Pozri aj Spracovanie priamych meraní.
Co tento povinný předmět na matfyzu znamená každý fyzik jistě dobře ví. Co o praktikách na wiki?
*zkušenosti s úlohami *nejasnosti v teorii i praxi
*na co si dát pozor, co vyučující chtějí vědět, jak dlouho měření trvá *odkazy na vypracované protokoly
případně i
*debata, co na praktikách změnit
Formát praktikálních stránek
Protože praktika se mění rok od roku jen mírně, a možná pomaleji, než jednotlivé kódy, základní stránkou každé úlohy je stránka pojmenovaná prostě jménem úlohy.
Zároveň by bylo dobré vytvořit vždy podle aktuálních úloh stránku předmětu se seznamem úloh i s čísly.
Navrhuji toto přesunout na jinou stránku, tj. oddělit debatu o praktikách od seznamů protokolů.
Praktikum I
*Studium harmonických kmitů mechanického oscilátoru *Studium proudění viskózní kapaliny trubicemi kruhového průřezu
*Určení závislosti povrchového napětí na koncentraci povrchově aktivní látky *Studium reologického chování látek VII Studium kmitů vázaných oscilátorů
*Kalibrace odporového teploměru a termočlánku – fázové přechody *Měření modulu pružnosti v tahu
*Rychlost šíření zvuku
*Dynamická zkouška deformace látek v tlaku
*Měření viskozity *Měření momentu setrvačnosti kola
*Studium teplotní závislosti povrchového napětí *Studium Brownova pohybu
*Studium otáčení tuhého tělesa *Volný pád koule ve viskozní kapalině
Jak praktika přežít
K praktikům se dá přistupovat zhruba dvojí způsobem. Zaprvé, idealisticky, s cílem se co nejvíce naučit, všechno dělat poctivě a sám. Zadruhé, pragmaticky - praktika jsou předmět povinný k souborce a cílem je jejich úspěšné absolvování s minimální námahou.
Srovnejme oba přístupy
*idealistický student vypracovává sám teorii, nastuduje přípravu, pečlivě odměří a zpracuje *pragmatický student použije doslovně teorii ze skript a hotové protokoly. Je několik stupňů "drzosti" využití
*#protokolem se inspirovat - přečíst několik starších protokolů, teorii převzít ze skript, zkontrolovat léty prověřené výsledky *#protokol převzít a přepočítat - takže vyhrabete nějaký zapadlý portál, stáhnete si protokol, změníte jméno, dosadíte do tabulek vlastní naměřené hodnoty, spočtete výsledky
*#starší protokol převzít i s naměřenými hodnotami. V tomto případě stačí si protokol vytisknout a pouze změnit jméno. Pokud se výsledky měření píší na papír, je třeba v praktiku předstírat měření a hodnoty na papír opsat. *#:Pozor, snažte se alespoň pochopit, co a čím se má měřit. Je poměrně trapné, když student sedí u přístoje A a předstíraje měření opisuje loňské hodnoty, měřené přístrojem B, který je o dva metry vedle.
Časová náročnost
*pokud není student-idealista zároveň mimořádně geniální, zabere samostatné zpracování teorie řádově desítku hodin, měření 3 h, zpracování protoklu cca 20 hodin *:20h je podle mne přehnané. Maximálně, co jsem slyšel bylo 15h, a to měl samé jedničky.... Co kdyby někam každý napsal realistický odhad času na zpracování protokolu?
u pragmatika trvá příprava cca 0-0.5h, měření 2-3h, zpracování asi 2 až 10 hodin, průměrně asi 7h u "drsnosti 1"
*:ano, toto je realistické - akorát průměr známek, co za to dostanu, se pohybuje kolem 1.5
Vyhodnocení teorie - je nutné si uvědoit, že opravující musí projít zhruba 100-150 protokolů *idealista: Opravující musí váš text podrobně projít, což je pro něj nečekaná a nepříjemná práce navíc. Pokud něco sami píšete, téměř vždy uděláte nějaké chyby. Opravující-idealista ocení snahu dělat praktika idealisticky a - vrátí vám je k přepracování a odstranění chyb, což je další nepříjemná ztráta času. Opravující-pragmatik vám spočítá chyby a napíše známku o jeden až dva stupně horší, než vašim spolužákům-pragmatikům. Opravující-blbec jinak napsanou teorii než ze skript nedokáže pochopit a napíše vám za 4, jen kvůli teorii.
