{{TOC float}}

{{Sources| Tohle je poněkud obšírnější výcuc ke <Státnice> z <Státnice_-Informatika-Vyčíslitelnost> pro obory <Státnice-Informatika-_I3:Matematická_lingvistika> a <Státnice-Informatika-_I2:_Softwarové_systémy>, pocházející ze Strojilových skript, papírových zápisků A. Kazdy a zápisků z předmětu Vyčíslitelnost I ze <Studnice%20vědomostí> -- User:Tuetschek 14:01, 17 Aug 2010 (CEST)

}}

Rekurzivně spočetné množiny

Definice (Rekurzivní a rekurzivně spočetná množina)

Charakteristická funkce množiny MM označuje charakteristickou funkci predikátu náležení do množiny, tj. funkci cM(x)c_M(x), kde cM(x)=1c_M(x) = \downarrow 1 pro xMx\in M a cM(x)=0c_M(x) \downarrow = 0 pro xMx\notin M.

Analogicky se definuje částečná charakteristická funkce množiny -- cM(x)=1c_M(x) = \downarrow 1 pro xM x \in M a cM(x)c_M(x)\uparrow pro xMx \notin M.

Množina M ⁣ M\,\! je rekurzivní, je-li její charakteristická funkce obecně rekurzivní (každá char. fce je totální, takže ČRF by bylo totéž). Množina M ⁣ M\,\! je rekurzivně spočetná, jestliže je definičním oborem nějaké ČRF (neboli jestliže je její částečná char. funkce částečně rekurzivní).

Množina je rekurzivní, jestliže existuje program, který se na libovolném vstupu zastaví a rozhodne, zda do ní vstup patří. Množina je rekurzivně spočetná, jestliže existuje program, který se zastaví právě na jejích prvcích. Je-li množina rekurzivní, je i rekurzivně spočetná, opačně to neplatí.

Definice (dom,rng ⁣ dom, rng\,\!)

V následujícím dom ⁣ dom\,\! značí definiční obor, rng ⁣ rng\,\! obor hodnot.

Definice (x ⁣ x\,\!-tá rekurzivně spočetná množina)

Wx ⁣ W_x\,\! (x ⁣ x\,\!-tá rekurzivně spočetná množina) =dom(φx)={y:φx(y) ⁣ ⁣} ⁣ = dom(\varphi_x) = \{y:\varphi_x(y)\!\!\downarrow\}\,\!

Definice (K)

K={x:xWx}={x:φx(x) ⁣ ⁣}={x:Ψ1(x,x) ⁣ ⁣} ⁣ K = \{x:x\in W_x\} = \{x:\varphi_x(x)\!\!\downarrow\} = \{x:\Psi_1(x,x)\!\!\downarrow\}\,\!

Množina K ⁣ K\,\! vlastně odpovídá <Státnice%20-%20Algoritmicky%20nerozhodnutelné%20problémy>. Platí o ní následující tvrzení.

Věta (Rekurzivní spočetnost K ⁣ K\,\!)

Množina K ⁣ K\,\! je rekurzivně spočetná, není rekurzivní, K ⁣ \overline K\,\! není rekurzivně spočetná.

Důkaz

K ⁣ K\,\! není rekurzivní, neboť K ⁣ \overline K\,\! není rekurzivně spočetná. K ⁣ \overline K\,\! není rekurzivně spočetná, neboť kdyby byla, měla by index x0 ⁣ x_0\,\!. Jednoduchou diagonalizací dostáváme x0Kx0Wx0x0K ⁣ x_0 \in \overline{K} \Leftrightarrow x_0 \in W_{x_0} \Leftrightarrow x_0 \in K\,\!. Spor.

1-převeditelnost, m-převeditelnost

Definice (1 ⁣ 1\,\!-převeditelnost, m ⁣ m\,\!-převeditelnost, 1 ⁣ 1\,\!-úplnost, m ⁣ m\,\!-úplnost)

  • Množina A ⁣ A\,\! je 1-převedilná na B ⁣ B\,\! (značíme A1B ⁣ A\leq_1 B\,\!), jestliže existuje prostá ORF f ⁣ f\,\! taková, že xAf(x)B ⁣ x \in A \Leftrightarrow f(x) \in B\,\!.

