Státnice - Informatika - Zkazky / zkušenosti/I2

Z ωικι.matfyz.cz
Přejít na: navigace, hledání

Databázové systémy[editovat | editovat zdroj]

16.6.2015[editovat | editovat zdroj]

Rtrees (Hoksza) - guttman, greene - chtěl nakreslit nějaký příklad rstromu na papír a souvislost s B-Stromy, R+ krátce, R*: split, reinsert - ty už moc nezkoumal

Standardy SQL (Loloč) - cca 1*A4 velkým písmem, moc se už neptal

Relační kalkuly (Skopal, ke konci i prof.Pokorný) - napsal jsem všechno co vím, měl jsem chybu v příkladu DRK - jenom se tomu zasmál

Vše (!) o hašování (Majerech, MJ) - popsal jsem asi 4 papiry - pořád jsme vtipkovali a ani jsme to neprošli celý, prof. Pokorný je už ode mě musel odehnat jinak bysme tam kecali ještě dneska :), skončili jsme někde před univerzálním/perfektním - MJovi jsem pochválil že ve své nové učebnici na ADS, Univerzální hashování vysvetluje na "MIT" konstrukci :)

Algoritmicky nerozhodnutelné problémy, halting problem (Kučera, ke konci i Majerech) - prolítnul můj důkaz LHALT a chtěl dokázat problem: "ekvivalence 2 TS" je RSJ nebo RJ? jsem se s tím v životě nesetkal, tak jsem jenom něco málo odvodil z definice a vlastností m-převoditelnosti, ale asi to na vyhazov nebylo

celkem za 2, ale měl jsem štěstí na zkoušející - u většiny z nich jsem byl na konzultaci během učení na státnice, tak mi věřili že jsem se to fakt učil :)


1. NP úplné problémy, Cook-Levinová věta (Majerech) - nadefinovala jsem: trida NP pres cert., polynom. prevoditelnost a jeji vlastnosti, NP-tezkost, NP-uplnost. Cook - Levinovu vetu jsem dokazala pres kachlikovani. Zminila jsem dalsi NP-uplne problemy (bez dukazu)

2. Univerzalni hasovani (Mareš) - co to je a na co je dobre, myslenka UH, konstrukce 1-univerzalniho systemu s dukazem proc je univerzalni (podle wiki http://wiki.matfyz.cz/wiki/St%C3%A1tnice_-_Ha%C5%A1ov%C3%A1n%C3%AD_I2#Univerz.C3.A1ln.C3.AD_hashov.C3.A1n.C3.AD_.286.C3.97.F0.9F.8E.93.29)

3. Relacni algebry (Skopal) - dala jsem na papir co je RA a jake ma operace, jakou ma RA minimalnou mnozinu operaci, poradi vyplneni, co je relacne uplny jazyk, ekvivalentni dotaz. Pak jsem musela napsat nekolik dotazu podle zadani.

4. R-stromy a jejich vlastnosti (Pokorný) - defenice R-stromu, nakres (pekny priklad je tady http://gis.vsb.cz/GIS_Ostrava/GIS_Ova_2000/Sbornik/Pokorny/Referat.htm), vyhledavani v R-stromech, stepeni (guttman, greene) jsem popsala na prikladech (viz. http://wiki.matfyz.cz/wiki/Implementace_datab%C3%A1zov%C3%BDch_syst%C3%A9m%C5%AF/RTree)

5. Huffmanovo kodovani (Holubová) - treba bylo zakodovat a dekodovat nejaky text pomoci statiskeho a dynamickeho huff. kodovani. Vysvetlit v cem je rozdil ( pri statickem kodovani k dekodovani potrebujeme tabulku s kodami). Jednoznacnost dekodovani zarucuje prefixovost - jednotliva kodova slova nejsou prefixem zadneho jineho slova. (dobre vysvetleni dynamickeho huffmana je tady http://www.person.vsb.cz/archivcd/FEI/PD/Animace%20SWF/06_Adaptivni_Huffman.swf)

