Fyzikální praktika

Z ωικι.matfyz.cz
Verze z 15. 6. 2005, 20:17, kterou vytvořil 62.245.84.90 (diskuse) (Řešení - zkoušet)

Přejít na: navigace, hledání

Co tento povinný předmět na matfyzu znamená každý fyzik jistě dobře ví. Co o praktikách na wiki?

  • zkušenosti s úlohami
  • nejasnosti v teorii i praxi
  • na co si dát pozor, co vyučující chtějí vědět, jak dlouho měření trvá
  • odkazy na vypracované protokoly

případně i

  • debata, co na praktikách změnit

Formát praktikálních stránek

Protože praktika se mění rok od roku jen mírně, a možná pomaleji, než jednotlivé kódy, základní stránkou každé úlohy je stránka pojmenovaná prostě jménem úlohy.

Zároveň by bylo dobré vytvořit vždy podle aktuálních úloh stránku předmětu se seznamem úloh i s čísly.

Praktikum I

Jak praktika přežít

K praktikům se dá přistupovat zhruba dvojí způsobem. Zaprvé, idealisticky, s cílem se co nejvíce naučit, všechno dělat poctivě a sám. Zadruhé, pragamticky - praktika jsou předmět povinný k souborce a cílem je jejich úspěšné absolvování s minimální námahou.

Srovnejme oba přístupy

  • idealistický student vypracovává sám teorii, nastuduje přípravu, pečlivě odměří a zpracuje
  • pragmatický student použije dolovně teorii ze skript a hotový prookoly. Je několik stupňů "drzosti" využití
    1. protokolem se inspirovat - přečíst několik starších protokolů, teorii převzít ze skript, zkontrolovat léty prověřené výsledky
    2. protokol převzít a přepočítat - takže vyhrabete nějaký zapadlý portál, stáhnete si protokol, změníte jméno, dosadíte do tabulek vlastní naměřené hodnoty, spočtete výsledky
    3. starší protokol převzít i s naměřenými hodnotami. V tomto případě stačí si protokol vytisknout a pouze změnit jméno. Pokud se výsledky měření píší na papír, je třeba v praktiku předstírat měření a hodnoty na papír opsat.
      Pozor, snažte se alespoň pochopit, co a čím se má měřit. Je poměrně trapné, když student sedí u přístoje A, předstírajíc měření opisuje loňské hodnoty, měřené přístrojem B, který je o dva metry vedle.

Časová náročnost

  • pokud není student-idealista zároveň mimořádně geniální, zabere samostatné zpracování teorie řádově desítku hodin, měření 3 h, zpracování protoklu cca 20 hodin
  • u prgmatika trvá příprava cca 0-0.5h, měření 2-3h, zpracování asi 2 až 10 hodin, průměrně asi 7h u "drsnosti 1"

Vyhodnocení teorie - je nutné si uvědoit, že opravující musí projít zhruba 100-150 protokolů

  • idealista: Opravující musí váš text podrobně projít, což je pro něj nečekaná a nepříjemná práce navíc. Pokud něco sami píšete, téměř vždy uděláte nějaké chyby. pokud něco sami píšete, téměř vždy uděláte chyby. Opravující-idealista ocení snahu dělat praktika idealisticky a - vrátí vám je k přepracování a odstranění chyb, což je další nepříjemná ztráta času. Opravující-pragmatik vám spočítá chyby a napíše známku o jeden až dva stupně horší, než vašim spolužákům-pragmatikům. Opravující-blbec jinak napsanou teorii než ze skript nedokáže pochopit a napíe vám za 4, jen kvůli teorii.
  • pragmatik: Teorii doslova podle skript opravující přelétne za několik sekund. Teorie je správně.

Zpracování a výsledky

  • idealista: Platí podobné nevýhody, jako u teorie. Originální postupy zvyšují riziko chyb a mnohonásobně zvyšují čas potřebný k opravě protokolu pro opravujího.
  • pragmatik: Generace vašich předchůdců do starých protokolů zapracovovaly generace připomínek a vlastních zlepšováků. Léty recyklování vývoje a křížení (tělo ze spolužáka A, závěr z B) jsou starší prokoly vyšlechtěny k dokonalosti přinejhorším 1-, Výsledky jsou stokrát prověřené.

Studijní výsledky

  • idealista: Je několik známých či méně známých možností vývoje idealisty
    1. věnovat všechen čas praktikům - výsledkem jsou problémy s mnohem důležitějšími a zajímavějšími předměty a neuspokojení v soukromém životě
    2. věnovat praktikům přiměřeně času - potom nejde v jednom semestru naměřit dost úloh, to znamená praktikum opakovat ve vyšších ročnících. Toto je v podstatě možné, ale člověk si přivodí problémy s organizací studia (např. souborka ve 4tém ročníku)
    3. na idealistikcý přístup rezignovat

Poslední přístup je nejčastější, prakticky všichni studenti se nechávají již vypracovanýma protokolama alespoň "inspirovat". Málokdo se však odváží být upřímný a poctivý a do svého protokolu to napsat alespoň do literatury. Jaký je pak smysl toho všeho?