  • Množina A ⁣ A\,\! je m ⁣ m\,\!-převedilná na B ⁣ B\,\! (značíme AmB ⁣ A\leq_m B\,\!), jestliže existuje ORF f ⁣ f\,\! (ne nutně prostá) taková, že xAf(x)B ⁣ x \in A \Leftrightarrow f(x) \in B\,\!.

  • Množina M ⁣ M\,\! je 1-úplná, jestliže M ⁣ M\,\! je rekurzivně spočetná a každá rekurzivně spočetná množina je na ni 1-převedilná.

  • Množina M ⁣ M\,\! je m ⁣ m\,\!-úplná, jestliže M ⁣ M\,\! je rekurzivně spočetná a každá rekurzivně spočetná množina je na ni m-převedilná.

Věta (1-úplnost K ⁣ K\,\!)

K ⁣ K\,\! je 1-úplná. Tedy halting problem je vzhledem k 1 ⁣ 1\,\! a m ⁣ m\,\!-převoditelnosti nejtěžší mezi rekurzivně spočetnými problémy.

Důkaz

Mějme libovolnou rekurzivně spočetnou množinu Wx ⁣ W_x\,\!.

Mějme ČRF α(y,x,w) ⁣ \alpha(y,x,w)\,\!, popisující x ⁣ x\,\!-tou rekurzivně spočetnou množinu. Tedy α(y,x,w) ⁣ ⁣yWxΨ1(x,y) ⁣ ⁣φx(y) ⁣ ⁣. \alpha(y,x,w)\!\!\downarrow \Leftrightarrow y \in W_x \Leftrightarrow \Psi_1(x,y)\!\!\downarrow \Leftrightarrow \varphi_x(y)\!\!\downarrow. ww je tady fiktivní proměnná, funkce α ⁣ \alpha\,\! na její hodnotě nezáleží. Z s-m-n věty dostáváme: α(y,x,w)Ψ3(a,y,x,w)Ψ1(s2(a,y,x),w)φs2(a,y,x)(w). \alpha(y,x,w) \simeq \Psi_3(a,y,x,w) \simeq \Psi_1(s_2(a,y,x),w) \simeq \varphi_{s_2(a,y,x)}(w). Označme h(y,x)=s2(a,y,x) ⁣ h(y,x)=s_2(a,y,x)\,\! (s2 ⁣ s_2\,\! je PRF, tím spíše ORF). yWxα(y,x,w) ⁣ ⁣φh(y,x)(w) ⁣ ⁣φh(y,x)(h(y,x)) ⁣ ⁣h(y,x)K y \in W_x \Leftrightarrow \alpha(y,x,w)\!\!\downarrow \Leftrightarrow \varphi_{h(y,x)}(w)\!\!\downarrow \Leftrightarrow \varphi_{h(y,x)}(h(y,x))\!\!\downarrow \Leftrightarrow h(y,x) \in K Zde jsme mohli za w ⁣ w\,\! dosadit h(y,x) ⁣ h(y,x)\,\!, neboť hodnota α ⁣ \alpha\,\! na w ⁣ w\,\! nezáleží! Tedy Wx1 ⁣K ⁣ W_x \leq_1\!K\,\! pomocí funkce λy:h(y,x) ⁣ \lambda y:h(y,x)\,\!.

Lemma (K0 ⁣ K_0\,\! je 1-úplná)

K0={y,x:yWx} ⁣ K_0 = \{\langle y,x\rangle: y \in W_x\}\,\! je 1-úplná.

Důkaz

Zřejmé. K1K0 ⁣ K \leq_1 K_0\,\! a K ⁣ K\,\! je 1 ⁣ 1\,\!-úplná.

