# Zkouška 17.1.2017

<{ForumPost(poster="Aearsis", timestamp=2017-01-17 10:00:38)}>
Na zkoušce jsem byl sám, takže probíhala asi trochu jinak než obvykle. Antoch si vážně stěžoval, že se studenti odhlašují na poslední chvíli. Také mi vyčítal, že o hodinách koukáme do mobilů, nevěnujeme pozornost přednášce a neučíme se průběžně - třeba bychom to pak lépe chápali na první dobrou. Teď k průběhu zkoušky. Zeptal se na diplomku, ta ho nikam nenavedla, tak zadal prostě nějaký příklad. Měl jsem chvíli na sepsání myšlenek, pak si to pročetl a diskutovali jsme nad tím. Na žádné definice ani vzorce se neptal, prostě jen myšlenky související s příkladem.  
  
Příklad co jsem rozebíral: Modelujeme práci tří strojů, které jsou vzájemně redundantní - systém funguje tehdy, pokud funguje alespoň jeden. Každý má svou intenzitu poruch λ<sub>i</sub> a oprav μ<sub>i</sub>.  
  
Rozepsal jsem to podobně jako lineární proces zrodu a zániku, nakreslil krychli možných stavů, odvodil jsem rovnice pro P<sub>xyz</sub>, vysvětlil jak dojdu k diferenciálním rovnicím a jak z nich vyleze soustava rovnic pro stacionární p<sub>xyz</sub>. Nedopočítával jsem, stačilo prohlásit že tohle už půjde. Pak už se zeptal jen jak by se model změnil, kdyby stroje měly stejné intenzity (= model 3 svářečů) a jaká je naše intuice za těmi intenzitami (= poruchy se řídí exponenciálním rozdělením). Pak se ptal, jestli jsem nenarazil na nějaký pěkný příklad z praxe - nenarazil, tak jsme to ukončili.  
  
Zkoušky asi netřeba se bát, ale doporučuji si nechat dost času na projití vícero různých materiálů. Hodně pomůže vidět různé pohledy a řády v tomhle chaosu :)
<{/ForumPost}>