Bakalářská státnice - Informatika - Základy matematiky: Porovnání verzí
Z ωικι.matfyz.cz
(→Integrál) |
|||
Řádka 292: | Řádka 292: | ||
=== Podgrupa, normální podgrupa, faktorgrupa, ideál. === | === Podgrupa, normální podgrupa, faktorgrupa, ideál. === | ||
* Definice podgrupy. (zdroj: [http://en.wikipedia.org/wiki/Subgroup wikipedie]) | * Definice podgrupy. (zdroj: [http://en.wikipedia.org/wiki/Subgroup wikipedie]) | ||
− | * Definice normální | + | * Definice normální podgrupy. (zdroj: [http://en.wikipedia.org/wiki/Normal_subgroup#Definitions wikipedie]) |
* Definice faktrogrupy. (zdroj: [http://en.wikipedia.org/wiki/Factor_group#Definition wikipedie]) | * Definice faktrogrupy. (zdroj: [http://en.wikipedia.org/wiki/Factor_group#Definition wikipedie]) | ||
* Definice Ideálu. (zdroj: [http://en.wikipedia.org/wiki/Ideal_%28ring_theory%29#Definitions wikipedie]) | * Definice Ideálu. (zdroj: [http://en.wikipedia.org/wiki/Ideal_%28ring_theory%29#Definitions wikipedie]) |
Verze z 7. 6. 2007, 17:54
Súvisiace stránky: Státnice, Obecná informatika, Programování, Správa počítačových systémů
Tato stránka není kompletní a/nebo může obsahovat chyby!
Obsah
- 1 Čísla
- 2 Základy diferenciálního počtu
- 2.1 Reálné funkce jedné reálné proměnné. Spojitost, limita funkce v bodě (vlastní i nevlastní).
- 2.2 Některé konkrétní funkce (polynomy, racionální lomené funkce, goniometrické a cyklometrické funkce, logaritmy a exponenciální funkce).
- 2.3 Derivace: definice a základní pravidla.
- 2.4 Věty o střední hodnotě.
- 2.5 Derivace vyšších řádů
- 2.6 Některé aplikace (průběhy funkcí, Newtonova metoda hledání nulového bodu, Taylorův polynom se zbytkem)
- 3 Posloupnosti a řady funkcí
- 4 Integrál
- 5 Základy teorie funkcí více proměnných
- 6 Metrické prostory
- 7 Diferenciální rovnice
- 8 Algebra
- 8.1 Grupa, okruh, těleso - definice a příklady.
- 8.2 Podgrupa, normální podgrupa, faktorgrupa, ideál.
- 8.3 Homomorfismy grup.
- 8.4 Dělitelnost a ireducibilní rozklady polynomů.
- 8.5 Rozklady polynomů na kořenové činitele pro polynom s reálnými, racionálními, komplexními koeficienty.
- 8.6 Násobnost kořenů a jejich souvislost s derivacemi mnohočlenu.
- 9 Vektorové prostory
- 10 Skalární součin
- 11 Řešení soustav lineárních rovnic
- 12 Matice
- 13 Determinanty
- 14 Vlastní čísla a vlastní hodnoty
- 15 Základy lineárního programování
- 16 Diskrétní matematika
- 17 Teorie grafů
Čísla
Vlastnosti přirozených čísel.
- Notace přirozených čísel. (zdroj: wikipedie)
- Peanova definice přirozených čísel. (zdroj: wikipedie)
- Konstrukce přirozených čísel pomocí teorie množin. (zdroj: wikipedie)
- Vlastnosti přirozených čísel. (zdroj: wikipedie)
Vlastnosti celých čísel.
- Notace celých čísel. (zdroj: wikipedie)
- Konstrukce celých čísel. (zdroj: wikipedie)
- Význam celých čísel v programování. (zdroj: wikipedie)
- Algebraické vlastnosti celých čísel. (zdroj: wikipedie)
- Vlastnosti uspořádání celých čísel. (zdroj: wikipedie)
Vlastnosti racionálních čísel.
- Notace racionálních čísel. (zdroj: wikipedie)
- Formálna konstrukce racionálních čísel. (zdroj: wikipedie)
- Aritmetika racionálních čísel. (zdroj: wikipedie)
- Algebraické vlastnosti racionálních čísel. (zdroj: wikipedie)
Vlastnosti reálných čísel.
