{{Zkazky|

* **R-stromy (2012, Mlýnková)** - *Napsal jsem, k čemu jsou dobré, definici a štěpení uzlů dle Guttmana a Greeneové. Dále jsem se zmínil o některých variantách R stromů. Zkoušející se pak jen zeptali na pár otázek.*

* **R-Stromy (2010, Pokorný)** - *Zadefinovať, k čomu slúžia, nákres, štiepenie Gutmann, Green. Rozhovor pokračoval k MOO, MOK - aproximáciám, aké sú výhody jednotlivých prístupov - náročnosť uloženia vs. schopnosť aproximácie. Žiadne detaily, stačilo rozumieť. R+ stromy som len popísal kritériá výberu osi a distribúcie, vravel som, že to kludne na papier dopíšem, ale Pokorný to zjavne nevyžadoval.*

* **R-stromy (2009, Skopal)** - tuhle otazku jsem tak nejak cekal :-) Bohuzel pan Skopal zkousi pro me dost neprijemnym stylem .. po prvni vete vas dokaze zaskocit nejakou treba i jednoduchou a ne spatne minenou otazkou, na kterou rychle nevite, co odpovedet a pak se do toho tak zamotate, ze zacnete placat nesmysly..on se vas snazi k necemu dokopat, ale kdyz nevite kam presne miri, da se to jen tezko odhadnout..navic z jeho vyrazu nejde vycist, jestli je to jeste v pohode nebo jste na pokraji vyhozeni :-) Nastesti jsem u pana Skopala delal predtim jednu zkousku, tak uz jsem vedel, ze takhle zkousi, ale zas tak zly to neni, jak to v prubehu zkousky vypada...navic me potesilo, ze me nerozebral hned na zacatek uplne a vcas toho nechal.. 

}}

||
|----|
||
|
dle **Guttmana**:
**PickSeeds**: největší nevyužitá plocha B,H=44
;**∀PickNext**
![](Guttman.png?do=get){: alt="Guttman.png"}
: ⇒ BDIE, FGHCA|
dle **Greene**:
;Pick Axis
***PickSeeds**: největší nevyužitá plocha B,H=44
*spočteme normované vnitřní vzdálenosti:
**y: 5/8
**x: 3/8
*vybereme tu s větší normovanou vzdáleností, tedy y
**Distribute**: setřídíme objekty podle y souřadnice a rozdělíme
![](Green.png?do=get){: alt="Green.png"}
: ⇒ ABCDE, FGIH|

Typické dotazy na prostorová data jsou:

*vyhledej bod v prostoru
*vyhledej oblast v prostoru

*vyhledej okolí oblasti (bodu)

#### R-stromy ####

💡 obdoba B-stromů pro prostorové objekty (ale hledání může jít současně více cestami)
*∀uzel **E** má **m až M synů** (až na kořen - má aspoň 2 syny) a platí: **m ≤ M/2**

* E.p - **identifikátor prostorového objektu** (listy) nebo **pointer na syna**
* E.I - **MBR (minimum bounding rectangle)** - minimální ohraničující obdélník (MOO)
        :: 💡 n-dimensionální: MBB (minimum bounding box) - minimální ohraničující kostka (MOK)
        :: 💡 jednotlivé oblasti se mohou překrývat

*všechny cesty v R-stromu jsou stejně dlouhé (listy na stejné úrovni) ≤ logₘ *n*

**INSERT** - štěpení uzlu při jeho *M*+1 přeplnění (hledám co nejmenší využití prostoru)

**Guttman** (kvadratická verze, lin.dává horší výsledky)

* **PickSeeds** -  vybrat dvojici prvků s největší nevyužitou plochou

:: 💡 napáchaly by největší škodu, pokud bychom je dali do stejné skupiny

* **∀(zbývající uzel)** **PickNext** - postupně k nim přiřazujeme zbylé prvky aby přírustek nev.plochy byl co nejmenší 

