# Šířka spektrálních čar # * dle Bohrova modelu - atomové absorpční a emisní čáry by měly být nekonečně úzké, protože jen diskrétní hodnota energie je potřeba k přechodu, ale faktory -> zešíření * **přirozená šířka** - dána **Heisenbergovým principem neurčitosti** a **dobou života excitovaných stavů** * většina excitovaných stavů má dobu života cca $10^{-8} - 10^{-10} s$ -> neurčitost v energii lehce rozšíří spektrální čáru = **přirozená šířka čáry**$\sim 10^{-4} A$ * **Heisenebergovy relace neurčitosti**: $\Delta E \Delta t$ ≥ $\frac{\hbar}{2} $ * další rozšíření: * teplotně závislá * **Lorentzovo (tlakové) rozšíření** - díky kolizím s dalšími atomy - asi 0,05 A * **Dopplerovo rozšíření** - náhodný kinetický pohyb k a od detektoru - asi 0,01 - 0,05 A * **Starkovo rozšíření** - kde vysoká koncentrace iontů a e- (plazma) - díky silným lokálním el.polím * **Zeemanovo štěpení** - v mag.poli - ale spíš ke zpřesnění absorpce pozadí -> šířka atomových absorpčních čar - asi 0,002 nm * **přirozená šířka hladiny atomu**: $\Gamma - \frac{1}{6} \frac{e^{'2}|x_{12}^2|\omega_{12}^3}{\pi \epsilon_0 c^3}, \omega_{12}=\frac{E_i - E_f}{\hbar}$, typicky pro atom :$|x_{12}|=a_0, \hbar \omega_{12}=1Ry$ *$P_{2->2}=e^{\frac{-2\Gamma}{\hbar}t}$ # Doba života excitovaných stavů # = převrácená hodnota pravděpodobnosti *$\tau=\frac{\hbar}{2\Gamma}, \Gamma $- přirozená šířka hladiny