- Definice reálných čísel. (zdroje: Kalendův papírek I.3 / wikipedie)
- Vlastnosti reálných čísel. (zdroje: wikipedie / Pultrovy skripta kap. I.1 / Kalendův papírek I.3)
Vlastnosti komplexních čísel.
- Pojmy kolem komplexních čísel. (zdroj: wikipedie)
- Vlastnosti komplexních čísel. (zdroj: wikipedie)
- Operace nad komplexními čísly. (zdroj: wikipedie)
Posloupnosti a limity.
- Definice posloupnosti. (zdroj: Kalendův papírek II.1)
- Shora/zdola omezená posloupnost, rostoucí, monotónní, ryze monotónní. (zdroje: Kalendův papírek II.1 / Pultrova skripta I.2 / wikipedie)
- Limita posloupnosti, divergence, konvergence. (zdroje: Kalendův papírek II.2 / Pultrova skripta I.2 / wikipedie)
- Aritmetika limit. (zdroje: Kalendův papírek II.3.V5 / Pultrova skripta I.2.1 / wikipedie)
- Věta o jednoznačnosti limity. (zdroj: Kalendův papírek II.2.V2)
- Definice vybrané posloupnosti (podposloupnosti). (zdroje: Kalendův papírek II.3 / Pultrova skripta I.2 / wikipedie)
- Limita vybrané podposloupnosti. (zdroje: Kalendův papírek II.3.V4 / Pultrova skripta I.2.2 / wikipedie)
- Limita a uspořádání. (zdroj: Kalendův papírek II.3.V6)
- Věta o policajtech. (zdroj: Kalendův papírek II.3.V7)
- Limita monotónní posloupnosti. (zdroje: Kalendův papírek II.4.V9 / Pultrova skripta I.2.3)
- Bolzano-Weierstrassova věta. (zdroje: Kalendův papírek II.4.V10/ Pultrova skripta I.3.3 / wikipedie)
Cauchyovské posloupnosti.
- Definice Cauchyovské posloupnosti. (zdroje: Pultrova skripta I.3 / wikipedie)
- Bolzano-Cauchyová podmínka. (zdroje: Kalendův papírek II.4.V11 / Pultrova skripta I.3.1 a I.3.4)
Základy diferenciálního počtu
Reálné funkce jedné reálné proměnné. Spojitost, limita funkce v bodě (vlastní i nevlastní).
- Definice reálné funkce 1 proměnné. (zdroje: Kalendův papírek III.1 / Pultrova skripta II.2.1 / wikipedie)
- Definice spojitosti v bodě, zleva, sprava. (zdroje: Kalendův papírek III.1 / Pultrova skripta II.6.1 / math.sk / wikipedie)
- Limita v bodě, zleva, sprava, vlastní, nevlastní. (zdroje: Kalendův papírek III.1 / Pultrova skripta II.4.1, II.5.1, II.5.2 / math.sk / wikipedie / wikipedie)
- Souvislost spojitosti a limity v bodě. (zdroje: Kalendův papírek III.1.V1 / Pultrova skripta II.6.2 / wikipedie)
- Heineho definice spojitosti. (zdroje: Kalendův papírek III.1.V2 / wikipedie)
- Jednoznačnost limity v bodě. (zdroj: Kalendův papírek III.1.V3)
- Limita a omezenost funkce. (zdroj: Kalendův papírek III.1.V4)
- Aritmetika limit. (zdroj: Kalendův papírek III.2.V5)
- Věta o srovnání limit. (zdroj: Kalendův papírek III.2.V7)
- Věta o policajtech. (zdroj: Kalendův papírek III.2.V8)
- Věta o limite složené funkce. (zdroj: Kalendův papírek III.2.V9 / ČVUT)
- Věta o limite monotónní funkce. (zdroj: Kalendův papírek III.2.V10)
- Bolzano-Cauchyova podmínka. (zdroj: Kalendův papírek III.2.V11)
- Darbouxova věta o nabývaní mezihodnot. Důsledek: Základní věta o řešení rovnic. (zdroj: Kalendův papírek III.3.V14 / wikipedie / ČVUT)
- Věta o spojitém obrazu intervalu. (zdroj: Kalendův papírek III.3.V15)
- Věta o spojitosti inverzní funkce. (zdroj: Kalendův papírek III.3.V18)
Některé konkrétní funkce (polynomy, racionální lomené funkce, goniometrické a cyklometrické funkce, logaritmy a exponenciální funkce).
- Definice polynomu.
- Základní věta algebry. Rozklady polynomů.
- Zavedení racionálně lomených funkcí.