**|přírustek k původnímu MBR 1.skupiny pomocí dalšího uzlu - přírustek pův. MBR 2.skupiny pomocí stejného uzlu| 

* vybereme maximální rozdíl (💡 tj.přidání do op. skupiny by napáchalo největší škodu) 

**Greenová** (snažíme se odstranit překrytí listů - při štěpení vyberem jednu z os)

**ChooseAxis** (=modifikace Guttmana)

* **PickSeeds** - z Guttmana
* ∀ osu a MBR(2 prvků) spočti maximální normalizovanou vzdálenost (💡 vnitřní vzdálenost vydělím hranou MBR 2 prvků v dané ose)
        :: → vyberu osu s největší normalizovanou vzdáleností

***Distribute** - větší půlka ⌈(M+1)/2⌉ se hodí do jednoho uzlu a zbytek do druhého uzlu.
:💡 ne vždy je nalezena vhodná osa – může vést ke špatným výsledkům

#### R+-stromy ####

* **vnitřní (nelistové) MBR uzly se nepřekrývají ⇒ měně větvení dotazu ALE více dělení a větší výška než R-Stromy**
* přiřazuje prostorové objekty do všech listů, do kterých zasahují (tj. odkaz na objekt duplikován)
* u uzlů není zaručena minimální zaplněnost

||
|----|
|
**ChooseSplitAxis** 
*seradime podle osy **y** a počítáme h-okraje
![](Rstar1.png?do=get){: alt="Rstar1.png"}
*Celkem: 184
*seradime podle osy **x** a počítáme h-okraje
![](Rstar2.png?do=get){: alt="Rstar2.png"}
*Celkem: 182
*vybereme tu s menší hodnotou, tedy **x**
**ChooseSplitIndex** - počítáme h-překryv když jsou 2 nejmenší stejné tak i h-objem
![](Rstar3.png?do=get){: alt="Rstar3.png"}
* zase vybereme nejmenší a podle nich rozdělíme
: **⇒ FAHCG, EIBD**|

#### R*-stromy ####

*více optimalizačních kritérií oproti R-stromům – minimalizují pokrytí a překrytí pomocí **okraje**
*rozdíl od R-Stromů: algoritmem na rozdělení přetečené stránky, bere v úvahu více trideni podle os, při přetečení provádí reinsertování, taky algoritmem na hledání listu pro insert (overlap místo nejmenšího rozšíření)

*při INSERTu se v předposlední úrovni vybírá takový list, kde když bude, tak celá ta množina bude mít nejmenší překrytí s ostatními množinami (dalšími listy), ve vyšších úrovních se vybírá uzel, který způsobí nejmenší zvětšení prostoru (jako u R-stromů)
***Split_RS** - štěpení

**prvky se setřídí do 2 skupin podle osy x1 a x2

* ∀setřídění jsou vytvořeny všechny kombinace rozdělení prvků tak, aby v 1. skupině bylo aspoň (m-1)+k prvků

* **ChooseSplitAxis** - ∀osu se dle ní setřídí prvky a spočítá **suma margin-value** všech distribucí v dané ose a vybere se osa s nejmenší** **(**margin-value** sumou)
* **ChooseSplitIndex** - v této ose se vybere distribuce s nejmenší **overlap-value**, pokud se rovnají menší **area-value**
    * **area-value** (h-objem) - součet obou MBR distribucí
    * **margin-value** (h-okraj) - součet okrajů – ve 2D obvod MBR, ve 3D ohraničující plocha MBB distribucí
    * **overlap-value** (h-překrytí) - překrytí obou MBR distribucí
* rozdělíme prvky do 2 distribucí

* **Forced Reinsert**
    * ∀prvky nodu *N* sestupně setřid podle vzd. od středu MBR
    * prvních *p* prvků odstraň z *N* a pak je znova insertuj

{{collapse|1=další stromy|2=
další:

radix (r^d) stromy
:: 

*uvažujme r=2, d=2 rozděluje plochu na 4 čtverce a každý čtverec je reprezentován uzlem stromu, a rekurzivně je dále členěn. Objekt může být uložen v mnoha listech. Strom může být nevyvážený.

