Výstaviště (tedy např. ze Strossmayeráku nebo Právnické fakulty) se častěji používá tramvaj 17 do zastávky Trojská (z koleje: po silnici k ZOO, až narazíte na tramvajové koleje). Například spousta vašich kolegů jezdí touto linkou s přestupem na linku 15 do budovy na Malé Straně.

Každý matfyzák dříve nebo později objeví, že tramvajové zastávky s názvem Nádraží Holešovice jsou dvě, a to tehdy, když zrovna vystoupí na té špatné a zmateně se rozhlíží, kde to je. Do odlehlejší zastávky jezdí tramvaj 17, pokud chcete zvolit tu blíž doporučujeme využít spoj 112 ze zastávky Trojská.


Ideální algoritmy

Níže naleznete několik doporučených tras, které se vám pravděpodobně budou hodit. Pokud máte času nazbyt a pro strach uděláno, nebojte se experimentovat a nalézt si vaši vlastní optimální trasu.

V následujících doporučených cestách pomocí MHD je použito toto značení:

M C (X Y)metro, trasa C, z X do Y
T 8, 24 (X Y)/2tramvaje číslo 8 a 24 z X do Y a jsou to dvě zastávky
B 201 (X Y)/2autobus číslo 201 (zbytek jako u tramvaje)
V 221 (X Y)vlak na trati 221 z X do Y

Vaše cesty z koleje zpravidla povedou přes Nádraží Holešovice, kam se pomocí MHD lze dostat dvěma způsoby, a tedy můžete použít následující substituci: B 201 (Kuchyňka Nádrhol)/2 = B 112 (Trojská Nádrhol (jih))/1 = T 17 (Trojská Nádrhol (sever))/1. Také je téměř vždy výhodnější jít pěšky po mostě a na první křižovatce doprava až k Nádrholu. Krom toho, že časový rozptyl je minimální a spolehlivost maximální, tak na metro přijdete ze strany, která bude poté na Ípáku/Florenci nejblíže výstupu. Pokud nepotřebujete na metro, ale směrem na Strossmayerák, vyplatí se jít pěšky na Trojskou (do 10 min).

Troja (fyzika – učebny T)

Pěšky po chodníku směrem k mostu, projít pod mostem do nízké modrošedé budovy spojené s věžákem stejné barvy.

Troja (fyzika a informatika – učebny N) Pěšky po chodníku směrem k mostu, před ním zleva obejít parkoviště-vrakoviště, projít pod mostem a nahoru doleva k nejnovější bílé budově.

Troja (angličtina – učebny V)

Pěšky po chodníku směrem k mostu, před ním zleva obejít parkoviště-vrakoviště, projít pod mostem a rovně do nízké budovy nespojené s věžákem stejné barvy.

Karlín B 201 (Kuchyňka Nádrhol)/2, M C (Nádrhol Florenc)/2, T 3, 8, 24 (Florenc Křižíkova)/2, přejít ulici, budova naproti, nebo i pěšky z Florence. Tato volba je průměrně nejlepší, nicméně s relativně velkým rozptylem.

Alternativně lze zvolit cestu pouze s jedním přestupem přes Bulovku, tj. B 201 (Kuchyňka Bulovka)/3, T 3, 24 (Bulovka Křižíkova)/8. Budova je pár desítek metrů za zastávkou po pravé straně.

Pěkná a rychlá je i cesta na kole podél řeky: po cyklotrase A2 od kolejí směrem na Palmovku přes Thomayerovy sady a Rohanský ostrov do Karlína. Ve dvoře budovy MFF je použitelný stojan. Přístup do dvora je druhými vraty, zvoňte na vrátnici.

Karlov

B 201 (Kuchyňka Nádrhol)/2, M C (Nádrhol Pavlák)/5, vylézt směr ulice Na Bojišti, přejít po semaforech magistrálu, projít kousek po její pravé straně nahoru směrem k Vyšehradu, zahnout doprava (ulice Na Bojišti), na konci doleva, pořád rovně, poslední dvě budovy na pravé straně jsou budovy Ke Karlovu 3 a 5 (v opačném pořadí). Z Pavláku lze též jet jednu zastávku autobusem 148 do zastávky Dětská nemocnice Karlov a tím se přiblížit ke škole.