- Dělení polynomů polynomy se zbytkem.
- Rozklad na parciální zlomky. (zdroj: wikipedie / Visual Calculus)
- Zavedení sinu a čísla pi. (zdroj: wikpedia)
- Zavedení cos, tg, cotg, inverzních funkcí.
- Vlastnosti goniometrických a cyklometrických funkcí.
- Zavedení logaritmu. Zavedení exponenciální funkce.
- Vlastnosti logaritmu a exponenciální funkce.
Derivace: definice a základní pravidla.
- Derivace funkce v bodě, zleva, sprava, vlastní, nevlastní. Ekvivalentní definice.
- Definice tečny ke grafu funkce.
- Vlastní derivace => spojitost.
- Aritmetika derivací.
- Derivace složené funkce.
- Derivace inverzní funkce.
- Derivace elemntárních funkcí.
Věty o střední hodnotě.
- Rolleova věta o střední hodnotě.
- Lagrangeova věta o střední hodnotě.
- Cauchyova věta o střední hodnotě.
- l'Hospitalovo pravidlo.
Derivace vyšších řádů
- Definice lokálních extrémů.
- Nutná podmínka lokálních extrémů.
- Vztah znaménka derivace a lokální monotonie.
- (Ryze) konvexní a (ryze) konkávní funkce.
- První derivace a konvexnost/konkávnost.
- Definice druhé derivace.
- Inflexní bod.
- Nutná a postačující podmínka pro inflexní bod.
Některé aplikace (průběhy funkcí, Newtonova metoda hledání nulového bodu, Taylorův polynom se zbytkem)
- Definice asymptoty.
- Výpočet asymptoty.
- Derivace jako směrnice tečny.
- Postup při řešení průběhů funkcí.
- Newtonova metoda hledání nulového bodu. (zdroje: Pultrova skripta V.3 / wikipedie)
- Definice Taylorovho polynomu.
- Peanův tvar zbytku.
- Obecný tvar zbytku.
- Langrangeův tvar zbytku.
- Cauchyův tvar zbytku.
- Aplikace Taylorovho polynomu.
Posloupnosti a řady funkcí
Spojitost za předpokladu stejnoměrné konvergence.
- Bodová konvergence funkcí.
- Stejnoměrná konvergence funkcí.
- Bolzano-Cauchyová podmínka pro stejnoměrnou konvergenci.
- Lokální stejnoměrná konvergence.
- Věta o záměně limit.
- Spojitost limitní funkce.
- Aritmetika stejnoměrně konvergentních posloupností funkcí.
- Řady funkcí.
- Kritériá konvergence.
- Bolzano-Cauchy.
- Weierstass.
- Leibnitz.
- Dirichlet-Abel.
- Spojitost řady.
Mocninné řady.
http://math.fme.vutbr.cz/default.aspx?section=39&server=1&article=54
- Definice mocninné řady.
- Poloměr konvergence.
- Poloměr konvergence, a konvergence řady.
- Výpočet poloměru konvergence.
- Derivace a integrace mocninné řady.
- Taylor a mocninné řady. Význam mocninných řad.
Taylorovy řady.
http://math.fme.vutbr.cz/default.aspx?section=39&server=1&article=54
- 2 problémy při hledání Taylorových řad.
- Výpočet Taylorovy řady.
- Vlastnosti. Význam. Analytické funkce.
Fourierovy řady.
- Ortogonální (OG) systém.
- Ortonormální (ON) systém.
- Příklady OG a ON systémů.
- Po částech hladká funkce.
- Po částech spojitá funkce.
- Fourierova řada.
- Besselova věta. Důsledek.
- Trigonometrické Fourierovy koeficienty.
- Trigonometrická Fourierova řada.
- Besselova nerovnost pre trigonometrické koeficienty. Důsledek.
- Persevalova nerovnost.
- Trignometrické koeficienty pro sudou a lichou funkci.
- Další vlastnosti.
Integrál
Primitivní funkce.
- Definice primitivní funkce (neurčitého integrálu).
- Primitivní funkce elementárních funkcí.
- Aritmetika primitivních funkcí.
- Spojitost => existence primitivní funkce.
Metody výpočtu.
- Věta o substituci.
- Integrace per partes.
- Rozklad na parciální zlomky.
- Postup integrace racionální funkce.
Určitý (Riemanův) integrál
- Dělení intervalu.
- Horní a dolní součet.
- Horní a dolní Riemannův integrál. Riemannův integrál.
- Aritmetika Riemannova integrálu.
