{{TOC float}}
== Úvod ==
* Základy: Sgall, zač. 60. let - spíš vize, motivace strojovým překladem
** 1. kniha: ''Generativní popis jazyka a česká deklinace'' (1967), 10 let po Chomském (na jiných základech, ale i inspirované)
** navazuje na PLK: jaz. systém, explicitnost, formalizace, důraz na syntax
** představa: generování bude jednodušší než analýza (ale je třeba vytvořit i analýzu)
* cíl -- vymezení správných vět (''langue''), zachycení struktury, vztahu ''výrazu'' a ''významu'' (synonymie, homonymie)
* popis - ''závislostní, stratifikační''
** 1 forma má více funkcí na vyšších rovinách, 1 funkce více forem na nižších (''asymetrický dualismus'')
* nejvýše stojí ''jazykový význam'' (včetně aktuálního členění) -- nezkoumáme mimojazykové věci, pragmatiku (''obsah''), jazyk může být vágní
* V pův. FGD zásobníkový automat (''generativní složka'') generoval na významové rovině projektivní stromy
** ty se v několika krocích (přes 4 zásobníkové a 1 regulární automat) převáděly do běžného textu (''překladová složka'')
** skutečně to v 70. nebo 80. letech fungovalo, ale nedochovalo se
** původní verze používala frázové stromy, později upraveno na závislostní
** proto omezení: generovat "hezké" věty -- s jedním druhem slovosledu apod. -- "jádro" jazyka
* Bez sémantické kontroly
=== Zákl. koncepce ===
* ''roviny'' -- důraz na ty vyšší, zejm. syntax (ale nižší tu jsou taky), každá rovina obsahuje celou větu, ale popisuje něco jiného, má své vlastní jednotky a způsob skládání (vztah ''kompozice''), vztahy mezi rovinami -- ''reprezentace''
* ''valence'' (Panevová) -- slovesa i další slovní druhy
* ''význam'' -- co to je, vymezení (jen jazykový význam, ale zachycuje akt. členění)
* ''[[Informační struktura věty|aktuální členění]]'' (Sgall, Hajičová) -- pokládá se za součást významu věty, nejen kontextu
** základ a ohnisko, kontextová zapojenost, propozice a alegace, rematizátory
* ''koreference''
* ''víceznačnost'' a ''vágnost'' -- vágnost zachovaná, víceznačnost rozlišená (?)
=== Analýza a generování ===
* Vaquoisův překladový trojúhelník -- analýza -> interlingua -> syntéza
** místo analýzy až na interlingvu se používá transfer
* Generativní složka: vytváří zápisy vět na tektogramatické rovině od startovacího systému přepisovacími pravidly
** formálně směs frázového a závislostního (kvůli tomu jen 1 možné slovosledné pořadí, bez transformací)
== Roviny popisu ==
* forma, funkce -- nižší rovina je formou vyšší roviny (vztah ''reprezentace''), základní jednotky na jedné rovině tvoří komplexní (''kompozice'')
* ''hloubková syntax'' (tektogramatická) -- musí obs. všechnu významovou informaci, během převodu na nižší roviny se nic nedodává (sémantémy, propozice)
** ohodnocení uzlů: ''komplexní symbol'' -- lexikální, morfologická a syntaktická informace + index akt. členění (tj. "hloubkový slovosled")
** lexikální by měla obs. ne povrchový lexém, ale tektogramatický, synonyma by měla být ztotožněná, slovesná podst. jména pod slovesa apod. (ale v praxi to tak není)
** morfologická informace -- jde taky o význam: mluvím o 1, nebo více objektech? kdy se odehrává děj? (jen když si mluvčí vybírá, např. kongruence nás nezajímá)
** syntaktická informace -- pomocí funktoru vztah rodiče a dítěte ve stromu (ACT, PAT ... atd.)
* ''povrchová syntax'' (od 90. let Sgall zpochybnil její nutnost, v komputační lingvistice se z prakt. důvodů používá) -- formémy, tvoří tagmémy (větné členy), kompozicí -- věta
* ''morfematická'' (morfologická) -- morfémy: lexikální (kmeny, odvozovací předpony a přípony) a gramatické (vyjadřují více informací (sémat)), komplexní jednotky: formémy (např. slova, předl. vazby atd.)
* ''morfonologická'' -- řetězy morfonémů: ''morfy'' (shluky písmen -- všech variant fonémů pro dané místo), i suprasegmentály (přízvuk. takt, věta (intonace)) pro zprac. řeči
* ''fonologická'' -- fonetická (složení fonému z distinktivních rysů) rovina občas chybí, je možné měnit jí za grafématickou
== Jazykový význam ==
== Valence ve FGD ==
== Aktuální členění ve FGD ==
{{Work in progress|23.8.2010}}
{{Statnice I3}}
