{{TOC float}}
''Tento stručný výtah vznikl na základě Wikipedie a slajdů, handoutů a zápisků z předmětů [[Úvod do obecné lingvistiky]] [[Jarmila Panevová|Prof. Panevové]] (ZS 2007/8) a [[Vybrané problémy z lingvistiky I]] [[Markéta Lopatková|Dr. Lopatkové]] (ZS 2009/10) -- [[User:Tuetschek|Tuetschek]] 23:57, 22 Aug 2010 (CEST)''
== Úvod ==
Závislostní syntax je způsob popisu větné struktury, vytvořený [[wen:Lucien Tesnièr|L. Tesnièrem]] (dílo ''Eléments de syntaxe structurale'' vydáno 1959 posmrtně) v rámci tradice evropské strukturální lingvistiky (Tesnière spolupracoval i Pražským lingvistickým kroužkem). Na češtinu byla aplikována v knize ''Novočeské skladba'' (1947) [[wcs:Vladimír Šmilauer|V. Šmilauera]] a dále rozvíjena ve většině novějších mluvnic češtiny i v rámci ''[[Státnice I3: Funkční generativní popis|Funkčního generativního popisu]]'' [[wcs:Petr Sgall|P. Sgalla]] a dalších. Závislostní syntax se uplatňuje i v ruské teorii [[wen:Meaning-Text theory|Meaning-Text]].
Základní myšlenkou je vztah ''závislosti'' mezi jednotlivými slovy, přičemž v centru stojí hlavní sloveso a na něm závisí všechny ostatní členy ([[#Valence|valence]]). Subjekt už tedy nemá stejné výsadní postavení jako v tradiční školské gramatice. Závislosti mezi jednotlivými slovy pak větu přirozeně uspořádají do stromové struktury.
Závislostní popis je vhodný i pro jazyky s volným slovosledem, na rozdíl od popisu pomocí [[Státnice I3: Syntax bezprostředních složek a frázové gramatiky|bezprostředních složek]], který na slovosledu do značné míry závisí.
== Závislostní strom ==
Závislostní strom se formálně definuje jako pětice <math>T = \langle N,Q,E,WO,L\rangle</math>, kde:
* <math>(N, E)\,\;</math> je orientovaný graf (strom, tj. souvislý a bez kružnic, každý uzel kromě kořene má právě jednoho otce),
* <math>Q\,\;</math> je množina možných ohodnocení uzlů (gramatické kategorie),
* <math>WO\subset N\times N\,\;</math> je silné úplné uspořádání (určující pořadí slov)
* <math>L: N\to Q\,\;</math> je ohodnocovací funkce)
Takto vytvořený závislostní strom má přesně tolik vrcholů, kolik je slov ve větě (na rozdíl od složkového stromu, kde slova ve větě představují jen listy). Nedává ale žádnou informaci o tom, jak byla věta vytvořena -- zaměřuje se čistě na vztahy mezi jednotlivými členy.
Závislostní strom (na rozdíl od složkového) nevyjádří těsnější a volnější spojení:
: <tt>Profesor zjistil, že je jeho (hladový algoritmus) nefunkční</tt>, <tt>(Zítřejší noviny) ze včerejška</tt>
== Vztahy (závislost, koordinace) ==
{{TODO|}}
== Projektivita ==
{{TODO|}}
* Neprojektivita:
:<tt>Soubor se nepodařilo otevřít. Vánoční nadešel čas. </tt>
Jejich závislostní stromy mají v projekci křížící se hrany.
== Valence ==
{{TODO|}}
{{Statnice I3}}