*pragmatik: Teorii doslova podle skript opravující přelétne za několik sekund. Teorie je správně.
Zpracování a výsledky *idealista: Platí podobné nevýhody, jako u teorie. Originální postupy zvyšují riziko chyb a mnohonásobně zvyšují čas potřebný k opravě protokolu pro opravujícího.
*pragmatik: Generace vašich předchůdců do starých protokolů zapracovovaly generace připomínek a vlastních zlepšováků. Léty recyklování vývoje a křížení (tělo ze spolužáka A, závěr z B) jsou starší protokoly vyšlechtěny k dokonalosti přinejhorším 1-, Výsledky jsou stokrát prověřené. *někteří už to dotáhli tak daleko, že odevzdají rovnou protokol z netu. Je to však na vlastní nebezpečí, protože riskují, že se na to přijde a budou muset opakovat celá praktika příští rok. Na druhou stranu tím ušetří 7 hodin zpracování, a tím pádem mají lepší výsledky v jiných předmětech.
*v případě potíží s fitováním lze použít pokročilou metodu tzv. Chlouba reverse fitting (lidově zvané též Chloubovo reverso): nejprve v libovolném tabulkovém editoru vykreslíme křivku teoretické závislosti, na kterou následně "nafitujeme" naměřené hodnoty
Studijní výsledky *idealista: Je několik známých či méně známých možností vývoje idealisty
*#věnovat všechen čas praktikům - výsledkem jsou problémy s mnohem důležitějšími a zajímavějšími předměty a neuspokojení v soukromém životě *#věnovat praktikům přiměřeně času - potom nejde v jednom semestru naměřit dost úloh, to znamená praktikum opakovat ve vyšších ročnících. Toto je v podstatě možné, ale člověk si přivodí problémy s organizací studia (např. souborka ve 4tém ročníku)
*#na idealistický přístup rezignovat
Poslední přístup je nejčastější, prakticky všichni studenti se nechávají již vypracovanými protokoly alespoň "inspirovat". Málokdo se však odváží být upřímný a poctivý a do svého protokolu to napsat alespoň do literatury. Jaký je pak smysl toho všeho?
Závěr *každý se musí rozhodnout mezi těmito přístupy
*ne každý je ochoten podvádět. Ano, přiznejme si - je to podvod byť i jenom kopírovat teorii, nebo závěr a literaturu, nedej bože něco více.
Debata
Rozviňme debatu. Nejdřív shrňme fakta, na kterých se shodneme.
Fakta
Vložte sem všechny názory.
čas vypracování jedné úlohy (poctivě) je řádově u všech praktik stejný:
:příprava 0.5h (bez teorie) *:podle me maximalne ta 0.5 hod u uplnyho pro uplnyho tupce. teorii pisu opravdu az s protokolem
:měření 3h :zpracování 5 až 10 hodin, průměrně asi 7h
*:no, bez shlednuti jinych protokolu, s rozumnou mirou babrani se s chybama maximalne a bez problemu se softwarem 5 hodin, tedy celkem maximalne 7 hodin :celkem tedy průměrně něco přes 10h.
v podstatě není čas pořádně se věnovat jiným předmětům = v průběhu semestru věnuji praktikům asi stejně času jako všem ostatním předmětům dohromady
*:jo kdyz to neumis, nebo prehanis, tak jo...
nejvíc času zabere většinou SPRÁVNÉ spočítání, příp. odhad chyb, především pokud v rámci úlohy vystupují nějaké šílené vzorce, kde závislosti nejsou pouze násobky či prosté součty různých veličin, a i tak může být problém. Znám 2 přístupy - počítat ty chyby skutečně poctivě (což dělám já), chyby si vymyslet podle starších protokolů (tak to dělá hodně lidí). To je pak rozdíl v době zpracování v řádech hodin.
Argumenty pro & proti
Jaký je smysl praktik? Odpovídá tomu současná forma?
fyzika je věda založená na experimentu; je nutné se naučit měřit
*:obecně je to pravda *:současná forma ale neodpovídá realitě
*:*v praxi obvykle tečou data do počítače; měření spočívající v tom, čumět dve hodiny na displej multimetru a zapisovat hodnoty na papír nikomu nic nedá; experimentální fyzik musí spíš zvládat sestavit aparaturu tak, aby data tekla do počítače, než pracovat jako cvičená opice *:proč tolik úloh? např. pokud bude člověk 4krát měřit nějaké napětí, stejně se tím nic moc nenaučí
je nutné se naučit zpracovávat měření
*:pořádná přednáška ze zpracování měření je až ve vyšších ročnících *:v praktiku jsou vhodné postupy v praxi naprosto zcestné, třeba grafy vytištěné z digitálních dat prokládat pravítkem
*:u řady úloh je místo vlastní tvořivé práce pro studenta výhodnější použít naprosto obskurní "praktikácký" program z doby počítačů 286. Nabušením dat do černé krabičky se nenaučí nikdo vůbec nic.