- Další vlastnosti Riemannova integrálu.
- Základní věta analýzy.
- Výpočet Riemannova integrálu přes primitivní funkci.
Užití určitého integrálu.
- Obsahy rovinných útvarů.
- Objemy rotačních těles.
- Délka rovinné křivky.
- Povrch rotačnícho tělesa.
- Fourierovy řady.
Vícerozměrný integrál a Fubiniho věta.
Základy teorie funkcí více proměnných
Parciální derivace a totální diferenciál.
- Reálné funkce více proměnných.
- Spojitost funkce více proměnných.
- Vektorové funkce.
- Parciální derivace.
- Totální diferenciál.
- Totální diferenciál => parciální derivace.
- Spojité parciální derivace => totální diferenciál.
- Totální diferenciál => spojitost.
- Parciální derivace vyšších řádů.
- Pořadí derivování.
Věty o střední hodnotě.
- Parciální derivace složené funkce.
- Věta o střední hodnotě pro funkce více proměnných.
- Gradient.
Extrémy funkcí více proměnných.
- Nutná podmínka lokálního extrému.
- Věta o vázaných extrémech + příklad.
Věta o implicitních funkcích.
- Nejjdednodušší věta o implicitních funkcích.
- Trochu složitější.
- Nejobecnejší věta o implicitních funkcích.
- Jacobián.
Metrické prostory
Definice metrického prostoru, příklady
- Definice metriky (vzdálenosti).
- Příklady metrik (hlavně Euklidovská metrika).
- Definice metrického prostoru.
- Norma. Normovaný lineárny priestor.
- Epsilonové okolí bodu.
- Vnitřní bod. Vnitřek množiny.
- Otevřené množiny.
- Uzavřenost otevřenosti množin na sjednocení a průnik.
- Konvergence, limita.
- Uzavřené množiny.
- Uzavřenost uzavřenosti množin na sjednocení a průnik.
- Uzavřenost doplňková k otevřenosti.
- Vzdálenost bodu od množiny.
- Uzávěr množiny.
- Vlastnosti uzávěru.
- Hraniční bod množiny. Hranice množiny.
- Podprostor.
Spojitost a stejnoměrná spojitost
- Spojitost zobrazení v bodě. Spojité zobrazení.
- Ekvivalentní tvrzení k spojitosti zobrazení.
- Stejnoměrně spojité zobrazení.
- Složení zobrazení zachovává (stejnoměrnou) spojitost.
- Homeomorfní zobrazení. Stejnoměrně homeomorfní zobrazení.
- Ekvivalence metrik. Stejnoměrná ekvivalence metrik. Příklady.
- Aritmetika spojitosti.
Kompaktní prostory a jejich vlastnosti.
- Definice kompaktního metrického prostoru.
- Zachování kompaktnosti u podprostorů, součinu prostorů, spojitého zobrazní prostorů.
- Omezená množina.
- Podprostor En kompaktní <=> uzavřený a omezený (t.j. má i největší a nejmenší prvek).
- Spojité zobrazení z kompaktního prostoru => stejnoměrná spojitost.
Úplné prostory.
- Cauchyovská posloupnost.
- Definice úplného prostoru.
- Kdy Cauchyovská posloupnost konverguje? (musí mít konvergující podposloupnost)
- Kdy je podprostor úplého rostoru úplný? (musí být uzavřený)
- Zachování úplnosti u součinu prostorů.
- Banachova věta o pevném bodě. (zdroj: wikipedie)
Diferenciální rovnice
Soustavy lineárních diferenciálních rovnic prvního řádu resp. lineární rovnice n-tého řádu s konstantními koeficienty.
- Soustava obyčejných diferenciálních rovnic.
- Věta o převedení soustavy diferenciálních rovnic na integrální tvar.
- Lipschitzovská funkce. Lokálně Lipschitzovská funkce.
- Věta o existenci a jednoznačnosti řešení soustavy (obyčejných) diferenciálních rovnic.
Jejich řešení a speciální vlastnosti.
- Metoda separace proměnných.
- Metoda variace konstant.
Algebra
Grupa, okruh, těleso - definice a příklady.
- Definice grupy. (zdroj: wikipedie)
- Příklady grup.
- Definice okruhu. (zdroj: wikipedie)
- Příklady okruhů.
- Definice tělesa. (zdroj: wikipedie)
- Příklady těles.
Podgrupa, normální podgrupa, faktorgrupa, ideál.
