Diff for ''
| Deletions are marked like this. | Additions are marked like this. |
| Line 1: | Line 1: |
| <center>[[Image:Jizak6.jpg]]</center> | # Linearní algebra - pomoc s otázkami |
| Line 3: | Line 3: |
| <{ForumPost(poster="-tom@s-", timestamp=2009-11-14 14:52:23)}> Ahoj, prosím o pomoc s těmito otázkami, v tomto předmětu úplně plavu a vůbec ho nepobíram :( snažím se neco vyčíst na netu ale je to marný, prosím odpověď alespoň na něco. vřelé díky.. **Polynomy ** 1. Proč kořenový činitel dělí polynom beze zbytku. 2. Proč celočíselný kořen polynomu s celočíselnými koeficienty dělí a0. 3. Dokažte, že ke každému kořenu polynomu s reálnými koeficienty existuje kořen komplexně sdružený. 4. Proč ke každým dvěma polynomům p, q (q nenulový) je určen částečný podíl a zbytek jednoznačně? 5. Nechť má polynom an = 1 a má jen reálné nebo po dvou komplexně sdružené kořeny. Proč pak má všechny koeficienty reálné? 6. Proč polynom lichého stupně s reálnými koeficienty musí mít alespoň jeden reálný kořen? 7. Proč nemůže mít polynom stupně n více než n vzájmeně různých kořenů? 8. Proč je polynom stupně n určen jednoznačně svými hodnotami v n + 1 různých bodech? **Lineární prostor ** 9. Odvoďte z axiomů linearity (v definici lineárního prostoru) vlastnosti: a) x + o = x, b) αo = o pro x libovolný prvek lineárního prostoru, o nulový prvek a α∈ R. 10. Ověřte podrobně, že Rn s obvyklým +, · tvoří lineární prostor. 11. Ukažte, že množina nekonečných posloupností s + a · definovaným „po složkáchÿ tvoří LP. 12. Proč je množina všech posloupností s limitou=0 lineárním podprostorem LP všech posloupností? 13. Proč množina M = {(a, b, c, d), |a| = |b|, |c| = |d|} není podprostorem R4? 14. Zdůvodněte, proč průnik lineárních podprostorů je lineární podprostor a sjednocení lineárních pod-prostorů nemusí být lineární podprostor. **Lineární závislost, obal, báze ** 15. Zdůvodněte podrobně z axiomů linearity, proč triviální lineární kombinace je rovna nulovému vektoru. 16. Proč přítomnost nulového vektoru ve skupině vektorů zaručuje lineární závislost této skupiny? 17. Podrobně zdůvodněte, proč v lineárním prostoru reálných funkcí jsou funkce f, g, h dané vzorci f(x) = sin x, g(x) = x^2 a h(x) = 1 jsou lineárně nezávislé. 18. Dokažte větu: vektory jsou lineárně závislé právě tehdy, když existuje jeden, který je lineární kombinací ostatních. 19. Předpokládejte konečnou neprázdnou lineárně závislou množinu vektorů M. Zdůvodněte, proč přidáním vektoru k množině M vznikne lineárně závislá množina. 20. Předpokládejte konečnou aspoň dvouprvkovou lineárně nezávislou množinu vektorů M. Zdůvodněte, proč odebráním vektoru z množiny M vznikne lineárně nezávislá množina. 21. Vysvětlete z definice lineární závislosti, proč lineární závislost není ovlivněna pořadím vektorů. 22. Vysvětlete z definice lineární závislosti, proč skupina vektorů, v níž se nějaký vektor opakuje, jelineárně závislá. 23. Definujte lineární obal i pro nekonečné množiny. Zdůvodněte, proč z ∈ <M> právě tehdy, když existuje konečně mnoho vektorů z M tak, že z je jejich lineární kombinací. 24. Dokažte <<M>> = <M> . 25. Proč je množina vektorů M lineárním podprostorem právě tehdy, když je <M> = M? 26. Proč je lineární obal jakékoli množiny podprostor? 