- Procesory mivaji sady registru (napr. pro aritmetiku celociselne, floating-point)
  - V Intelu napr. nejsou zadne dva registry zamenne. Smycky ECX, ...
    - Neortogonalni sada instrukci

- Neortogonalni sada instrukci - prevedeno opet na barveni grafu

 EAX ()       ()    ()
 EBX ()       /
     ()     (o)------()
     ()
     ()        ()
     
     
     Nalevo mam vrcholy (vsechny registry). Spojuju prave vrcholy s levymi tehdy, pokud nesmi byt logicky registr ztotoznen s fyzickym. 
     
     - Vlevo:
       - Vsechny registry 
       - Vytvorim uplny podgraf
       - Dopredu nevim, jake registry vpravo odpovidaji registrum vlevo.
       - Fyzicke registry
     - Vpravo:
       - Logicke registry
       
     - Upravili jsme existujici algoritmus na obarveni na jinym pripad.
     - Pridani hran vlevo pridava dost hran - muze se stavat casteji, ze nam algoritmus barveni nevrati obarveni, i kdyz existuje.
       - Pokud je stupen neortogonality je rozumne omezeny, pak jde pouzit barveni, pokud neni, tak jiny algoritmus.
     - Je nutne uvazutit jeste volaci konvence, protoze konvence rika, do jakych registru se davaji parametry funkce.
       - Resi se stejne jako u omezeni vyse.
     - U soucasnych procesoru je neortogonalita spise mensi, takze upraveny alg. na obarveni grafu funguje pomerne dobre, 
       u embedovanych zarizeni je neortogonalita je vetsinou velka.
     
     int v = ...;
       r1, r2 
     f(v, x)  |
              -
     f(x, v)  |
     
     Rozdelime rozsahy platnosti.
     
- Subregistry - je mozne adresovat nejakou cast registru (chapeme subregistry jako registr)
  - al  --- EAX
            ^
    ah  ---/      
    - To ze zapomenem, ze existuje ah nevadi, protoze ma osm bitu a to programatori tolik nepouzivaji
  - Optimalizace na 8b misto 32bitu je zbytecna.
  
Scheduling

- Se schedulingem zacala architektura Spark (uz vyhynula).
- Latence jak dlouho musim pockat se startem instrkce kvuli predchozi instrukci.
- Situace se zkomplikovala, protoze se pridali Exekucni jednotky, zapisovaci jednotky,..

  [E] [E]
   |   |
   v   v
  [W] [W]
  
  - Resi se to tabulkou (tzv. rezervacni tabulka) pro kazdou instrukci:
     
     add  R  E  W            takt/operace
      0   x               <- optimisticka varianta, protoze cteni z pameti trva daleko dele, 
      1      x               optimisticky se predpoklada, ze operandy jsou v nejrychlejsi cache
      2      x   
      3         x  
        
  -     (U)
   1    / \   1
       v   \
    (add)   v   
  2   |     (add)                  <- Je nutne urcit poradi mezi add instrukcemi; je potreba davat pozor na instrukce, kde je latence nula, musi 
      v      | 2 (latence)            zachovat poradi.
    (sub)    /
      \     /
       v   v
        mov
       
   - Problem se zapornymi latencemi je ten, ze nedokazeme procesor presvedcit, aby to udelal.  
- Scheduler v prekladaci nema k dispozici realna data, proto musi delat optimalizace velmi opatrne, kdezto procesor uz data zna a tak procesor muze dodelat tyto optimalizace.
- Scheduler v procesoru dokaze vymenit instrukce, kdyz prichazi jedna isntrukce, ktera nema pripravene operandy, a za ni dalsi, ktera operandy pripravene ma, tak tyto dve vymeni (reps. tu bez pripravenych operandu strcni nekam vedle a tam ceka).
- Rozdilnost logickych adres nestaci, je nutne se podivat, kam se data zapisuji fyzicky. Intel ma strankovani zadratovane.
- Runtime preusporadavac ma omezeny vyhled na nekolik malo instrukci. Protoze tam byvaji skoky a jejich predikce je spekulativni.
- Podstatne pro prekladace je optimalizace na urovni zakladnich bloku, optimalizace zakladnich bloku vicemene zvladne procesor.
- Scheduler s volanim procedury nemuze nic moc udelat, protoze musi byt opatrny - proto byva volani procedur predelem mezi zakladnimi bloky.