Debata

Rozviňme debatu. Nejdřív shrňmě fakta, na kterých se shodneme.

Fakta

Vložte sem všechny názory.

  • vypracování jedné úlohy (poctivě) je řádově u všech praktik stejný:
příprava 0.5h (bez teorie)
měření 3h
zpracování 5 až 10 hodin, průměrně asi 7h
celkem tedy průměrně něco přes 10h.
  • v podstatě není čas pořádně se věnovat jiným předmětům = v průběhu semestru věnuji praktikům asi stejně času jako všem ostatním předmětům dohromady


Argumenty pro & proti

Jaký je smysl praktik? Odpovídá tomu současná forma?

  • fyzika je věda založená na experimentu; je nutné se naučit měřit
    obecně je to pravda
    současná forma ale neodpovídá realitě
    • v praxi obvykle tečou data do počítače; měření spočívající v tom, čumět dve hodiny na displej multimetru a zapisovat hodnoty na papír nikomu nic nedá; experimentální fyzik musí spíš zvládat sestavit aparaturu tak, aby data tekla do počítače, než pracovat jako cvičená opice
    proč tolik úloh? např. pokud bude člověk 4krát měřit nějaké napětí, stejně se tím nic moc nenaučí
  • je nutné se naučit zpracovávat měření
    postupy používané v 95% praktika jsou vhodné tak akorát pro praktikum
    pořádná přednáška ze zpracování měření je až ve vyšších ročnících
    v praktiku jsou vhodné postupy v praxi naprosto zcestné, třeba grafy vytištěné z digitálních dat prokládat pravítkem
    u řady úloh je místo vlastní tvořivé práce pro studenta výhodnější použít naprosto obskurní "praktikácký" program z doby počítačů 286. Nabušením dat do černé krabičky se nenaučí nikdo vůbec nic.
  • je nutné se naučit psát vědecké články - proto se píší protokoly
    pro některé studenty je to možná přínosem psát protokoly, pro spoustu však je to "opruz"
  • je nutné pochopit, co je, a co není rozumná hodnota
  • umět odhadnout s jakou přesností je změřen celkový výsledek

Návrhy reformy

Navrhované řešení, na kterém když se shodneme, tak lze pak prosazovat.

Řešení - zkoušet

  • měřit není třeba pro všechny obory -> volitelné praktika
  • pro některé studenty je to možná přínosem psát protokoly, pro spoustu však je to "opruz" -> volitelná zkouška, kde student prokáže, že umí psát protokol a už to po něm nebude vyžadováno
  • "rozumná hodnota"+"přesnost měření" je užitečná znalost, ale opět -> volitelná zkouška, kde student prokáže, že to umí a už nebude muset dělat praktika
  • je nutné se naučit psát vědecké články - proto se píší protokoly -> volitelná zkouška, kde student prokáže, že umí psát protokol a už to po něm nebude vyžadováno
  • povinnost naměřit a odevzdat protokol u alespoň n úloh v praktiku I, n úloh v praktiku II, n úloh v praktiku III, n úloh v praktiku IV.
  • n=4
  • po každém semestru bude volitelná zkouška (tj. student ji nemusí skládat), kde student prokáže, že umí psát protokoly a posuzovat přesnost měření, zkouška bude pořádná, tj. žádné okecávání, jako se dělá v protokolech. Pokud zkouškou projde, nebude muset u zbylých úloh (ve všech dalších semestrech) odevzdávat protokoly.
No zajímalo by mě, jak by se zkoušela schopnost psát protokoly.
Třeba tak, že se zkoušející podívá na posledních "n" odevzdaných protokolů, a pokud budou po formální stránce správně (podotýkám, že to není ekvivalentní známce 1 z protokolů tak jak se nyní uděluje, protože za 1 jsem dostal i s protokolů, které byly naprosto břídilsky napsané), nebudou se už po tomto studentovi tyto formality vyžadovat. Za formality považuji: teorie, číslování rovnic a grafů, nadpisy grafů, odchylky v grafech, literatura ap. Zkoušku lze rozšířit i na umění vyhodnotit chybu - opět pokud u posledních "m" úloh to bude správně, už se to po něm vyžadovat nebude.

Číslo n lze nastavit i jinak. Stejně tak lze nastavit i jinak ulehčení v případě složení zkoušky, např. n=10 (současný stav), v případě složení zkoušky n=4 a odpadají protokoly ap.

Řešení - jiné úlohy

Problém praktik je, že celkově je to hrozně práce, ale na jednu úlohu tak málo, že se to nedá dělat jinak než povrchně a ještě "pragmaticky". Řešení

  • výrazně zredukovat počet úloh (třeba tři za semestr)
  • úlohy samostatnější
student si vybere, co chce měřit
podle přednášek Fyzika ... a literatury samostatně zpracuje teorii
sestaví aparaturu (třeba během několika návštěv praktika)
způsobem na úrovni doby změří a zpracuje

Tento systém má i tu výhodu, že jej lze kombinovat se současným systémem. Buď by šlo takovéhle praktikum počítat třeba za 4 úlohy, nebo zavést jako alternativní předmět.