je nutné se naučit psát vědecké články - proto se píší protokoly
*:pro některé studenty je to možná přínosem psát protokoly, pro spoustu však je to "opruz"
je nutné pochopit, co je, a co není rozumná hodnota
umět odhadnout s jakou přesností je změřen celkový výsledek
Návrhy reformy
Navrhované řešení, na kterém když se shodneme, tak lze pak prosazovat.
Řešení - zkoušet
měřit není třeba pro všechny obory -> volitelné praktika
pro některé studenty je to možná přínosem psát protokoly, pro spoustu však je to "opruz" -> volitelná zkouška, kde student prokáže, že umí psát protokol a už to po něm nebude vyžadováno
"rozumná hodnota"+"přesnost měření" je užitečná znalost, ale opět -> volitelná zkouška, kde student prokáže, že to umí a už nebude muset dělat praktika
je nutné se naučit psát vědecké články - proto se píší protokoly -> volitelná zkouška, kde student prokáže, že umí psát protokol a už to po něm nebude vyžadováno
povinnost naměřit a odevzdat protokol u alespoň n úloh v praktiku I, n úloh v praktiku II, n úloh v praktiku III, n úloh v praktiku IV.
n=4
po každém semestru bude volitelná zkouška (tj. student ji nemusí skládat), kde student prokáže, že umí psát protokoly a posuzovat přesnost měření, zkouška bude pořádná, tj. žádné okecávání, jako se dělá v protokolech. Pokud zkouškou projde, nebude muset u zbylých úloh (ve všech dalších semestrech) odevzdávat protokoly.
::No zajímalo by mě, jak by se zkoušela schopnost psát protokoly. :::Třeba tak, že se zkoušející podívá na posledních "n" odevzdaných protokolů, a pokud budou po formální stránce správně (podotýkám, že to není ekvivalentní známce 1 z protokolů, tak jak se nyní uděluje, protože za 1 jsem dostal i z protokolů, které byly naprosto břídilsky napsané), nebudou se už po tomto studentovi tyto formality vyžadovat. Za formality považuji: teorie, číslování rovnic a grafů, nadpisy grafů, odchylky v grafech, literatura ap. Zkoušku lze rozšířit i na umění vyhodnotit chybu a spočítat odchylky - opět pokud u posledních "m" úloh to bude správně, už se to po něm vyžadovat nebude. Atd.
:::proč? protože já si myslím, že tohle všechno umím (a myslím, že bych to obhájil i před zkoušejícícm - pokud ne, rád budu dělat praktika další semestr a bez řečí), ale nedělám to, protože to vyžaduje spoustu hodin, které jsou naprosto zbytečné, a radši je využiju studiju jiných předmětů.
::::Doporučuji ti čas ušetřený praktiky věnovat STUDIU češtiny. Já bych zase navrhoval, aby se strhávaly a vracely protokoly za gramatické chyby, protože to, co se v těch protokolech občas najde, tomu člověk ani nechce věřit. Číslo n lze nastavit i jinak. Stejně tak lze nastavit i jinak ulehčení v případě složení zkoušky, např. n=10 (současný stav), v případě složení zkoušky n=4 a odpadají protokoly ap.
Řešení - jiné úlohy
Problém praktik je, že celkově je to hrozně práce, ale na jednu úlohu tak málo, že se to nedá dělat jinak než povrchně a ještě "pragmaticky". Řešení
*výrazně zredukovat počet úloh (třeba tři za semestr)
*úlohy samostatnější ::student si vybere, co chce měřit
::podle přednášek Fyzika ... a literatury samostatně zpracuje teorii ::sestaví aparaturu (třeba během několika návštěv praktika)
::způsobem na úrovni doby změří a zpracuje
Tento systém má i tu výhodu, že jej lze kombinovat se současným systémem. Buď by šlo takovéhle praktikum počítat třeba za 4 úlohy, nebo zavést jako alternativní předmět.
Jíná praktika
Category:Předměty
Category:Fyzika