- Definice podgrupy. (zdroj: wikipedie)
- Definice normální podgrupy. (zdroj: wikipedie)
- Definice faktrogrupy. (zdroj: wikipedie)
- Definice Ideálu. (zdroj: wikipedie)
Homomorfismy grup.
- Postačující podmínka pro homomorfizmus grup.
- rmod a lmod.
- Mocnina. Mocninná podgrupa.
- Cyklická grupa.
- Izomorfizmy mezi cyklickými grupami a podgrupami Z.
Dělitelnost a ireducibilní rozklady polynomů.
- Komutativní monoid s krácením.
- a dělí b. a je asociováno s b.
- Největší společný dělitel.
- Ireducibilní prvek.
- Prvočinitel.
Rozklady polynomů na kořenové činitele pro polynom s reálnými, racionálními, komplexními koeficienty.
Násobnost kořenů a jejich souvislost s derivacemi mnohočlenu.
Vektorové prostory
Základní vlastnosti vektorových prostorů, podprostory, generování, lineární závislost a nezávislost.
- Definice vektorového prostoru.
- Příklady vektorových prostorů.
- Základní vlastnosti vektorových prostorů. (zdroj: wikipedie)
- Definice podprostoru.
- Příklady podprostorů.
- Systém vektorů.
- Lineární kombinace.
- Lineární obal.
- Systém generátorů.
- Konečně generovaný prostor.
- Příklady konečně generovaných prostorů.
- Lineárně (ne)závislý systém vektorů.
- Redukce lineárně závislého systému generátorů.
Věta o výměně. Konečně generované vektorové prostory, base.
- Konečně generovaný prostor.
- Příklady konečně generovaných prostorů.
- Steinitzova věta o výměně.
- Definice báze.
- Věta o existenci báze.
- Zavedení souřadnic.
- Zavedení dimenze vektorového prostoru.
- Příklady dimenzí vektorových prostorů.
Lineární zobrazení.
- Lineární zobrazení. Lineární operátor. (zdroj: wikipedie)
- Příklady lineárních zobrazení. (zdroj: wikipedie)
- Základní vlastnosti lineárního zobrazení.
- Lineární zobrazení je jednoznačně určeno hodnotami v bázi.
- Souřadnicový vektor.
- Izomorfizmus vektorových prostorů.
- Každý n-rozměrný prostor je izomorfní prostoru Rn.
- Matice lineárního zobrazení.
- Zavedení L(V,W).
- Věta o dimenzi L(V,W).
- Maticová reprezentace lineárního zobrazení.
- Složené zobrazení a maticový součin.
- Inverzní zobrazení a inverzní matice.
- Matice přechodu mezi bázi.
Skalární součin
Vlastnosti v reálném i komplexním případě.
- Definice vektorového prostoru se skalárním součinem.
- Příklady skalárních součinů.
Norma. Cauchy-Schwarzova nerovnost.
- Definice normy.
- Absolutní hodnota komplexního čísla.
- Cauchy-Schwarzova nerovnost.
- Vlastnosti normy.
- Příklady norem (Frobeniova, euklidovská).
Kolmost.
- Ortogonální vektory.
- Pythagorova věta.
- Ortonormální systém vektorů.
- Každý ortonormální systém je lineárně nezávislý.
- Gram-Schmidtův ortogonalizační proces.
- Existence ortonormální báze.
- Smysl zavedení ortonormální báze: Fourierův rozvoj.
Ortogonální doplněk a jeho vlastnosti.
- Definice ortogonálního doplňku podprostoru.
- Vlastnosti ortogonálního doplňku.
- Ortogonální projekce na podprostor.
- Výpočet ortogonální projekce.
Řešení soustav lineárních rovnic
Lineární množiny ve vektorovém prostoru, jejich geometrická interpretace.
- Lineární podmnožina (dimenze k).
- Uzavřenost linearity na průnik.
- Konstrukce pomocí skalárního součinu.
- Geometrická interpretace lineárních množin.
Řešení soustavy rovnic je lineární množina.
- Systém všech řešení je lineární množina.
- Má dimenzi dim(V) - rank(V).
Frobeniova věta.
- Řádkový a sloupcový modul.
- Elementární úpravy zachovávají moduly.
- Frobeniova věta.
Řešení soustavy úpravou matice.
- Maticový zápis soustavy rovnic.
- Elementární úpravy matice.
- Elementární úpravy zachovávají řešení.
- Maticová reprezentace elementárních úprav.
- Rozšířená matice soustavy.
- Gaussova eliminace.