Lemma (Poznámky k 1-převeditelnosti)

  1. Relace 1 ⁣ \leq_1\,\! a m ⁣ \leq_m\,\! jsou tranzitivní, reflexivní.

  2. A1BAmB ⁣ A \leq_1 B \Rightarrow A \leq_m B\,\!

  3. B ⁣ B\,\! rekurzivní, AmBA ⁣ A \leq_m B \Rightarrow A\,\! rekurzivní.

  4. B ⁣ B\,\! rekurzivně spočetná, AmBA ⁣ A \leq_m B \Rightarrow A\,\! rekurzivně spočetná.

Důkaz

  1. Zřejmé.

  2. Zřejmé.

  3. Složením funkce dokazující m ⁣ \leq_m\,\! s procedurou, která rozhoduje o xB ⁣ x \in B\,\!, dostaneme proceduru rozhodující o xA ⁣x\in A\,\!. Dostáváme cA(x)=cB(f(x)) ⁣ c_A(x)=c_B(f(x))\,\!.

  4. Stejně.

Důsledek

K ⁣ K\,\! a K ⁣ \overline K\,\! jsou m ⁣ m\,\!-nesrovnatelné.

Důkaz

Plyne z faktu, že K ⁣ K\,\! je rekurzivně spočetná, K ⁣ \overline K\,\! není, a z bodu 4 předchozího lemma.

Definice (Rekurzivní permutace)

Permutace na N ⁣ \mathbb{N}\,\!, která je ORF, se nazývá rekurzivní permutace.

Definice (Rekurzivní isomorfismus)

Množiny A ⁣ A\,\! a B ⁣ B\,\! jsou rekurzivně isomorfní, jestliže existuje rekurzivní permutace p ⁣ p\,\! taková, že p(A)=B ⁣ p(A)=B\,\!. Značíme AB ⁣ A \equiv B\,\!.

Definice (1-ekvivalence a m-ekvivalence)

  • A1B ⁣ A \equiv_1 B\,\!, jestliže A1BB1A ⁣ A \leq_1 B \wedge B\leq_1 A\,\!.

  • AmB ⁣ A \equiv_m B\,\!, jestliže AmBBmA ⁣ A \leq_m B \wedge B\leq_m A\,\!.

Věta (Myhillova)

ABA1B ⁣ A \equiv B \Leftrightarrow A \equiv_1 B\,\!

Důkaz

Jedná se o vlastně o obdobu wen:Cantor–Bernstein–Schroeder%20theorem.

 ⁣ \Rightarrow\,\! Triviální.

 ⁣ \Leftarrow\,\! Z předpokladů máme dvě prosté ORF f,g ⁣ f,g\,\! převádějící vzájemně A ⁣ A\,\! na B ⁣ B\,\! a opačně. Chceme sestrojit rekurzivní permutaci h ⁣ h\,\! takovou, že h(A)=B ⁣ h(A)=B\,\!.

Plán: v krocích budeme generovat graf h ⁣ h\,\! tak, že v kroku n ⁣ n\,\! bude platit {0,,n}dom(h),{0,,n}rng(h).\{0,\ldots,n\} \subseteq dom(h), \{0,\ldots,n\} \subseteq rng(h).

Z toho plyne, že h ⁣ h\,\! bude definovaná na celém N ⁣ \mathbb{N}\,\! a bude na. Současně zajistíme, že h ⁣ h\,\! bude prostá.

Navíc budeme chtít, aby platilo yAh(y)B ⁣ y \in A \Leftrightarrow h(y) \in B\,\!, tedy aby h ⁣ h\,\! převáděla A ⁣ A\,\! na B ⁣ B\,\!.

Začneme v bodě 0 a položíme h(0)=f(0) ⁣ h(0)=f(0)\,\!. Rozlišíme následující případy:

  1. f(0)=0 ⁣ f(0)=0\,\!: vše je v pořádku, h(0)=f(0)=0 ⁣ h(0)=f(0)=0\,\! a 0A0B ⁣ 0 \in A \Leftrightarrow 0 \in B\,\!, pokračujeme dalším prvkem.

  2. f(0)0 ⁣ f(0)\neq 0\,\!: rozlišíme dva podpřípady

    1. g(0)0 ⁣ g(0)\neq 0\,\!: definujeme h(g(0))=0 ⁣ h(g(0))=0\,\!. Tedy 0dom(h)rng(h) ⁣ 0 \in dom(h) \cap rng(h)\,\!.

