{{theorem | Následující tvrzení jsou ekvivalentní:

  1. A je RSM.

  2. A je ∅, nebo je rngrng nějaké ORF

  3. A je rngrng nějaké ČRF.

  4. A je rngrng nějaké rostoucí ČRF.

| Generování RSM }}

Dk ::

{{zarovka |

  • Bod (2.) věty naznačuje, odkud RSM dostaly své jméno. Je-li AA RSM, nejsme sice obecně schopni algoritmicky rozhodnout, zda xAx ∈ A, ale jsme schopni efektivně vypsat (enumerate) všechny prvky AA. O funkci gg z tvrzení (2.) budeme též říkat, že generuje množinu AA. Na rozdíl od RM však nejsme schopni vypsat prvky RSM systematicky, tedy v rostoucím pořadí, a nepodaří se nám ani vyhnout tomu, abychom při výpisu nějaký prvek zopakovali. Funkci, která by byla rostoucí a jejímž oborem hodnot je množina AA, sice můžeme zkonstruovat, ale musíme v tom případě rezignovat na ORF a na to, aby daná funkce byla všude definovaná, jak ukazuje bod (4). Taková funkce přitom není pro generování množiny AA použitelná.

| RSM }}

1.2.1. ⇒ 2. (konstrukce ORF co pro jakékoli vstupy vrací prvky z A): Předpokládejme, že AA je neprázdná RSM, jejíž GČ si označíme pomocí e, tedy A=We=dom φeA = W_e = dom~ φ_e.

:: Naším cílem je zkonstruovat ORF gg tak, aby platilo A=rng gA = rng~ g. Náš postup navíc ukáže, jak z Gödelova čísla ee určit GČ funkce gg. Rozeberme si nejprve, proč nemůžeme postupovat stejně jako v případě RM. Už postup, kterým jsme u RM hledali nejmenší prvek, v případě RSM selže. Pokud by totiž 0 nepatřila do AA, tak se cyklus while, v němž bychom nejmenší prvek hledali, zarazí už při výpočtu φe(0)φ_e(0), neboť tato hodnota není definovaná. Podobně nemůžeme hledat nejmenší prvek větší než zadaný parametr. Musíme proto postupovat opatrněji. Za pvé, nemůžeme sice přímo najít nejmenší prvek, ale můžeme najít nějaký prvek množiny A=WeA = W_e, a to například následující funkcí:

ParseError: KaTeX parse error: Undefined control sequence: \[ at position 25: …{2,1}(μ⟨x, s⟩_2\̲[̲x ∈ W_{e,s}])

. Jedná se při tom o selektor RSP

ParseError: KaTeX parse error: Undefined control sequence: \[ at position 5: (∃y)\̲[̲y ∈ W_e]

protože tento predikát je splněn díky neprázdnosti WeW_e, bude pro dané ee hodnota a(e)a(e) definovaná. Takto nalezený prvek použijeme jako jakéhosi žolíka, kterého vrátí konstruovaná funkce gg ve chvíli, kdy si neví jinak rady. Sestrojíme nejprve funkci φe1(e,z)φ_{e1}(e, z), která si vyloží parametr z jako dvojici z=x,s2z = ⟨x, s⟩_2, ověří, zda xWe,sx ∈ W_{e,s} a pokud ano, vrátí hodnotu xx, v opačném případě vrátí žolíka a(e)a(e), tedy: ::

ParseError: KaTeX parse error: Undefined control sequence: \mbox at position 78: …\ a(e) \quad & \̲m̲b̲o̲x̲{ jinak }\end{c…

. :: Protože We,sW_{e,s} je RM, a hodnota a(e)a(e) je pro dané ee vždy definovaná vzhledem k neprázdnosti WeW_e, bude hodnota φe1(e,z)φ_{e1}(e, z) definovaná z∀z. Všimněme si, že definice funkce φe1(2)φ_{e1}^{(2)} nezávisí na hodnotě ee, ta je jí předána jako parametr. Nyní už odvodíme g(z)φe1(e,z)g(z) ≃ φ_{e1} (e, z), a tedy podle s-m-n věty platí: :: g(z)φs11(e1,e)(z)φe1(e,z)g(z) ≃ φ_{s-1-1 (e1,e)}(z) ≃ φ_{e1}(e, z). Takto jsme tedy spočítali i GČ funkce gg z ee. Zřejmě platí, že g(z)Weg(z) ∈ W_e z∀z, uvažme naopak, že bWe∀b ∈ W_e existuje ss, pro něž bWe,sb ∈ W_{e,s}, a tedy g(b,s2)=bg(⟨b, s⟩_2) = b. Každý prvek WeW_e je tedy funkcí gg pro nějaký vstup yy vrácen, jenom nedokážeme odhadnout, pro jak velké yy. Dohromady dostáváme, že A=We=rng gA = W_e = rng~ g.

(2.3.)(2. ⇒ 3.) : Plyne z toho, že každá ORF je i ČRF. ∅ je oborem hodnot ČRF, která není definovaná pro žádný vstup.

(3.1.)(3. ⇒ 1.) : (pomocí částečné aproximace vyrobíme z ČRF RSP => RSM) Předpokládejme, že AA je oborem hodnot ČRF gφeg ≃ φ_e.

:: Uvědomme si, že rozhodnutí, zda g(y)=xg(y)↓= x je RSP (plyne například z toho, že φe,s(y)=xφ_{e,s}(y)↓ = x je PRP a tedy

ParseError: KaTeX parse error: Undefined control sequence: \[ at position 17: …(y)↓ = x ⇔ (∃s)\̲[̲φe,s(y)↓= x]

je RSP, dále je tedy i

ParseError: KaTeX parse error: Undefined control sequence: \[ at position 5: (∃y)\̲[̲g(y)↓ = x]

RSP, a tedy množina

ParseError: KaTeX parse error: Undefined control sequence: \[ at position 15: A = \{x | (∃y)\̲[̲g(y)↓ = x]\}

je RSM. Ze znalosti GČ ee funkce gg bychom opět s pomocí s-m-n věty mohli spočítat GČ funkce, jejíž doménou množina AA je. Pro úplnost totiž můžeme past

ParseError: KaTeX parse error: Undefined control sequence: \[ at position 13: A = dom~ λx \̲[̲ μ⟨y, s⟩_2\[φ_{…

.

(1.4.)(1. ⇒ 4.) : (zkonstruujeme triviální rostoucí ČRF h(x)=g(e,x)h(x)=g(e,x) u které se domdom=rngrng) Předpokládejme, že A=WeA = W_e, tedy A=domφeA = dom φ_e. Buď g(e,x)g(e, x) fce definovaná jako:

::

ParseError: KaTeX parse error: Undefined control sequence: \mbox at position 55: …e \\ ↑ \quad & \̲m̲b̲o̲x̲{ jinak }\end{c…

.

:: Funkce g(e,x)g(e, x) je zřejmě ČRF, například proto, že ji lze zapsat jako g(e,x)=o(φe(x))+xg(e, x) = o(φ_e(x)) + x (tj. do nulové funkce vložíme φe(x)φ_e(x) jako argument, hodnota tedy na hodnote φe(x)φ_e(x) nezávisí, definovatelnost ano). Položme nyní h(x)=g(e,x)h(x) = g(e, x), potom je AA jak oborem hodnot, tak definičním oborem funkce hh, funkce hh je rostoucí ČRF, jejíž GČ lze opět efektivně spočítat z ee.

(4.3.)(4. ⇒ 3.) : Toto je zřejmé. Implikaci (3.1.)(3. ⇒ 1.) už máme hotovou.