{{TOC float}}
''Tento stručný výtah vznikl na základě Wikipedie a slajdů, handoutů a zápisků z předmětů [[Úvod do obecné lingvistiky]] [[Jarmila Panevová|Prof. Panevové]] (ZS 2007/8) a [[Vybrané problémy z lingvistiky I]] [[Markéta Lopatková|Dr. Lopatkové]] (ZS 2009/10) -- [[User:Tuetschek|Tuetschek]] 23:57, 22 Aug 2010 (CEST)''
''Dalším zdrojem je kniha '''Hajičová, Panevová, Sgall: Úvod do teoretické a počítačové lingvistiky I.''' ''
== Úvod ==
Závislostní syntax je způsob popisu větné struktury, vytvořený [[wen:Lucien Tesnièr|L. Tesnièrem]] (dílo ''Eléments de syntaxe structurale'' vydáno 1959 posmrtně) v rámci tradice evropské strukturální lingvistiky (Tesnière spolupracoval i Pražským lingvistickým kroužkem). Na češtinu byla aplikována v knize ''Novočeské skladba'' (1947) [[wcs:Vladimír Šmilauer|V. Šmilauera]] a dále rozvíjena ve většině novějších mluvnic češtiny i v rámci ''[[Státnice I3: Funkční generativní popis|Funkčního generativního popisu]]'' [[wcs:Petr Sgall|P. Sgalla]] a dalších. Závislostní syntax se uplatňuje i v ruské teorii [[wen:Meaning-Text theory|Meaning-Text]].
Základní myšlenkou je vztah ''závislosti'' mezi jednotlivými slovy, přičemž v centru stojí hlavní sloveso a na něm závisí všechny ostatní členy ([[#Valence|valence]]). Subjekt už tedy nemá stejné výsadní postavení jako v tradiční školské gramatice. Závislosti mezi jednotlivými slovy pak větu přirozeně uspořádají do stromové struktury.
Závislostní popis je vhodný i pro jazyky s volným slovosledem, na rozdíl od popisu pomocí [[Státnice I3: Syntax bezprostředních složek a frázové gramatiky|bezprostředních složek]], který na slovosledu do značné míry závisí.
== Závislostní strom ==
Závislostní strom se formálně definuje jako pětice <math>T = \langle N,Q,E,WO,L\rangle</math>, kde:
* <math>(N, E)\,\;</math> je orientovaný graf (strom, tj. souvislý a bez kružnic, každý uzel kromě kořene má právě jednoho otce),
* <math>Q\,\;</math> je množina možných ohodnocení uzlů (gramatické kategorie),
* <math>WO\subset N\times N\,\;</math> je silné úplné uspořádání (určující pořadí slov)
* <math>L: N\to Q\,\;</math> je ohodnocovací funkce)
Takto vytvořený závislostní strom má přesně tolik vrcholů, kolik je slov ve větě (na rozdíl od složkového stromu, kde slova ve větě představují jen listy). Nedává ale žádnou informaci o tom, jak byla věta vytvořena -- zaměřuje se čistě na vztahy mezi jednotlivými členy.
Topologické (lineární) uspořádání uzlů může být řešeno tak, jak naznačeno ve formální definici, ale může být provedeno jen čistě na základě struktury, jak to bylo v původním Tesnièrově popisu.
Závislostní strom (na rozdíl od složkového) nevyjádří těsnější a volnější spojení:
: <tt>Profesor zjistil, že je jeho (hladový algoritmus) nefunkční</tt>, <tt>(Zítřejší noviny) ze včerejška</tt>
== Vztahy v závislostní syntaxi ==
=== Závislost ===
* Směr závislosti, princip redukce (?)
* ektocentrická, endocentrická závislost -- skládání se změnou / bez změny slovního druhu (?)
* syntaktická, morfologická závislost -- (<tt>dívka vysoké postavy</tt> -- syntakticky nelze vypustit přívlastek)
* vnitřní, volná doplnění (?)
* valenční doplnění / okolnosti (?)
* dvojí závislost, dvojí funkce
* PP-attachment
* nejednoznačná doplnění adjektivem
* nejasné závislosti
=== Koordinace ===
Sém. vztah '''koordinace'''(přiřaďování) je "zmnožení", obsazení jedné pozice více členy. Členy označují ''různé'' entity (větné členy nebo věty, i spojení větného členu s větou), které mají stejnou sémantickou roli, jsou rovnocenné a samostatné, mají stejnou synt. platnost (do závislostí jdou jako celek, mají stejný řídící člen).
* Vyjádření syntakticky různě, primárně: ''parataxe'' (souřadné spojení), ''hypotaxe'' (podřadné spojení: <tt>maminka s tatínkem</tt>)
* rozdíl souřadných a podřadných spojek -- kritérium pozice a přízvuku
** <tt>neboť</tt> a <tt>protože</tt> se svojí souřadností / podřadností liší podle různých, spíš historicky daných kritérií (syntakticky jediný rozdíl: <tt>neboť</tt> nestojí nikdy na zač. souvětí)
* Sémantické vztahy v kooridnaci:
** ''kopulativní'' (CONJ -- <tt>a</tt>)
** ''adverzativní'' (ADVS -- <tt>ale</tt>)
** ''disjunktivní'' (DISJ -- <tt>nebo</tt>)
** ''gradační'': stoupá důležitost (GRAD -- <tt>nejen, ale i</tt>) -- v některých jiných lingv. tradicích se nerozlišuje
** ''příčiný'' (REAS -- <tt>neboť</tt>), ''důsledkový'' (CSQ -- <tt>a tak</tt>)
** oprava (<tt>spíše, lépe</tt>), zahrnutí (<tt>a to i</tt>)
* Formalizace (Petkevič) -- 2 typy vztahů (hran), v linearizaci 2 typy závorek
=== Apozice ===
Zmnožení (více členů téže synt. platnosti, přičemž všechny pojmenovávají 1 referent, stejný větný člen. Jsou zaměnitelné, kongruentní.
* Různé pojetí, např. Šmilauer považuje za apozici i <tt>Pan Novák</tt>, <tt>Prezident Klaus</tt>, v PDT je to přívlastek
* Oddělení čárkou nebo věci v závorkách: <tt>"''Obč. dem. strana'' (''ODS'') ..."</tt>.
* Někdy je problém ji odlišit od koordinace (<tt>"Naši sousedé, Marie a Milan, ..."</tt>)
=== Parenteze ===
Vsuvka -- syntakticky nesouvisí s okolím, ale snaží se upřesnit, o čem se mluví
* Něco v závorkách, příp. odd. čárkou: <tt>Mohl byste, prosím, přijít?</tt> (Lze psát i bez čárek, ale pak se to v PDT považuje za částici.)
** <tt>prosím, řekl bych</tt> -- ''ustálená parenteze'', de facto částice, frazémy
* ''Větná parenteze'' -- např. věta v závorce
* ''Větný člen jako parenteze'' -- <tt>Přišel pozdě (včera).</tt>
== Projektivita ==
{{TODO|}}
* Neprojektivita:
:<tt>Soubor se nepodařilo otevřít. Vánoční nadešel čas. </tt>
Jejich závislostní stromy mají v projekci křížící se hrany.
== Valence ==
{{TODO|}}
{{Statnice I3}}