6. 2. 2015 (db)[editovat | editovat zdroj]

Složitost a vycíslitelnost - Aproximacní algoritmy

Definice, chtel pomerovou i relativni chybu. Ukazal jsem algoritmus pro BIN PACKING, ktery je nejhure 2x horsi nez optimalni algoritmus. Pak definice aproximacniho schematu, polynomialniho apr. sch. i uplnepolynomialniho apr. schematu. Byl jsem dotazan, zda znam nejake schema (Batoh podle poznmek pana Kucery) a jake schema to je (uplne polynomialni nebo jen polynomialni).

Datové struktury (Kopecky) - Vyvazovani binarnich vyhledavacich stromu

AVL + CC stromy. Dokazal jsem logaritmickou vysku CC stromu (ani dukaz AVL neni moc tezky). Popsal jsem vyvazovani a trochu zavahal u tezsiho prikladu vyvazeni CC stromu.

Formální základy databázové technologie (Knap) - Relacni kalkuly a algebry

Kalkuly jsou zalozene na predikatove logice 1. radu, mohou obsahovat nebezpecna pravidla atd. Algebra muze byt pozitivni (bez mnozinoveho rozdilu), nema nebezpecna pravidla. Pak jsem byl dotazan na to, jak se v relacni algebre zapise prunik - pomoci sjednoceni a selekce.

Databázové modely a jazyky (Pokorny) - Stratifikovany Datalog s negaci

Popsal jsem co je stratifikace. Program je stratifikovatelny, kdyz neexistuje v zavislostnim grafu cyklus s negativni hranou. Kdyz je program stratifikovatelny, tak ma MPB (minimalni pevny bod). Vyhodnoceni - pravidla se rozdeli do vrstev a postupne se od prvni vrstvy program vyhodnocuje algoritmem pro Datalog bez negace, tj. naivnim ci semi-naivnim pristupem.

Implementace databázových systému (Holubova) - Huffmanovo kódování (statické, dynamické)

Hned na zacatku mi bylo receno, ze se mam zamerit na dynamicke H. kodovani. Mel jsem cokoliv zakodovat a dekodovat.


18. 9. 2014 (db)[editovat | editovat zdroj]

Společná část:

1) NP-úplné problémy Definoval jsem nedeterministický Turingův stroj, třídu NTIME, NP-úplnost a dokázal převod obecného NTS počítajícího nějaký NP problém na KACHL (Cook-Levinova věta). Na závěr jsem zmínil, že ještě existují další NP-úplné problémy např. SAT, Batoh, Obchodní cestující atd. Žádné další převody jsem nespecifikoval. Tato odpověď byla přijata bez jediné otázky.

2) B-stromy a jejich varianty Popsal jsem definice, co splňují, operace, vyváženosti a jaké jsou varianty ((ne)redundantní, B+, B*). Pak chtěl pan Kopecký vědět, k čemu jsou dobré (zmínil jsem indexování) a dlouho se ptal na různé detaily (např. jak zabránit zamykání celého B-stromu při insertu pokud se ke stromu přistupuje paralelně - lze provádět dopředný split již naplněného uzlu, jaká varianta stromu je nejlepší pro indexování, které atributy v DB jsou vhodné pro indexování - záleží např. na doméně, atd.)

Databázová část:

1) Relační kalkuly Popsal jsem NRK, DRK, jak se v nich dotazuje (na příkladu), dále jsem zmínil doménově závislé dotazy, neomezené, problémy a jak je řešit a bezpečné formule (eliminace všeobecného kvantifikátoru, omezení volných proměnných atd.). To stačilo.