- Gauss-Jordanova eliminace.
- Zastavení algoritmů.
Souvislost soustavy řešení s ortogonálním doplňkem.
- Řešení soustavy je lineární množina, která vzniká posunutím ortogonálního doplňku řádkového modulu.
Matice
Matice a jejich hodnost.
- Definice matice.
- Definice rovnosti matic.
- Řádkový a sloupcový modul.
- Definice hodnosti matice.
- Hodnostní rozklad.
Operace s maticemi a jejich vlastnosti.
- Sečítání matic.
- Násobení matice skalárem.
- Vlastnosti sečítaní matic a násobení matice skalárem.
- Násobení matic.
- Vlastnosti součinu matic.
- Transponovaná matice.
- Vlastnosti transpozice.
- Symetrická matice.
- Vlastnosti symetrie. $ A^\textrm{T}A $ je symetrická.
Inversní matice. Regulární matice, různé charakteristiky.
- Regularita.
- Vlastnosti regulárních matic.
- Zavedení inversní matice.
- Výpočet inversní matice (pomocí eliminace).
- Vlastnosti inversní matice.
Matice a lineární zobrazení, resp. změny souřadných soustav.
- Matice lineárního zobrazení.
- Zavedení L(V,W).
- Věta o dimenzi L(V,W).
- Maticová reprezentace lineárního zobrazení.
- Složené zobrazení a maticový součin.
- Inverzní zobrazení a inverzní matice.
- Matice přechodu mezi bázi.
Determinanty
Definice a základní vlastnosti determinantu.
- Definice permutace a znamínka permutace (kvůli dalším definicím). (zdroje: Pultrova skripta X.1.7 a X.1.10 / wikipedie a wikipedie)
- Definice determinantu. (zdroje: Pultrova skripta X.2.1 / wikipedie)
- Determinant po transpozici a po permutaci. (zdroj: Pultrova skripta X.2.3)
- Determinant s 2 stejnýma řádky / sloupci. (zdroj: Pultrova skripta X.2.3.důsledek)
- Determinant jako lineární funkce. (zdroj: Pultrova skripta X.2.4)
- Přičtení lineární kombinace řádků (sloupců) k řádku (sloupci). (zdroj: Pultrova skripta X.2.5)
- Determinant trojuholníkové matice. (zdroj: Pultrova skripta X.2.6)
Úpravy determinantů, výpočet.
- Úpravy determinantů, výpočet. (zdroj: Pultrova skripta X.2.7)
Geometrický smysl determinantu.
- Determinant a objem rovnoběžnostěnu. (zdroje: Pultrova skripta X.5.4 / wikipedie)
- ON matice zachovává vzdálenosti bodů. (zdroj: Pultrova skripta X.5.2)
- K regulérní matici existuje ON matice, že po vynásobení dají trojuhelníkovou. (zdroj: Pultrova skripta X.5.3)
Minory a inversní matice.
- Definice minoru (a algebraického doplňku). (zdroje: Pultrova skripta X.3.1 / wikipedie)
- Determinant matice při nahrazení řádku (sloupce). (zdroj: Pultrova skripta X.3.2)
- Výpočet determinantu pomocí minorů. (zdroje: Pultrova skripta X.3.3 / wikipedie)
- Výpočet inversní matice pomocí minorů. (zdroj: Pultrova skripta X.3.4)
Cramerovo pravidlo.
- Cramerovo pravidlo na výpočet soustavy. (zdroje: Pultrova skripta X.3.5 / wikipedie)
Vlastní čísla a vlastní hodnoty
Vlastní čísla a vlastní hodnoty lineárního operátoru resp. čtvercové matice.
- Definice vlastních čísel. (zdroj: Rohnov slajd 314)
Jejich výpočet, základní vlastnosti.
- Charakteristika vlastních čísel a vlastných vektorov. (zdroj: Rohnov slajd 315)
- Konečný počet vlastních čísel (základní věta algebry). (zdroj: Rohnov slajd 316)
- Souvislost determinantu a vlastních čísel. (zdroj: Rohnov slajd 318)
- Vlastní čísla trojuhelníkové matice. (zdroj: Rohnov slajd 319)
- Podobné matice mají stejná vlastní čísla. (zdroj: Rohnov slajd 320)
- AB a BA mají stejná vlastní čísla. (zdroj: Rohnov slajd 321)
- Vlastní čísla symetrických matic. (zdroj: Rohnov slajd 324)
- Spektrální věta pro symetrické matice. (zdroj: Rohnov slajd 326)
- Jacobiho metoda pro výpočet vlastních čísel symetrické matice. (zdroj: Rohnove slajdy 329-330)
- Pozitivní (semi)definitnost a vlastní čísla. (zdroj: Rohnov slajd 332)
- Odmocnina z matice. (zdroj: Rohnov slajd 333)
- Vztah mezi singulárními a vlastními čísly. (zdroj: Rohnove slajdy 334-336)
- Spektrální poloměr a jeho vlastnosti. (zdroj: Rohnove slajdy 341-345)
Uvedení matice na diagonální tvar v případě různých vlastních čísel.