    2. g(0)=0 ⁣ g(0)=0\,\!: nemůžeme použít h(g(0))=0 ⁣ h(g(0))=0\,\!, protože v bodě 0 je již h ⁣ h\,\! definována. Najdeme tedy volný bod: definujme h(g(f(0)))=0 ⁣ h(g(f(0)))=0\,\!. Určitě g(f(0))0 ⁣ g(f(0))\neq 0\,\!, protože g ⁣ g\,\! je prostá a f(0)0 ⁣ f(0)\neq 0\,\!. Tímto jsme opět dostali bod 0 do definičního oboru h ⁣ h\,\! i oboru hodnot. Zároveň funkci h ⁣ h\,\! definujeme podle f ⁣ f\,\! a g ⁣ g\,\!, tedy převádí vzájemně A ⁣ A\,\! na B ⁣ B\,\!.

Indukční krok: nechť v kroku k ⁣ k\,\! je z ⁣ z\,\! první volný prvek. Všechna čísla menší než z ⁣ z\,\! máme v dom(h)rng(h) ⁣ dom(h)\cap rng(h)\,\!. Podíváme se, zda je f(z) ⁣ f(z)\,\! volný. Jestliže ano, položíme h(z)=f(z) ⁣ h(z)=f(z)\,\!. Jestliže f(z) ⁣ f(z)\,\! není volný, hledám "cik-cak" další volný (podobně jako pro 00, maximálně z ⁣ z\,\! prvků je blokovaných, tj. maximálně po zz iteracích tohoto postupu dojdu k volnému prvku).

Důsledek

KK0 ⁣ K \equiv K_0\,\!.

Důkaz

Zřejmé, neboť K1K0 ⁣ K \equiv_1 K_0\,\! (obě množiny jsou 1-úplné).

Rekurzivně spočetné predikáty

Lemma (ORF  ⁣ \to\,\! RSP)

Je-li Q ⁣ Q\,\! obecně rekurzivní predikát, potom y:Q ⁣ \exists y: Q\,\! je rekurzivně spočetný predikát.

Důkaz

μyQ ⁣ \mu_y Q\,\! je ČRF, její definiční obor je {y:Q} ⁣\{ \exists y:Q \}\,\!.

Věta (Univerzální RSP)

Predikát yTk(e,x1,,xk,y) ⁣ \exists y T_k(e,x_1,\ldots,x_k,y)\,\! je univerzálním RSP pro třídu RSP k ⁣ k\,\! proměnných, tj. lze definovat index (Gödelovo číslo) rekurzivně spočetného predikátu.

Důkaz

Z věty o normální formě -- numerace ČRF nám dává numeraci predikátů.

Věta (Log. spojky a rek. spočetnost)

Konjukce a disjunkce zachovávají rekurzivní spočetnost. Tedy průnik a sjednocení rekurzivně spočetných množin je rekurzivně spočetná množina. Stejně pro predikáty.

Důkaz

Pro průnik spustíme oba programy současně a čekáme, až se oba zastaví. Pro sjednocení čekáme, až se zastaví alespoň jeden.

Formálně pro průnik ((w)2,1 ⁣ (w)_{2,1}\,\! znamená to, že w ⁣ w\,\! kóduje usp. dvojici a vybíráme z ní první prvek; to je PRF): s1Tk(a,x,w1)s2Tk(b,x,w2)w(Tk(a,x,(w)2,1)Tk(b,x,(w)2,2)) \exists s_1 T_k(a,\vec{x},w_1) \wedge \exists s_2 T_k(b,\vec{x},w_2) \Leftrightarrow \exists w (T_k(a,\vec{x},(w)_{2,1}) \wedge T_k(b,\vec{x},(w)_{2,2})) . Uvedený predikát je rekurzivně spočetný, tedy má nějaký index, tj. ekvivalence pokračuje: wTk+2(e,a,b,x,w)wTk(s2(e,a,b),x,w)\exists w T_{k+2}(e,a,b,\vec{x},w) \Leftrightarrow \exists w T_k(s_2(e,a,b),\vec{x},w)

Poznámka

Konjunkce a disjunkce tedy rek. spočetnost zachovávají, o negaci (tj. doplňku) to ale už samozřejmě neplatí.

Věta (Kvantifikace a rek. spočetnost)

Omezená kvantifikace (y)yt ⁣ (\forall y)_{y \leq t}\,\! a existenční kvantifikace (pro k2 ⁣ k\geq 2\,\!) zachovávají rekurzivní spočetnost.

