# Zkouška - známkování?

<{ForumPost(poster="wqej329487", timestamp=2019-02-10 08:33:28)}>
Zdravím,  
  
chtěl bych se zeptat těch, kdo už byli u zkoušky, kolik toho měli dobře a jakou dostali známku.  
Letos jsou 3 příklady v písemce (min. 1 musí být dobře pro připuštění k ústní) a pro ústní si taháme 2 otázky ze seznamu.  
Mám pocit, že dříve bylo na Kučerově webu popsáno známkování: "30% tvoří písemná část, 70% ústní". Teď už to tam není.  
Takže vůbec nemám představu.  
  
Vzhledem k tomu, že se už asi nestihnu naučit některé z otázek k ústní, zajímaly by mě především tyto varianty:  
- 1 příklad v písemce dobře, jednu otázku u ústní dobře, druhou vůbec nevědět.  
- 2 příklady v písemce dobře, jednu otázku u ústní dobře, druhou vůbec nevědět.  
- 3 příklady v písemce dobře, jednu otázku u ústní dobře, druhou vůbec nevědět.  
- 2 příklady v písemce dobře, jednu otázku u ústní napůl, druhou vůbec nevědět.  
- 3 příklady v písemce dobře, u ústní aní jednu vůbec nevědět, nebo jen napůl (když má člověk smůlu při losování).  
Ale budu rád i za jiné vaše výsledky. A je možné mít dvě otázky napůl dobře, aby se to počítalo jako jedna?   
Má smysl třeba naučit se aspoň definici věty, a nevědět pak důkazy, nebo se to bere jako kompletní fail?  
  
A na závěr se zeptám, jestli je nějaká konkrétní chyba / chybějící znalost,   
za kterou Kučera vyloženě vyhazuje, i kdyby zbytek třeba byl uspokojivě.  
  
Díky moc.
<{/ForumPost}>

<{ForumPost(poster="karamel", timestamp=2019-02-10 22:23:22)}>
Ahoj,  
moc dobře si to už nepamatuju, ale snad to aspoň trochu pomůže:  
  
Písemnou zkoušku si Kučera (pro sebe, interně) boduje po deseti bodech za každou otázku. Já měl z písemky 17 bodů, tedy jednu otázku dobře a jednu dobře tak ze 70 %.  
  
Na ústní jsem měl B4 (Polynomiální převod *Kachlíkování* na *Splnitelnost*) a C1 (Definice *m*-převoditelnosti a úplnosti, *m*-úplnost jazyka univerzálního Turingova stroje, problému zastavení a jeho diagonály (jazyky $L_u$, *HALT* a *K*)).  
  
Polynomiální převod jsem napsal s jednou chybou (popletl jsem, jak logicky zapsat, že nejvýše jedna proměnná z nějaké množiny proměnných může být true), kterou na ústní odhalil a s jeho drobnou nápovědou jsem to pak opravil.  
  
U otázky na *m*-převoditelnost jsem napsal dobře definice, co se týče důkazů *m*-úplností, nějak jsem se do toho zamotal a napsal jsem tam spíš blbosti. Když to pak se mnou procházel, tak mě celkem návodnými otázkami dovedl ke správnému řešení. Myslím si, že mi tam hodně pomohlo, že jsem se v tom fakt jen zamotal, ale že jsem se jakž takž v látce orientoval, takže těch návodných otázek nemuselo být zase tolik.  
  
Takže jedna otázka jakž takž správně s chybou, kterou jsem byl schopen opravit, druhá otázka nic moc a musel to ze mě trochu tahat. Bohužel moc neporadím s tím, podle čeho přesně rozdává známky, protože jsem dostal dvojku, se kterou jsem spokojen, takže jsem se radši moc po přesných pravidlech hodnocení nepídil. Ani nevím, jak to dopadlo u ostatních, byl jsem na zkoušení jako první.  
  
Co se konkrétních znalostí, na kterých vyhazuje, týče, taky moc nevím. Pochopitelně mu u písemek vadilo, když někdo při dokazování, že je něco NP-úplný problém, převáděl opačným směrem (z neznámého na známý NP-úplný, místo převodu známého problému na ten, který dokazujeme), to je ale tak všechno, co jsem k tomu postřehl.  
  
Celkově mi přijde, že se obtížnost zkoušky trochu odvíjí od toho, jakou má člověk smůlu na otázku (třeba převádění NP-úplných problémů mi připadalo jako celkem jednoduchá sada otázek třeba oproti některým důkazům vět).
<{/ForumPost}>

<{ForumPost(poster="Speedding", timestamp=2020-01-20 14:56:21)}>
Pro další generace:  
  
Na dnešním termínu jsem měl 25/30 z písemky, otázku ze skupiny D jsem měl bez chyby a otázku ze skupiny A (PKP) jsem měl správně tak z 20%. Dostal jsem trojku. Pravděpodobně je tedy kladen největší důraz na správnost těžké otázky (té ze skupiny A a B) v ústní části zkoušky.
<{/ForumPost}>