2) Objektové rozšíření relačního modelu dat K této otázce jsem toho upřímně zase tak moc nevěděl. Jen jsem napsal, že lze definovat vlastní typy, třídy, metody, že existují pole a reference (REF) a že je to implementováno v SQL. Pak jsem s panem Pokorným vedl diskusi, kde se vyptával na různé věci, např. chtěl vědět, jestli může existovat třída sama o sobě (ne - musí být vždy uložená v tabulce), chtěl slyšel o ID v třídách, jak jsou uložené v tabulkách, kde se definují metody (ve třídách), apod. Nějak jsem to s jeho pomocí vyplodil a celkově byl myslím spokojený.

3) Zotavení po chybě systému Zmínil jsem ukládání operací v transakcích do logu (žurnál), dále jak a kdy se ukládá log na disk, jak probíhá samotné zotavení (UNDO, REDO - kdy co) a ještě jsem popsal politiky zápisu nových dat do DB (okamžitý/odkládaný zápis). Zkoušel mě pan Říha, který byl velice příjemný, ale chtěl vědět ještě více informací (jak se udržuje identifikace transakcí v logu, kdy se ukládají savepointy, ...) a já jsem se do toho trochu zamotal a některé věci popletl, ale nakonec taky v pohodě.

Celkově jsem dostal z ústní za 2. Z mého pohledu to mohlo být tak mezi 1 - 2, ale jednotlivé známky se člověk v průběhu nedozví. Byl jsem hotový asi jako první z celé státnicové skupiny přibližně za 2 hodiny. Zkoušející byli hodně příjemní, snažili se pomáhat a když člověk znal alespoň základy, tak se nikoho nesnažili potopit. Samozřejmě záleží na konkrétní komisi, co jsem slyšel (a i zažil), tak někteří zkoušející toho chtějí mnohem více a někomu stačí pouze klíčové principy.

18. 9. 2014[editovat | editovat zdroj]

Složitost a vycíslitelnost - Dynamické programování

Mel jsem srovnat s metodou Rozdel a panuj + ukazat nejaky priklad

Datové struktury - Vyvazovani binarnich vyhledavacich stromu

Formální základy databázové technologie - Relacni kalkuly

Databázové modely a jazyky - Prikaz SELECT - srovnani standardu SQL-89 a SQL-92

Az ve standardu SQL-92 pribyly prikazy spojeni, do te doby se musel pouzivat kartezsky soucin jako

SELECT *

FROM table1, table2

Pomoci klicovych slov definovanych standardem SQL-89 neslo ziskat vysledek ekvivalentni vysledku, kde je pouzit OUTER JOIN. Vnejsi spojovani muze do vysledku zahrnout null hodnoty, ale kartezskym soucinem to neudelame.

Implementace databázových systému - Indexace relacnich dat - B-stromy a hasovani

30.5.2012[editovat | editovat zdroj]

U nás dopadli všichni dobře, 3 databázisti (každý jeden předmět změněný) jsme byli a byl tam i jeden z distr systémů myslím. Každopádně moje otázky byly:

Umělá inteligence - A* algoritmus Datovky - Hashování, řešení kolizí, srovnání metod Složitost & Vyčíslitelnost - Pseudopolynomiální algoritmy Databáze 1. okruh - Relační úplnost Databáze 2. okruh - Implementace operací relační algebry (JOIN)

30.5.2012[editovat | editovat zdroj]

Já jsem měl všechny tři výběrové okruhy z databází (+ ty dva společné). Dostal jsem následující otázky:

1) Algoritmicky nerozhodnutelné problémy Napsal jsem Halting problém + ten jednoduchý důkaz. Dále jsem napsal Riceovu větu a jak souvisí s halting problémem. Nakonec jsem napsal Postův korespondenční problém. To zkoušejícímu stačilo a nebyly žádné další otázky.

2) Třídění ve vnitřní a vnější paměti Napsal jsem dva algoritmy třídění ve vnitřní paměti - QuickSort a MergeSort. U obou jsem dokázal časovou složitost ( u QuickSortu v průměrném případě). Dále jsem popsal externí mergesort + jak se vyrábějí běhy pomocí dvojité haldy. Úplně nakonec jsem popsal a dokázal dolní odhad časové složitosti třídění pomocí porovnávání. Zkoušející se zeptal jenom na třídění bez porovnávání - řekl jsem CountSort se zmínkou o složitosti a to mu stačilo.