- Jsou-li vlastní čísla různá, je matice podobná diagonální matici. (zdroj: Rohnov slajd o Jordanovém tvaru 11)
Informace o Jordanově tvaru v obecném případě.
- Definice Jordanovho bloku. (zdroj: Rohnov slajd o Jordanovém tvaru 2)
- Definice Jordanovy normální formy. (zdroj: Rohnov slajd o Jordanovém tvaru 3)
- Jordanova věta o normální formě. (zdroj: Rohnov slajd o Jordanovém tvaru 4)
- Počet Jordanových bloků pro vlastní číslo. (zdroj: Rohnov slajd o Jordanovém tvaru 8)
- Nestabilita Jordanovy formy. (zdroj: Rohnov slajd o Jordanovém tvaru 10)
Základy lineárního programování
Nejlepší je asi přečíst si Rohnove slajdy 347-413.
Simplexová metoda.
- Úloha linárního programování. (zdroj: Rohnov slajd 347)
- Definice přípustného a optimálního řešení. (zdroj: Rohnov slajd 348)
- B-značení. (zdroj: Rohnov slajd 349)
- Transformace na tabulkový tvar. (zdroj: Rohnov slajd 351)
- Simplexová tabulka a bázické řešení. (zdroj: Rohnov slajd 355)
- Kritérium optimality. (zdroj: Rohnov slajd 358)
- Kritérium neomezenosti. (zdroj: Rohnov slajd 360)
- Běžný krok algoritmu (Blandovo pravidlo). (zdroj: Rohnov slajd 362)
- Simplexový algoritmus. (zdroj: Rohnov slajd 368)
- Cyklus a jeho vlastnosti. (zdroj: Rohnov slajd 369)
- Konečnost algoritmu. (zdroj: Rohnov slajd 370)
- Dvoufázová simplexová metoda. (zdroj: Rohnov slajd 371)
- Fáze I. (zdroj: Rohnove slajdy 376-378)
- Fáze II. (zdroj: Rohnove slajdy 379-381)
- Tři možnosti ukončení. (zdroj: Rohnov slajd 382)
- Množina optimálních řešení. (zdroj: Rohnov slajd 383)
- Jednoznačnost optimálního řešení. (zdroj: Rohnov slajd 385)
Věty o dualitě.
- Primární a duální úloha. (zdroj: Rohnov slajd 402)
- Slabá věta o dualitě. (zdroj: Rohnov slajd 403)
- Výpočet duálního optimálního řešení. (zdroj: Rohnov slajd 404)
- Věta o dualitě. (zdroj: Rohnov slajd 406)
- Podmínky optimality. (zdroj: Rohnov slajd 411)
- Farkasova věta. (zdroj: Rohnov slajd 413)
Diskrétní matematika
Uspořádané množiny.
- Zavedení kartézkeho součinu, relace, reflexivní, symetrické, transitivní relace, ekvivalence, funkce, bijekce. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, 1.4.1 - 1.6.3)
- Definice uspořádání a bezprostředního předchůdce. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, 1.7.1)
- Lineární a částečné uspořádání. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, 1.7.1)
- Znázornění uspořádáných množin (Hasseův diagram). (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, 1.7.2)
- Isomorfizmus uspořádaných množin. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, 1.7 cv.9)
Množinové systémy, párování, párování v bipartitních grafech (systémy různých reprezentantů).
http://en.wikipedia.org/wiki/Matching
- Zavedení pojmu množinový systém. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 25)
- Systém různych reprezentantů.
- Incidenční graf množinového systému.
- Hallova věta.
- Párování.
- Perfektní párování.
- Tutteova věta.
- Edmondsův algoritmus.
Kombinatorické počítání.