Malá Strana Existuje několik možností, jak se tam pomocí autobusu, metra a tramvaje dostat. Asi nejrychlejší z nich je dojít na zastávku Trojská a odtud T 17 (Trojská Čechův most)/6, T 15 (Čechův most Malostranské náměstí)/2.

V závislosti na denní době a ročním období časově ekvivalentní či trochu pomalejší spojení je pomocí metra, a to B 201 (Kuchyňka Nádrhol)/2 (nebo pěšky), M C (Nádrhol Muzeum)/4, M A (Muzeum Malostranská)/3, T 12, 15, 20, 22, 23 (Malostranská Malostranské náměstí)/1.

Pokud neradi přestupujete a nikam nespěcháte, můžete se svézt z Holešovic až na Malou Stranu pomocí tramvaje číslo 12. Doporučujeme přibalit svačinu a dostatečně tlustou knížku.

Mnohdy je ale doprava kolem Malostranské zkolabovaná, tudíž je občas lepší jít z Malostranské (častěji na Malostranskou) pěšky, můžete přitom projít Valdštejnskou zahradou.

Taky je možné využít kolo. Lidé, kterým nevadí jízda v hustém provozu, můžou jet od koleje rovně po Magistrále na Nábřeží Kapitána Jaroše a pak podél řeky. Čas cesty lze tímto způsobem stáhnout i na 15 minut. Nebo se můžete vydat po cyklostezce směrem k ZOO, přes Trojskou lávku do Stromovky a nahoru do Letenského parku. Nakonec sjedete Chotkovy sady a cesta vpravo před Malostranskou vede až na náměstí před školou. Kola se parkují v chodbě vlevo (u automatů) nebo ve dvoře.

Hostivař

B 201 (Kuchyňka Nádrhol)/2, M C (Nádrhol Hlavák)/3, V S9 (Hlavák Hostivař)/3, pěšky po silnici podél trati směrem na Benešov, dokud zpoza paneláků nevykoukne SCUK, nebo kolem rybníka dolů a sídlištěm ke SCUKu. Alternativně pěšky přes silnici a dolů na konečnou tram a B 125 (Nádr. Hostivař Gercenova)/1.

Nebo: B 201 (Kuchyňka Nádrhol)/2, M C (Nádrhol Muzeum)/4, M A (Muzeum Skalka)/6, B 125 (Skalka Gercenova)/7, příčnou ulicí (to je Gercenova), vlevo kolem nákupního střediska.

Nebo: B 201 (Kuchyňka Střížkov)/7, B 183 (Střížkov Gercenova)/18. Tato varianta je spolehlivá především mimo špičku.

Karlov — Karlín Pěšky na Ípák, M C (Pavlák Florenc)/4, T 3, 8, 24 (Florenc Křižíkova)/2, přejít ulici a vejít dovnitř.

Troja — kamkoliv

Jako z koleje

Karlov — Malá Strana Pěšky celou ulicí Ke Karlovu, až dojdete k tramvajovým kolejím, pak vlevo a za další křižovatkou na pravé straně je zastávka Štěpánská, T 22, 23 (Štěpánská Malostranské náměstí)/6. Cestu si můžete zkrátit přes Kateřinskou zahradu. Bojíte-li se jít na Štěpánskou, tak pěšky na Ípák a T 22, 23 (Pavlák Malostranské náměstí)/7. Hlavně na Pavláku nepodlehněte nacvičené cestě do metra.

Karlín — Malá Strana

M B (Křižíkova Národní třída)/4, T 22, 23 (Národní třída Malostranské náměstí)/4.

Nebo: T 8 (Křižíkova Náměstí Republiky)/4, T 15 (Náměstí Republiky Malostranské náměstí)/4.

Nebo: M B (Křižíkova Můstek)/3, M A (Můstek Malostranská)/2, T 12, 15, 20, 22, 23 (Malostranská Malostranské náměstí)/1. Často rychlejší než výše uvedené, pokud nejede správná tramvaj a opravdu spěcháte (seběhnete schody, proběhnete přestup na metro A, vyběhnete schody). Takto se dá nejlépe jezdit, pokud přebíháte mezi oběma budovani o 10 min přestávce, na další hodinu přijdete většinou o cca 10 min později.