3) Věta o tranzitivním uzávěru relace Napsal jsem definici tranzitivního uzávěru, znění věty a důkaz podle slidů prof. Pokorného. Až na drobnou chybu v definici tranzitivního úzávěru, kterou jsem opravil, to stačilo.

4) Booleovský a vektorový model Slovy jsem popsal oba modely. U Booleovského jsem popsal, jak se indexuje, jak se vybírají termy a jak vypadají dotazy. Zmínil jsem se o složitosti počítání relevance. Dále jsem popsal vektorový model, jak vypadají dotazy apod. Zmínil jsem se, jak se počítá TF a ITF. Zkoušející se jen zeptal na pár otázek a byl spokojen.

5) R-stromy Napsal jsem, k čemu jsou dobré, definici a štěpení uzlů dle Guttmana a Greeneové. Dále jsem se zmínil o některých variantách R stromů. Zkoušející se pak jen zeptali na pár otázek.

Z ústní jsem měl 1, z diplomky 3 celková známka 2. Řekl bych, že nejde o těžkou zkoušku, ale je potřeba se dobře připravit a hlavně netápat v jednoduchostech. Učil jsem se přes šest týdnů a domnívám se, že je to až moc. Přeji hodně štěstí těm, které to ještě čeká!

13. 9. 2011[editovat | editovat zdroj]

take se pridam, mel jsem Operacni systemy, Databazove modely a jazyky, Architektura pocitacu a siti

Prvni byly DATOVKY - postarsi pan, ktereho jsem nikdy predetim nevidel. A hned po ranu...bum prask...univerzalni a perfektni hasovani, abychom se nenudili. Tady mi hodne pomohla prednaska z MIT http://videolectures.net/mit6046jf05_leiserson_lec08/ a to, ze neznal koubkovy definice a konstrukce. No, neco jsem tam tvoril, obcas vypadal zmatene, obcas ze to tak nejak zna taky...nakonec vypadal spokojene

Dalsi DMJ - take postarsi pan, ktereho jsem vubec neznal - SQL standardy- pohoda, rikam si. Nejak jsem to tam vypsal, co se ktery rok udalo. Projizdel to a pak se zarazil u rekurzivniho SQL - to byla zasadni chyba, ze jsem zminil! Hned se v tom zacal hrabat a padala slova jako Minimalni pevny bod, Tranzitivni uzaver a jine sproste vyrazy. Docela jsem si zaplaval, ptz hledat Min PB v SQL vyrazech neni zrovna moje kazdodenni hobby. Neco jsem tam nakonec vzdy vymyslel, zkousejici byl hodny a trpelivy. Nakonec se tvaril v pohode. Ne horsi nez 2, vypadal spokojene

OSY - Bulej - File systemy. Na OSy velky pozor, jsou daleko zradnejsi nez se zdaji byt a wiki.matfyz ne vzdy staci jen na projiti. Proto jsem se na ne pripravil zdaleka nejlepe (procetl Tannenbauma i kusy Silberschatze). Pro Buleje bylo nejdulezitejsi ukazat pri nejake ceste co se presne deje s diskem, odkud/ jak se dozvi co dal a tak.. Vsechno jsem umel i zdarne odpovidal, ale presto dokazal vykoulet par tak detailnich dokazu, ktere jsem fakt netusil a jsem si jisty, ze treba ve zminenych knihach, skriptech nebo na prednasce se do takovych podrobnosti nikdo nedostal. 1/2