27. Zdůvodněte, proč je lineární obal množiny M nejmenším podprostorem, který obsahuje M. 28. Předpokládejte N lineárně nezávislou množinu a z nenáleží <M>. Dokažte, že přidáním vektoru z k N zůstává tato množina lineárně nezávislá. 29. Popište postup, jakým lze (v lineárním prostoru s konečnou dimenzí) doplnit libovolnou lineárně nezávislou množinu N na bázi. 30. Zdůvodněte, proč lze z lineárně závislé množiny M odebrat vektor tak, že lineární obal zmenšené množiny je stejný jako lineární obal původní množiny M. 31. Zformulujte (bez důkazu) Steintzovu větu o výměně a vysvětlete její využití v důkaze tvrzení, že každé dvě báze stejného lineárního prostoru mají stejný počet prvků. 32. Proč lineárně nezávislá množina vektorů nesmí mít více prvků, než dimenze lineárního prostoru těchto vektorů? 33. V lineárním prostoru L uvažujte množinu M, která má více prvků, než dimL. Proč musí být M lineárně závislá? 34. Dokažte, že pokud má množina M stejně prvků, jako je dimL, pak je lineárně nezávislá právě tehdy, když <M> = L. 35. Zdůvodněte, proč množina {1, x, x^2, x^3, . . .} tvoří bázi lineárního prostoru všech polynomů. 36. Podrobně zdůvodněte, proč množina polynomů {x^2+1, x, x−1} tvoří bázi lineárního prostoru všech polynomů nejvýše druhého stupně. **Matice ** 37. Proč matice typu (m, n) tvoří lineární prostor? Jakou má tento prostor dimenzi? 38. Proč GEM nemění lineární obal řádků? 39. Jak GEM slouží k výpočtu hodnosti matice? Popište metodu a zdůvodněte, proč tato metoda skutečně počítá hodnost matice. 40. Popište metodu ověření lineární závislosti vektorů z Rn eliminací matice, ve které jsou tyto vektory zapsány po řádcích. Jak tato metoda souvisí s definicí lineární závislosti? 41. Definujte maticové násobení. Proč čtvercová matice A komutuje s A2? 42. Dokažte asociativitu maticového násobení. 43. Dokažte asociativitu maticového násobení a maticového násobku. 44. Zdůvodněte, proč maticové násobení nemusí být komutativní ani pro čtvercové matice. 45. Proč má horní trojúhelníková matice linárně nezávislé řádky? 46. Zdůvodněte, proč matice komutující s pevně danou maticí tvoří lineární podprostor. 47. Proč je součin regulárních matic regulární? 48. Čím je zaručena jednoznačnost inverzní matice? 49. Popište metodu výpočtu inverzní matice eliminací a zdůvodněte, proč tato metoda skutečně dává inverzní matici. 50. Vynásobíme-li matici A regulární maticí, pak se matice A může změnit, ale nezmění se její hodnost. Proč? 51. Co víme o hodnosti součinu matic, když známe hodnosti jednotlivých činitelů? Zdůvodněte. **Determinant** 52. Definice determinantu. 53. Zdůvodněte z definice základní vlastnosti determinantu. 54. Proč přičtení násobku řádku k jinému nezmění hodnotu determiantu? 55. Formulujte (bez důkazu) větu o rozvoji determinatu podle řádku/sloupce. 56. Z věty o determinantu součinu odvoďte vzorec pro determinant inverzní matice. 57. Zformulujte a dokažte větu na výpočet inverzní matice pomocí doplňků. **Soustavy lineárních rovnic ** 58. Frobeniova věta, přesná formulace, význam, důkaz. 59. Definice pojmu řešení soustavy lineárních rovnic. 60. Proč množina řešení homogenní soustavy lineárních rovnic tvoří lineární podprostor? 61. Nechť v je jedno řešení soustavy lineárních rovnic. Proč všechna ostatní řešení této soustavy jsou ve tvaru součtu v + u, kde u je nějaké řešení homogenní soustavy přidružené k dané soustavě? 