- Počet zobrazení z N prvkové do M prvkové množiny (variace (s opakováním)). (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 53)
- Počet podmnožin N prvkové množiny. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 54)
- Počet sudých a lichých podmnožin N prvkové množiny. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 55)
- Počet prostých zobrazení z N prvkové do M prvkové množiny (variace bez opakování). (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 55)
- Definice permutace, cyklu permutace, faktoriálu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 56-58)
- Definice binomického koeficientu a symbolu pro množinu všech k-prvkových podmnožin množiny. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 59-60)
- Kolika způsoby můžeme zapsat kladné číslo jako součet kladných čísel (přihrádky). (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 61)
- Vlastnosti kombinačních čísel, Pascalův trojuhelník. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 62-63)
- Binomická věta. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 63)
- Multinomická věta. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 65)
Princip inkluze a exkluze.
- Princip inkluze a exkluze. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 84-86)
- Problém šatnářky (aplikace PIE). (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 88-90)
Latinské čtverce a projektivní roviny.
- Definice konečné projektivní roviny. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 241)
- Definice řádu projektivní roviny. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 245)
- Vlastnosti projektivních rovin. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 244-245)
- Dualita u projektivních rovin. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 246)
- Definice latinského čtverce. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 253)
- Definice ortogonality latinských čtverců. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 253-254)
- Počet latinských čtverců řádu n. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 254)
- Souvislost existence konečné projektivní roviny a ortogonálních čtverců. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 255)
- Použití projektivních rovin. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 257-258)
Teorie grafů
Základní pojmy teorie grafů, reprezentace grafu.
- Definice grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 96)
- Úplný graf, kružnice, cesta, úplný bipartitní graf. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 97-98)
- Isomorfizmus grafů. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 98)
- Počet neisomofrních grafů. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 99)
- Podgraf, indukovaný podgraf. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 101)
- Souvislost, komponenty grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 103-104)
- k-souvislost grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 118)
- Vzdálenost v grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 104)
- Matice susednosti. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 105)
- Skóre grafu. Princip sudosti. Věta o skóre grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 113-114)
- Násobné hrany a smyčky. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 120-121)
Stromy a jejich základní vlastnosti, kostra grafu.
- Definice stromu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 140)
- Koncový vrchol stromu (list). Postupná výstavba stromu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 141)
- Charakterizace stromu (5 ekvivalentních tvrzení). (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 141-142)
- Počet stromů na n vrcholech.
- Isomorfizmus stromů. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 144-145)
- Definice kostry grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 150)
- Algoritmus na hledání kostry grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 151 / Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 154)
- Ohodnocení hran grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 156)
- Problém minimální kostry. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 156)
- Kruskalův algoritmus (hladový) na hledání minimální kostry grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 157)
- Jarníkův algoritmus na hledání minimální kostry grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 161)
- Borůvkův algoritmus na hledání minimální kostry grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 163)
- Cayleyho formule o počtu koster grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 221)
Eulerovské a hamiltonovské grafy.
- Sled v grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 106)
- Tah. Uzavřený eulerovský tah. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 118)
- Charakterizace eulerovských grafů. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 118)
- Hamiltonovská kružnice. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 120)
- Algoritmus kreslení grafu jedním tahem. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 124)
- Eulerovské orientované grafy. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 128)
Rovinné grafy, barvení grafů.
- Oblouk. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 167)
- Nakreslení grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 168)
- Rovinné nakreslení grafu a rovinný graf. Topologický rovinný graf. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 168)
- Stěny rovinného topologického grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 169)
- Jordanova věta o kružnici. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 175)
- Stěny a kružnice v 2-souvislých grafech. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 178)
- Kuratowského věta. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 180)
- Eulerův vzorec pro rovinné grafy. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 181)
- Maximální počet hran rovinného grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 185)
- Barevnost grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 192)
- Duál grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 192)
- Problém 4 barev. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 194)
- Věta o 5 barvách. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 195)
Základní grafové algoritmy.
- Dijstrův algoritmus na hledání nejkratší cesty v grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 109-110)
- Algoritmus pro kreslení grafu jedním tahem. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 124)
- Algoritmus na hledání kostry grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 151 / Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 154)
- Problém minimální kostry. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 156)
- Kruskalův algoritmus (hladový) na hledání minimální kostry grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 157)
- Jarníkův algoritmus na hledání minimální kostry grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 161)
- Borůvkův algoritmus na hledání minimální kostry grafu. (zdroj: Kapitoly z diskrétní matematiky, str. 163)
- Topologické třídění (source unknown, ale probíralo se to určitě :-))