APS - Peterka - certifikaty. Prekvapilo me, ze se chce bavit 20min jen o certifikatech. Nejak ze siroka jsem to popsal i PGP a plno veci okolo. Vsechno dulezite jsem vedel - pak par detailnejsi veci, ktere jsem netusil (i pravni zalezitosti). Potom: "To jste se s panem Benesem neucili?". "Ja jsem pana Benese uz asi 6 let nevidel, ale jsem si jisty, ze takhle do podrobnosti urcite ne":) Tak prehodil na IPsec - par dotazu a konec. Asi za 1. Pohodicka

Vycislitelnost - Majerech - CRF + RM + RSM - tady jsem kliku, ze jsem si vylosoval zrovna toto, ptz jinak bych tam mohl u Majerecha sedet doted.:) Vypsal jsem vsechny ty definice, nejdulezitejsi vety (Postovu jsem si dovolil i dokazat, coz je u me velmi nezvykle) a ruzna tvrzeni okolo, na ktere jsem si vzpomnel. Ptal se na usekovou fci a generovani bodu - to jsem tapal a radsi hned rekl, ze nevim (jak toto muze byt nekdy osvobozujici:) a zlehka nejake uzaverove vlastnosti. 1-

13. 9. 2011[editovat | editovat zdroj]

Chtěl bych se podělit o specifika mých zkoušejících, abyste věděli, jak odpovídat, abyste si co nejlépe rozuměli.

Pokorný: Formální základy DB technologie

Otázka: Datalog s negací

Způsob zkoušení: Profesor si přípravu nepřečte pořádně, na škodu studentovi. Očekával jsem, že je hodný, nevyžaduje moc (např. kdybych si vytáhl větu o tr. uzávěru, nechtěl by důkaz), tak jsem se ani neobhajoval; nijak jsem se nechtěl hádat u státnic. Měl jsem popsané asi dvě stránky. Jednou z prvních otázek bylo: "A jak vypadá ten Datalog?" Zas a znovu, jako se stalo jiným, i já jsem spletl termíny term/proměnná/predikát. To, že má člověk praxi v prologu/datalogu, ještě nestačí k tomu, aby správně vysvětlil syntaxi. Dá se říct, že v Datalogu P(x) :- A(x), B(x) je něco jako A(x) & B(x) => P(x) v logice 1. řádu.

Doporučuji psát obecně, ne hned příklady. Profesor si dá záležet na detailech (např. u stratifikace se jednotlivé vrstvy píší jako P1, P2, ..., Pn, tedy čárky místo sjednocení, protože sjednocení by znamenalo, že nám nezáleží na pořadí). Ale kvůli takovým detailům zas nevyhazuje.


Bulej: Operační systémy

Otázka: Synchronizace (řeknete mi proč a jak, na závěr implementujete např. problém producera/consumenta se semaforama).

Způsob zkoušení: Známku mi zkoušející řekl (nabízel) již během zkoušení, i se zdůvodněním: "Umíte to, ale musel jsem to z vás tahat, na jedničku bych čekal, že to vyložíte sám." Začalo to tím, že jsem přípravu stihl asi jen do třetiny a celý zbytek jsem odpovídal již interaktivně. Chtěl jsem povídat o tom, co ho zajímá, právě proto jsem ho nechal se ptát... Z toho plyne, že je lepší předvést své znalosti sám. A také, jak rozdílně může vidět zkoušený a zkoušející tu samou situaci ("atomickou instrukci jsem z vás tahal", přitom bych to v přípravě měl, kdybych v ní pokračoval; ale to nevadí). Proto bylo od něj velmi korektní, že to zdůvodnění řekl. Byl ochoten se o známce bavit; já jsem (dvojku) bral.

Odpověď: Povídal jsem podle obsahu v Tannenbaumovi: Modern Operating Systems (i v knihovně MFF). Pro někoho je tato knížka příliš redundantní, pro mě ideální.


Peterka: Architektura počítačů a sítí

Otázka: Síťové technologie (Ethernet, Wi-Fi), hlavně Wi-Fi.