62. Zformulujte a dokažte Cramerovu větu. 63. Nechť M = v+<u1, . . . ,uk> , M′=v' + <u′1, . . . ,u′k> . Navrhněte a zdůvodněte postup, podle kterého poznáte, že M = M′. 64. Jakou dimenzi má prostor řešení homogenní soustavy lineárních rovnic a proč? **Konečná dimenze ** 65. Definujte pojem souřadnice vzhledem k uspořádané bázi. Zdůvodněte existenci a jednoznačnost souřadnic. 66. Proč jsou souřadnice polynomu vzhledem ke standardní bázi lin. prostoru polynomů nejvýše n-tého stupně rovny koeficientům tohoto polynomu? 67. Proč jsou souřadnice vektoru z Rn vzhledem ke standardní bázi rovny složkám tohoto vektoru? 68. Proč je zobrazení, které vektorům přiřadí uspořádanou n-tici jejich souřadnic vzhledem k pevně zvolené bázi, lineární? 69. Definujte spojení dvou podprostorů. Čemu je rovnen součet dimenzí spojení a průniku dvou podprostorů? <{/ForumPost}> |
|
| Line 4: | Line 93: |
| == Jak to tady vypadá == | <{ForumPost(poster="Osiris", timestamp=2009-11-14 15:42:49)}> Nemáme ti rovnou napsat skripta? :shock: <{/ForumPost}> |
| Line 6: | Line 97: |
| '''Jižák''', areál pěti budov kolejí, menzy, dvou hospod ([http://www.elmagico.cz El Magico] a [http://www.klub-blanice.cz/?page_id=44 Blanice]) a budovy VŠE. A z těchto hospod je na obou stranách koleje otava premanentní hluk. O párty na chodbě, jež ruší celé patro a slabé stěně, přez kterou je slyšet sebemenší hluk z vedlejšího pokoje ani nemluvě. Prostě ani trochu klidu. Mezi vybavenost kolejí dále patří dvě smíšená zboží - v Blanici (typicky označovaný "U Zlodějky") a večerka Vltava (zatím bez přezdívky). U vstupu do koleje Otava je pobočka firmy Mironet, na koleji Otava je dále kadeřnictví (přístupné i zvenčí). U vstupu do koleje Vltava je umístěná pizzerie, ve večerních hodinách možnost donášky pizzy až na pokoj zdarma. | <{ForumPost(poster="Tommassino", timestamp=2009-11-27 20:17:05)}> mohl bys mi rict, z ceho sou ty otazky? jen by me to zajimalo... <{/ForumPost}> |
| Line 8: | Line 101: |
| * [http://blanice.vse.cz kolej '''Blanice'''] – ekonomové z VŠE * kolej '''Otava''' – přírodovědci a medici (hlavně medičky) UK a matfyzáci * kolej '''Vltava''' – přírodovědci a medici UK a matfyzáci (spodní patra), ekonomové VŠE (horní patra) * kolej '''Sázava''' – VŠCHT * kolej '''Volha''' – VŠCHT Budovy jsou desetipatrové, část prvního patra je zabraná kancelářemi KaM a pokoji pro hosty. Na patře je 26 buněk na Blanici, Otavě až asi 18 na Sázavě. Každou buňku tvoří dva pokoje, se společnou předsíňí s uličkou pro skříně, koupelnou se sprchou, záchodem, kuchyňský koutem a místností s dřezem. Pokoje jsou dvoulůžkové a třílůžkové, takže na buňce je 4 nebo 6 lidí. Pokoje v nejjižnější části (1, 2, 3 a 4) jsou otočeny kolmo na ostatní, mají výhled směrem na jih a jsou vybaveny balkonem. Pokoje v nejsevernější části (Bla, Ot, Vlt: 21, 22, 23, 24, 25, 26) části jsou také vybaveny balkonem ale neliší se orientací oproti ostatním pokojům. Všechny pokoje na Otavě a všechny pokoje na Vltavě pod správou UK jsou připojeny k internetu. Blanice a Vltava VŠE jsou pokryty WiFi, zpravidla v okolí vrátnice (typický výjev ekonomů s notebookem na klíně jak okolo půlnoci serfují na pohovce před vrátnicí). Podmínky na Sázavě a Volze mi nejsou známy. (Kolej Volha je ve všem jiná, předchozí popis na ni neplatí.) == Jak se sem dostat == ''Platnost k 1.9. 