Makroseismická intenzita

Základní makroseismické stupnice

Obvykle 12 stupňů *MCS (Mercalli, Cancani, Sieberg)

*MM (Modified Mercalli) *MSK (Medvěděv, Sponheuer, Kárník) - obr2-10, obr2-11

*EMS (European Macroseismic Scale) *JMA (stupnice japonské meteorologické agentury), výjimka, má jen 7 stupňů.

*4.0 – široce pozorované

*5.0 – probuzení *6.0 – úlek, malé trhliny

*7.0 – lehké poškození staveb *8.0 – řícení částí staveb

*9.0 – velké řícení celých budov

Kvalifikace

a) typ stavby A, B, C

b) velikost poškození 1, 2, 3

c) četnost poškození v %

Vztah makroseismické intenzity ke zrychlení :$lo{g}_{10}a=\beta I+\gamma$

kde beta = 1/3 a gamma = -3

nechť a je úměrné 1/r hloubce zemětřesení, pak :$r=\sqrt{h^2+{\Delta }^2}$

kde h je hlubka a delta je epicentrální vzdálenost, :$I_0-I_{\delta }=konst.log(1+(\Delta /h{)}^2)$

Magnitudo

:$M=log\alpha +\gamma$ kde alfa je maximální amplituda vybuzené seismické vlny a gamma cizí konstanta

:$A=\alpha {\Delta }^{-\beta }$ :$M=log\alpha -\beta log\Delta \pm \gamma$

Lokální magnitudo Ch. Richter - konstanty rovny cca beta = 3 a gamma = -2.92 -> magnitudo přímo vyplývá z výšky seismické vlny

později zavedl magnitudo z povrchových vln - jen jiné konstanty

Gutenberg zavedlo magnitudo z prostorových vln - lze poměřovat i hlubší zemětřesení :$m_v=log(A/T)+\sigma (\Delta ,h)+konst$

1962 IASPEI přijala Pražskou formuli jako standard pro určování MS:

:$MS=log(A/T)max+1,66log\Delta +3,3+stani\check{c}n\acute{ı}konstanta$

převodní vztahy: :$mb=0,56MS+2,9$

magnitudo MD z doby trvání záznamu ("duration"):

:$MD=2log\tau –0,87+0,0035\Delta$

Vztah k makroseismické intenzitě

:$M=2/3I_0$

a k energii:

log E = 5,24 + 1,44 M,

kde E je v joulech.