Způsob zkoušení: Neřekl známku, tak nevím, jak to vnímal. Já jsem toho uměl málo, hodně mi toho vysvětlil.

Odpověď: Když jsou dvě věci v otázce, je dobré je porovnat. Tedy přístupová metoda CSMA/CD u Ethernetu a CSMA/CA u většiny Wi-Fi, to stojí za to vysvětlit a porovnat.


Majerech: Datové struktury

Otázka: Haldy

Co a jak zkouší: Dobrý je přehled o haldách obecně (co od nich nejlepšího můžu očekávat, jakou asymptotickou/amortizovanou složitost). Logaritmus tam vždy u nějaké operace vždy bude. d-reg. haldy prý nesnáší, ale v klidu je zkoušel. Odráží se totiž od toho, co máte napsané. Řekl, že nemám zmiňovat leftist haldy, když nevím, jak vypadají, že by se na to neptal.

Moje poznámka k Majerechovi: Na něj jsem se těšil, na cvičeních (kdysi dávno) byla vidět jeho brilantní inteligence a rychlost myšlení. Páni, dostat takové vysvětlení Fibonacciho hald, jako jsem dostal u státnic, kvůli tomu by se oplatilo jít na konzultaci. Věřím, že by byl ochoten to vysvětlit (když byl teď ochoten).


Kučera (mladší): Složitost a vyčíslitelnost

Otázka: Algoritmicky nerozhodnutelné problémy

Způsob zkoušení: Zdá se, že mu jde o témata, které mají praktický dopad (např. halting problem). Ptal se, jestli znám ještě další nerozhodnutelný problém. Dostali jsme se i k Riceově větě, ale bránil mi ji dokazovat, protože to nebylo v otázce. Známku mi neříkal.

S Majerechem zkoušeli někoho společně. Uklidňovali ho, že mu chtějí pomoct.

9. 2. 2010 (db)[editovat | editovat zdroj]

Upresním celkovú štatistiku: 28 ľudí celkovo, 9 štátnicami neprešlo. Odhadujem, že 3ja z toho ale nemali dopísanú diplomku.

Ja som mal okruh databázy: komisia: Pokorný, Holan, Kopecký, Říha.

Otázky:

ČRF(Holan) - K splneniu stačila napísať detfinícia, operátory, funkcie. Ukázať neostré inklúzie medzi ČRF, ORF, PRF. Vysvetliť prečo sa zavádza abstrakcia ČRF, ďalej som spomenul ekvalenciu TS - ČRF, ostatné RAM, Post, ... len ústne. Prešli sme prípravu na papieri, asi jediná otázka bola na Godelovo číslo v dôkaze o uni. funkcii pre PRF a Holan povedal, že mu to stačí.

R-Stromy(Pokorný) - Zadefinovať, k čomu slúžia, nákres, štiepenie Gutmann, Green. Rozhovor pokračoval k MOO, MOK - aproximáciám, aké sú výhody jednotlivých prístupov - náročnosť uloženia vs. schopnosť aproximácie. Žiadne detaily, stačilo rozumieť. R+ stromy som len popísal kritériá výberu osi a distribúcie, vravel som, že to kludne na papier dopíšem, ale Pokorný to zjavne nevyžadoval.

Doménový kalkul (Říha) - Na papier som napísal väčšinu informácii z Pokorného skrípt, definícia, bezpečné výrazy, 1-2 príklady, použitie - to som našiel na inej diskusii - a to Říhu potešilo, že som tam mal. Bohužiaľ otázky Říhu smerovali k logike, ktorú som si už nepamätal a neopakoval. Takže najprv som z dvoch možností skúšal uhádnuť správnu, ale trafil stále špatne. Naviac som sa do toho začínal zamotávať a akosi som už nedokázal racionálne premýšľať. Červenal som sa i za ušami, ale nakoniec to Říha zhodnotil tak, že všetko podstatné bolo na papieri a tie otázky boli nad požadovaný rámec a prepustil ma. Odporúčam ujasniť si základy a spoľahlivo vedieť, čo znamená PRL 1.řádu, 2.řádu, čo je term, funkč. symbol, formula, pred. symbol, voľná premenná atp. Po tomto skúšaní som značne znervóznel a spomínanie na ďalšie učivo bolo o dosť ťažšie.