* vhodné pouze pokud se celé vejdou do vnitřní paměti

*organizace prostoru – číslování do šířky, adresování cestou, z-uspořádání (peanova křivka), naivní uspořádání, spirálové uspořádání, hilbertova křivka (všechny po sobě jdoucí buňky jsou sousední v prostoru) – volbu organizace je vhodné přizpůsobit datům, pro čtvercové oblasti je vhodné spirálové uspořádání, pro obdélníky je vhodné naivní uspořádání ve směru delší strany

K-D-stromy
:: 

*binární strom – ve vnitřím uzlu je osa podle níž se prostor půlí, v listech jsou B-kostky

Buddy-stromy
:: 

*nepokrývají (nutně) celý prostor
*vhodné pro ukládání bodů (pokud chci složitější struktury je potřeba zdvojnásobit dimenzi a ukládat zvlášť dolní a zvlášť horní mez)

**při slévání se slévají dvě stránky, ale výsledné dělení musí být opět B-dělením (lze k němu dojít pomocí půlení prostoru) – slévat lze kostky, které jsou v poloze „buddy“ – tj. ohraničující kostka sjednocení těchto kostek má s ohraničujícími kostkami ostatních kostek v uzlu prázdný průnik

prostorové spojení
:: 

**motivace: najdi všechny lesy v daném městě – uvažujme jakoby databázi s tabulkou lesů (id_lesu, název_lesu, území) a tabulkou města (id_města, název, území), snahou je vytvořit predikát, který bude fungovat jako spojení v relačních DB – nejčastěji by měl vracet dvojice, které mají neprázdný průnik (ale lze uvažovat i jiné predikáty)
**výsledkem spojení může být buď konkrétní průnik, nebo pouze ukazatele na překrývající se objekty (tzv. Id-spojení)

**prostorové spojení pomocí hnízděných cyklů
***obdoba spojení pomocí setřízení a porovnávání jako u relačních DB není možná prostorové objekty nelze jednoznačně uspořádat do 1 dimenze, jedinou variantou jsou tak hnízděné cykly (porovnají se všechny prvky z tabulky A se všemi z tabulky B) – to je náročné a tak se pokusíme optimalizovat:

****spočítá se spojení MOO těch objektů (kandidáti na správné hity)
****pomocí kvalitnějších aproximací se provede filtrace na jisté hity, jisté chybné hity a nerozhodnuté dvojice

****nerozhodnuté dvojice se rozhodnou pomocí přesné geometrie
***prostorové spojení pomocí z-uspořádání

****vytvoří se mřížka, políčka se očíslují pomocí z-uspořádání (Peanova křivka), objekt je potom aproximován množinou z-hodnot, při porovnávání objektů lze hledat z-hodnotu jednoho objektu mezi z-hodnotami druhého objetku
***prostorové spojení pomocí R-stromů

****nechť jsou prostorové relace uloženy v R-stromech, postupným procházením stromů je možné eliminovat řadu uzlů, protože mají prázdný průnik
***zametací algoritmus

****dvě prostorové relace (uvažujme 2D, obdélník, ev. MOO), každý obdélník je definován svým levým dolním a pravým horním rohem, provedu projekci do jedné osy, najdu obdélník s nejmenší x1 (z obou relací), nechť je to obdélník S1, nyní hledám všechny obdélníky z druhé relace (R), které mají ri.x1 menší než s1.x2. Pokračuji výběrem dalšího obdélníku, ale S1 již neuvažuji (nebude mít průnik s žádným dalším obdélníkem)
}}

{{zdroje|

* zapsáno podle: http://siret.ms.mff.cuni.cz/members/hoksza/lectures/ndbi003

**viz [wen:R-Tree](wen:R-Tree)*
}}