Důkaz

Neformálně: omezený kvantifikátor lze zkontrolovat for cyklem.

Formálně: (y)yt s:Tk(e,x1,,xk1,y,s) (\forall y)_{y \leq t}\ \exists s: T_k(e,x_1,\ldots,x_{k-1},y,s) \Leftrightarrow \exists kód (t ⁣+ ⁣1)(t\!+\!1)-tice w: (y)yt Tk(e,x1,,xk1,y,(w)t+1,y) w:\ (\forall y)_{y \leq t}\ T_k(e,x_1,\ldots,x_{k-1},y,(w)_{t+1,y}) .

yy můžeme zkoušet primitivní rekurzí, ww minimalizací, dostáváme tedy rekurzivně spočetný predikát, který má nějaký index b ⁣ b\,\!, dále můžeme použít S-m-n větu. s:Tk+1(b,e,x1,,xk1,t,s)s:Tk(s1(b,e),x1,,xk1,t,s). \exists s: T_{k+1}(b,e,x_1,\ldots,x_{k-1},t,s) \Leftrightarrow \exists s: T_k(s_1(b,e),x_1,\ldots,x_{k-1},t,s).

Pro existenční kvantifikátor je situace ještě jednodušší. Kvantifikaci přes dvě proměnné převedeme na kvantifikaci přes jednu, kterou budeme považovat za kód dvojice a v predikátu potom vydělíme jednotlivé složky (a použijeme opět S-m-n větu). Dostáváme predikát k ⁣ ⁣1 ⁣ k\!-\!1\,\! proměnných, proto je ve větě požadavek na minimální velikost k2 ⁣ k\geq 2\,\!.

:y:s:Tk(e,x1,,xk1,y,s)w:Tk(e,x1,,xk1,(w)2,1,(w)2,2) \exists y: \exists s: T_k(e,x_1,\ldots,x_{k-1},y,s) \Leftrightarrow \exists w: T_k(e,x_1,\ldots,x_{k-1},(w)_{2,1},(w)_{2,2}) :s:Tk(b,e,x1,,xk1,s)s:Tk1(s1(b,e),x1,,xk1,s) \Leftrightarrow \exists s: T_k(b,e,x_1,\ldots,x_{k-1},s) \Leftrightarrow \exists s: T_{k-1}(s_1(b,e),x_1,\ldots,x_{k-1},s)

Poznámka

Neomezená obecná kvantifikace ( ⁣ \forall\,\!) rekurzivní spočetnost nezachovává.

Věta (O selektoru)

Nechť Q ⁣ Q\,\! je RSP k+1 ⁣ k+1\,\! proměnných. Potom existuje ČRF φ ⁣ \varphi\,\! k ⁣ k\,\! proměnných taková, že:

:φ(x1,,xk) ⁣ ⁣y:Q(x1,,xk,y) \varphi(x_1,\ldots,x_k)\!\!\downarrow \Leftrightarrow \exists y: Q(x_1,\ldots,x_k,y) :φ(x1,,xk) ⁣ ⁣Q(x1,,xk,φ(x1,,xk))\varphi(x_1,\ldots,x_k)\!\!\downarrow \Rightarrow Q(x_1,\ldots,x_k,\varphi(x_1,\ldots,x_k))

Věta říká, že pro každý rekurzivně spočetný predikát existuje ČRF taková, že konverguje, právě když existuje y ⁣ y\,\! splňující predikát. Tato funkce navíc přímo vrací jedno takové y ⁣ y\,\!, pro které predikát platí. Tato φ ⁣ \varphi\,\! je selektor na grafu Q ⁣ Q\,\!.

Důkaz

Dáno x ⁣ \vec{x}\,\!, hledáme nejmenší dvojici (y,s) ⁣ (y,s)\,\! takovou, že za s ⁣ s\,\! kroků ověříme, že Q(x,y) ⁣ Q(\vec{x},y)\,\! (tj. program pro Q ⁣ Q\,\! konverguje za s ⁣ s\,\! kroků). Pak vydáme y ⁣ y\,\!.