Bin. vyvažovacie stromy (Kopecký) - stromy som zadefinoval (BS, AVL, CC), popísal member, insert, delete - obrázky, jednotlivé prípady, rotácie ČČ som nerozpisoval - napriek tomu, že som sa to učil, nervy hrali a nebol som to schopný dať na papier. Takže som popísal slovne, koľko akých prípadov nastane. Porovnal som medzi sebou ČČ a AVL stromy, povedal dôvod, prečo sa zavádzajú. Napísal som podstatné z dôkazu o výške oboch. Kopecký vyzeral spokojne a do technických detailov nevŕtal. Ďalšie otázky smerovali k optimálnym vyhľ. stromom - popísal som slovne konštrukciu - dynam. programovanie, spomenul možné zlepšenie zložitosti z kubickej na kvadratickú. Rozložiteľnosť úlohy. Pýtal sa na stromy s príslušnou amort. zložitosťou, či nejaké poznám. Odpovedal som, že poznám Splay stromy - popísal som, k čomu sú dobré, ako fungujú zhruba - Splay a prvok hore. Prečo to má v praxi dobré vlastnosti. To mu stačilo, povedal, že otázka o Splay tr. bola nad rámec, že len skúšal, kam siahajú znalosti.

Sémantika datalogu pomocou NPB (Pokorný) - Posledná otázka, čas už tlačil - Pokorný musel za 45 min. odísť, tak sme sa dali do rozpracovanej otázky. V podstate príjemný rozhovor, na papieri som mal to, čo som si pamätal zo skrípt, akurát mi to veľmi nedávalo dokopy zmysel Skúšajúci bol ale vynikajúci, pýtal sa návodne, prípadne to doplnil. Nič detailné, ani nevyžadoval formalizmy. Ja som zodpovedal čo je to min. pevný bod, ako sa vyhodnocuje, ako sa vyhodnocujú datalog. programy, ako vyzerá EDB, IDB.

Prekvapila ma celková známka 1, myslel som si, že u Říhu som tak na 3- i tá posledná odpoveď bola trochu bez súvislostí. Učil som sa 5 týždňov pred termínom celé dni - dovolenka z práce, naviac čítanie v autobuse cestou do práce asi 3 mesiace pred termínom, cca dva týždne po odovzdaní diplomky tak na 50%. Na druhú stranu treba povedať, že som mal 5 rokov prerušené štúdium - rozhodoval som sa, či školu vôbec dokončím - a vyčísliteľnosť som videl prvýkrát až v príprave. Ak si toho veľa z prednášok nepamätáte, myslím, že týždeň na okruh stačí.

Skúšanie: Skúšobná komisia bola výborná - otázkami zisťovali, či tomu rozumiem, žiadne zbytočné detaily, alebo bazírovanie na jednej veci. Keď som nevedel niečo zadefinovať presne, bol som vyzvaný, nech to zadefinujem slovne a vysvetlím. Nástup bol o deviatej, ja som končil po jednej, čo bol typický čas. Skúša sa 1 vs 1, tj. nekomisionálne. Ak vás však idú vyhodiť, prizve si skúšajúci kolegu a typicky zopakujete otázku znova. Na termíne bol študent, ktorý vyletel na 3. termíne, takže sa istá úroveň znalostí požaduje. Moji skúšajúci sa skôr snažili, aby sme skúšku absolvovali úspešne. No nenechajte sa mýliť, tretinu učiva prečítať nestačí.

Rady: Pri príprave pomáha teamová spolupráca: prečítať si to individuálne a potom sa dať s niekým dohromady a prejsť si učivo znova.