2009'' Ze zastávky metra Chodov lze jet buď autobusem linky 177 nebo 197 do zastávky Volha, nebo linkami 136 a 154 do zastávky Koleje Jižní město. Nevýhodou je, že linky staví na opačné straně rušné silnice a tak si nemůžete vybírat až při příjezdu autobusu. U linek 136 a 154 lze vystoupit navíc o zastávku dříve na zastávce Na Jelenách, která má tu výhodu, že je blíže kolejím a vede velmi blízku bankomatu ČSOB, a naopak nevýhodu v podobě nezpevněné přístupové cesty, která se za deště stává neschůdná, a absence přechodu pro chodce na její přímé trase. Z Opatova jezdí na zastávku Volha autobus 177. V noci je pak ideální spojení autobusem 511, který staví na několika rušných bodech v centru města (např. Hlavní nádraží, Muzeum, I.P. Pavlova) a na kolej mu to trvá cca 15 minut. ''Pozn.: Autobusy jedoucí ze zastávky Volha na Chodov bývají, hlavně ve špičkách, značně přeplněné. Pro lidi, kteří se neradi tlačí je proto výhodnější směr Opatov, který je však zajištěn jen jedním autobusem (tudíž nejezdí tak často), nebo linky 136 a 154. Za tmy je nezpevněná cesta ze zastávky Na Jelenách špatně osvětlená a stává se tak ještě hůře schůdnou.'' == Vzdálenost od školy == Ze zastávky Volha lze jet kterýmkoli autobusem kterýmkoli směrem (kromě 197, směr Smíchovské nádraží) a odveze vás na Chodov nebo Opatov (obojí trasa metra C). * Malá Strana ** 40-50 min: bus (Volha) -> metro (Chodov||Opatov) -> metro (I.P.Pavlova) -> tram (Malostranské náměstí) ** 35-45 min: bus (Volha) -> metro (Chodov||Opatov) -> metro (Muzeum) -> metro (Malostranská) -> tram (Malostranské náměstí) nebo pěšky * Karlov ** 30 min: bus (Volha) -> metro (Chodov||Opatov) -> metro (I.P.Pavlova nebo Vyšehrad) -> pěšky (fakulta) ** 25 min: bus (Volha) -> metro (Chodov||Opatov) -> metro (I.P.Pavlova) -> bus (Dětská nemocnice Karlov - jezdí jen každých 15 min) * Karlín ** 30 min: bus (Volha) -> metro (Chodov||Opatov) -> metro (Florenc) -> tram (Křižíkova) ** 35 min: bus (Volha) -> metro (Chodov||Opatov) -> metro (Florenc) -> metro (Křižíkova) * Troja ** 45 min: bus (Volha) -> metro (Chodov||Opatov) -> metro (Nádraží Holešovice) -> bus (Kuchyňka) ** 55 min: bus (Volha) -> metro (Chodov||Opatov) -> metro (Nádraží Holešovice) -> pěšky (fakulta) * Hostivař ** 30 min: bus (Volha) -> bus (Na Groši) -> bus (Gercenova) ** 30 min: bus (Na Jelenách) -> bus (Gercenova) ** 30-40 min: bus (Volha) -> metro (Chodov||Opatov) -> metro (Háje) -> bus (Gercenova) V noci jezdí z Florence přes Muzeum a I. P. Pavlova úžasně rychlý autobus '''511'''. Z I. P. Pavlova na Volhu to zvládne za 14 minut. == Adresa == === Otava === Kolej Otava<br /> Chemická 954<br /> 148 00 Praha 4 – Jižní Město === Vltava === Kolej Vltava<br /> Chemická 953<br /> 148 00 Praha 4 – Jižní Město ''Pozn.: Ačkoli se koleje udávají s adresou "Chemická", stejnou budovu najdete i na adrese "Ekonomická". To může být k užitku například pokud jedete na kolej poprvé autem, chcete využít navigaci a ta ulici "Chemická" nezná. Důkazem tohoto tvrzení může být adresa Mironetu na jejich oficiálních stránkách. Pošta nezvykne mít problémy.'' == Odkazy == Oficiální web: [http://www.jm.koleje.cuni.cz/ Koleje Jižní Město] [[Category:Koleje]] |