Obecně: univerzální vyjádření RSP s:Tk+1(e,x,y,s) ⁣ \exists s: T_{k+1}(e,\vec{x},y,s)\,\!, hledáme nejmenší w ⁣ w\,\! (kód dvojice) takové, že φ(x)(μwTk+1(e,x,(w)2,1,(w)2,2))2,1. \varphi(\vec{x}) \simeq (\mu_w T_{k+1}(e,\vec{x},(w)_{2,1},(w)_{2,2}))_{2,1}. Funkce φ ⁣ \varphi\,\! vrací první složku z první dvojice, kterou najde (v uspořádání daném naším kódováním dvojic).

Věta (Vztah ČRF a RS grafů)

Funkce je ČRF  ⁣ \Leftrightarrow\,\! má rekurzivně spočetný graf.

Důkaz

Je-li φ ⁣ \varphi\,\! ČRF, je její graf rekurzivně spočetný:

ParseError: KaTeX parse error: Undefined control sequence: \mbox at position 37: …k,y\rangle \in \̲m̲b̲o̲x̲{Graf} \Leftrig…

za s ⁣ s\,\! kroků program konverguje.

Opačně, je-li graf funkce φ ⁣ \varphi\,\! rekurzivně spočetný, je selektor na něm ČRF, ale selektor na grafu funkce je přímo ona funkce.

Věta (Postova)

Množina M ⁣ M\,\! je rekurzivní, právě když M ⁣ M\,\! i M ⁣ \overline M\,\! jsou rekurzivně spočetné.

Predikát Q ⁣ Q\,\! je ORP, právě když Q ⁣ Q\,\! i ¬Q ⁣ \neg Q\,\! jsou RSP.

Důkaz

" ⁣ \Rightarrow\,\!": Triviální.

" ⁣ \Leftarrow\,\!": Intuitivně: M=dom(P1) ⁣ M=dom(P_1)\,\!, M=dom(P2) ⁣ \overline M=dom(P_2)\,\!. Pustíme oba programy současně a čekáme, který se zastaví. Zastaví se právě jeden.

Formálně: (xMy=1)(xMy=0) ⁣ (x \in M \wedge y=1) \lor (x \in \overline M \wedge y=0)\,\! je rekurzivně spočetný predikát, selektor na něm je ORF, která je charakteristickou funkcí pro M ⁣ M\,\!.

Generování rekurzivně spočetných množin

Lemma (Rek. spočetná množina je obor hodnot ČRF)

Každá rekurzivně spočetná množina je oborem hodnot nějaké ČRF.

Důkaz

Pro každou množinu WxW_x vytvoříme množinu dvojic R={y,y:yWx} ⁣ R=\{\langle y,y\rangle:y \in W_x\}\,\!. Množina R ⁣ R\,\! je rekurzivně spočetná, tedy má ČRF selektor φ ⁣ \varphi\,\!, platí dom(φ)=rng(φ)=Wx ⁣ dom(\varphi)=rng(\varphi)=W_x\,\!.

Myšlenka toho důkazu je, že body, kde φx ⁣ \varphi_x\,\! konverguje, vyneseme na diagonálu a vytvoříme selektor. Jeho definiční obor bude zárověň jeho oborem hodnot.

Věta (ČRF odpovídá Rek. spočetným množinám)

Každý obor hodnot ČRF je rekurzivně spočetná množina.

Důkaz

Máme ČRF g ⁣ g\,\! a její obor hodnot. Zkonstruujeme pseudoinverzní funkci h ⁣ h\,\! k ČRF g ⁣ g\,\!, tj. funkci takovou, že dom(h)=rng(g) ⁣ dom(h)=rng(g)\,\! a to tak, že vyrobíme RS predikát Q(x,y)g(x)y ⁣ Q(x,y)\Leftrightarrow g(x)\simeq y\,\! a to má ČRF selektor, který hledáme -- h ⁣ h\,\!.

Definice (Úseková funkce)

Funkce f ⁣ f\,\! je úseková, jestliže jejím definičním oborem je počáteční úsek N ⁣ \mathbb N\,\! (nebo celé N ⁣ \mathbb N\,\!).

Věta (Rek. množiny a úsekové ČRF)

Rekurzivní množiny jsou právě obory hodnot rostoucích úsekových ČRF.

Důkaz

 ⁣ \Rightarrow\,\!: Definujeme ČRF f ⁣ f\,\!, která bude rostoucí a úseková.

  • Začneme f(0)μx(xM) ⁣ f(0) \simeq \mu_x(x\in M)\,\!.

  • Dále f(n+1)μy(y>f(n)yM) ⁣ f(n+1) \simeq \mu_y(y > f(n) \wedge y \in M)\,\!

 ⁣ \Leftarrow\,\!: Máme f ⁣ f\,\! rostoucí úsekovou ČRF.

  1. V případě, že je f ⁣ f\,\! má konečné dom ⁣ dom\,\! (tohle ale nejsme schopni efektivně rozpoznat!), víme jak, známe D=dom(f) ⁣ D=dom(f)\,\! a tedy rng(f) ⁣ rng(f)\,\! je rekurzivní.

  2. V případě, že je f ⁣ f\,\! je všude definovaná (totální): yM=rng(f)x:(f(x)=y))x ⁣ ⁣y:(f(x)=y) y \in M=rng(f) \Leftrightarrow \exists x:(f(x)=y)) \Leftrightarrow \exists x\!\leq\!y: (f(x)=y) Poslední ekvivalence platí, protože f ⁣ f\,\! je rostoucí a úseková. Tedy yMy{f(0),,f(y)}. y \in M \Leftrightarrow y \in \{f(0),\ldots,f(y)\}.

Věta (O generování)

Mějme nekonečnou množinu M ⁣ M\,\!. Potom:

  • Množina M ⁣ M\,\! je rekurzivní, právě když M ⁣ M\,\! lze generovat rostoucí ORF.

  • Množina M ⁣ M\,\! je rekurzivně spočetná, právě když M ⁣ M\,\! lze generovat prostou ORF.

Důkaz

Důsledek předchozí, resp. následující věty.

Věta (Rek. spočetné množiny a prosté úsekové ČRF)

Rekurzivně spočetné množiny jsou právě obory hodnot prostých úsekových ČRF.

Důkaz

" ⁣ \Leftarrow\,\!": Víme, obor hodnot ČRF je rekurzivně spočetná množina (z věty <#ČRF%20odpovídá%20Rek.%20spočetným%20množinám>).

" ⁣ \Rightarrow\,\!": Mějme ČRF φ ⁣ \varphi\,\! (M=rng(φ) ⁣ M=rng(\varphi)\,\! pro nějaké φ ⁣ \varphi\,\!, z lemmatu <#Lemma%20%28Rek.%20spočetná%20množina%20je%20obor%20hodnot%20ČRF%29>).

Důkaz provedeme pomocí rekurzivní množiny B={x,s:φ(x) ⁣ ⁣ B=\{\langle x,s\rangle:\varphi(x)\!\!\downarrow přesně za s ⁣s\,\! kroků }  \}\,\;. Je vidět, že každé xx bude pouze v jednom z párů x,s\langle x,s\rangle.

Množinu B ⁣ B\,\! lze, protože je rekurzivní, generovat pomocí rostoucí úsekové ČRF h ⁣ h\,\!. Funkce h ⁣ h\,\! generuje dvojice, definujeme tedy g(x)(h(x))2,1 ⁣ g(x) \simeq (h(x))_{2,1}\,\!. Zřejmě g ⁣ g\,\! je prostá, úseková a ČRF (a generuje rng(φ) ⁣ rng(\varphi)\,\!).

Důsledek

Každá nekonečná rekurzivně spočetná množina obsahuje nekonečnou rekurzivní podmnožinu.

Důkaz

Mějme f ⁣ f\,\!, která prostě generuje M ⁣ M\,\!. Vyber rostoucí podposloupnost. Ta je rekurzivní.

:g(0)=f(0) ⁣ g(0)=f(0)\,\! :g(n+1)=f(μj(f(j)>g(n))) ⁣g(n+1)=f(\mu_j (f(j)>g(n)))\,\!

Obor hodnot g ⁣ g\,\! je nekonečná rekurzivní množina a je podmnožinou M ⁣ M\,\!.

{{Statnice I3}}